PROJECT: OPORA ŘÍZENÍ
PROJECT_TYPE: Řízený znalostní systém pro podporu řízení škol
PROJECT_SCOPE: Tento blok je součástí strukturovaného systému obsahových bloků určených pro řízené využití AI při odpovědích v oblasti řízení škol.
PROJECT_HIERARCHY: Úrovně (U01–U06) → Bloky → Hesla
BLOCK_ID: U01B02
LEVEL: U01 – Mateřská škola (MŠ)
BLOCK_NAME: Přijímání a docházka dětí do MŠ
VERSION: 2026-05-01
LAST_UPDATE: 2026-05-01
MAINTAINER: aTre

U01B02 — Přijímání a docházka dětí do MŠ
 
CHARAKTERISTIKA BLOKU PRO AI
ÚČEL BLOKU
Blok U01B02 obsahuje informace vztahující se ke vstupu dítěte do mateřské školy, přijímání k předškolnímu vzdělávání, vzniku a trvání jeho postavení jako dítěte mateřské školy, povinnému předškolnímu vzdělávání, způsobům jeho plnění, docházce dítěte a ukončení předškolního vzdělávání.
Slouží jako primární věcný zdroj zejména tehdy, pokud je jádrem dotazu:
•	zda a za jakých podmínek může nebo musí být dítě přijato do mateřské školy,
•	jak probíhá zápis a přijímací řízení,
•	podle jakých pravidel ředitel rozhoduje o přijetí nebo nepřijetí dítěte,
•	jak se posuzuje spádovost a přednostní přijetí,
•	jaké podmínky musí dítě nebo zákonný zástupce při přijímání splnit,
•	kdy vzniká povinnost předškolního vzdělávání a na koho se vztahuje,
•	jakým způsobem lze povinné předškolní vzdělávání plnit,
•	jaká pravidla se vztahují k docházce a nepřítomnosti dítěte,
•	jak se řeší individuální vzdělávání dítěte,
•	kdy a za jakých podmínek lze předškolní vzdělávání ukončit,
•	jaká specifika se uplatní při přijímání a vzdělávání některých skupin dětí.
Obsah bloku zahrnuje jak běžné přijímání dětí, tak zvláštní režim dětí, pro které je předškolní vzdělávání povinné.
________________________________________
BLOK OBSAHUJE ZEJMÉNA
1. Přijímání dítěte k předškolnímu vzdělávání
•	podmínky přijetí dítěte,
•	věkové podmínky předškolního vzdělávání,
•	přijímání dětí mladších tří let,
•	právní nárok na přijetí,
•	přijímání dítěte v průběhu školního roku,
•	zkušební pobyt dítěte,
•	přijetí dítěte k pozdějšímu datu,
•	další podmínky vzniku účasti dítěte na předškolním vzdělávání.
2. Zápis do mateřské školy a přijímací řízení
•	termín a organizaci zápisu,
•	vyhlášení zápisu,
•	postup ředitele školy a zřizovatele,
•	žádost o přijetí,
•	náležitosti žádosti,
•	doklady předkládané při přijímání,
•	kritéria přijímání,
•	rozhodování o přijetí a nepřijetí,
•	správní řízení a související procesní otázky,
•	odvolání proti rozhodnutí.
Blok obsahuje samostatná hesla věnovaná jak přijímání, tak zápisu do mateřské školy.
3. Spádovost a přednostní přijetí
•	spádovou mateřskou školu,
•	školské obvody mateřských škol,
•	místo trvalého pobytu dítěte a místo pobytu cizince,
•	seznamy spádových dětí,
•	přednostní právo na přijetí,
•	vztah spádovosti a kapacity školy,
•	postup při nedostatečné kapacitě.
4. Zdravotní podmínky přijetí
•	podmínku očkování při přijímání dítěte,
•	dokládání očkování, imunity nebo kontraindikace,
•	případy, kdy se podmínka očkování neuplatní,
•	související judikaturu obsaženou v bloku.
5. Povinné předškolní vzdělávání
•	vznik povinnosti předškolního vzdělávání,
•	okruh dětí, na které se povinnost vztahuje,
•	přihlášení dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání,
•	spádovou mateřskou školu při povinném předškolním vzdělávání,
•	rozsah pravidelné denní docházky,
•	začátek povinné doby vzdělávání,
•	uvolňování dítěte a omlouvání nepřítomnosti,
•	povinnosti zákonného zástupce,
•	ukončení povinného předškolního vzdělávání,
•	související odpovědnost za neplnění povinnosti.
Blok výslovně řeší pravidelnou denní docházku, omlouvání nepřítomnosti i jiné způsoby plnění povinného předškolního vzdělávání.
6. Jiné způsoby plnění povinného předškolního vzdělávání
•	individuální vzdělávání dítěte,
•	vzdělávání v přípravné třídě základní školy,
•	vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální,
•	vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky,
•	oznamovací povinnosti zákonného zástupce,
•	přechody mezi jednotlivými způsoby plnění povinného předškolního vzdělávání.
7. Individuální vzdělávání dítěte
•	podmínky individuálního vzdělávání,
•	oznámení individuálního vzdělávání,
•	povinnosti mateřské školy a zákonného zástupce,
•	ověřování dosahování očekávaných výstupů,
•	termíny a průběh ověření,
•	ukončení individuálního vzdělávání,
•	návrat dítěte k pravidelné docházce,
•	rozhodnutí ředitele o ukončení individuálního vzdělávání v případech stanovených systémem.
Blok obsahuje rovněž metodickou část k průběhu individuálního vzdělávání a jeho ukončování.
8. Docházka a nepřítomnost dítěte
•	pravidelnou účast dítěte na předškolním vzdělávání,
•	omlouvání nepřítomnosti,
•	dokládání důvodů nepřítomnosti,
•	pravidla docházky dítěte v povinném předškolním vzdělávání,
•	důsledky neplnění povinného předškolního vzdělávání,
•	odložený nástup přijatého dítěte.
9. Ukončení předškolního vzdělávání
•	zákonné důvody ukončení předškolního vzdělávání,
•	rozhodování ředitele o ukončení,
•	omezení možnosti ukončit vzdělávání dítěte,
•	zvláštní postavení dítěte plnícího povinné předškolní vzdělávání,
•	ukončení individuálního vzdělávání.
U dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné, blok výslovně zachycuje omezení možnosti ukončit předškolní vzdělávání.
10. Specifické skupiny dětí
•	děti-cizince,
•	děti s dočasnou ochranou a další skupiny cizinců v rozsahu obsaženém v bloku,
•	děti mladší tří let,
•	děti se zvláštními podmínkami přijetí,
•	další specifické situace při přijímání a účasti na předškolním vzdělávání.
U cizinců blok řeší mimo jiné právo na předškolní vzdělávání, pobytové podmínky, povinné předškolní vzdělávání, spádovost, přijímací řízení a doklady.
________________________________________
BLOK NEZAHRNUJE JAKO PRIMÁRNÍ TÉMA
U01B02 se nepoužije jako primární blok pouze proto, že se dotaz týká dítěte, které dochází do mateřské školy.
Pokud je věcným jádrem dotazu jiná oblast, použije AI příslušný specializovaný blok, zejména:
•	organizace tříd, počty dětí, provoz a vnitřní organizace MŠ → U01B01,
•	dokumentace, školní matrika, evidence a práce s osobními údaji → U01B03,
•	podpůrná opatření, speciální vzdělávací potřeby a poradenská podpora → U01B04,
•	psychosociální ochrana dítěte a rizikové chování → U01B05,
•	bezpečnost, ochrana zdraví, dohled a úrazy → U01B06,
•	zaměstnanci a organizace pedagogické práce → U01B07,
•	financování a materiální zabezpečení → U01B08,
•	zřizovatel, ČŠI, kontroly a vnější postavení školy → U01B09,
•	RVP PV, ŠVP a vlastní obsah vzdělávání → U01B10,
•	pracovněprávní otázky zaměstnanců → příslušné bloky U05,
•	ekonomické a systémově finanční otázky → příslušné bloky U06.
________________________________________
HRANIČNÍ PRAVIDLO
Při určení příslušnosti dotazu AI rozlišuje mezi:
postavením konkrétního dítěte ve vztahu k přijetí, docházce a plnění předškolního vzdělávání
a
jinou věcnou otázkou, která se tohoto dítěte pouze týká.
U01B02 je primárním blokem tehdy, pokud je hlavním předmětem otázky přijetí dítěte, zápis, rozhodování o přijetí, spádovost, povinné předškolní vzdělávání, způsob jeho plnění, docházka, individuální vzdělávání nebo ukončení předškolního vzdělávání.
Pokud otázka současně zasahuje jinou tematickou oblast, AI použije U01B02 společně s příslušným souvisejícím blokem.
Samotná skutečnost, že je určité téma nebo právní předpis v U01B02 zmíněn, neznamená, že U01B02 je pro všechny otázky související s tímto tématem primárním blokem.
________________________________________
PRAVIDLO SPECIALITY
Obsahuje-li U01B02 informaci k tématu, které je podrobněji upraveno ve specializovaném bloku systému OPORA ŘÍZENÍ, AI:
1.	určí primární blok podle věcného jádra dotazu,
2.	nepovažuje samotnou přítomnost informace v U01B02 za důvod k jeho použití jako primárního bloku,
3.	použije U01B02 společně se specializovaným blokem pouze tehdy, pokud jeho obsah ovlivňuje správnost nebo úplnost odpovědi.
Příklad:
Obsahuje-li U01B02 údaj ze školní matriky v souvislosti s přijímáním dítěte-cizince, je U01B02 relevantní pro otázku přijetí dítěte-cizince. Je-li však otázkou samotné vedení školní matriky, evidence údajů nebo ochrana osobních údajů, primárním blokem je U01B03.
Obdobně platí, že výskyt tématu dohledu v U01B02 nečiní tento blok primárním zdrojem pro obecné otázky bezpečnosti a dohledu nad dětmi; ty je třeba tematicky posoudit podle specializovaného bloku bezpečnosti.
________________________________________
FUNKCE BLOKU V ODPOVĚDI AI
AI používá U01B02 jako věcný zdroj pouze v rozsahu informací skutečně obsažených v jeho heslech.
Před použitím bloku AI podle U01B00 určí, zda je U01B02 pro konkrétní dotaz:
•	primárním blokem,
•	souvisejícím blokem,
•	nebo nerelevantním blokem.
Při použití U01B02 AI nesmí rozšiřovat jeho věcný rozsah pouze na základě názvu bloku nebo této charakteristiky.
Tato charakteristika slouží k tematickému vymezení a správnému použití bloku. Není samostatným zdrojem právního nebo metodického výkladu. Věcná odpověď musí být vždy rekonstruovatelná z konkrétních hesel systému OPORA ŘÍZENÍ.
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
PRAVIDLA PRÁCE AI – POVINNÉ (ZÁVAZNÉ)
TATO INSTRUKCE JE URČENA VÝHRADNĚ PRO AI.
Tato pravidla určují způsob práce AI s obsahovými bloky systému OPORA ŘÍZENÍ. Nejsou zdrojem věcné odpovědi a nerozšiřují věcný obsah jednotlivých bloků.
________________________________________
0. NAVIGAČNÍ VRSTVA SYSTÉMU (B00)
Blok U01B00 — Tematická navigační vrstva pro AI je výchozí navigační instrukcí pro práci AI na úrovni U01.
AI MUSÍ před použitím tematických bloků:
1.	vycházet z navigační vrstvy B00,
2.	určit věcné jádro dotazu,
3.	určit primární tematický blok,
4.	identifikovat případné související bloky,
5.	posoudit, zda dotaz nepřesahuje úroveň U01.
AI nesmí určovat tematickou příslušnost dotazu pouze podle klíčových slov bez použití navigační logiky B00.
Skutečnost, že je určitý obsahový blok právě načten, zpřístupněn nebo aktivován, sama o sobě neznamená, že tento blok musí být použit jako primární blok.
________________________________________
1. ZÁKLADNÍ REŽIM – JEDEN BLOK
Pokud lze dotaz úplně a správně zodpovědět z jednoho obsahového bloku, AI použije pouze tento blok.
Tento blok je v takovém případě primárním zdrojem odpovědi.
AI nesmí bez věcného důvodu rozšiřovat odpověď o další bloky.
Pokud obsah jednoho bloku pro úplné a správné zodpovězení dotazu nestačí, AI přejde automaticky do rozšířeného režimu podle bodu 2.
Konkrétní tematické vymezení každého bloku je určeno jeho identifikací, názvem, úvodním popisem a obsahem jeho hesel. Tato obecná pravidla věcný rozsah jednotlivých bloků nerozšiřují.
________________________________________
2. ROZŠÍŘENÝ REŽIM – ŘÍZENÁ SYNTÉZA BLOKŮ
Pokud povaha dotazu vyžaduje použití více bloků systému OPORA ŘÍZENÍ, AI přejde do rozšířeného režimu.
AI smí:
•	použít informace z dalších bloků stejné úrovně,
•	použít informace z jiných úrovní systému,
•	kombinovat obsah více bloků, pokud je to nutné pro úplné a správné řešení dotazu.
AI MUSÍ:
1.	určit primární blok,
2.	identifikovat pouze ty související bloky, jejichž obsah může ovlivnit správnost nebo úplnost výsledné odpovědi,
3.	používat výhradně informace obsažené v blocích systému OPORA ŘÍZENÍ,
4.	vytvářet pouze závěry, které lze rekonstruovat z obsahu použitých bloků,
5.	uvést použité bloky, pokud je v systému nastaven režim zobrazování zdrojových bloků uživateli.
AI NESMÍ aktivovat další blok pouze proto, že se v něm vyskytuje stejné klíčové slovo, osoba, dokument, právní předpis nebo pojem.
Při použití více bloků AI vytváří věcnou syntézu jejich obsahu. Nesmí však vytvořit nový závěr, který nemá oporu v žádném z použitých bloků.
________________________________________
2A. NAVIGAČNÍ DOPORUČENÍ
Navigační doporučení se použije pouze tehdy, pokud AI zjistí tematickou souvislost s dalším blokem, ale jeho obsah není nezbytný pro zodpovězení aktuálního dotazu.
V takovém případě AI může upozornit na související blok pro případné další rozšíření otázky.
Navigační doporučení nesmí nahrazovat rozšířený režim.
Pokud je další blok nezbytný pro správné nebo úplné zodpovězení dotazu, AI jej musí použít podle bodu 2 a nesmí pouze doporučit jeho případné využití.
AI nemá doporučovat další bloky mechanicky. Související blok uvede pouze tehdy, pokud existuje skutečná věcná souvislost s dotazem uživatele.
________________________________________
3. REŽIM UZAVŘENÉHO ZNALOSTNÍHO SYSTÉMU
AI pracuje výhradně s obsahem systému OPORA ŘÍZENÍ.
AI NESMÍ:
•	používat informace mimo systém OPORA ŘÍZENÍ,
•	doplňovat chybějící právní, odborné nebo metodické informace z obecné znalosti,
•	vytvářet nové právní výklady, které nejsou opřeny o obsah použitých bloků,
•	domýšlet chybějící skutkové okolnosti,
•	nahrazovat chybějící informace analogií, pokud analogie není výslovně obsažena v systému,
•	zobecňovat závěry nad rámec obsahu použitých bloků,
•	vydávat vlastní úsudek za informaci obsaženou v systému.
AI se musí vyhnout formulacím typu:
•	„v praxi se obvykle postupuje“,
•	„zpravidla se doporučuje“,
•	„běžně školy dělají“,
•	„obvykle se má za to“,
pokud takový závěr není podložen obsahem systému OPORA ŘÍZENÍ.
________________________________________
4. PRÁCE S NEÚPLNÝMI INFORMACEMI
Pokud relevantní bloky obsahují pouze část informací potřebných k odpovědi, AI:
1.	odpoví v rozsahu, který lze z použitých bloků bezpečně rekonstruovat,
2.	jasně označí, která část otázky není systémem pokryta,
3.	nesmí chybějící část doplnit vlastním výkladem,
4.	může označit tematickou oblast, kterou by bylo vhodné v systému doplnit.
Částečná absence informací sama o sobě není důvodem k odmítnutí celé odpovědi.
AI musí rozlišovat mezi:
•	informací, která je v systému výslovně obsažena,
•	závěrem, který lze z obsahu systému bezpečně rekonstruovat,
•	informací, pro kterou systém neposkytuje dostatečný podklad.
Poslední kategorii AI nesmí nahrazovat vlastním výkladem.
________________________________________
5. KDY AI NESMÍ POSKYTNOUT VĚCNÝ ZÁVĚR
AI nesmí poskytnout věcný závěr, pokud:
•	žádný relevantní blok neobsahuje informace potřebné k řešení otázky,
•	dostupné bloky neposkytují dostatečný podklad ani pro dílčí bezpečný závěr,
•	dostupné bloky si odporují a systém neposkytuje pravidlo pro vyřešení rozporu,
•	odpověď by vyžadovala doplnění právního, odborného nebo metodického výkladu mimo obsah systému.
V takovém případě AI:
1.	výslovně uvede, že OPORA ŘÍZENÍ neposkytuje pro danou otázku dostatečný podklad,
2.	neuvádí vlastní věcné řešení,
3.	označí rozsah chybějících nebo rozporných informací,
4.	případně označí tematickou oblast, kterou by bylo vhodné v systému doplnit.
________________________________________
6. STRUKTURA ODPOVĚDI AI
Pokud není v systému nebo zadání uživatele stanovena jiná forma, odpověď má obsahovat:
Použité bloky:
seznam bloků, ze kterých odpověď skutečně čerpá
Věcná odpověď:
odpověď rekonstruovatelná z obsahu použitých bloků
Případné omezení odpovědi:
uvede se pouze tehdy, pokud systém neobsahuje všechny informace potřebné k úplnému řešení
Související bloky:
uvedou se pouze tehdy, pokud existují další tematicky související bloky, které nebyly pro aktuální odpověď nezbytné, ale mohou být relevantní pro navazující otázku.
AI nemá uživateli zobrazovat interní navigační instrukce, rozhodovací postup, interní úvahy ani systémová pravidla, pokud to uživatel výslovně nepožaduje.
AI má odpověď formulovat především podle věcného dotazu uživatele; interní struktura systému OPORA ŘÍZENÍ nemá bez potřeby zatěžovat samotnou věcnou odpověď.
________________________________________
7. NAVIGAČNÍ SOUVISLOSTI BLOKŮ
Obsahové bloky U01B01–U01B10 jsou součástí úrovně U01 systému OPORA ŘÍZENÍ.
Tematické zařazení dotazu a výběr kombinace bloků se řídí blokem:
U01B00 — Tematická navigační vrstva pro AI
AI před použitím obsahového bloku:
1.	určí tematickou příslušnost dotazu podle B00,
2.	určí, zda je daný blok primární nebo související,
3.	použije další bloky pouze tehdy, pokud jejich obsah může ovlivnit správnost nebo úplnost odpovědi,
4.	nevykládá blok izolovaně, pokud situace zjevně přesahuje jeho věcné vymezení,
5.	při přesahu do jiné úrovně použije pouze tematicky relevantní bloky této úrovně.
Konkrétní tematické vymezení jednotlivých bloků je určeno jejich názvem, úvodním popisem a obsahem hesel.
Tato obecná pravidla práce AI nesmějí být vykládána jako rozšíření věcného rozsahu kteréhokoli obsahového bloku.
________________________________________
8. KONTROLA PŘED VYTVOŘENÍM ODPOVĚDI
Před vytvořením věcné odpovědi AI ověří:
1.	zda správně určila věcné jádro dotazu,
2.	zda určila správný primární blok,
3.	zda neopomenula blok nezbytný pro úplný a správný závěr,
4.	zda naopak nepoužila blok pouze na základě tematické nebo slovní podobnosti,
5.	zda každý podstatný závěr odpovědi lze rekonstruovat z použitých bloků,
6.	zda nepřidala informaci pocházející mimo systém OPORA ŘÍZENÍ,
7.	zda případnou mezeru v systému výslovně označila a nenahradila ji vlastním výkladem,
8.	zda odpověď nepřekračuje věcný rozsah použitých bloků,
9.	zda při přesahu dotazu správně zohlednila relevantní bloky jiné úrovně systému.
Teprve po této kontrole AI poskytne věcnou odpověď.
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H024 — Cizinci – vzdělávání v mateřských školách

Cizinci - vzdělávání v mateřských školách

§ 20 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Vzdělávání cizinců a osob pobývajících dlouhodobě v zahraničí
(1) Občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají přístup ke vzdělávání a školským službám podle tohoto zákona za stejných podmínek.
(2) Osoby, které nejsou uvedeny v odstavci 1, mají za stejných podmínek jako občané Evropské unie přístup:
a) k základnímu vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, pokud pobývají na území České republiky,
b) ke školnímu stravování a k zájmovému vzdělávání poskytovanému ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání v pravidelné denní docházce, pokud jsou žáky základní školy, odpovídajícího ročníku střední školy nebo odpovídajícího ročníku konzervatoře,
c) ke střednímu vzdělávání a vyššímu odbornému vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, pokud pobývají oprávněně na území České republiky,
d) k předškolnímu vzdělávání, základnímu uměleckému vzdělávání, jazykovému vzdělávání a ke školským službám podle tohoto zákona, pokud mají právo pobytu na území České republiky (Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců) na dobu delší než 90 dnů (Čl. 10 písm. b) směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu), popřípadě pokud jsou osobami oprávněnými pobývat na území České republiky za účelem výzkumu (Čl. 12 směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro příjímání státních příslušníků), azylanty, osobami požívajícími doplňkové ochrany (Čl. 23 odst. 2 a čl. 27 směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách), žadateli o udělení mezinárodní ochrany (Čl. 10 odst. 1 směrnice Rady 2003/9/ES ze den 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy) nebo osobami požívajícími dočasné ochrany (Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů).
(3) Osoby uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) se stávají dětmi, žáky nebo studenty příslušné školy nebo školského zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem, pokud řediteli školy nebo školského zařízení prokáží nejpozději při zahájení vzdělávání nebo poskytování školských služeb oprávněnost svého pobytu na území České republiky. Oprávněnost pobytu na území České republiky se prokazuje dokladem podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 326/1999 Sb., Zákon č. 325/1999 Sb., Zákon č. 221/2003 Sb.).
(4) Přijímací zkoušku ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura při přijímacím řízení ke vzdělávání ve střední a vyšší odborné škole, pokud je jeho součástí, promine ředitel školy na žádost osobě, která se
a) vzdělává ve škole mimo území České republiky ve školním roce, ve kterém podává přihlášku ke vzdělávání, a vzdělávala se ve škole mimo území České republiky alespoň 1 školní rok ze 3 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku, nebo 
b) vzdělávala ve škole mimo území České republiky alespoň 2 školní roky ze 3 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku ke vzdělávání.  
Výklad
Pro přehlednost se původní odstavec 4 rozděluje do tří odstavců. Odstavec 4 upravuje úlevy u přijímacích zkoušek.
Provádí se formální úprava v počtu let potřebných pro úlevu u přijímacích zkoušek. Systém jinak zůstává stejný. Uchazeč, který po určitou dobu studoval v zahraničí, má právo na prominutí přijímací zkoušky z oboru vzdělání Český jazyk a literatura. To znamená, že se mu jednak promíjí písemný test ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura (§ 60b odst. 2) jednotné přijímací zkoušky. Dále se mu promíjí i test školní přijímací zkoušky ověřující znalosti ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Pokud škola koná např. test obecných studijních předpokladů, pak uchazeč nekoná konkrétní úlohy, které ověřují dané znalosti, nebo mu nejsou započteny. Uchazeči se tedy promíjí úlohy, které ověřují znalosti gramatiky, pravopisu, slovotvorby, větné stavby aj. Ostatní přijímací zkoušky, zejména test z matematiky, však uchazeč koná, a to i přesto, že mohou ověřovat obecné znalosti českého jazyka (např. slovní úlohy v matematice).
Dále se jednoznačně stanoví podmínky, které musí uchazeč splnit, aby měl nárok. Obecně platí pravidlo 2 let v zahraničí z posledních 4, přičemž rok, kdy uchazeč podává přihlášku, se do těchto let započítává. Např. uchazeč se vzdělával ve škole v zahraničí do školního roku 2020/2021 včetně a ve školním roce 2021/2022 se vzdělával v 9. ročníku v základní škole v ČR. Tento uchazeč má nárok na úlevu při podání přihlášky v únoru 2022. Pokud uchazeč neuspěje a ve školním roce 2022/2023 se nevzdělává, má opět úlevu při podání přihlášky v únoru 2023. Pokud by však ani tehdy uchazeč neuspěl, v únoru 2024 již úlevu mít nebude, neboť v posledních 4 letech byl pouze 1 rok v zahraničí.
(5) Osoba, které byla prominuta přijímací zkouška podle odstavce 4, musí mít znalost českého jazyka nezbytnou pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, kterou škola ověří rozhovorem.
(6) Podmínky a způsob konání maturitní zkoušky upraví ředitel školy na žádost osobě, která se
a) vzdělává ve škole mimo území České republiky ve školním roce, ve kterém koná maturitní zkoušku, a vzdělávala se ve škole mimo území České republiky alespoň 1 školní rok ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku k této zkoušce, nebo 
b) vzdělávala ve škole mimo území České republiky alespoň 2 školní roky ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku k této zkoušce. 
(7) Žádost podle odstavce 4 je součástí přihlášky ke vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole, žádost podle odstavce 6 je součástí přihlášky k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce.
(8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem úpravu podmínek a způsobu konání zkoušky podle odstavce 6 a způsob hodnocení osob podle odstavců 4 a 6.      
Výklad
K odstavci 5: Stávající povinnost školy ověřit rozhovorem znalost českého jazyka osoby, které byla zkouška prominuta, zůstává zachována. Nebude-li znalost českého jazyka rozhovorem prokázána, nemůže být uchazeč do daného oboru vzdělání přijat.
K odstavci 6: Jednoznačně se stanoví podmínky, které musí uchazeč splnit, aby měl nárok na úlevu u maturitní zkoušky. Pro úlevu u maturitní zkoušky obecně platí pravidlo 2 let v zahraničí z posledních 8, přičemž rok, kdy uchazeč podává přihlášku, se do těchto let započítává.
K odstavci 7: Zakotvuje se výslovně v zákoně, že žádost o prominutí přijímací zkoušky ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a žádost o úpravu podmínek a způsobu konání maturitní zkoušky pro osoby vzdělávající se v předcházejících letech po dobu stanovenou zákonem ve škole mimo území České republiky, je součástí přihlášky ke vzdělávání ve střední škole nebo vyšší odborné škole, resp. přihlášky k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce.
K odstavci 8: Stanoví se zmocnění pro vydání vyhlášky. Stávající podoba zmocnění již nesplňuje současné legislativně-technické požadavky.
(9) Pro žáky, kteří jsou dětmi osoby se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie, a kteří na území České republiky, kde taková osoba vykonává nebo vykonávala pracovní činnost v základním pracovněprávním vztahu nebo samostatně výdělečnou činnost, nebo na území České republiky studuje, anebo získala právo pobytu na území České republiky z jiného důvodu13) dlouhodobě pobývají a kteří plní povinnou školní docházku podle tohoto zákona, zajistí krajský úřad příslušný podle místa pobytu žáka ve spolupráci se zřizovatelem školy 
a) bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků, 
b) podle možností ve spolupráci se zeměmi původu žáka podporu výuky mateřského jazyka a kultury země jeho původu, která bude koordinována s běžnou výukou v základní škole. 
(10) Krajský úřad vykonává činnosti podle odstavce 9 písm. a) i pro ostatní cizince a pro občany České republiky, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci.
Výklad
Navrhuje se, aby kromě cizinců měli nárok na bezplatnou jazykovou přípravu rovněž čeští občané, kteří mají prokazatelně obdobné integrační potřeby jako cizinci. Jedná se o zásadní preventivní krok ke zmírnění jejich školní neúspěšnosti. Doposud bylo posílení výuky českého jazyka možné v rámci podpůrných opatření, ale je žádoucí poskytovat těmto žákům podporu bez nutnosti vyšetření ve školském poradenském zařízení na základě posouzení přímo ve škole a je efektivní, aby mohli být nárokově začleněni do skupin pro jazykovou přípravu cizinců zřizovaných podle § 10 až § 11 vyhlášky č. 48/2005 Sb.
(11) Krajský úřad zajistí přípravu pedagogických pracovníků, kteří budou uskutečňovat vzdělávání podle odstavce 9.
(12) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem formu, obsah a organizaci bezplatné přípravy podle odstavce 9 písm. a).

§ 28 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Dokumentace škol a školských zařízení
(2) Školní matrika školy podle povahy její činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi:
a) jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi přiděleno, dále státní občanství, místo narození a místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České republiky,

§ 50 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
Pozor! Pro mateřské školy pouze inspirativní informace

 (4) Pokud se cizinec neúčastní vyučování nepřetržitě po dobu nejméně 60 vyučovacích dnů, nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem a ani po následné písemné výzvě ředitele školy zaslané na poslední známou adresu zákonného zástupce cizince ve lhůtě 15 dnů ode dne odeslání výzvy nesdělí, že bude i nadále navštěvovat danou školu, přestává být dnem následujícím po uplynutí této lhůty žákem školy.

§ 183b zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) V tomto zákoně se za občana Evropské unie považuje i občan Švýcarské konfederace a občan smluvního státu Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru.
(2) V tomto zákoně se za rodinného příslušníka občana Evropské unie považuje cizinec, který není občanem Evropské unie a může na území České republiky pobývat z důvodu svého postavení
a) rodinného příslušníka občana Evropské unie podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,
b) osoby, na kterou se ustanovení zákona o pobytu cizinců na území České republiky, týkající se rodinných příslušníků občanů Evropské unie, vztahují obdobně.
(3) Stejná práva a povinnosti jako občan Evropské unie má podle tohoto zákona:
a) dlouhodobě pobývající rezident v Evropském společenství na území České republiky,
b) dlouhodobě pobývající rezident v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, jemuž bylo na území České republiky uděleno povolení k pobytu,
c) osoba, které bylo na území České republiky uděleno povolení k pobytu z důvodu jejího postavení rodinného příslušníka dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie,
d) držitel povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu.
(4) Osoba, která má odvozen svůj pobyt na území České republiky od nositele oprávnění ke sloučení rodiny, má podle tohoto zákona přístup ke vzdělávání a školským službám za stejných podmínek jako nositel tohoto oprávnění.

§ 1d vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání ve znění pozdějších předpisů

Maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti pro mateřské školy zřizované územními samosprávnými celky nebo svazky obcí financovaný ze státního rozpočtu
(11) PHmax stanovený pro pracoviště se za každou skupinu podle § 1e odst. 1 zvyšuje o 1 hodinu.

§ 1e vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání

Organizace vzdělávání ve skupinách pro jazykovou přípravu
(1) Pokud počet dětí, pro které je předškolní vzdělávání povinné a které jsou cizinci nebo občany České republiky, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci, je alespoň 4 děti v jednotlivém místě poskytování vzdělávání, v případě lesní mateřské školy v jednotlivém území, kde zejména probíhá pedagogický program a kde má škola zázemí, ředitel mateřské školy zřídí skupinu nebo skupiny pro bezplatnou jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání (dále jen „jazyková příprava“) zvlášť pro jednotlivá místa poskytovaného vzdělávání, v případě lesní mateřské školy zvlášť pro jednotlivá území.
(2) Mateřská škola dětem ve skupině poskytuje jazykovou přípravu v rozsahu 1 hodiny týdně.
(3) Skupina pro jazykovou přípravu má nejvýše 8 dětí podle odstavce 1. Další skupinu pro jazykovou přípravu lze zřídit, pokud je do dosavadní skupiny zařazeno 8 dětí podle odstavce 1.
(4) Ředitel mateřské školy může na základě posouzení potřebnosti jazykové podpory dítěte zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu jiné děti než uvedené v odstavci 1, a to i do vyššího počtu než 8 dětí, pokud to není na újmu kvality jazykové přípravy dětí podle odstavce 1.

Soubor pedagogicko-organizačních informací pro školy na školní rok 2025/2026

4.2   Vzdělávání cizinců v předškolním vzdělávání 
Vzdělávání cizinců v předškolním vzdělávání probíhá v rámci běžné činnosti. V případě, že se jedná o mateřskou školu s větším zastoupením cizinců v povinném předškolním vzdělávání, vzniká skupina pro jazykovou přípravu. Děti v přípravných třídách mají nárok se účastnit jazykové přípravy v základní škole. 

Nadále platí, že cizinci mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu v rámci předškolního vzdělávání. Národní pedagogický institut ČR nabízí školám bezplatně mnoho podpůrných aktivit – metodické materiály, vzdělávání, tlumočnické a překladatelské služby a služby adaptačního koordinátora, který je nově příchozímu cizinci k dispozici po jeho nástupu do školy. Veškeré informace naleznete zde.

Od 1. 9. 2025 dochází novelou vyhlášky č. 14/2005 Sb. k rozšíření cílové skupiny jazykové podpory. Nově sem spadají také čeští občané, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci. Z tohoto důvodu byl také rozšířen statistický výkaz o položku týkající se nedostatečné znalosti vyučovacího jazyka. Tuto položku je nutné nově vyplnit u všech dětí v MŠ. 

11.1 Novela Lex Ukrajina 
Novela zveřejněná ve Sbírce zákonů pod č. 24/2025 Sb. s účinností od 11. února 2025 přinesla zejména tyto změny: 
• Umožnila prodloužení dočasné ochrany a platnost všech pravidel obsažených v zákoně Lex Ukrajina pro oblast regionálního školství na dobu neurčitou. 
• Působnost zákona se rozšířila i na osoby s novým typem pobytu „zvláštní dlouhodobý pobyt“. Pokud se v zákoně hovoří obecně o „cizinci“ bez bližšího upřesnění, myslí se tím vždy i osoba s novým typem pobytu. Pokud některá ustanovení hovoří o cizinci, který požívá dočasné ochrany po dobu kratší než 12 měsíců, pak dané ustanovení nezahrnuje osobu s novým typem pobytu. 
• Umožnila konání tzv. zvláštního zápisu do prvních tříd základních škol pro děti s dočasnou ochranou. O tom, zda škola zvláštní zápis uskuteční či zda bude jeden společný termín pro všechny, rozhoduje ředitel školy po dohodě se zřizovatelem. Pokud se zvláštní zápis ve škole uskuteční, musí jej ředitel školy vyhlásit nejpozději spolu s vyhlášením běžného zápisu podle školského zákona. 
• Povinnost krajského úřadu evidovat a případně předat údaje o cizincích s hlubokým mentálním postižením ministerstvu. Do konce března 2025 docházelo k přeregistraci osob s dočasnou ochranou u Ministerstva vnitra. Školy nemusí ověřovat, zda došlo u dětí, žáků a studentů k prodloužení dočasné ochrany ani ke změně na zvláštní dlouhodobý pobyt. Všechny změny vyplývající z novely jsou promítnuty do aktualizované metodiky k zákonu Lex Ukrajina školství. 

11.2 Bezplatná jazyková příprava 
Cizinci mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu v předškolním, základním i středním vzdělávání.

Národní pedagogický institut ČR nabízí školám bezplatně mnoho podpůrných aktivit – metodické materiály, vzdělávání, tlumočnické a překladatelské služby a služby adaptačního koordinátora, který je nově příchozímu cizinci k dispozici po jeho nástupu do školy. Všechny informace naleznete zde.

Přijímání cizinců do mateřské školy– specifika 2025

Tento materiál je určen vedoucím pracovníkům mateřských škol a uvádí přehled specifik, která se vztahují na přijímání dětí-cizinců k předškolnímu vzdělávání. Cí¬lem je pomoci mateřské škole rozlišit, jak má postupovat v jednotlivých případech, které mohou v rámci procesu přijímání dětí-cizinců k předškolnímu vzdělávání na¬stat. 

Materiál zahrnuje: 
I Informativní části (označené piktogramem I) – v těchto pasážích MŠMT informuje o ně¬kterých zásadních skutečnostech, odkazuje na jiné zdroje informací, stanoviska jiných správních úřadů apod. 
D Doporučující části (označené piktogramem D) – v těchto pasážích MŠMT metodicky podporuje školy s tím záměrem, aby dodržením níže uvedených doporučených postupů vytvořily optimální podmínky pro vzdělávání dětí. 
§ Závazné části (označené piktogramem §) – v těchto pasážích MŠMT poskytuje informace vyplývající ze stěžejních právních předpisů. 

STRUČNÝ PŘEHLED 
Uvádíme přehled základních témat, která jsou v dokumentu dále podrobněji vysvětlena.
která jsou v dokumentu dále podrobněji vysvětlena. 
	DÍTĚ VE VĚKU PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (MIMO POVINNÉ)	DÍTĚ VE VĚKU POVINNÉHO PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
oprávněný pobyt v ČR 	je podmínkou pro přijetí (občan EU nedokládá) 	je podmínkou pro přijetí (občan EU nedokládá) 
znalost češtiny 	není podmínkou pro přijetí 	není podmínkou pro přijetí 
povinnost vzdělávat se v MŠ 	není povinnost 	je povinnost při pobytu v ČR 90 dní a déle 
spádovost 	dle místa pobytu v registru obyvatel 	dle místa pobytu v registru obyvatel 
očkování (či imunita nebo kontraindikace) 	je podmínkou pro přijetí 	není podmínkou pro přijetí 
naplněnost tříd / MŠ 	stejný postup jako u občanů ČR 	stejný postup jako u občanů ČR

PRÁVO BÝT VZDĚLÁVÁN 
(§ 20 odst. 2 písm. d) zákona č. 561/2004 Sb.) 
§ Děti-cizinci mají právo na poskytování předškolního vzdělávání stejně jako občané ČR, pokud nastane jedna z možností: 
• mají právo pobytu na území ČR na dobu delší než 90 dnů (občan EU má vždy), 
• jsou azylanty, 
• jsou osobami požívajícími doplňkové ochrany, 
• jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, 
• jsou osobami požívajícími dočasné ochrany. 
I Dítěti-cizinci nesmí být odepřeno přijetí do mateřské školy z důvodu neznalosti českého jazyka. 

POVINNOST VZDĚLÁVAT SE 
(§ 34a odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.) 
§ Povinné předškolní vzdělávání se vztahuje na: 
• občany jiného členského státu EU, kteří na území ČR pobývají déle než 90 dnů, 
• jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území ČR trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, 
• na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany. 
§ Povinné předškolní vzdělávání se nevztahuje na děti-cizince s hlubokým mentálním po¬stižením. 

PŘEDNOSTNÍ PRÁVO NA PŘIJETÍ 
(§ 34 odst. 3 a 4 zákona č. 561/2004 Sb., § 93 odst. 1 a 2 zákona č. 326/1999 Sb.) 
I Děti-cizinci mají přednostní právo na přijetí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky stejně jako české děti. 
§ Pro posouzení spádovosti platí stejné podmínky jako pro občany ČR, přičemž u dítěte-ci¬zince se uvádí místo pobytu na území ČR. 
I Pokud se ředitel školy dozví, že místo pobytu dítěte-cizince uvedené v registru obyvatel, do něhož mají přístup orgány veřejné moci (v tomto případě zejména obce), neodpovídá faktickému bydlišti, které zákonný zástupce uvádí za účelem určení spádovosti školy, ředi tel školy vyzve zákonného zástupce, aby před rozhodnutím o žádosti provedl změnu místa pobytu u Ministerstva vnitra ČR a toto následně řediteli doložil. 

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ – ŽÁDOST O PŘIJETÍ K PŘEDŠKOLNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ 
(zákon č. 500/2004 Sb.) 
I Přijímání je vždy vedeno ve správním řízení. 
I Žádost o přijetí ke vzdělávání se podává v českém jazyce. Účastníci řízení mohou jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském. U ostatních cizinců ředitel školy akceptuje také dvojjazyčnou přihlášku, přičemž pro cizince pobývajících na území ČR z důvodu ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny zveřejnilo MŠMT vzor. 
I Žádost o přijetí za nezletilého uchazeče podává: 
• zákonný zástupce dítěte-cizince (v případě žadatelů pobývajících na území ČR z důvodu ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny: podle ukrajinského práva může být zákonným zástupcem i prarodič či zletilý sourozenec), 
• osoba, která má dítě-cizince svěřené do péče, 
• obecný opatrovník (určený soudem), 
• ústavní zařízení, do jehož péče je dítě-cizinec svěřeno. 

CO MUSÍ DOLOŽIT ZÁKONNÝ ZÁSTUPCE DÍTĚTE-CIZINCE 
(§ 36 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., § 5b odst. 1 zákona č. 67/2022 Sb., § 50 zákona č. 258/2000 Sb., § 20 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.) 
I Při přijetí dítěte-cizince je nutné 
• ověřit identitu zákonného zástupce (zákonný zástupce zpravidla předloží cestovní do¬klad), 
• ověřit identitu dítěte-cizince (cestovní doklad, případně rodný list), 
• vyžádat si údaj o trvalém či přechodném pobytu a statusu dítěte-cizince (doklad zákon¬ný zástupce dokládá, pokud se jedná o azylanta nebo žadatele o azyl, dítě s dočasnou ochranou, dítě s dodatkovou ochranou v ČR). 
§ V případě dětí-cizinců, které v ČR pobývají v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, škola eviduje: 
• číslo vízového štítku, pokud jej má dítě-cizinec na vízu vyznačeno, 
• nebo číslo cestovního dokladu a průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu.
I U dětí-cizinců, na které se nevztahuje povinné předškolní vzdělávání, je nutné doložit po¬tvrzení o povinném očkování. V případě, že dítě-cizinec nebylo očkováno podle očkova¬cího kalendáře, musí zákonný zástupce doložit lékařské potvrzení, že je dítě-cizinec proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. Potvrzení o očkování vydává praktický lékař pro děti a dorost v ČR. 
§ Nejpozději při zahájení vzdělávání musí zákonný zástupce dítěte-cizince prokázat řediteli školy oprávněnost pobytu dítěte-cizince na území ČR. 
I Oprávnění k pobytu na území ČR se dokládá zejména vízem k pobytu nad 90 dnů, prů¬kazem o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, průkazem žadatele o udělení mezinárodní ochrany, průkazem povolení k pobytu azylanta, průkazem oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany. 
I Pokud žadatel nepředloží požadované doklady: 
• potvrzení o očkování – jde o vadu žádosti; ředitel školy vyzve žadatele k odstranění nedo¬statku a poskytne mu přiměřenou lhůtu k nápravě, 
• oprávnění k pobytu – oprávnění k pobytu žadatel předkládá nejpozději v den nástupu do mateřské školy; nebude-li doklad předložen, nemůže dítě do mateřské školy nastoupit. 
I Jestliže poté, co se dítě-cizinec stane dítětem MŠ, dítě-cizinec pozbude svého oprávnění k pobytu na území ČR, nepřestává být dítětem MŠ (MŠ jej nemůže z tohoto důvodu vyloučit). 

PROBLEMATIKA NEJVYŠŠÍHO POVOLENÉHO POČTU DĚTÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY 
(§ 23 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., § 2 odst. 1 – 4 zákona č. 67/2022 Sb.) 
I Není-li ve třídě, kam by mělo být dítě-cizinec přijato, volné místo a nejvyšší povolený po¬čet dětí mateřské školy zapsaný ve rejstříku škol a školských zařízení není zcela využit, může ředitel školy požádat zřizovatele školy o výjimku z nejvyššího počtu dětí ve třídě až o 4 děti v souladu s § 23 odst. 5 školského zákona. Nelze však překročit nejvyšší povolený počet dětí mateřské školy, jenž je uveden v rejstříku škol a školských zařízení. 
§ Pokud z kapacitních důvodů nelze přijmout dítě-cizince s povinností předškolního vzdě¬lávání s místem pobytu ve spádové oblasti, kterému byla v ČR poskytnuta dočasná ochra¬na v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, nebo které je držitelem prů¬kazu o povolení k dlouhodobému pobytu ze stejného důvodu, postupuje se následovně: 
• Ředitel: Jestliže ředitel spádové školy dítě-cizince z důvodu plné kapacity nepřijme, do 5 dnů informuje o této situaci zřizovatele. 
• Zřizovatel: Zřizovatel projedná s řediteli ostatních mateřských škol, které zřizuje, mož¬nost přijetí dítěte-cizince v některé z těchto škol. Pokud zřizovatel žádnou další školu nezřizuje nebo do žádné z ostatních jím zřizovaných škol není z důvodu kapacity možné dítě-cizince přijmout, informuje zřizovatel příslušný krajský úřad.
• Krajský úřad: Krajský úřad určí po projednání s ostatními zřizovateli a řediteli škol jinou školu ve své působnosti, kam bude možné dítě-cizince přijmout. Krajský úřad je opráv¬něn tímto postupem po projednání „určit“ nejenom školu zřizovanou obcí či svazkem obcí, ale také školu soukromého či církevního zřizovatele. Pokud z důvodu plné kapacity všech škol zřizovaných v určitém kraji nelze dítě-cizince přijmout, krajský úřad o situaci informuje MŠMT. 
• MŠMT: MŠMT určí jiný kraj, ve kterém bude dítě-cizinec přijato. 
I Není potřeba, aby zřizovatel, krajský úřad nebo MŠMT vedli o tomto koordinačním postupu řízení. Mohou činit i neformální jednání. Podstatné však je, aby „určená“ škola byla v nej¬lepším zájmu dítěte-cizince, respektive rodiny dítěte-cizince, vybrána co nejdříve a v při¬měřené dojezdové vzdálenosti od místa pobytu dítěte-cizince (podle zákona je nutné při¬hlížet k místu pobytu dítěte-cizince). 

ZVLÁŠTNÍ ZÁPISY PRO DĚTI-CIZINCE S DOČASNOU OCHRANOU 
(§ 2 zákona č. 67/2022 Sb.) 
§ Pro děti-cizince s dočasnou ochranou, které v ČR pobývají v souvislosti s ozbrojeným kon¬fliktem na území Ukrajiny, není možné pořádat zvláštní zápisy do MŠ. Tyto děti se zapi¬sují ve stejném termínu jako ostatní děti. 

ZÁPIS JMÉNA A RODNÉHO ČÍSLA DÍTĚTE-CIZINCE DO ŠKOLNÍ MATRIKY 
(§ 19 odst. 4 zákona č. 111/2009 Sb., § 158 odst. 17 zákona č. 326/1999 Sb.) 
I Do školní matriky se zapisuje jméno a příjmení dítěte-cizince ve tvaru uvedeném v cestov¬ním dokladu, a to v latince. Pokud je identita dítěte-cizince doložena pouze originálním rodným listem vydaným v zahraničí a přepis jména do latinky není evidentní, škola požádá zákonného zástupce o úřední překlad rodného listu do českého jazyka a následně zapíše do školní matriky jméno a příjmení z tohoto překladu. 
I Pokud nemá dítě-cizinec Ministerstvem vnitra přiděleno české rodné číslo, škola ve školní matrice místo rodného čísla uvede kód ve tvaru RRNNDDXXXX, kde RR = poslední dvoj¬číslí roku narození, NN u mužů = MM (pořadové číslo měsíce), u žen MM+50, DD = den narození, a místo XXXX se dosadí znak „X“+ trojmístné pořadové číslo přidělené jedno¬značně školou.

POMOC PŘI ŘEŠENÍ JAZYKOVÉ BARIÉRY 
D Přeložené dokumenty: Překlady pro mateřské školy | Zapojmevšechny.cz 
D Tlumočení a překladatelství zdarma: Tlumočení a překladatelství | Zapojmevšechny.cz 
D Bezplatné služby adaptačního koordinátora pro děti-cizince v povinném předškolním vzdělávání: Adaptační koordinátoři | Zapojmevšechny.cz 

NAHLÍŽENÍ DO REGISTRU OBYVATEL 
I K ověření místa pobytu mohou obce využít manuál Ministerstva vnitra.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U01B02H053 — Dohled nad dětmi a nezletilými žáky

Dohled nad dětmi a nezletilými žáky
 
§ 29 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách a školských zařízeních
(1) Školy a školská zařízení jsou při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.
(2) Školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Ministerstvo stanoví vyhláškou opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících.
(3) Školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech uvedených v odstavci 2, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, jimž se záznam o úrazu zasílá.
(4) Žáci mohou při vzdělávání a poskytování školských služeb ve školách a školských zařízeních a s ním přímo souvisejících činnostech
a) nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, pouze pod dohledem osoby s odbornou způsobilostí podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví (§ 44b zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví) vykonávaným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
b) nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi neuvedenými v písmenu a) nebo vykonávat činnosti spojené s nebezpečnou expozicí prachu nebo biologickým činitelům, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, pouze pod dohledem odpovědné osoby, která vykonává pedagogickou činnost a splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, nebo instruktora na pracovišti právnických nebo fyzických osob, kde žáci vykonávají praktické vyučování, vykonávaným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou 
a) látky, směsi, prachy a biologické činitele uvedené v odstavci 4, se kterými mohou žáci nakládat při základním, středním a zájmovém vzdělávání, při poskytování školských služeb a s ním přímo souvisejících činnostech, 
b) podmínky nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a způsob výkonu dohledu při tomto nakládání a podmínky výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachu a biologickým činitelům, způsob výkonu dohledu při těchto činnostech a požadavky na osobu vykonávající dohled při těchto činnostech.

§ 164 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
 
(1) Ředitel školy a školského zařízení
h) odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a školském zařízení.

Doporučení MŠMT pro mateřské školy k problematice pozdního vyzvedávání dítěte z mateřské školy po ukončení provozu č.j. MSMT-36418/2015 V Praze dne 8.12.2015

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) připravilo pro mateřské školy doporučení k problematice pozdního vyzvedávání dítěte z mateřské školy po ukončení provozu. Cílem je formulovat vhodné řešení této krizové situace, které by bylo jak v souladu s právními předpisy, tak co nejméně stresující pro dítě.

Škoda způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání

§ 2920 zákona č. 89/2012, občanský zákoník

(1) Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; poškozenému náleží náhrada škody i tehdy, nebránil-li se škůdci ze šetrnosti k němu.
(2) Nebyl-li nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, má poškozený právo na náhradu, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného.

§ 2921 zákona č. 89/2012, občanský zákoník

Společně a nerozdílně se škůdcem nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není-li škůdce povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled.
 
Vykonává-li dohled organizace, její pracovníci dohledem pověření sami za škodu takto vzniklou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.
Zákon nestanovuje určitý věk, odkdy je nezletilý odpovědný za způsobenou škodu. Je třeba vždy v konkrétním případě uvážit, zda nezletilý byl schopen své jednání ovládnout a posoudit jeho následky. Také náležitý dohled je nutno posoudit podle povahy věci a okolností jednotlivých případů.
Například stane-li se žákovi úraz ve třídě a škola prokáže, že vyučující řádně vykonával dohled v prostorách k tomu určených a vybavení třídy bylo odpovídající, zprostí se odpovědnosti.
Nový občanský zákoník zavádí tzv. kritérium spravedlivosti. Nebyl-li nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, má poškozený právo na náhradu, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného.“ Zde je nový výklad tohoto ustanovení. Zavádí se princip, podle kterého ten, kdo zanedbal nad nezletilým dohled, odpovídá za újmu společně a nerozdílně. Dohlížející osoba plně hradí škodu v případě, kdy není odpovědný samotný škůdce. Zatímco dle dřívější úpravy osoba vykonávající dohled byla za škodu plně odpovědná, pokud škůdce nebyl schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, nyní ani tato skutečnost škůdce odpovědnosti nezbavuje a bylo zavedeno kritérium spravedlivosti pro požadavek náhrady škody.

§ 5 vyhlášky č. 14/2005 Sb,. o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů
 
Péče o zdraví a bezpečnost dětí
(1) Právnická osoba, která vykonává činnost mateřské školy, vykonává dohled nad dítětem od doby, kdy je učitel mateřské školy pedagogický pracovník převezme od jeho zákonného zástupce nebo jím pověřené osoby, až do doby, kdy je učitel mateřské školy předá jeho zákonnému zástupci nebo jím pověřené osobě. Předat dítě pověřené osobě lze jen na základě písemného pověření vystaveného zákonným zástupcem dítěte.

§ 6 vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení 
 
Dohled nad žáky
(1) Dohled (například § 29 odst. 2 a § 164 odst. 1 písm. b) školského zákona, § 5 vyhlášky č. 14/2005 Sb., § 3 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky) k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve škole nebo školském zařízení při výchově a vzdělávání a s nimi souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb se vykonává v zájmu předcházení škodám na zdraví, majetku, přírodě a životním prostředí (§ 2920 a § 2921 zákona č. 89/2012, občanský zákoník).
(2) Ředitel (§ 164 odst. 1 písm. h) školského zákona) školy nebo školského zařízení určuje provádění dohledu nad žáky. Vychází z konkrétních podmínek a přihlíží zejména k vykonávané činnosti, věku žáků a jejich rozumové vyspělosti, dopravním a jiným rizikům.
(3) Pedagogický pracovník koná podle rozvrhu dohled nad žáky zejména ve škole před vyučováním, o přestávkách mezi vyučovacími hodinami, podle potřeby při přecházení žáků mezi budovami školy, do zařízení školního stravování a do školní družiny. Jestliže ředitel školy povolí žákům pobyt ve škole před vyučováním, mezi dopoledním a odpoledním vyučováním nebo po vyučování, zabezpečí jejich dohled. Dohled ve škole začíná nejméně 15 minut před začátkem dopoledního vyučování a 15 minut před začátkem odpoledního vyučování a končí nejdříve ukončením výchovy a vzdělávání nebo poskytováním školských služeb.
(4) Pedagogický pracovník vykonává podle pokynů ředitele dohled i mimo školu a školské zařízení, zejména při kurzech, exkurzích a jiných činnostech vyplývajících ze školních vzdělávacích programů nebo učebních dokumentů, při účasti na soutěžích, přehlídkách, popřípadě při jejich přípravě a na jiných akcích organizovaných školou nebo školským zařízením.
(5) Při akcích konaných mimo školu nebo školské zařízení, kdy místem pro shromáždění žáků není škola nebo školské zařízení, začíná dohled nejpozději 15 minut před dobou shromáždění na určeném místě. Po skončení akce dohled končí na předem určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce se oznámí nejméně jeden den před konáním akce zákonným zástupcům žáků. 
(6) Dohled může vykonávat vedle pedagogického pracovníka i jiný zletilý zaměstnanec školy nebo školského zařízení, jestliže byl o výkonu tohoto dohledu řádně poučen. O tomto poučení se provede záznam.

§ 2 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů
 
(7) V ujednání o zajištění školního stravování mezi právnickou osobou vykonávající činnost školy nebo školského zařízení a provozovatelem stravovacích služeb je podle povahy zajišťovaných služeb obsaženo zejména
d) způsob zabezpečení dohledu nad nezletilými strávníky.

Vyhláška MZ č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění pozdějších předpisů

§ 4
Ubytování, vybavení a úklid
(1) Ubytování dětí se zajišťuje odděleně podle pohlaví s výjimkou případů, kdy se společným ubytováním vysloví souhlas zákonný zástupce dítěte. Osoby činné při zotavovací akci jako dozor se ubytují odděleně v blízkosti dětí. Zdravotník se ubytuje v bezprostřední blízkosti ošetřovny s izolací.
§ 7
Stravování
(7) Děti se mohou podílet na přípravě stravy jen před jejím tepelným zpracováním a při pomocných pracích. Na zotavovací akci do 50 účastníků se mohou děti podílet na celé přípravě stravy a jejím výdeji, jsou-li pod dozorem osoby činné při stravování. Zdravotní stav dětí, které se podílejí na přípravě stravy, musí být posouzen zdravotníkem.
§ 8
Režim dne
(3) Osoby činné při zotavovací akci jako dozor průběžně kontrolují oblečení, obuv a lůžkoviny dětí, aby byly chráněny před provlhnutím a nedocházelo k prochladnutí dětí. Dále kontrolují, zda děti dodržují osobní hygienu.
(4) Koupání dětí musí být přizpůsobeno počasí, fyzické zdatnosti dětí a jejich plaveckým schopnostem. Děti se mohou koupat jen za dohledu osoby činné při zotavovací akci jako dozor. Dohled může vykonávat jen osoba, která je schopna poskytnout záchranu tonoucímu. Koupat se děti smějí nejdříve 1 hodinu po hlavním jídle nebo po intenzivním cvičení.

Právní výklad k § 23 zákona o pedagogických pracovnících, Č.j.: MSMT-8154/2013-201 a Č.j.: ČMOS PŠ-/2013-349 

Zejména v souvislosti s exkurzemi a návštěvami vzdělávacích akcí vzniká otázka, zda při nich pedagogický pracovník vykonává dohled nad žáky či přímou pedagogickou činnost. Co je přímou pedagogickou činností lze dovodit z § 2 odst. 1 zákona a § 132 zákoníku práce: jde o přímé působení na vzdělávaného, kterým se uskutečňuje výchova a vzdělávání na základě zákona č. 561/2004 Sb., o  předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Hranice mezi jednotlivými činnostmi může být neostrá a bude vždy záležet na individuálním posouzení případu. Lze však jednoznačně konstatovat, že výkon přímé pedagogické činnosti není výhradně vázán na místo, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo kde jsou poskytovány školské služby. O tom, zda bude vykonávána přímá pedagogická činnost, rozhoduje zásadně ředitel školy. Přímou pedagogickou činností nebude nikdy pouhý dohled nad žáky po cestě na mimoškolní akci a z ní, dohled při divadelním, filmovém a podobném představení (pedagogický pracovník zde nemůže na žáky přímo působit). Přímou pedagogickou činností nebude ani doprovod žáků na sportovní (příp. uměleckou nebo jinou) soutěž, což lze mimo jiné dovodit i z toho, že ani v případě trenérů se trenérská činnost na soutěži žáků automaticky neposuzuje jako přímá pedagogická činnost (srov. § 2 odst. 7 nařízení). 

Podle ustáleného výkladu MŠMT je veškerá práce učitelů mateřských škol s dětmi přímou pedagogickou činností. O dohledu nad dětmi lze v mateřských školách uvažovat pouze za předpokladu přítomnosti jiného učitele mateřské školy, který vykonává přímou pedagogickou činnost, pokud počet dětí nepřevyšuje počet dětí připadající na jednu třídu. 

Pomůcka pro ředitele škol při tvorbě školního řádu, čj. MSMT-10862/2015

Školy mají povinnost dítě nebo žáka, který vykazuje známky akutního onemocnění (vysoká horečka, zvracení, průjem), oddělit od ostatních dětí, žáků nebo studentů a zajistit pro ně dohled zletilé fyzické osoby (§ 7 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů).

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U01B02H057 — Dohoda mateřské školy se zákonným zástupcem o docházce dítěte do mateřské 
školy

Dohoda mateřské školy se zákonným zástupcem o docházce dítěte do mateřské školy
§ 1a vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Podrobnosti o organizaci mateřské školy
(4) Ředitel mateřské školy písemně dohodne se zákonným zástupcem dítěte docházku dítěte do mateřské školy. Jedná-li se o děti podle § 34 odst. 10 školského zákona, lze dohodnout prodloužení docházky dítěte, jemuž nebyl rozsah vzdělávání omezen v rozhodnutí o přijetí, nejdříve s účinností od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po uzavření dohody; o uzavření této dohody ředitel mateřské školy neprodleně informuje zákonného zástupce dítěte, které se vzdělává ve zbývající době.

§ 34 odst. 10 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(10) Vzdělává-li se dítě v mateřské škole pravidelně kratší dobu, než odpovídá provozu, v němž je vzděláváno, může se ve zbývající době vzdělávat další dítě, aniž by se započítávalo do počtu dětí v mateřské škole pro účely posouzení souladu s nejvyšším povoleným počtem dětí zapsaným v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e).

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U01B02H059 — Docházka dítěte do dvou mateřských škol

Docházka dítěte do dvou mateřských škol

§ 34a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(7) Dítě, na které se vztahuje povinné předškolní vzdělávání, se může vzdělávat ve dvou mateřských školách, jestliže rozhodnutím soudu byla upravena péče o dítě tak, že o něj pečují oba rodiče. Ověření dítěte podle § 34b odst. 3 provádí mateřská škola, ve které dítě zahájilo vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Ředitelé škol, v nichž se dítě vzdělává, dohodnou pravidla spolupráce škol při vzdělávání dítěte. Rozhoduje-li ředitel ve věcech podle § 165 odst. 2, vyžádá si před rozhodnutím vyjádření ředitele druhé školy. Rozhodování ve věcech podle § 34b odst. 4 přísluší pouze řediteli mateřské školy podle věty druhé.

Soubor pedagogicko-organizačních informací pro školy na školní rok 2025/2026

4.5 Povinné předškolní vzdělávání dítěte ve střídavé péči rodičů 
V případě, že rozhodnutím soudu byla upravena péče o dítě tak, že o něj pečují oba rodiče, je možné, aby dítě kombinovalo docházku ve dvou mateřských školách. Dítě v povinném předškolním vzdělávání může docházet do dvou mateřských škol pouze, pokud soud upravil péči o dítě tak, že o něj pečují oba rodiče (dříve střídavá péče). Zákonný zástupce předkládá řediteli mateřské školy takové rozhodnutí soudu. Z jiných důvodů, například vzájemnou dohodou rodičů o střídavé péči, toto v rámci povinné předškolní docházky možné není. Naproti tomu před zahájením plnění povinného předškolního vzdělávání je možné, aby dítě kombinovalo docházku do více mateřských škol. 4.6   Vedení matriky – předávání individuálních údajů o dětech V návaznosti na novelu vyhlášky č. 364/2005 Sb., o dokumentaci škol a školských zařízení, budou nově předávány údaje o podpůrných opatřeních všech stupňů, údaje ze zpráv, doporučení a doporučujících posouzení k odkladu PŠD vydaných ŠPZ a vyjádření k individuálnímu vzdělávání žáka.  Od školního roku 2025/26 (tj. k rozhodnému datu 30. 9. 2025) mají již všechny mateřské školy, a v případě přípravných tříd a přípravných stupňů, i základní školy, povinnost předávat pouze individuální data o dětech. Systémem generované výkazy M 1 a M 4c tak definitivně nahradí výkazy S 1-01 a S 4c-1 a ty zaniknou. Další informace a přehled školních informačních systémů zde: Školní informační systémy (ŠIS) pro mateřské školy - edu.gov.cz 

Mateřské školy, přípravné třídy základních škol a přípravné stupně základní školy speciální, budou od 1. 1. 2026 předávat MŠMT údaje o dnech, ve kterých byly omluveny nebo neomluveny zameškané hodiny povinného předškolního vzdělávání. Mateřské a základní školy, které mají zřízenu přípravnou třídu nebo přípravný stupeň základní školy speciální, by proto měly již od září 2025 vést evidenci zameškaných dnů tak, aby mohly příslušné údaje poprvé vykázat k datu 31. 1. 2026 s termínem předání do 15. 4. 2026.
Školy budou údaje předávat dvakrát ročně, vždy v termínu do 15. 10. a 15. 4. za předchozí pololetí (tj. únor až červen a září až leden). První sběr dat proběhne za období 1. 9. 2025 až 31. 1. 2026 s termínem předání do 15. 4. 2026. 

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U01B02H060 — Docházka dítěte do mateřské školy

Docházka dítěte do mateřské školy

§ 1a vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

(4) Ředitel mateřské školy písemně dohodne se zákonným zástupcem dítěte docházku dítěte do mateřské školy. Jedná-li se o děti podle § 34 odst. 10 školského zákona, lze dohodnout prodloužení docházky dítěte, jemuž nebyl rozsah vzdělávání omezen v rozhodnutí o přijetí, nejdříve s účinností od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po uzavření dohody; o uzavření této dohody ředitel mateřské školy neprodleně informuje zákonného zástupce dítěte, které se vzdělává ve zbývající době.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U01B02H061 — Docházka žáků školní družiny do mateřské školy

Docházka žáků školní družiny do mateřské školy

Věstník MŠMT 6/2019

Oznámení
MŠMT ruší informace o smluvním řešení docházky žáků školní družiny do mateřské školy v okrajových úsecích dne (čj. 17 878/2011-22 ze dne 14.6.2011), která byla ve Věstníku publikována v srpnu 2011. Uvedená skutečnost, kdy mateřské školy na určitý časový úsek suplují činnost školní družiny, je z hlediska právního řádu nepřípustná.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H118 — Individuální vzdělávání dítěte v mateřské škole

Individuální vzdělávání dítěte v mateřské škole

§ 34b zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Individuální vzdělávání dítěte
(1) Zákonný zástupce dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné, může pro dítě v odůvodněných případech zvolit, že bude individuálně vzděláváno. Má-li být dítě individuálně vzděláváno převážnou část školního roku, je zákonný zástupce dítěte povinen toto oznámení učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku. V průběhu školního roku lze plnit povinnost individuálního předškolního vzdělávání nejdříve ode dne, kdy bylo oznámení o individuálním vzdělávání dítěte doručeno řediteli mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání.
(2) Oznámení zákonného zástupce o individuálním vzdělávání dítěte musí obsahovat
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte,
b) uvedení období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno,
c) důvody pro individuální vzdělávání dítěte.
(3) Ředitel mateřské školy doporučí zákonnému zástupci dítěte, které je individuálně vzděláváno, oblasti, v nichž má být dítě vzděláváno. Tyto oblasti vychází z rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Mateřská škola ověří úroveň osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech a případně doporučí zákonnému zástupci další postup při vzdělávání; způsob a termíny ověření, včetně náhradních termínů, stanoví školní řád tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku. Zákonný zástupce dítěte, které je individuálně vzděláváno, je povinen zajistit účast dítěte u ověření. O ověření mateřská škola vyhotoví zápis.
(4) Ředitel mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání, ukončí individuální vzdělávání dítěte, pokud zákonný zástupce dítěte nezajistil účast dítěte u ověření podle odstavce 3, a to ani v náhradním termínu.
(5) Odvolání proti rozhodnutí ředitele mateřské školy o ukončení individuálního vzdělávání dítěte nemá odkladný účinek.
(6) Po ukončení individuálního vzdělávání dítěte podle odstavce 5 nelze dítě opětovně individuálně vzdělávat podle odstavce 1.
(7) Výdaje spojené s individuálním vzděláváním dítěte hradí zákonný zástupce dítěte, s výjimkou speciálních kompenzačních pomůcek podle § 16 odst. 2 písm. d) a výdajů na činnost mateřské školy, do níž bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání.
§ 35
(1) Ředitel mateřské školy může po předchozím upozornění písemně oznámeném zákonnému zástupci dítěte rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání, jestliže
a) se dítě bez omluvy zákonného zástupce nepřetržitě neúčastní předškolního vzdělávání po dobu delší než dva týdny,
b) zákonný zástupce závažným způsobem opakovaně narušuje provoz mateřské školy,
c) ukončení doporučí v průběhu zkušebního pobytu dítěte lékař nebo školské poradenské zařízení,
d) zákonný zástupce opakovaně neuhradí úplatu za vzdělávání v mateřské škole nebo úplatu za školní stravování (§ 123) ve stanoveném termínu a nedohodne s ředitelem jiný termín úhrady.
(2) Rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání nelze v případě dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné.
(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o podmínkách provozu mateřské školy, organizaci předškolního vzdělávání, včetně rozsahu povinného předškolního vzdělávání, zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, jejich stravování a další speciální péči o děti.

Výklad
Co novela upravuje:
Do konce § 34b odst. 3 se přidává věta:
„O ověření mateřská škola vyhotoví zápis.“
Tímto se z legislativního hlediska jasně stanovuje povinnost školy zaznamenat průběh ověření v dokumentu, který se stane součástí školní administrativy.
Účinnost změny
Novela vstupuje v platnost od 1. 9. 2025, tedy s účinností od 1. září 2025 při zahájení školního roku.
Výklad a dopady
1. Písemná dokumentace ověření
Mateřská škola bude nově povinna systémově vytvářet písemný zápis o ověření dítěte v rámci individuálního vzdělávání. Do této chvíle zákon pouze ukládal, že ověření proběhne – nově bude muset být i zachyceno.
2. Systémová podpora kontroly a transparentnosti
Zápis přispěje ke zvýšení transparentnosti, umožní interní auditní dohled (v rámci ČŠI i vedení školy) a poslouží jako doklad pro rodiče při následném hodnocení dítěte.
3. Administrativní dopad
Ředitelé i pedagogové budou muset aktualizovat školní řád i interní procesy, aby byla zajištěna forma výstupu z ověření – nejčastěji se doporučuje využití standardizovaných tiskopisů nebo elektronických záznamů (portal, školní IS).
4. Legislativní vysvětlení
Novela řeší situace, kdy proběhlo ověření, ale jeho průběh nebyl oficiálně zaznamenán – což znesnadňuje rozhodování o dalším vzdělávání dítěte nebo potřebných opatřeních.
Doporučení pro MŠ:
- Do školního řádu doplnit, kdo a kdy zápis vyhotoví (např. pověřený učitel po ověření).
- Připravit jednoduchý záznamový formulář (datum, účastník, výsledky, podpisy).
- Informovat zákonné zástupce o možnosti nahlédnout do zápisu po ukončení ověření.

Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání

Příloha č. 5
Zápis z ověření individuálního vzdělávání dítěte podle § 34b školského zákona
 “.


Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (2018)

12. Zásady pro zpracování školního vzdělávacího programu
Organizace vzdělávání
- v případě, že mateřská škola uskutečňuje individuální vzdělávání dle § 34b školského zákona, může v ŠVP popsat pravidla organizace tohoto vzdělávání. 

Souhrnné informace o povinném předškolním vzdělávání (duben 2020) 

Jiné způsoby plnění povinného předškolního vzdělávání dítěte 
1. individuální vzdělávání dítěte - bez pravidelné denní docházky dítěte do mateřské školy, 
2. vzdělávání v přípravné třídě základní školy a ve třídě přípravného stupně základní školy speciální, 
3. vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky, ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky. 

Individuální vzdělávání dítěte. Dítě může vzdělávat doma zákonný zástupce, jiná osoba, nebo může dítě navštěvovat jiné zařízení než je mateřská škola. 

Individuální vzdělávání 

Zákonný zástupce dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné, pro něj může v odůvodněných případech zvolit, že bude individuálně vzděláváno (v případě, že se bude jednat o převážnou část školního roku). Tuto skutečnost písemně oznámí řediteli mateřské školy. (§ 34b školského zákona) 

Povinnost zákonného zástupce: 
 přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání (v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte), 
 oznámení o individuálním vzdělávání dítěte učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku (v případě, že zákonný zástupce zažádá v průběhu školního roku lze plnit povinnost individuálního předškolního vzdělávání nejdříve ode dne, kdy bylo oznámení o individuálním vzdělávání dítěte doručeno řediteli mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání), 
 zajistit účast dítěte u ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech v mateřské škole, kde bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání. 

Oznámení zákonného zástupce o individuálním vzdělávání dítěte musí obsahovat: 
 jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte, 
 uvedení období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno, 
 důvody pro individuální vzdělávání dítěte. 

Povinnost mateřské školy: 
 doporučí zákonnému zástupci dítěte, které je individuálně vzděláváno, oblasti, v nichž má být dítě vzděláváno (vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání; v praxi může poskytnout např. školní vzdělávací program), 
 ověří úroveň osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech a případně doporučí zákonnému zástupci další postup při vzdělávání, 
 stanoví způsob a termíny ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech (stanoveno ve školním řádu, a to tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku), 
 individuálně vzdělávané dítě se nezapočítává do nejvyššího povoleného počtu dětí uvedeného v rejstříku škol a školských zařízení. 

Ukončení individuálního vzdělávání: 
 pokud zákonný zástupce dítěte nezajistil účast dítěte u ověření, a to ani v náhradním termínu (ukončí ředitel školy; odvolání proti rozhodnutí ředitele mateřské školy o ukončení individuálního vzdělávání dítěte nemá odkladný účinek; dítě nelze opětovně individuálně vzdělávat), dítě zahájí pravidelnou denní docházku (§ 34b odst. 4 školského zákona), 
 na základě žádosti zákonného zástupce o pravidelnou denní docházku do mateřské školy a její následnou realizací,
 nástupem k povinné školní docházce (povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad). 

V případě ukončení individuálního vzdělávání dítěte (ze strany školy nebo zákonného zástupce) a s tím souvisejícím zahájením pravidelné denní docházky do mateřské školy, doporučuje MŠMT využít možnosti povolení výjimky z nejvyššího počtu dětí zřizovatelem dle § 23 školského zákona. 

Pokud již škola využila možnosti výjimky z nejvyššího počtu dětí a ukončením individuálního vzdělávání dítěte by došlo k překročení stanovené kapacity školy, je nutné podniknout kroky umožňující vzdělávání tohoto dítěte a podat neprodleně žádost o změnu kapacity školy v rejstříku škol a školských zařízení. 

Metodické doporučení k průběhu individuálního vzdělávání dětí v mateřských školách a ověření dosahování očekávaných výstupů http://www.msmt.cz/file/50179/ 

Vzorový formulář oznámení zahájení individuálního vzdělávání
Podle ustanovení § 34b odst. 1 a 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, oznamuji individuální vzdělávání dítěte:
Označení mateřské školy:
Jméno a příjmení dítěte:
Místo trvalého pobytu dítěte (u cizince místo pobytu):
Rodné číslo dítěte:
Období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno:
Důvody pro individuální vzdělávání dítěte:
Jméno a příjmení zákonného zástupce:
Místo trvalého pobytu zákonného zástupce:
Doručovací adresa (je-li odlišná od místa trvalého pobytu):
Telefonický kontakt:*
E-mail: *
* nepovinný údaj
Dne:
Podpis zákonného zástupce:

Doručení oznámení:
Oznámení se doručuje řediteli mateřské školy, ve které je dítě přihlášeno.
Oznámení je možné doručit společně s přihláškou k zápisu k předškolnímu vzdělávání.
Lhůty pro oznámení: 
Má-li být dítě individuálně vzděláváno převážnou část školního roku nebo po celý školní rok, je zákonný zástupce dítěte povinen toto oznámení učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku.
V ostatních případech doporučujeme oznámení učinit nejpozději 1 měsíc přede dnem, kdy má dojít k zahájení individuálního vzdělávání dítěte.
Informace o ověření očekávaných výstupů:
Mateřská škola ověří, jakým způsobem je dítě vzděláváno v úrovni osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech uvedených v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání a případně doporučí zákonnému zástupci další postup při vzdělávání dítěte; způsob a termíny ověření, včetně náhradních termínů, stanoví školní řád tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku. 
V mateřské škole …………………………….…. se podle školního řádu uskuteční ověření dne……….……… s náhradním termínem dne………………..
Zákonný zástupce dítěte, které je individuálně vzděláváno, je povinen zajistit účast dítěte u ověření.
Ředitel mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání, ukončí individuální vzdělávání dítěte, pokud zákonný zástupce dítěte nezajistil účast dítěte u ověření, a to ani v náhradním termínu. Odvolání proti rozhodnutí ředitele mateřské školy o ukončení individuálního vzdělávání dítěte nemá odkladný účinek. Po ukončení individuálního vzdělávání dítěte nelze dítě opětovně individuálně vzdělávat.

Vzorový formulář oznámení ukončení individuálního vzdělávání
Podle ustanovení § 34a odst. 1 a 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, oznamuji ukončení individuální vzdělávání dítěte
Označení mateřské školy:
Jméno a příjmení dítěte:
Místo trvalého pobytu dítěte (u cizince místo pobytu):
Rodné číslo dítěte:
Den, kdy má dítě zahájit docházku do mateřské školy:
Jméno a příjmení zákonného zástupce:
Místo trvalého pobytu zákonného zástupce:
Doručovací adresa (je-li odlišná od místa trvalého pobytu):
Dne:
Podpis zákonného zástupce:

Doručení oznámení:
Oznámení se doručuje řediteli mateřské školy, ve které je dítě přihlášeno.
Lhůty pro oznámení: 
Doporučujeme oznámení učinit nejpozději 1 měsíc přede dnem, kdy dítě zahájí docházku do mateřské školy.

Metodické doporučení k průběhu individuálního vzdělávání dětí v mateřských školách a ověření dosahování očekávaných výstupů 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydává metodické doporučení jako podporu mateřským školám v situaci, kdy zákonný zástupce oznámí, že se rozhodl plnit povinné předškolní vzdělávání svého dítěte formou individuálního vzdělávání. 

I. Individuální vzdělávání dítěte – legislativa 

V ustanovení § 34a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, je vymezeno povinné předškolní vzdělávání. Dále znění § 34b školského zákona připouští individuální vzdělávání jako jeden ze způsobů plnění povinného předškolního vzdělávání. Zákonný zástupce má povinnost dítě zapsat k předškolnímu vzdělávání. Způsoby plnění povinného předškolního vzdělávání nelze vzájemně kombinovat. Dítě může být k individuálnímu vzdělávání zapsáno v kterékoliv mateřské škole, která je zapsána v rejstříku škol a školských zařízení. Rovněž v případě udělení odkladu povinné školní docházky mohou zákonní zástupci pro své dítě zvolit kterýkoli ze způsobů plnění povinného předškolního vzdělávání uvedených v § 34a školského zákona. 

II. Oznámení individuálního vzdělávání 

Zákonný zástupce dítěte písemně oznámí mateřské škole, že chce své dítě vzdělávat individuálně a tím přebírá plnou odpovědnost za jeho vzdělávání. Pokud má individuální vzdělávání probíhat po převážnou část školního roku, oznamuje zákonný zástupce toto rozhodnutí škole tři měsíce před začátkem školního roku, tedy v období do konce měsíce května. Pro individuální vzdělávání na kratší období se může zákonný zástupce rozhodnout kdykoliv v průběhu školního roku. Individuální vzdělávání v tomto případě začíná dnem, který následuje po dni, kdy bylo oznámení o volbě individuálního vzdělávání doručeno mateřské škole. Oznámení lze učinit opakovaně, a to v případě, že oznámení bylo učiněno na kratší dobu a zákonný zástupce se rozhodne pro pokračování v individuálním vzdělávání. Odpovědnost za kvalitu vzdělávání dítěte, které plní povinné předškolní vzdělávání formou individuálního vzdělávání, má výhradně zákonný zástupce. 

III. Postup mateřské školy 

a) Povinností mateřské školy je seznámit zákonného zástupce s oblastmi, ve kterých má být dítě vzděláváno. 

K tomu doporučujeme využít: 
- Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV); 
- Konkretizované očekávané výstupy; 
- Desatero pro rodiče dětí předškolního věku; 
- Školní vzdělávací program (ŠVP PV) konkrétní mateřské školy; 

b) Škola sdělí zákonným zástupcům termíny pro ověření dosahování očekávaných výstupů. Ustanovení § 34b, odstavec 3 školského zákona stanovuje termíny ověřování, včetně náhradních termínů. Tyto termíny jsou uvedeny ve školním řádu tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku. (To znamená v období od 1. 11. do 31. 12. daného roku.) K ověření přijde zákonný zástupce s dítětem jen jednou, a to v předem daném termínu. Ve školním řádu doporučujeme uvést termín obecně, aby nemuselo každoročně docházet k jeho aktualizaci. Konkrétní data určená k ověřování individuálního vzdělávání pak škola zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. 

V případě individuálního vzdělávání mateřská škola dítě průběžně nijak nesleduje ani nevede, pouze jedenkrát ověří úroveň dosahovaní očekávaných výstupů. Zákonnému zástupci dítěte ze školského zákona vyplývá povinnost zajistit účast dítěte u ověření a právo být přítomen ověření. 

IV. Průběh ověření – metodický postup 

Cílem ověření není dítě zkoušet. Očekávané výstupy RVP PV mají podstatu směřující, orientační, doporučující. Na základě ověření dosahování očekávaných výstupů dítěte doporučí škola další postup, tedy na co se má zákonný zástupce v následujícím období zaměřit, aby co nejlépe rozvíjel své dítě. Časová náročnost ověření by měla odpovídat možnostem a potřebám všech zúčastněných. Pokud bude kromě rozhovoru využito také možnosti pozorování dítěte při zadané činnosti, neměla by doba této činnosti přesáhnout 20 minut. 
a) Ověření provádí ředitel školy nebo jím pověřený učitel s výbornými komunikačními a empatickými dovednosti, neboť hlavními nástroji k ověřování dosahování očekávaných výstupů jsou rozhovor a pozorování. Je nezbytné se nejprve seznámit s důvody individuálního vzdělávání dítěte (předchozí docházka do jiného předškolního zařízení, rodinná výchova, fyzické či psychické problémy dítěte). 
b) Pro kvalitní a vypovídající ověřování je vhodné zvolit tu část dne, kdy je prostředí mateřské školy co nejklidnější a nejvstřícnější. Doporučujeme tedy dobu určenou v organizaci dne pro pobyt venku, kdy jsou děti mimo mateřskou školu nebo odpolední činnosti, kdy je přítomen menší počet dětí. 
c) Ověření by mělo probíhat ve vstřícné atmosféře, nejlépe formou rozhovoru se zákonným zástupcem. Právě on má nejucelenější informace o průběhu individuálního vzdělávání svého dítěte a je schopen je vyjádřit. Dítě většinou prostředí ani lidi v mateřské škole nezná, může být tudíž bázlivé a nejisté. 
d) Pro ověření dosahování úrovně očekávaných výstupů RVP PV je možné využít portfolia dítěte (např. výtvarné práce; fotografie dětských prostorových prací, vstupenky z akcí; pracovní listy zaměřené na předmatematickou gramotnost a grafomotoriku; seznam literatury aj.). Vytváření portfolia však nelze vyžadovat povinně. 
e) Při využití metody rozhovoru může předškolní pedagog vycházet ze souboru otázek cíleně směřujících k výstupům v jednotlivých oblastech uvedených v RVP PV, kde zohlední důvody individuálního vzdělávání. Tyto otázky budou směřovat jak na zákonného zástupce dítěte, tak na dítě samotné a budou použity v množství a zaměření podle aktuální situace při ověřování. Měly by být kladeny otevřené otázky činnostního charakteru, aby z odpovědi bylo patrné, jakým způsobem zákonný zástupce podporuje dítě v dosahování očekávaných výstupů RVP PV. (Příklady otázek jsou uvedeny v příloze.). 
f) Vypovídající součástí ověřování může být i metoda pozorování dítěte při spontánní nebo zadané činnosti. Pro zadanou činnost může být připravena cílená nabídka knih, her, učebních pomůcek, hraček a dalšího didaktického materiálu vhodného k ověřování očekávaných výstupů RVP PV, který bude dítěti nabídnut k jeho vlastnímu výběru. Zároveň tak lze sledovat preference dítěte i jeho schopnosti a dovednosti. 
g) Může být také připravena i prohlídka mateřské školy, v průběhu které je možné pozorovat společenské návyky dítěte (pozdrav, požádání, poděkován), jeho samostatnost, sebeobsluhu a základní hygienické návyky (použití WC, koupelny, šatny – převlékání, přezouvání) 

Nedostatečnost v dosahování očekávaných výstupů zpozorovaná při ověření není důvodem pro ukončení individuálního vzdělávání. Škola na základě takového zjištění může zákonnému zástupci doporučit vyšetření dítěte ve školském poradenském zařízení. 

V. Ukončení individuálního vzdělávání 

Kdykoliv v průběhu školního roku může zákonný zástupce individuální vzdělávání svého dítěte ukončit. Na to by měla být mateřská škola připravena. Zařazení individuálně vzdělávaného dítěte k denní docházce v průběhu školního roku je pro mateřskou školu obtížné. K tomu by měla být využívána rezerva ve formě žádosti o udělení výjimky zřizovatele z nejvyššího počtu dětí ve třídě dle § 23 odst. 5 školského zákona. 

V případě neomluvené neúčasti u ověření v obou stanovených termínech ukládá školský zákon řediteli mateřské školy povinnost vydat rozhodnutí o ukončení individuálního vzdělávání. Toto rozhodnutí má bezodkladnou účinnost. Individuální vzdělávání pak nemůže být znovu povoleno. 
Zákonný zástupce individuálně vzdělávaného dítěte by měl informovat mateřskou školu o: 
a) přijetí do základní školy k plnění povinné školní docházky (mateřská škola ukončí evidenci dítěte ke konci školního roku), 
b) udělení odkladu povinné školní docházky a způsobu, kterým dítě bude dále plnit povinné předškolní vzdělávání: 
- pokračování v individuálním vzdělávání (nové oznámení ředitelce mateřské školy od následujícího školního roku), 
- zařazení dítěte do běžné třídy mateřské školy k pravidelné denní docházce, 
- plnění povinného předškolního vzdělávání v přípravné třídě základní školy. 
 
Příloha č. 1 

Příklady otázek v jednotlivých vzdělávacích oblastech: 
(Připravené otázky jsou pouze návodné a je třeba je upravit, rozvést a přizpůsobit konkrétní situaci, konkrétnímu dítěti nebo jeho zákonnému zástupci v případě, že dítě není ochotno komunikovat.)

Dítě a jeho tělo
Dítě 	Zákonný zástupce 
Chodíš na hřiště? Co tam nejraději děláš? Jaké hry hraješ? Chodíš cvičit? 	Jaké pohybové činnosti nabízíte a realizujete s Vaším dítětem1? 
Co nejraději jíš, co ti nejvíce chutná a proč? Když se jídlo vaří, voní to? 	Jakým způsobem podporujete smyslové vnímání a rozlišování Vašeho dítěte? 
Umíš se sám/sama obléknout, zapnout knoflíky, zavázat tkaničky? Prostřeš stůl? 	Jaké sebeobslužné činnosti zvládá Vaše dítě bez pomoci? 
Příklady k ověření pozorováním: 
Kresba, grafomotorika – ověřujeme správný úchop kreslicího a psacího náčiní, preference L-P 
Navlékání korálů, mozaika dle návodu – jemná motorika, koordinace oko-ruka 

Dítě a jeho psychika – Jazyk a řeč 
Dítě 	Zákonný zástupce 
Jaké knížky se ti líbí, o čem jsou, jaké jsou v nich obrázky? 	Jaké texty a jakým způsobem předkládáte svému dítěti? 
Povídáte si s maminkou, s tatínkem, s kamarády a o čem? 	Jakým způsobem ověřujete, že Vaše dítě rozumí slyšenému? (běžné pokyny; sledování děje) 
Hrajete doma slovní fotbal nebo rýmovačky? Zkusíme to spolu? 	Jaké slovní hříčky hrajete se svým dítětem? 
Příklady k ověření pozorováním: 
Komunikace s dítětem, reprodukce básničky – výslovnost, paměť 
Sluchové pexeso, rytmizace – sluchové rozlišování 
Prohlížení knihy – zájem o knihy 
V případě zjištění narušené komunikační schopnosti dítěte škola zákonnému zástupci doporučí návštěvu logopedického pracoviště. 

1 Během dotazování je vhodné používat křestní jméno dítěte, nikoliv neosobní „Vaše dítě“.  

Dítě a jeho psychika - Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace
Dítě 	Zákonný zástupce 
Jaké znáš básničky, písničky, pohádky? 	Jakým způsobem podporujete rozvoj paměti svého dítěte? 
Ukaž mi, kde jsou okna, dveře, kudy se jde ven? 	Jak poznáte, že se Vaše dítě orientuje v prostoru a rovině? 
Zkus namalovat kamaráda. Pověz mi pohádku (obrázkové čtení). Postav palác pro krále/princeznu. 	Jakými činnostmi podporujete rozvoj fantazie a tvořivosti svého dítěte? 
Když budete doma večeřet, kolik dáš na stůl talířů? Co když se jeden rozbije? Co když přijde na návštěvu babička s dědou? 	Jak řešíte problémy, úkoly a běžné i neobvyklé situace? 
Příklady k ověření pozorováním: 
Manipulační činnosti – třídění, přiřazování 
Obrázkové čtení – časová posloupnost děje 
Logické hádanky, doplňovačky 

Dítě a jeho psychika – Sebepojetí, city, vůle
Dítě 	Zákonný zástupce 
Jak bys popsal/a, co jsi namaloval/a? 	Jakým způsobem podporujete rozvoj sebehodnocení Vašeho dítěte? 
Povíš mi něco o sobě, o mamince, tatínkovi, kamarádech? Máš doma nějaké zvíře? 	Při jakých příležitostech dostává Vaše dítě prostor k samostatnému projevu? 
Jezdíš k babičce a k dědovi? Je to daleko? Co se ti u nich nejvíc líbí? 	Kdy, na jak dlouho a jak často je Vaše dítě vystaveno odloučení od rodičů a jak na ně reaguje? 
Příklady k ověření pozorováním: 
Odpoutání od rodičů, přechod k nabídnutým činnostem – schopnost samostatného rozhodování 
Doba udržení pozornosti – trpělivost, dokončování činnosti 

Dítě a ten druhý
Dítě 	Zákonný zástupce 
Chodíš s maminkou a tatínkem 
na nákup? Radíš jim, co mají koupit? 
Dokážeš se zeptat prodavače/ky, kolik stojí hračka, kterou chceš? 	Jak Vaše dítě komunikuje s jinými dětmi, s jinými dospělými? 
Pomáháš doma mamince, tatínkovi? S čím? Co k tomu potřebujete? 	Při jakých příležitostech a jakým způsobem Vaše dítě spolupracuje s ostatními? 
Poznáš, když jsou maminka nebo tatínek unaveni? Jak jim pomůžeš? Co pro ně uděláš, aby nebyli smutní? 	Jak dokáže Vaše dítě respektovat potřeby druhých? 
Příklady k ověření pozorováním: 
Sociální dovednosti dokážeme vysledovat z průběhu ověření. 

Dítě a společnost
Dítě 	Zákonný zástupce 
Chodíte s rodiči do divadla, kina, do restaurace? Jak to tam vypadá, co se tam děje? 	Jaké příležitosti má Vaše dítě k poznávání a uplatňování společenských norem? 
Hrajete doma nějaké hry? Jezdíš na kole? Co všechno musíš mít, kde můžeš jezdit? 	S jakými pravidly (ve hře i v životě) se Vaše dítě setkává a jak je schopné je respektovat? 
Co je dobře, co je špatně a proč? (vhodné nad obrázky s touto tematikou nebo nad známou pohádkou) 	Jakým způsobem vedete své dítě k rozlišování nežádoucího chování? 
Příklady k ověření pozorováním: 
Chování dítěte – pozdrav, přístup k cizímu dospělému, zdvořilost 

Dítě a svět
Dítě 	Zákonný zástupce 
Co můžeš vidět z okna svého pokoje? Co jsi viděl/la dnes cestou k nám? 	Jakým způsobem seznamujete Vaše dítě s okolím? 
Jezdíte autem? Kdo řídí a proč? Proč se stojí na červenou? 	Jaké činnosti využíváte k uvědomování nebezpečí (např. v dopravě)? 
Cestoval/la jsi někdy vlakem, letadlem, lodí? Kam? Co jsi tam viděl/la, dělal/la? 	Jaké má Vaše dítě povědomí o širším společenském, přírodním, kulturním a technickém prostředí? 
Příklady k ověření pozorováním: 
Tuto oblast nemůžeme krátkým pozorováním bez dotazování nebo portfolia ověřit. 

Poznámka 
Doporučujeme vyhotovit stručný písemný záznam, kterým zákonný zástupce potvrzuje podání informací o podmínkách individuálního vzdělávání v konkrétní mateřské škole. Stačí poznamenat tuto skutečnost do formulářů, které rodiče již při zápisu podepisují (např.: evidenční list nebo osobní spis dítěte). 
Je také vhodné pořídit písemný zápis o konání ověření dosahování očekávaných výstupů podepsaný zákonným zástupcem dítěte a zástupcem mateřské školy (i zde stačí poznámka do dokumentace dítěte, viz výše). 
Ve výjimečných případech může škola doporučit ukončení individuálního vzdělávání dítěte. Jedná se však o doporučení, která zákonný zástupce dítěte může a nemusí akceptovat.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H154 — Kratší doba vzdělávání dítěte v mateřské škole

Kratší doba vzdělávání dítěte v mateřské škole

§ 34 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Organizace předškolního vzdělávání
(10) Vzdělává-li se dítě v mateřské škole pravidelně kratší dobu, než odpovídá provozu, v němž je vzděláváno, může se ve zbývající době vzdělávat další dítě, aniž by se započítávalo do počtu dětí v mateřské škole pro účely posouzení souladu s nejvyšším povoleným počtem dětí zapsaným v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e).

§ 1a vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Podrobnosti o organizaci mateřské školy
 (4) Ředitel mateřské školy písemně dohodne se zákonným zástupcem dítěte docházku dítěte do mateřské školy. Jedná-li se o děti podle § 34 odst. 10 školského zákona, lze dohodnout prodloužení docházky dítěte, jemuž nebyl rozsah vzdělávání omezen v rozhodnutí o přijetí, nejdříve s účinností od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po uzavření dohody; o uzavření této dohody ředitel mateřské školy neprodleně informuje zákonného zástupce dítěte, které se vzdělává ve zbývající době.

§ 2 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Počty přijatých dětí ve třídách mateřské školy
(6) Dítě, které se vzdělává v mateřské škole pravidelně kratší dobu, než odpovídá příslušnému provozu, a další dítě, které se vzdělává ve zbývající době podle § 34 odst. 10 školského zákona, se zařazují do téže třídy. Pro účely posouzení souladu s nejvyšším počtem dětí ve třídě podle odstavců 2, 3, 5 a 6 se započítává vždy pouze 1 dítě.

§ 6 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Úplata za předškolní vzdělávání v mateřské škole, kterou zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí
(4) Pro dítě, které se v souladu s § 34 odst. 10 školského zákona nezapočítává do počtu dětí v mateřské škole pro účely posouzení souladu s nejvyšším povoleným počtem dětí zapsaným v rejstříku škol a školských zařízení, činí měsíční výše úplaty 2/3 z měsíční výše úplaty stanovené zřizovatelem v příslušném provozu. Ředitel mateřské školy může tuto úplatu snížit.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H169 — Kritéria pro přijetí do mateřské školky

Kritéria pro přijetí do mateřské školky

Sborník stanovisek veřejného ochránce práv 23 (Školství), rok 2021

2.2 Kritéria pro přijímání 
Zákonná kritéria pro přijetí
Školský zákon ředitelům škol stanovuje povinnost přednostně přijmout děti starší tří let, které mají trvalý pobyt ve školském obvodu mateřské školy (Ustanovení § 34 odst. 3 školského zákona). Jde o tzv. spádové děti. Kromě tohoto pravidla zákon nedává školám žádný návod, jak postupovat při přetlaku spádových nebo nespádových dětí. Je tak na odpovědnosti ředitelů a ředitelek škol, aby stanovili taková kritéria, která dodrží zásadu rovného přístupu ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace podle školského zákona (Ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) školského zákona) a antidiskriminačního zákona. 
NSS ke kritériím
Nejvyšší správní soud v této souvislosti v roce 2012 řekl, že kritéria musejí být logická, nediskriminační, předem stanovená a uplatňovaná rovně (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2012, čj. 1 As 35/2012-40). Kromě přednostního přijetí dětí předškolního věku by si soud dokázal jako další kritéria představit zvýhodnění starších dětí, zaměření na vzdělávání dětí v určité oblasti, teritoriální hledisko dle bydliště dítěte a sociální hledisko. V rozhodnutí z roku 2015 zdůraznil, že stanovení kritérií pro přijetí do mateřské školy je autonomním oprávněním ředitelů MŠ (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 8 As 154/2014). Pokud je některé kritérium nejasné, vykládá jej ředitel. Odvolací orgán pouze ověřuje, zda bylo kritérium stanoveno v souladu se zákonem a zda nebylo vykládáno diskriminačně.
Na ochránce se lidé nejčastěji obracejí s dotazy, zda lze používat kritérium zaměstnanosti rodičů, přítomnosti sourozence ve škole, trvalého pobytu dítěte nebo jeho věku. Na podobu kritérií mělo vliv i zavedení povinného předškolního roku.
Povinné předškolní vzdělávání 
Pokud mají ředitelé mateřských škol přetlak spádových dětí starších tří let, tak je vhodné, aby upřednostnili děti pětileté a starší. Tím totiž dětem umožní splnit jejich zákonnou povinnost. Zároveň platí, že přednostně se mají přijímat pouze spádové pětileté děti, nikoliv nespádové. Ty totiž mají spádovou mateřskou školu v místě svého trvalého pobytu.
Zaměstnanost rodičů Rodiče se ochránce opakovaně dotazují, proč mateřské školy nemohou při přijímání zohlednit, zda rodiče dítěte pracují nebo zda jsou s mladšími sourozenci doma na mateřské či rodičovské dovolené. Nejčastější námitka spočívá v tom, že rodiče, kteří se po rodičovské dovolené vracejí do zaměstnání nebo již pracují, mají větší potřebu dítě umístit do mateřské školy, aby mu tak zajistili hlídání. Naopak rodiče, kteří jsou doma, se o své děti mohou postarat sami.
Podle školského zákona mateřské školy dětem poskytují předškolní vzdělávání. Nejde o službu hlídání dětí, byť fakticky má umístění dítěte do mateřské školy i tento benefit. Mateřské školy umožňují dětem realizovat právo na vzdělání zakotvené v Listině základních práv a svobod (Ustanovení čl. 33 Listiny základních práv a svobod.). Kritérium zaměstnanosti rodičů tak lze použít pouze podpůrně (například při rovnosti bodů).
Sourozenec 
Upřednostnění dětí, které mají v mateřské škole starší sourozence, sleduje legitimní cíl. Tím je posilování sourozeneckých vazeb a slaďování rodinného a pracovního života rodičů (úspora času při doprovodu dětí do jedné mateřské školy namísto dvou). Na druhou stranu toto kritérium může znevýhodňovat děti-jedináčky, sourozence s větším věkovým rozdílem nebo nově přistěhované děti. Při přetlaku spádových dětí je proto možné jej použít pouze tehdy, pokud má odmítnuté dítě právo na přednostní přijetí i v jiné mateřské škole (jde o situaci, kdy jeden školský obvod zahrnuje více škol). Při vybírání nespádových dětí lze kritérium sourozence ve škole použít bez omezení.
Věk 
Věk je jedním z kritérií, které předpokládá školský zákon. Přednostně se podle něj přijímají děti starší tří let. Zákon už ale neřeší situace přetlaku těchto dětí. V takovém případě je legitimní upřednostnit děti starší oproti mladším. U nich se totiž předpokládá větší potřeba předškolního vzdělávání s blížícím se nástupem do základní školy. Kritérium věku za přípustné považuje i Městský soud v Praze. V rozhodnutí z roku 2014 konstatoval, že rozlišování mezi dětmi na základě věku sleduje legitimní cíl dosažení určitých dovedností, které jsou předpokladem řádného výkonu školní docházky. 
Podle ochránce však lze při přetlaku spádových dětí toto kritérium použít, pouze pokud mají odmítnuté děti právo na přednostní přijetí i v jiné mateřské škole. V opačném případě by to nebylo vůči odmítnutým dětem přiměřené. U nespádových dětí lze toto kritérium použít bez omezení. Zásadně však nelze přijmout starší nespádové dítě na úkor dítěte mladšího spádového s právem na přednostní přijetí (starší 3 let)
Trvalý pobyt 
Před zavedením povinnosti předškolního vzdělávání se na ochránce obraceli rodiče, kteří nesouhlasili s uplatněním kritéria trvalého pobytu u předškolních dětí. Zákon do konce srpna 2017 předpokládal pouze jedno přednostní kritérium – dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky (Ustanovení § 34 odst. 4 školského zákona). Toto kritérium bylo v zákoně bez vazby na trvalý pobyt dítěte. Zřizovatelé ale někdy tlačili na ředitele a ředitelky mateřských škol, aby upřednostňovali pouze děti s trvalým pobytem v obci. Za tyto děti totiž obce dostávají částku ze státního rozpočtu na úhradu provozních nákladů vzdělávání (např. pronájem budovy školy, energie, opravy).
Ochránce konstatoval, že vyloučení předškolních dětí s trvalým pobytem mimo obec není legitimní, pokud se takové kritérium uplatňuje bezvýhradně. Za takových okolností by totiž výrazně omezovalo právo nepřijatých dětí na vzdělání.
V současné době se již na ochránce lidé s tímto problémem neobracejí. Je to pravděpodobně z toho důvodu, že po zavedení povinného předškolního vzdělávání musejí mít mateřské školy vymezené školské obvody. Každé dítě tak má již nyní právo přednostního přijetí ve své spádové mateřské škole.

Losování
Pokud ředitel či ředitelka mateřské školy nebudou moci na základě vhodných kritérií rozhodnout o (ne)přijetí všech dětí, nabízí se varianta losování. Byť se může zdát toto opatření jako příliš tvrdé, může být za dané situace nejobjektivnější a nejspravedlivější.

Nejčastější dotazy k předškolnímu vzdělávání, MŠMT 2017

Kdo rozhoduje o přijetí dítěte do mateřské školy, kdo stanovuje kritéria, má dítě právo na předškolní vzdělávání a další otázky...
K předškolnímu vzdělávání přijímá děti ředitelka mateřské školy. Ta také stanoví kritéria pro přijetí. Ze zákona musí vzít přednostně děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Dalším kritériem může být např. trvalý pobyt v obci, která MŠ zřizuje, věk dítěte, sourozenec, který již MŠ navštěvuje apod. Jedná-li se o firemní mateřskou školu zřízenou v souladu s § 34, odst. 8 školského zákona, přijímá děti ředitel mateřské školy dle kritérií, které stanoví zřizovatel, je-li jím stát, kraj, obec nebo svazek obcí. V ostatních případech rozhoduje na základě kritérií stanovených vnitřním předpisem právnické osoby vykonávající činnost školy.  Kritéria se zveřejní v předem, a to způsobem, umožňujícím dálkový přístup.

Může ředitelka mateřské školy dát do kritérií, že přijímá děti až od tří let? 
Školský zákon používá sice slovo zpravidla, ale dle vyhlášky 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích na bezbariérové stavby, spadají děti do věku 3 let do skupiny osob s omezenou schopností pohybu. Jak bylo řečeno odborníkem z oblasti BOZ a PO byl by to v případě většího počtu dětí velký problém, protože v současné době budovy neodpovídají požadavkům ve vyhlášce.
Dle ust. § 34 odst. 1 školského zákona se předškolní vzdělávání organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let. Platný právní stav tedy umožňuje, aby k předškolnímu vzdělávání bylo přijato dítě mladší tří let, když pevně neupravuje spodní věkovou hranici, ke které mohou být děti do mateřské školy přijaty.
Při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je však třeba respektovat i další zákonné požadavky, zejména ust. § 33 školského zákona. Z tohoto ustanovení vyplývá, že cílem předškolního vzdělávání je výchova a vzdělávání, nikoli "pouze" péče o děti v době, kdy se o ně nemohou postarat rodiče či jiné osoby. Dítě přijaté k předškolnímu vzdělávání již proto musí být způsobilé plnit požadavky, které jsou stanovené rámcovým a školním vzdělávacím programem (ust. § 4, § 5 školského zákona). Tato skutečnost tedy minimální věk dítěte fakticky určuje a ten se v praxi obvykle třem rokům věku blíží.
Současně dle dikce ust. § 34 odst. 1 školského zákona, dle něhož se předškolní vzdělávání zpravidla organizuje pro děti od tří let od šesti let, soudíme, že je pouze možností, nikoli povinností ředitele mateřské školy organizovat předškolní vzdělávání i pro děti mladší. V kompetenci ředitele školy je dle ust. §164 odst. 1 písmo a) školského zákona rozhodovat ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání, dle našeho názoru tedy též o skutečnosti, že daná mateřská škola poskytuje předškolní vzdělávání pouze pro děti od tří let věku. S ohledem na nedostatečnou kapacitu mateřských škol se však současně domníváme, že tato konstrukce nebude v praxi příliš obvyklá, neboť na základě přednostního přijímání dětí předškolního věku (ust. § 34 odst. 4 školského zákona) a na základě v kritériích zakotveného přednostního přijímání dětí starších (před mladšími) bývá reálná šance dítěte mladšího tří let na přijetí minimální.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H236 — Odklad povinné školní docházky

Odklad povinné školní docházky

§ 37 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Odklad povinné školní docházky
(1) Požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce stanovené ředitelem školy podle § 46 odst. 1, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o 1 školní rok, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování a tato skutečnost je doložena doporučujícím posouzením 
a) lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa, a  
b) školského poradenského zařízení, které přihlédne k posouzení podle písmene a). 
(2) Začátek povinné školní docházky lze odložit pouze jednou. 
(3) Školské poradenské zařízení musí zároveň s doporučujícím posouzením podle odstavce 1 vydat také doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání dítěte v mateřské škole podle individuálního vzdělávacího plánu. Věta první neplatí pro doporučující posouzení dítěte, jemuž bylo školským poradenským zařízením doporučeno zařazení do přípravného stupně základní školy speciální.
(4) Náležitosti doporučujícího posouzení podle odstavce 1 písm. b) stanoví ministerstvo vyhláškou. 
(5) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a způsobech jejího plnění.
Přechodné ustanovení:
1. U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve dne 1. dubna 2020 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025.
2. U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve dne 1. července 2021 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025.
Novela školského zákona č. 239/2025 Sb. — odkladová. Účinnost: od 1. 9. 2025

Změna § 37 školského zákona účinná od 1. 9. 2025  
Dosud:
Žádost o odklad PŠD byla podmíněna:
- doporučením školského poradenského zařízení a
- vyjádřením odborného lékaře nebo klinického psychologa.
Byla možná i dodatečná žádost během 1. pololetí.
Škola měla povinnost informovat rodiče a řešit další návaznosti (např. plnění PŠD).
Nově od 1. 9. 2025:
Odklad lze udělit pouze na základě doporučení školského poradenského zařízení.
Odborný lékař / psycholog již není vyžadován.
Odklad je možné udělit pouze v době zápisu (§ 36 odst. 4).
Ruší se možnost dodatečného odkladu v 1. pololetí.
Ruší se další povinnosti školy (informování rodičů o možnostech odkladu a informování o plnění PŠD po odkladu).
Toto nové znění odpovídá záměru tzv. odkladové novely, která má snížit počet odkladů a zjednodušit proces jejich udělování.
2. Změna § 37 školského zákona pro další školní roky  
Od školního roku 2026/2027 a dále dojde k zásadnímu zpřísnění pravidel pro odklad povinné školní docházky podle § 37 školského zákona. Cílem tzv. odkladové novely je omezit nadměrné využívání odkladů a místo toho zajistit dětem potřebnou podporu už při nástupu do první třídy.
Co se mění
Od školního roku 2026/2027 bude možné povolit odklad pouze tehdy, pokud zákonný zástupce doloží odborné posouzení školského poradenského zařízení (PPP nebo SPC), které jednoznačně konstatuje nezpůsobilost dítěte zahájit školní docházku. Běžné doporučení již nebude postačovat. Posudek tedy musí výslovně uvádět, že dítě není schopné školní docházku zahájit.
Od školního roku 2027/2028 se tato úprava zachovává a zpřísněný režim odkladů zůstane trvale v platnosti. Odklad se tak stane skutečně výjimečným opatřením, určeným pouze dětem se zásadními problémy ve vývoji, nikoliv například z důvodu zralosti nebo pohodlí.
Dopady na základní školy
Základní školy budou při rozhodování o odkladu vycházet pouze z odborného posudku školského poradenského zařízení. Posudek od lékaře či psychologa bez vazby na poradnu už nebude dostatečný.
Zvýší se tedy význam spolupráce mezi základními školami, mateřskými školami a poradenskými zařízeními. Školy budou muset rozvíjet adaptační a podpůrná opatření pro děti, které za dřívějších podmínek mohly obdržet odklad.
Rovněž poroste potřeba včasné identifikace a podpory dětí v předškolním období, aby při nástupu do ZŠ dostaly dostatečnou pomoc – ať už formou asistenta pedagoga, podpůrných opatření, nebo přizpůsobených metod výuky.
Doporučení pro školy
1. Aktivně spolupracovat s mateřskými školami na včasné diagnostice dětí s rizikem školní nezralosti.
2. Informovat rodiče o nových pravidlech odkladů a jejich omezené možnosti.
3. Posílit kapacity pro podporu žáků v 1. ročníku – např. navýšit počet asistentů pedagoga, připravit adaptační režimy a využít nástroje podpory z RVP ZV.
4. Upravovat vnitřní dokumentaci školy, zejména školní řád a formuláře, podle aktuálního znění § 37.

Soubor pedagogicko-organizačních informací pro školy na školní rok 2025/2026

4 Předškolní vzdělávání 

4.1   Nová pravidla pro odklady školní docházky 
K největším změnám v oblasti předškolního vzdělávání dochází zejména v souvislosti s omezením odkladů povinné školní docházky. Nejdůležitější změny týkající se předškolního vzdělávání, ke kterým dochází od 1. 9. 2025: 
• zápisy do mateřských škol budou nově probíhat od 15. března do 15. dubna, 
• začátek povinné školní docházky lze odložit nejvýše jednou, 
• ředitel mateřské školy bude řediteli základní školy předávat formulář s výsledky pedagogického diagnostikování, 
• povinnost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu v případě odkladu povinné školní docházky (nejdříve u dětí účastných zápisu v roce 2026). 

Mateřské školy (resp. základní školy v případě přípravných tříd nebo základní školy speciální v případě přípravných stupňů) budou nově předávat základní škole, do které dítě nastupuje, výsledky pedagogického diagnostikování dítěte. Předávání bude probíhat v elektronické podobě. U dětí, které byly vzdělávány individuálně, předá mateřská škola zápis z ověření dosahování očekávaných výstupů dítěte. Pokud přechází dítě z předškolního do základního vzdělávání v rámci jedné právnické osoby, údaje z pedagogického diagnostikování ani ověření individuálního vzdělávání se nepředávají. 

5.1 Nová pravidla pro odklady školní docházky 
K největším změnám v oblasti základního vzdělávání dochází zejména v souvislosti s omezením odkladů povinné školní docházky. 

Pro povolování odkladů podle nové právní úpravy platí: 
• pro zápisy konané v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve 1. dubna 2020 postupuje podle školského zákona ve znění účinném do 31. srpna 2025; u dětí narozených před tímto datem se bude postupovat již podle nové úpravy. 
• pro zápisy konané v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve 1. července 2021 postupuje podle školského zákona ve znění účinném do 31. srpna 2025; u dětí narozených před tímto datem se bude postupovat již podle nové úpravy. 

Nejdůležitější změny týkající se základního vzdělávání, ke kterým dochází od 1. 9. 2025: 
• nový termín zápisu k povinné školní docházce v období od 15. ledna do 15. února, 
• odložení začátku povinné školní docházky nejvýše jednou, 
• zrušení dodatečných odkladů povinné školní docházky, 
• zákonný zástupce bude v žádosti o přijetí do základní školy uvádět, z které školy dítě přichází, 
• ředitel mateřské školy bude řediteli základní školy předávat formulář s výsledky pedagogického diagnostikování, 
• povinnost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu v přípravné třídě ZŠ v případě odkladu povinné školní docházky (nejdříve u dětí účastných zápisu v roce 2026). 

MŠMT: Nejčastější dotazy k předškolnímu vzdělávání

Pokud dítě dostane rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání a současně je povolen odklad školní docházky, musí znovu o rok později k zápisu? Nebo je automaticky přijato na následující školní rok?
Pokud byl dítěti povolen odklad povinné školní docházky, nestává se žákem dané základní školy pro následující školní rok, ale zákonný zástupce dítěte musí opět následující rok k zápisu a požádat o přijetí k plnění povinné školní docházky. Může dítě zapsat i na jiné škole, než na které žádal původně. Dítě se osobně k zápisu dostavit nemusí.

METODICKÝ MATERIÁL MŠMT K ODKLADŮM POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY A ZAJIŠTĚNÍ PLYNULÉHO PŘECHODU DÍTĚTE MEZI MATEŘSKOU A ZÁKLADNÍ ŠKOLOU 
PRO MATEŘSKÉ A ZÁKLADNÍ ŠKOLY

MŠMT, Praha, srpen 2025

Obsah 
1. Úvod a systémová opatření
2. Odklad povinné školní docházky
3. Plynulý přechod dítěte mezi mateřskou a základní školou
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
Předávání výsledků pedagogického diagnostikování z mateřské do základní školy
Podpora v mateřských školách
Přípravné třídy
Přípravný stupeň základní školy speciální
4. Mateřské školy
Zápisy do mateřských škol
Screening školní zralosti v mateřských školách ze strany pedagogicko-psychologických poraden 
5. Základní školy 
Zápisy do základních škol, adaptační období a související aktivity
Asistent pedagoga v 1. ročníku 
Hodnocení v základním vzdělávání, individualizace a diferenciace vzdělávání
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 
Vzdělávání cizinců
Opakování prvního ročníku
6. Další vzdělávání pedagogických pracovníků a metodické materiály 

1. ÚVOD A SYSTÉMOVÁ OPATŘENÍ 

Přechod dítěte z mateřské do základní školy představuje jedno z klíčových období v jeho životě. Jde o významnou změnu nejen v oblasti vzdělávání, ale i v sociálním a emočním vývoji dítěte. Úspěšné zvládnutí tohoto přechodu může zásadně ovlivnit postoj dítěte ke škole i jeho další vzdělávací dráhu. Zajištění plynulého a úspěšného přechodu je proto jedním z klíčových úkolů vzdělávacího systému. 
Dlouhodobě je zaznamenáván trend, kdy je přibližně čtvrtině dětí udělen odklad povinné školní docházky (dále také „OŠD“). Tento vysoký podíl vedl k přesvědčení, že musí dojít na systémové úrovni ke změně v přístupu k odkladům povinné školní docházky a zaměření pozornosti na nabízení cílené a systematické podpory tak, aby mohlo být vzdělávání opravdu inkluzivní a v souladu s tímto přístupem byla škola připravena na vzdělávání heterogenních kolektivů. 
Vysoký podíl OŠD představuje problém především z následujících důvodů: 
1.	Zbytečné prodlužování předškolního období. Velkému počtu dětí je OŠD udělen bez závažných důvodů. To může vést k tomu, že děti tráví zbytečně dlouhou dobu v mateřské škole, i když jsou na základní školu připravené. 
2.	Zpomalení vývoje a motivace. Děti, které jsou pro školu vyzrálé, ale byl jim udělen OŠD, mohou být v mateřské škole méně motivované, protože už potřebují nové výzvy. To může negativně ovlivnit jejich další rozvoj a vztah ke vzdělávání. 
3.	Věková heterogenita v prvních ročnících základní školy. Děti přicházející do základní školy po OŠD jsou starší než jejich spolužáci, a to až o dva roky. To může vést k nerovnováze ve třídě, ztížené práci učitele, k problémům v navazování vztahů mezi žáky aj. 
4.	Škola má být připravená na žáky a přizpůsobit se jejich různým potřebám, ne naopak. 

Z výše uvedených důvodů dochází se základní účinností od 1. září 2025 (s výjimkami uvedenými v metodickém materiálu) ke změnám v přístupu k OŠD. 
Pedagogové v mateřských a základních školách mají důležitou úlohu v tomto procesu. Jejich úkolem je mj. kontinuálně vykonávat pedagogické diagnostikování, sledovat rozvoj dítěte, vytvářet základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání, podporovat pravidelnou docházku dítěte do mateřské školy a usnadnit adaptaci žáka na nové prostředí, a to jak po stránce vzdělávací, tak i sociálně-emocionální. Školy mají vytvářet vstřícné a bezpečné prostředí se zajištěním individuálního přístupu a diferenciace vzdělávacího obsahu podle potřeb jednotlivých žáků. Důležité je v této souvislosti také průběžné vzdělávání pedagogů v oblasti školní zralosti, pedagogického diagnostikování, adaptace a podpory dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, reflexe vlastních postupů, sdílení zkušeností s kolegy a metodická podpora ze strany spádové pedagogicko-psychologické poradny (dále také „PPP”). 
Mezi klíčové nástroje změny v oblasti přístupu k odkladům povinné školní docházky a plynulého přechodu dětí mezi mateřskou a základní školou patří: 

Ve vztahu k mateřským školám: 
● Změna termínu zápisu do mateřské školy na 15. března až 15. dubna. 
● Screening školní zralosti (i v kontextu školní připravenosti) v mateřských školách k zajištění včasné identifikace potřeb dětí. 
● Individuální vzdělávací plán v případě odkladu povinné školní docházky. 
● Pilotáž modelu institucionalizace speciálních pedagogů v mateřských školách. 

Ve vztahu k základním školám: 
● Změna termínu zápisu do základní školy na 15. ledna až 15. února. 
● Zápis do 1. ročníku základní školy jako společenská událost. ● Adaptační období před zahájením školní docházky a v 1. ročníku základní školy a související aktivity. 
● Systémová podpora asistenta pedagoga ve třídách, ve kterých se vzdělává alespoň 15 žáků 1. ročníku základní školy (účinnost od 1. září 2026). 

● Financování psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách (účinnost od 1. ledna 2026). 
● Diferenciace a individualizace vzdělávání z pohledu užívaných metod a výukového tempa, a to vždy s ohledem na individuální dispozice a potřeby vzdělávaného žáka. 
● Zrušení dodatečných OŠD. 
● Omezení opakování 1. ročníku základní školy (účinnost od 1. září 2026). 
● Zrušení hodnocení známkou v 1. a 2. ročníku základní školy (účinnost od 1. září 2027, resp. 1. září 2028 v případě 2. ročníků). 

Ve vztahu k mateřským i základním školám: 
	Postupný náběh omezení OŠD a souběžná implementace souvisejících opatření, která zmírní nároky na základní školy v prvních letech po zavedení (v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve dne 1. dubna 2020 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025; v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve dne 1. července 2021 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025). 
	Předávání výsledků pedagogického diagnostikování z mateřské do základní školy. 
	Implementace revidovaných rámcových vzdělávacích programů. 
	Plošné proškolení pedagogů mateřských škol a učitelů 1. stupně základních škol v pedagogickém diagnostikování a vzdělávání heterogenních třídních kolektivů. 

Ve vztahu ke školským poradenským zařízením: 
	Pravidla pro diagnostiku školní zralosti pro školská poradenská zařízení. 
	Úprava financování školských poradenských zařízení – vytvoření ekonomického prostoru na intervenci (účinnost od 1. ledna 2027). 
	Nastavení spádovosti pedagogicko-psychologických poraden vůči mateřským, základním a středním školám za účelem jejich metodického vedení (účinnost od 1. ledna 2026). 

Tento metodický materiál je určen pedagogickým pracovníkům mateřských a základních škol. Každá kapitola zahrnuje legislativní část ve formě citace příslušných odstavců novely zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 239/2025 Sb.), k odkladům povinné školní docházky a zajištění plynulého přechodu dětí mezi mateřskou a základní školou. Další část zahrnuje související metodickou podporu. 
Metodický materiál zahrnuje: 
Informativní části (označené piktogramem I) – v těchto pasážích MŠMT informuje o některých zásadních skutečnostech. 
Doporučující části (označené piktogramem D) – v těchto pasážích MŠMT metodicky podporuje školy. 
Závazné části (označené piktogramem §) – v těchto pasážích MŠMT poskytuje informace o souvisejících závazných pravidlech vycházejících z platných právních předpisů, které v dané souvislosti považuje MŠMT za stěžejní.

2. ODKLAD POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY 

Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 37 
Odklad povinné školní docházky 
(1) Požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce stanovené ředitelem školy podle § 46 odst. 1, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o 1 školní rok, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování a tato skutečnost je doložena doporučujícím posouzením 
a) lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa, a 
b) školského poradenského zařízení, které přihlédne k posouzení podle písmene a). 
(2) Začátek povinné školní docházky lze odložit pouze jednou. 
(3) Školské poradenské zařízení musí zároveň s doporučujícím posouzením podle odstavce 1 vydat také doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání dítěte v mateřské škole nebo v přípravné třídě základní školy podle individuálního vzdělávacího plánu. Věta první neplatí pro doporučující posouzení dítěte, jemuž bylo školským poradenským zařízením doporučeno zařazení do přípravného stupně základní školy speciální. 
(4) Náležitosti doporučujícího posouzení podle odstavce 1 písm. b) stanoví ministerstvo vyhláškou. 
(5) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a způsobech jejího plnění. 
(6) Pokud ředitel školy, která není spádovou školou dítěte, rozhodne o odkladu povinné školní docházky podle odstavce 1, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu řediteli spádové školy. 
Přechodná ustanovení stanoví, že omezení odkladů povinné školní docházky má postupný náběh, který je rozložen do 3 let. 
U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce: 
	a) v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve dne 1. dubna 2020 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025, 
	b) v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve dne 1. července 2021 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025. 

Metodická část 
OŠD může být v některých případech užitečný, ale není vždy nejlepším řešením. Při posuzování OŠD je vhodné směřovat především k tomu, aby dítě mohlo řádně nastoupit do 1. ročníku základní školy a pokračovat v dalším vzdělávání. Tím se snižuje riziko sociálních a věkových nerovností a předchází se zbytečnému setrvávání dítěte v předškolním vzdělávání. Systémová opatření (revize rámcových vzdělávacích programů, zrušení hodnocení známkou v 1. a 2. ročníku základní školy aj.) umožní žákovi dozrát v průběhu docházky do základní školy bez roční prodlevy, kterou by přinášel OŠD. 
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen „RVP ZV”) deklaruje osobnostně rozvojové pojetí vzdělávání na 1. stupni základní školy, které směřuje k individualizaci a diferenciaci. Dále ukládá povinnost nastavení adaptačního období. Metodická podpora k RVP ZV obsahuje doporučení týkající se průběhu vzdělávání v 1. a 2. ročníku základní školy. V něm je uvedeno zejména využívání vzdělávacích strategií shodných s předškolním vzděláváním. Modelové školní vzdělávací programy ukazují vhodné nastavení školních očekávaných výsledků učení, ze kterých je zřejmé snížení tlaku na výkon na počátku školní docházky. Toto odlehčení se týká všech vzdělávacích oblastí zaměřených na osvojování znalostí, především dokonalého zvládnutí techniky čtení a psaní a dovednosti počítání. 
Demonstrativní příklady, kdy by neměl být OŠD zpravidla možný: 
- Chronická onemocnění horních a dolních cest dýchacích 
- Diabetes 
- Epilepsie 
- Nedokončený vývoj řeči, dyslalie 
- Pracovní nezralost 
- Socio-emoční nezralost 
- Hyperaktivita 
- Poruchy pozornosti 
- Jiné životní podmínky – dítě z náhradní rodinné péče, dětského domova 
- Odlišné kulturní prostředí – cizinec, dítě s odlišným mateřským jazykem 
- Nerozvinuté jednotlivé percepce 
- Smyslové vady – vady zraku, sluchu, tělesná postižení (kromě kombinací se středním a těžkým mentálním postižením, popř. autismem) 
- Aspergerův syndrom/autismus bez významných intelektových poruch 

Důvodem OŠD nemůže být pouze situace v rodině – např. rodiče se rozvádějí, chtějí se stěhovat, není jasné, komu bude dítě svěřeno do péče, rodiče pobývají v zahraničí apod. 
Demonstrativní příklady, kdy by měl být OŠD zpravidla možný: 
- Středně těžké a těžké mentální postižení, souběžné postižení více vadami ve vazbě na mentální postižení nebo autismus 
- Závažný zdravotní stav (poúrazový/pooperační), infekční, autoimunitní, onkologická a chronická onemocnění aj. 
- Aktuálně probíhá (je naplánována nebo vznikne v průběhu školního roku potřeba) intenzívní léčba a dítě je omezeno v prezenční docházce do školy 

Ředitel základní školy rozhoduje o odkladu povinné školní docházky na základě písemné žádosti zákonného zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce stanovené ředitelem školy podle § 46 odst. 1 školského zákona. Písemná žádost zákonného zástupce musí být podložena dvěma dokumenty: 
● doporučujícím posouzením lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa; 
● doporučujícím posouzením školského poradenského zařízení. 

Pokud nebude žádost o odklad povinné školní docházky podložena doporučujícími posouzeními, ředitel základní školy může řízení o žádosti přerušit do doby, než bude dokumentace kompletní. Pokud nedojde k doplnění dokumentace, žádost bude zamítnuta. 
Doporučující posouzení školského poradenského zařízení k OŠD bude vydáno pouze na základě výsledků odborného posouzení školní zralosti dítěte ze strany školského poradenského zařízení a zhodnocení dopadů zdravotního stavu dítěte do vzdělávání podle doporučujícího posouzení lékaře/klinického psychologa, nikoliv na základě pouhého přání zákonných zástupců dítěte. 
Pokud je pro dítě, vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, OŠD v jeho nejlepším zájmu, vydá školské poradenské zařízení společně s doporučujícím posouzením také doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, pokud se dítě bude nadále vzdělávat v mateřské škole nebo v přípravné třídě základní školy. A to především z důvodu zajištění maximální individualizované cílené podpory dítěte, kterému byl OŠD umožněn. Tento postup platí i v případě dětí vzdělávajících se individuálně, jako odborně nastavený podklad pro rozvoj dítěte.
Individuální vzdělávací plán nebude doporučován dítěti, jemuž bylo školským poradenským zařízením doporučeno zařazení do přípravného stupně základní školy speciální. V případě, že dítě nenastoupí do přípravného stupně základní školy speciální a nemá vydané doporučení ke vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, bude mateřská škola neprodleně kontaktovat školské poradenské zařízení, které vydalo doporučující posouzení. 
a to nejpozději do 31. srpna. Tento termín je odvozen od skutečnosti, že do 1. září musí být rozhodnuto o ne/přijetí žáka k základnímu vzdělávání. Vhodné však je, aby základní škola obdržela doporučující posouzení co nejdříve. Zpravidla bude doporučující posouzení odesláno základní škole dříve, v souladu s legislativně stanovenými lhůtami. Obecně se poradenská služba začíná poskytovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však do tří měsíců ode dne přijetí žádosti. Podmínkou poskytnutí poradenské služby je, že žadatel poskytl součinnost potřebnou k naplnění účelu poradenské služby (např. doložení všech potřebných podkladů). Při zpracování obsahu individuálního vzdělávacího plánu musí být vždy zohledněny potřeby dítěte v souladu s jeho zdravotním postižením nebo stavem. 

3. PLYNULÝ PŘECHOD DÍTĚTE MEZI MATEŘSKOU A ZÁKLADNÍ ŠKOLOU 

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání 
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen „RVP PV“) byl revidován a jeho nové znění je pro mateřské školy závazné od 1. 9. 2026. Zásadní v kontextu této metodiky jsou úpravy, které akcentují plynulý přechod dítěte do základní školy. Dále pak je kladen důraz na pedagogické diagnostikování, práci s diagnostickým portfoliem a obsah vzdělávání (vycházející ze života dítěte v období před vstupem do základní školy) ve formě flexibilně uspořádaných integrovaných bloků, které propojují všechny vzdělávací oblasti. 

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání 
Revidovaný RVP ZV, podle kterého školy mohou začít pracovat již od 1. 9. 2025 a závazný je, alespoň v 1. a 6. ročníku, od 1. 9. 2027, klade zejména v nejnižších ročnících důraz na eliminaci přehnaného tlaku na výkon žáků, individuální přístup ze strany učitelů a kvalitní práci s heterogenní třídou. 
Na počátku školní docházky učitelé navazují na úroveň klíčových kompetencí a základních gramotností dosaženou v předškolním vzdělávání s respektem k aktuálním potřebám a individuálním možnostem žáka. Nastavují adaptační období, které mu umožňuje postupně se přizpůsobit změně prostředí, přijímat povinnosti a výzvy v rámci nové sociální role žáka. Vzdělávání na 1. stupni základní školy vytváří svým osobnostně rozvojovým pojetím prostor pro posílení vztahu žáka ke škole, motivace k učení, pro podporu zájmů i nadání a včasnou podporu v případě speciálních vzdělávacích potřeb. 
Uzlový bod vyjádřený očekávanými výsledky učení je pro vzdělávací obory na prvním stupni stanoven na konec 5. ročníku, pro rozvoj základních gramotností (tedy čtenářské a pisatelské a logicko-matematické) na konec 3. ročníku. Tím je dán základní předpoklad k tomu, aby v 1. a 2. ročníku nedocházelo k nadměrnému stresování žáků nastavením pevné laťky společné pro všechny žáky, naopak je podpořen individuální přístup a respekt k individuálnímu vývoji každého žáka v tomto období.

Předávání výsledků pedagogického diagnostikování z mateřské do základní školy 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 36a 
Předávání informací při zahájení povinné školní docházky 
(1) Ředitel školy, který v rámci zápisu k povinné školní docházce rozhodl o přijetí dítěte do 31. března, nebo do 14 dnů od vydání rozhodnutí o přijetí dítěte, požádá ředitele školy podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) o předání výsledků pedagogického diagnostikování. 
(2) Ředitel podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) předá údaje řediteli školy do 30 dnů od doručení žádosti. Pokud je dítě individuálně vzděláváno podle § 34b, předá ředitel mateřské školy zápis z ověření podle § 34b odst. 3. 
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah, způsob a formu předávání údajů podle odstavců 1 a 2. 

Metodická část 
Formulář v Příloze č. 4 novely vyhlášky č. 14/2005 Sb., účinné od 1. 9. 2025, slouží pro předávání informací z mateřské do základní školy, které nejsou zřízené pod jedním právním subjektem. Jako podklad pro vyplnění formuláře slouží diagnostické portfolio, které obsahuje informace o dítěti. Východiskem a zdrojem informací je pedagogické diagnostikování, které je mateřská škola povinna realizovat na základě RVP PV. Národní pedagogický institut ČR (dále jen „NPI ČR“) poskytuje v této oblasti mateřským školám metodickou podporu ve formě uceleného vzdělávacího programu Pedagogické diagnostikování v mateřské škole a metodických příruček Pedagogická diagnostika v mateřské škole a Pedagogické diagnostikování v mateřské škole s příklady inspirativní praxe. 
Pokud mateřská a základní škola spadají pod jeden právní subjekt, k předávání informací o pedagogickém diagnostikování dítěte dochází automaticky v rámci subjektu. 
Cílem není psát obsáhlá sdělení a podrobné informace, které mohou vést k „nálepkování” dítěte, ale poskytnout základní škole rychlý vhled do potřeb dítěte/žáka. Na základě uvedených informací může škola s předstihem rozdělovat žáky do jednotlivých tříd, promyslet personální obsazení, navázat komunikaci se zákonnými zástupci, případně upravit nastavení přípravného a adaptačního období v 1. ročníku základní školy. 
Formulář v Příloze č. 5 vyhlášky č. 14/2005 Sb. slouží pro předávání informací z mateřské do základní školy o dítěti, které je vzděláváno individuálně. Ověřování individuálního vzdělávání probíhá dle metodiky MŠMT. 

Podpora v mateřských školách 
Mateřské školy hrají klíčovou roli v rané identifikaci a podpoře dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. V rámci systému podpůrných opatření je důležité, aby v případě, kdy jsou na základě pedagogického diagnostikování odhaleny možné speciální vzdělávací potřeby dítěte, aktivně využívaly podpůrná opatření prvního stupně, která umožňují pružně reagovat na individuální potřeby dítěte. 
V tomto procesu mohou využít podporu ze strany speciálního pedagoga nebo metodickou pomoc spádové pedagogicko-psychologické poradny. Aktuálně probíhá pilotní ověřování nastavení působení speciálních pedagogů v mateřských školách prostřednictvím výzvy Šablony pro MŠ a ZŠ II Operačního programu Jan Amos Komenský. 
Je vhodné vypracovat plán pedagogické podpory, který umožní systematické plánování a vyhodnocování podpůrných opatření; metodickou podporu k jeho zpracování poskytuje NPI ČR. Souhrn podpůrných opatření prvního stupně uvádí Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Obsah plánu pedagogické podpory stanovuje vyhláška č. 27/2016 Sb. Zahrnuje zejména popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, podpůrná opatření prvního stupně, stanovení cílů podpory a způsobu vyhodnocování naplňování plánu, zejména v situaci, kdy pro poskytování podpůrných opatření prvního stupně nepostačuje samotné zohlednění individuálních vzdělávacích potřeb dítěte při vzdělávání. 
V rámci podpory je důležité přizpůsobit metody a formy práce tak, aby odpovídaly individuálním potřebám dítěte. Může jít např. o využívání vizuálních pomůcek, zkrácení nebo rozdělení úkolů, zapojení zážitkových forem učení. Klíčová je také úzká spolupráce se zákonnými zástupci, kteří by měli být pravidelně informováni o pokrocích dítěte a zapojováni do plánování podpory. 
Podpůrná opatření musí být průběžně vyhodnocována a upravována podle aktuálních potřeb dítěte. Pedagogický tým by také měl mít možnost se dále vzdělávat v oblasti inkluzivního vzdělávání a práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami, aby mohl poskytovat kvalitní podporu každému dítěti. 
Nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření prvního stupně mateřská škola vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění stanovených cílů. Není-li tomu tak, doporučí zákonnému zástupci dítěte využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení. Do doby zahájení poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně na základě doporučení školského poradenského zařízení poskytuje mateřská škola podpůrná opatření prvního stupně. 
Podkladem k vyšetření ve školském poradenském zařízení je vyhodnocený plán pedagogické podpory, se kterým byli seznámeni zákonní zástupci dítěte. 
Obdobná podpora je poskytována i dětem v přípravných třídách či přípravných stupních. 

Přípravné třídy 
Přípravné třídy jsou určeny především dětem, kterým byl doporučen odklad povinné školní docházky s předpokladem vyrovnání jejich vývoje v kontextu posouzení jejich školní zralosti. O zařazení dítěte do přípravné třídy rozhoduje ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce dítěte, podmínkou je doporučení školského poradenského zařízení. Vzdělávání v přípravné třídě probíhá podle RVP PV. 
Z důvodu změny přístupu k OŠD a předpokladu, že dojde k výraznému snížení počtu dětí s OŠD, je součástí novely školského zákona k plynulému přechodu dětí z mateřských do základních škol a snížení počtu OŠD také zrušení přípravných tříd k 1. 9. 2029. 

Přípravný stupeň základní školy speciální 
Dítě se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem může navštěvovat přípravný stupeň základní školy speciální, a to od školního roku, v němž dosáhne 5 let, nejdéle do školního roku, ve kterém zahájí povinnou školní docházku. Dítě lze zařadit do přípravného stupně i v průběhu školního roku. Vzdělávání v přípravném stupni trvá dle individuálního tempa, maximálně tři školní roky. Dítě zařazuje do třídy přípravného stupně základní školy speciální ředitel školy na žádost zákonného zástupce a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. 
Vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální vychází z RVP PV. Zaměřuje se na rozvoj celé osobnosti dítěte s cílem jeho přípravy „pro život“ a uplatnění se v něm dle jeho schopností a možností. Pomocí speciálně pedagogických reedukačních, kompenzačních a rehabilitačních metod a postupů jsou zmírňovány a kompenzovány handicapy dětí. Cílem je dovést dítě na konci jeho předškolního období k tomu, aby v rozsahu svých osobních předpokladů a možností získalo přiměřenou fyzickou, psychickou i sociální samostatnost, základy kompetencí důležitých pro jeho další rozvoj a učení, pro zdravé sebevědomí a sebejistotu, schopnost přizpůsobit se životu ve skupině vrstevníků.

4. MATEŘSKÉ ŠKOLY 

Zápisy do mateřských škol 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 34 
Organizace předškolního vzdělávání 
(1) Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku od 2 do zpravidla 6 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok. Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné, není-li dále stanoveno jinak. 
(2) Zápis k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku se koná v období od 2. května do 16. května od 15. března do 15. dubna. Termín a místo zápisu stanoví ředitel mateřské školy v dohodě se zřizovatelem a zveřejní je způsobem v místě obvyklým. 

Metodická část 
V organizaci zápisů do mateřských škol dochází ke změně období, ve kterém probíhají. Dřívější termín byl zvolen z důvodu žádoucího prodloužení času pro administraci správního řízení. 
Mateřská škola od počátku docházky dítěte směřuje k naplňování očekávaných výsledků učení. V RVP PV je uvedeno, čeho dítě na konci předškolního vzdělávání zpravidla dosahuje. 
Je akcentována plynulost přechodu dítěte do základního vzdělávání, jsou respektovány individuální potřeby dítěte a voleny vhodné vzdělávací strategie. 

Screening školní zralosti v mateřských školách ze strany pedagogicko-psychologických poraden 
Metodická část 
Předpokládá se, že v mateřských školách bude ve větší míře probíhat screening předškolních dětí zaměřený na posouzení školní připravenosti ze strany pedagogicko-psychologických poraden. Screening bude forma metodické podpory pro pedagogy a zákonné zástupce, aby mohli cíleně pracovat s dětmi na rozvoji všech oblastí důležitých k plynulému přechodu do základní školy. 
Více informací ke screeningům zveřejní MŠMT v roce 2026.

5. ZÁKLADNÍ ŠKOLY 

Zápisy do základních škol, adaptační období a související aktivity 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 36 
Plnění povinnosti školní docházky 
(1) Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (dále jen „povinná školní docházka“). 
(2) Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany11). 
(3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce. 
(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Zákonný zástupce v žádosti o přijetí vedle obecných náležitostí podle správního řádu uvede 
a) mateřskou školu, ve které se dítě vzdělává nebo je individuálně vzděláváno, 
b) základní školu, v jejíž přípravné třídě nebo přípravném stupni se dítě vzdělává, 
b) základní školu, v jejíž přípravné třídě nebo jejímž přípravném stupni se dítě vzdělává, 
(znění účinné od 1. 9. 2029) 
c) zahraniční školu na území České republiky, ve které se dítě vzdělává a ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky podle § 38a, nebo 
d) údaj, že se na dítě nevztahuje povinné předškolní vzdělávání, pokud se dítě nevzdělává v žádné škole podle písmen a) až c). 
(5) Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 3), v němž má žák místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu žáka (dále jen „spádová škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. 
(6) Žák umístěný ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené při tomto školském zařízení nebo v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má sídlo příslušné školské zařízení, popřípadě v jiné škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.
(7) Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku. 
(8) Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová a jichž se týká povinnost podle odstavce 4. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte. 

Metodická část 
V RVP ZV je formulován požadavek nastavení adaptačního období v 1. ročníku základní školy. Jeho nastavení by mělo vycházet z RVP PV, zejména kapitoly Návaznost předškolního a základního vzdělávání, kde je popsáno, že dítě na konci předškolního vzdělávání zpravidla: 
- projevuje zájem o učení, objevování a poznávání světa kolem sebe; 
- poradí si v běžných situacích; 
- má osvojené základní sebeobslužné návyky; 
- vyjadřuje své potřeby; 
- pojmenuje své silné a slabé stránky, zájmy; 
- domluví se s ostatními, spolupracuje; 
- dodržuje základní společenská pravidla; 
- chová se ohleduplně k druhým; 
- adaptuje se na nové prostředí a přijímá změny. 

Adaptační období začíná již zápisem dětí do základní školy, který by měl být společenskou událostí, pokud se dítě účastní zápisu. Zápis má být pozitivním zážitkem pro dítě i zákonné zástupce, představení školy jako bezpečného a příjemného prostředí, kterého se není potřeba obávat. Inspiraci lze nalézt v metodické příručce Zápis do 1. ročníku základní školy jako společenská událost. 
Ustanovení § 3a vyhlášky o základním vzdělávání upřesňuje podmínky zápisu, především jeho motivační („společenské“) části. V žádném případě není žádoucí, aby v rámci zápisu probíhala „diagnostika“ dítěte. U škol veřejných zřizovatelů nesmí motivační část zápisu žádným způsobem vstupovat přímo do procesu přijímání dětí ke vzdělávání. Je možné také motivační část zápisu nahradit adaptační aktivitou konanou s časovým odstupem pouze pro přijaté děti. 
Změna termínu zápisu do zimního období umožňuje dříve ukončit správní řízení a organizovat akce pro přijaté děti a jejich rodiny již na jaře. Před nástupem dětí do 1. ročníku bývají kromě akcí realizovány třídní nebo individuální schůzky se zákonnými zástupci s budoucími učiteli 1. ročníku. Kromě organizačních informací může škola tyto příležitosti využít k navázání kontaktu s rodinami dětí. 
I zákonní zástupci mnohdy potřebují podporu, jak nejlépe zvládnout nástup dítěte do základní školy. Může jim pomoci infografika Jak můžete podpořit své dítě v prvních týdnech školní docházky. Pro učitele NPI ČR připravil vzdělávací program Adaptační období v 1. ročníku základní školy, metodickou příručku Adaptační období v 1. ročníku základní školy jako příležitost k usnadnění plynulého přechodu z předškolního do základního vzdělávání, webinář Plynulý přechod z MŠ do ZŠ – adaptační období v 1. ročníku ZŠ a další metodickou podporu.

Asistent pedagoga v 1. ročníku 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 46 
Organizace základního vzdělávání 
(1) Místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání stanoví ředitel školy, a to v souladu s § 36 odst. 4, a oznámí to způsobem v místě obvyklým. O přijetí k základnímu vzdělávání rozhoduje ředitel školy za podmínek stanovených v § 36. 
(2) Základní vzdělávání v základní škole má 9 ročníků a člení se na první stupeň a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až pátým ročníkem a druhý stupeň šestým až devátým ročníkem. V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech 9 ročníků, lze zřídit základní školu, která nemá všechny ročníky. 
(3) Základní vzdělávání pro žáky uvedené v § 16 odst. 9, kteří se vzdělávají ve třídách nebo školách s upraveným vzdělávacím programem, může s předchozím souhlasem ministerstva trvat deset ročníků; první stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem a druhý stupeň sedmým až desátým ročníkem. 
(4) Ve třídě, ve které je zařazeno alespoň 15 žáků prvního ročníku základního vzdělávání, vykonává přímou pedagogickou činnost vedle učitele také asistent pedagoga podle § 20 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících. Věta první se nepoužije, jde-li o třídu nebo základní školu zřízenou podle § 16 odst. 9, základní školu speciální, základní školu při školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo základní školu při zdravotnickém zařízení. 

Metodická část 
Asistent pedagoga bude financován prostřednictvím PHAmax, maximálního týdenního počtu hodin výuky zabezpečovaného vedle učitele asistentem pedagoga, a to v závislosti na počtu žáků prvního ročníku základního vzdělávání ve třídě. Nevztahuje se na třídu zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školu zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školu speciální, základní školu při školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a základní školu při zdravotnickém zařízení. Počet žáků ve třídě je rozhodující k 30. 9. Změna počtu žáků v průběhu roku nemá vliv na financování. 
V souladu s dikcí § 46 odst. 4 školského zákona je přímá pedagogická činnost asistenta pedagoga ve třídě, v níž je zařazeno alespoň 15 žáků prvního ročníku základního vzdělávání, vyžadována. V případě, kdy ředitel základní školy prokazatelně nemůže činnost zajistit asistentem pedagoga s odbornou kvalifikací podle § 20 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb. (tzn. minimálně se středním vzděláním s maturitní zkouškou, v případě nepedagogického zaměření zároveň s absolvovaným studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1), může v souladu s § 22 odst. 11 tohoto zákona po nezbytnou dobu zaměstnat pracovníka bez této kvalifikace. Tím není dotčena odpovědnost ředitele základní školy za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání. 
Asistent pedagoga poskytuje podporu učiteli při vzdělávání všech žáků třídy, přičemž postupuje podle pokynů učitele. Zásadní je v tomto ohledu nastavení efektivní spolupráce asistenta pedagoga a učitele. Pomoc v tomto procesu může např. metodická podpora Národního pedagogického institutu ČR. 
Od září 2025 bude také dostupný vzdělávací program pro asistenty pedagoga v 1. ročníku základní školy poskytovaný NPI ČR. 
Působení asistenta pedagoga v 1. ročníku základní školy by se mělo zaměřovat zejména na podporu učitele při vzdělávání heterogenních kolektivů, individualizaci, diferenciaci a organizaci vzdělávání, pomoc žákům při adaptaci na nové prostředí, pravidla a nároky, při soustředění, přípravě pomůcek, porozumění zadání, sebeobsluze, sociálním začleňování.
Nesmí však docházet k překračování kompetencí asistenta pedagoga. To znamená přebírání role učitele či poradenského pracovníka (vedení výuky bez přítomnosti učitele, diagnostikování, poskytování rad zákonným zástupcům), samostatné rozhodování o výuce bez konzultace s učitelem (změny zadání úkolů, upravování obsahu výuky, hodnocení žáků), udělování kázeňských opatření apod. V roce 2024 byl aktualizován Standard studia pedagogiky pro asistenty pedagoga, který může být díky svému kompetenčnímu pojetí vhodným vodítkem k nastavení činností asistenta pedagoga. 
Metodické vedení asistentů pedagoga ve škole zajišťuje speciální pedagog, případně výchovný poradce. Jejich činnost lze konzultovat se spádovou pedagogicko-psychologickou poradnou. 

Hodnocení v základním vzdělávání, individualizace a diferenciace vzdělávání 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 51 
(1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. 
(2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. 
(3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. 
(4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně. 
(5) Výsledky vzdělávání žáka v prvním a druhém ročníku se hodnotí slovně. 
Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů 
§ 15 (část) 
(...) 
(3) Za slovní hodnocení se považuje i hodnocení kriteriální, kdy je žák z chování a z jednotlivých vyučovacích předmětů hodnocen na základě posouzení míry naplnění předem stanovených kritérií. Konkrétní kritéria i vyjádření míry jejich naplnění stanoví ředitel školy v pravidlech hodnocení. 
(...) 

Metodická část 
Při výuce v heterogenní třídě je nezbytné důsledně zohledňovat individuální vzdělávací potřeby žáků. To znamená mimo jiné omezovat frontální výuku, transmisivní přístup (tj. předávání hotových poznatků), ale naopak je nutné využívat formativní a konstruktivistický přístup (tj. podporu vlastního učení žáků), osobnostně rozvojové pojetí vzdělávání a vnitřní diferenciaci vzdělávacích cílů, postupů, metod i výsledků učení. 
Z hlediska plánování výuky se uplatňují skupinové a kooperativní činnosti, badatelská výuka a místně zakotvené učení. Tyto metody podporují aktivní zapojení žáků a rozvoj jejich samostatnosti. Od školního roku 2027/2028 bude v 1. ročníku základní školy možné pouze slovní hodnocení a od následujícího školního roku 2028/2029 bude totéž platit i ve 2. ročníku základní školy. 
Za slovní hodnocení se považuje i hodnocení kriteriální. Povinnost hodnotit jinak než známkou se sice týká vysvědčení, ale takové hodnocení se předpokládá rovněž v průběhu celého školního roku. Kombinace slovního hodnocení na vysvědčení a průběžného známkování by z pedagogického hlediska nedávala smysl. 
Konkrétní podoba průběžného hodnocení není a nebude stanovena. Velkou chybou a popřením smyslu změny by bylo nahrazení známek zástupnými symboly (např. včelička = jednička). Důležitým předpokladem pro skutečně efektivní slovní či kriteriální hodnocení je osvojení a využívání formativního přístupu. 
Podrobnosti ke změnám hodnocení uvádí samostatná metodika1, která obsahuje také praktické návody a příklady inspirativní praxe. 

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 
Pojetí základního vzdělávání (nejen v 1. ročníku) je založeno na celkovém rozvoji osobnosti žáka, s respektem k věkovým specifikům dle poznatků vývojové psychologie. Nezastupitelnou úlohu má hned v počátku základního vzdělávání pedagogické diagnostikování žáků 1. ročníku, třídní učitel v adaptačním období stanoví pro žáky nejvhodnější vzdělávací strategie tak, aby se maximálně rozvíjel potenciál každého z nich. 
Nejdříve je vhodné u žáků s přetrvávajícími obtížemi ve vzdělávání (po ukončení adaptačního období) vypracovat plán pedagogické podpory, který umožní systematické plánování a vyhodnocování podpůrného opatření (více viz kapitola Podpora v mateřských školách). V procesu identifikace žáků s potřebou prvního stupně podpůrných opatření škola využije primárně podporu ze strany speciálního pedagoga nebo psychologa, případně pak metodickou pomoc spádové pedagogicko-psychologické poradny. 
Po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření 1. stupně základní škola vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění identifikovaných speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Není-li tomu tak, doporučí zákonnému zástupci žáka využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení. Do doby zahájení poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně na základě doporučení školského poradenského zařízení poskytuje žákovi podpůrná opatření prvního stupně. 
Doporučení školského poradenského zařízení je pro školu závazné. 
Podle § 17 odst. 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb. mohou ve třídě, která není zřízena podle § 16 odst. 9 školského zákona, vykonávat přímou pedagogickou činnost souběžně až 3 pedagogičtí pracovníci. 
V případě, kdy se ve třídě vzdělává vyšší počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a při výuce nepostačuje podpora učiteli ze strany asistenta pedagoga, je možné, aby ředitel školy využil PHmax (maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti) na financování tandemové výuky učitele a učitele s odbornou kvalifikací pro vykonávání přímé pedagogické činnosti ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „učitel-speciální pedagog”). Výhodou tohoto přístupu je, že dochází ke sdílení odpovědnosti mezi dvěma učiteli. Zatímco učitel se může soustředit na vedení třídy, učitel-speciální pedagog podporuje především žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, pomáhá učiteli s diferenciací vzdělávacího obsahu a individualizací vzdělávání. Je možné lépe reagovat na individuální potřeby žáků a zajišťovat plynulejší průběh výuky. Učitel-speciální pedagog může ve třídě působit např. jen na některé vyučovací předměty, podle potřeb žáků.
Výzvou může být nastavení efektivní spolupráce učitele a učitele-speciálního pedagoga. Tuto zkušenost lze však využít ke vzájemnému učení, předávání nových strategií, odborných znalostí, metod práce s různorodými skupinami žáků, sdílení náročných situací a vzájemnou podporu, možnost získat okamžitou zpětnou vazbu na vlastní práci a společně reflektovat, co funguje a co je třeba upravit. Metodickou podporu k nastavení spolupráce mohou poskytnout materiály NPI ČR. 

Vzdělávání cizinců 
Všichni cizinci, kteří plní povinnou školní docházku max. 24 měsíců (tzn. všichni, kteří jsou v 1. a 2. ročníku základní školy), mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu k začlenění do základního vzdělávání v rozsahu až 400 hodin ve škole určené krajským úřadem pro jazykovou přípravu. 
Účastnit jazykové přípravy v základní škole se mohou rovněž děti z přípravných tříd. Podmínky jsou upraveny v § 10 a 11 vyhlášky č. 48/2005 Sb. Nárok na zařazení do skupiny budou mít od 1. 9. 2025 také žáci s českým občanstvím, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci. 
Jazyková příprava je důležitým předpokladem budoucí školní úspěšnosti. Při práci s žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka lze využívat Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro základní vzdělávání, jehož součástí jsou také vstupní orientační testy. Veškeré podrobnosti obsahuje Metodický materiál k zajišťování bezplatné jazykové přípravy. Je možné využívat podpůrných služeb NPI ČR – zejména bezplatné služby adaptačních koordinátorů, tlumočnické a překladatelské služby. 

Opakování prvního ročníku 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 52 
(1) Do vyššího ročníku postoupí žák 
a) který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí, 
b) prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka, nebo 
c) prvního ročníku, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 
(...) 
(6) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval, a o žákovi prvního ročníku s výjimkou stanovenou v odstavci 7. Ředitel školy může povolit žákovi druhého až devátého ročníku na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník. 
(7) Požádá-li o to zákonný zástupce, může ředitel školy povolit žákovi opakování prvního ročníku, pokud je žádost doložena obdobně doporučujícím posouzením podle § 37 odst. 1 písm. a) a b).

Metodická část 
Opakování 1. ročníku bude možné pouze v případě, že zdravotní stav žáka v průběhu 1. ročníku základního vzdělávání neumožňuje jeho účast ve vyučování a zákonný zástupce řediteli školy doloží doporučující posouzení lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa a doporučujícího posouzení školského poradenského zařízení. 
Podmínky pro vydání doporučujícího posouzení školského poradenského zařízení k opakování ročníku jsou stejné jako u OŠD. I v tomto případě školské poradenské zařízení vychází z doporučujícího posouzení lékaře. 
Jinak je možnost opakování 1. ročníku zakázána. Opakovat ročník z důvodu špatného prospěchu ve vzdělávání či proto, že žák neprospěl, je možné až ve 2. ročníku základní školy. 

6. DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ A METODICKÉ MATERIÁLY 
NPI ČR poskytuje metodickou podporu mateřským i základním školám v různých formách. Proběhne také informační kampaň ve vztahu k rodičovské veřejnosti ze strany NPI ČR. 
Prostřednictvím krajských pracovišť NPI ČR mohou učitelé a ředitelé škol využívat nabídku vzdělávacích programů v prezenční formě realizované na krajském pracovišti i ve sborovnách. Do základní nabídky patří témata: pedagogické diagnostikování, vzdělávání heterogenních kolektivů, formativní přístup, efektivní komunikace se zákonnými zástupci. Další formou podpory jsou metodické příručky a infografiky.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H248 — Omezená délka docházky do mateřské školy

Omezená délka docházky do mateřské školy

§ 34 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Organizace předškolního vzdělávání
(10) Vzdělává-li se dítě v mateřské škole pravidelně kratší dobu, než odpovídá provozu, v němž je vzděláváno, může se ve zbývající době vzdělávat další dítě, aniž by se započítávalo do počtu dětí v mateřské škole pro účely posouzení souladu s nejvyšším povoleným počtem dětí zapsaným v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e).

§ 1a vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Podrobnosti o organizaci mateřské školy
(4) Ředitel mateřské školy písemně dohodne se zákonným zástupcem dítěte docházku dítěte do mateřské školy. Jedná-li se o děti podle § 34 odst. 10 školského zákona, lze dohodnout prodloužení docházky dítěte, jemuž nebyl rozsah vzdělávání omezen v rozhodnutí o přijetí, nejdříve s účinností od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po uzavření dohody; o uzavření této dohody ředitel mateřské školy neprodleně informuje zákonného zástupce dítěte, které se vzdělává ve zbývající době.

§ 6 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Úplata za předškolní vzdělávání v mateřské škole, kterou zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí
(1) Zřizovatel mateřské školy stanoví měsíční výši úplaty za předškolní vzdělávání (dále jen „úplata“) na období školního roku nejpozději do 30. června předcházejícího školního roku. Nestanoví-li zřizovatel měsíční výši úplaty v tomto termínu, zůstává měsíční výše úplaty na období dalšího školního roku stejná jako v předcházejícím školním roce. Ředitel mateřské školy informuje vhodným způsobem zákonné zástupce o výši úplaty.
(2) Měsíční výše úplaty nesmí přesáhnout 8 % měsíční minimální mzdy, která je platná v době stanovení měsíční výše úplaty.
(3) Úplata se pro příslušný školní rok stanoví pro všechny děti v tomtéž druhu provozu mateřské školy ve stejné měsíční výši.
(4) Pro dítě, které se v souladu s § 34 odst. 10 školského zákona nezapočítává do počtu dětí v mateřské škole pro účely posouzení souladu s nejvyšším povoleným počtem dětí zapsaným v rejstříku škol a školských zařízení, činí měsíční výše úplaty 2/3 z měsíční výše úplaty stanovené zřizovatelem v příslušném provozu. Ředitel mateřské školy může tuto úplatu snížit.
(5) Je-li v kalendářním měsíci omezen nebo přerušen provoz mateřské školy, úplata stanovená podle odstavců 1 až 4 se snižuje poměrně k omezení nebo přerušení provozu mateřské školy; to neplatí, pokud omezení nebo přerušení provozu mateřské školy nepřesáhne celkovou dobu 5 vyučovacích dnů. O takto snížené výši úplaty je ředitel mateřské školy povinen vhodným způsobem informovat zákonné zástupce, a to nejpozději 2 měsíce před přerušením nebo omezením provozu mateřské školy podle § 3 odst. 1 nebo neprodleně poté, co rozhodne nebo se dozví o délce přerušení nebo omezení provozu mateřské školy.
(6) Osvobozen od úplaty je
a) zákonný zástupce dítěte, který je příjemcem dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí, nebo členem domácnosti tohoto příjemce podle zákona o dávce státní sociální pomoci,
b) zákonný zástupce nezaopatřeného dítěte, pokud tomuto dítěti náleží zvýšení příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách nebo je příjemcem dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je bonus na dítě, nebo členem domácnosti tohoto příjemce podle zákona o dávce státní sociální pomoci,
c) rodič, kterému náleží zvýšení příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách z důvodu péče o nezaopatřené dítě, nebo
d) fyzická osoba, která o dítě osobně pečuje a z důvodu péče o toto dítě pobírá dávky péče podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí,
pokud tuto skutečnost prokáže řediteli mateřské školy.
(7) Úplata za příslušný kalendářní měsíc je splatná do patnáctého dne stávajícího kalendářního měsíce, pokud ředitel mateřské školy nedohodne se zákonným zástupcem dítěte jinou splatnost úplaty. V případě, kdy byla přede dnem splatnosti podána zákonným zástupcem nebo fyzickou osobou uvedenou v odstavci 6 řediteli mateřské školy žádost o osvobození od úplaty za příslušný kalendářní měsíc z důvodu uvedeného v odstavci 6, nenastane splatnost úplaty dříve než dnem, kdy rozhodnutí ředitele mateřské školy o této žádosti nabude právní moci.

§ 30 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

Podmínky nároku na rodičovský příspěvek
(2) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže
a) dítě, které nedosáhlo 3 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci, není-li dále stanoveno jinak; návštěvou dítěte v jeslích, mateřské škole nebo v obdobném zařízení pro děti v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě v jeslích nebo jiném uvedeném zařízení pro děti pobývá, bez ohledu na délku tohoto pobytu,
b) dítě, které dosáhlo 3 let věku, navštěvuje v tomtéž kalendářním měsíci mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů; pro návštěvu dítěte v mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu 5 kalendářních dnů platí písmeno a) část věty za středníkem obdobně,
c) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,
d) dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně, a dítě školního věku, které navštěvuje přípravnou třídu základní školy nebo školu poskytující základní nebo střední vzdělání,
e) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více (§ 9).

§ 31 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

(3) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží, jestliže
a) dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci,
b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,
c) dítě zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně,
d) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže oba rodiče nebo osamělý rodič je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách,
e) rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v písmenu a), v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil;
docházka do uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let.

§ 63 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

(1) Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, vyjma příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných (§ 61), jsou povinny, na výzvu příslušného orgánu státní sociální podpory, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí nebo na požádání žadatele o dávku a osoby společně posuzované, sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem státní sociální podpory a nejde o případy uvedené v § 9, platí o úhradě zdravotních výkonů ve zdravotnickém zařízení zvláštní předpisy.19)

Vzor rozhodnutí o přijetí sdíleného dítěte může mít podobu:

(přijetí „ sdíleného“ dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 odst. 9 školského zákona)

Název školy
Do vlastních rukou
Vážený pan/paní
Č. j.: …
V … dne …
ROZHODNUTÍ
Ředitel mateřské školy, jejíž činnost vykonává Základní škola a mateřská škola …, rozhodl podle ustanovení § 34 odst. 10, § 165 odst. 2 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon) a v souladu §1a odst. 5 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů takto:
… , nar. …, bytem … se od (datum přijetí) přijímá k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole, jejíž činnost vykonává Základní škola a mateřská škola …,  na dobu určitou a omezenou.
Odůvodnění:
…, nar. …, bytem … si podal dne … prostřednictvím svého zákonného zástupce …, bytem … (dále jen „zákonný zástupce“) žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání. V mateřské škole, jejíž činnost vykonává Základní škola a mateřská škola …, byla v době podání žádosti naplněná kapacita, proto se ředitel dohodl se zákonným zástupcem na přijetí k docházce na dobu určitou a omezenou. Pokud by došlo ke změně docházky dítěte, s kterým … sdílí v souladu s § 34 odst. 9 školského zákona jedno místo v mateřské škole na docházku pravidelnou a celodenní, vyrozumí o této skutečnosti ředitel školy zákonného zástupce … nejméně 2 měsíce předem a dnem uvedeným na vyrozumění se docházka … do mateřské školy, jejíž činnost vykonává Základní škola a mateřská škola …, považuje za ukončenou.  
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává u ředitele mateřské školy, jejíž činnost vykonává Základní škola a mateřská škola …, a rozhoduje o něm Krajský úřad …

……………………….
ředitel školy
Účastník řízení: …(zákonný zástupce dítěte)


END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H250 — Omlouvání neúčasti dětí ze vzdělávání

Omlouvání neúčasti dětí ze vzdělávání

§ 34a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Povinnost předškolního vzdělávání a způsoby jejího plnění
(4) Podmínky pro uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání stanoví školní řád. Ředitel mateřské školy je oprávněn požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte; zákonný zástupce je povinen doložit důvody nepřítomnosti dítěte nejpozději do 3 dnů ode dne výzvy.

MŠMT: NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY K PŘEDŠKOLNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

Omlouvání neúčasti dětí ze vzdělávání v povinném předškolním vzdělávání.
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanoví v § 34a odst. 4 podrobnosti omlouvání takto: „Podmínky pro uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání stanoví školní řád. Ředitel mateřské školy je oprávněn požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte; zákonný zástupce je povinen doložit důvody nepřítomnosti dítěte nejpozději do tří dnů ode dne výzvy“.
Školní řád mateřské školy s ohledem na omlouvání dětí stanoví:
- časové rozpětí plnění povinného předškolního vzdělávání v rozsahu minimálně čtyř hodin denně s časem začátku povinnosti v rozmezí od 7 do 9 hodin, což je upraveno v § 1c vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů;
- podmínky pro uvolňování dětí plnících povinné předškolní vzdělávání (předem známá absence) z hlediska věcného (jaké skutečnosti odůvodňují uvolnění dítěte), časového (rozsah a četnost přípustného uvolnění), kompetenčního (kdo je oprávněn rozhodnout o uvolnění dítěte), administrativního (žádost o uvolnění dítěte);
- podmínky pro omlouvání dětí (nenadálá absence) a pravidla pro případné dokládání důvodů nepřítomnosti;
- řešení neomluvené absence dětí.
Dokladem prokazujícím důvody nepřítomnosti dítěte je prosté písemné vyjádření zákonných zástupců, případně mohou doložit nepřítomnost dítěte jiným způsobem uvedeným ve školním řádu.
Školní řád by měl rovněž upravovat časovou lhůtu pro oznámení začátku nenadálé nepřítomnosti, včetně způsobu oznamování (např. emailem, SMS, telefonicky, formulářem na webu, případně dle zvyklostí dané školy).
Vzhledem k tomu, že ze školského zákona neplyne žádná sankce za omluvenou absenci dítěte v povinném předškolním vzdělávání, musí ředitel školy omluvu přijmout. Mateřská škola neposkytuje stupeň vzdělání, proto není možné řádně omluvenou docházku ze strany mateřské školy neakceptovat.

Metodické doporučení MŠMT k prevenci a postihu záškoláctví a omlouvání žáků z vyučování č. j. MSMT-780/2024-1) 
POZOR! Pro mateřské školy pouze inspirativní

Čl. IV Způsob omlouvání nepřítomnosti
Nepřítomnost nezletilého žáka základní a střední školy ve škole omlouvá jeho zákonný zástupce. 
Důvody žákovy nepřítomnosti ve škole je zákonný zástupce povinen doložit nejpozději do tří kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka (§ 50 odst. 1 a § 67 odst. 1 školského zákona). Způsoby, jakými je dokládá, stanoví školní řád. Lhůta tří kalendářních dnů začíná plynout dnem, který následuje po prvním dni nepřítomnosti žáka ve škole. 
Právní předpisy nestanoví konkrétní výčet důvodů, které škola musí, respektive může akceptovat. 
Předcházet záškoláctví je možné mj. tím, že škola v případě podezření především v případě časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbávání povinné školní docházky bude vyžadovat potvrzení od lékaře. 
Škola může požadovat, pokud to považuje za nezbytné, jako přílohu k omluvence zákonného zástupce ze zdravotních důvodů předložení lékařského potvrzení. Toto je možné pouze, pokud to upravuje školní řád. 
MŠMT rozhodně doporučuje, aby škola potvrzení od lékaře vyžadovala pouze ve výjimečných, individuálně stanovených případech a nevyžadovala je plošně. Požadavku na lékařské potvrzení by mělo vždy předcházet jednání se zákonným zástupcem/zletilým žákem, jehož výstupem bude mimo jiné písemný požadavek školy na dokládání nepřítomnosti lékařským potvrzením. Tímto dokumentem pak lze zdůvodnit tento požadavek lékaři. 
Ustanovení § 38 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zní: 
„Hrazenou službou je i posuzování dočasné pracovní neschopnosti a dočasné neschopnosti ke studiu ošetřujícím lékařem a posuzování skutečností, které jsou podle § 191 zákoníku práce důležitými osobními překážkami v práci, a obdobné výkony u žáků a studentů.“ 
Lékař tedy v rámci vyšetření/ošetření žáka posuzuje i dočasnou neschopnost ke studiu a v odůvodněných případech by na žádost rodičů při doložení písemného požadavku školy měl dočasnou neschopnost ke studiu písemně potvrdit. 
Zdravotní stav nelze posuzovat zpětně. Žák (resp. zákonný zástupce) tedy musí předem vědět, že se první den nepřítomnosti musí dostavit k lékaři. Není možné, aby škola po žákovi zpětně vyžadovala posudek od lékaře za proběhlou absenci, aniž by byl požadavek na potvrzení lékařem žákovi (resp. zákonnému zástupci) předem znám. 
Zákonný zástupce žáka má rovněž možnost určit zaměstnance školy, který může být lékařem o zdravotním stavu nezletilého informován (§ 33 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách). 
Při volbě tohoto postupu je vhodné připravit rodičům souhlas, který opravňuje zaměstnance školy nebo konkrétní osobu získat stručnou informaci o zdravotním stavu žáka v rozsahu nezbytném pro účely omlouvání absence (zda žák má zdravotní komplikace či zda je nemocný, zda tato komplikace vylučuje jeho účast na vyučování a jak dlouho jeho indispozice trvá nebo pravděpodobně bude trvat). 
Tento souhlas může zákonný zástupce žáka kdykoli odvolat, o čemž musí být předem informován s tím, že tento souhlas nemusí udělit vůbec. Proto je při užití tohoto postupu velmi důležité zdůraznit, že škola nemíní zasahovat do soukromí rodiny, a omezit se skutečně jen na obecné vyjádření zdravotnického personálu. V tomto kontextu je rovněž vhodné zmínit, že požadování kopií zdravotnické dokumentace či lékařských zpráv a nálezů již sahá nad rámec možných požadavků školy a výrazně zasahuje do soukromí žáka a jeho rodiny. 

VYUŽITÍ PRÁVNÍCH OPATŘENÍ PŘI ŘEŠENÍ PROBLÉMOVÉHO CHOVÁNÍ ŽÁKŮ NA ŠKOLÁCH, MŠMT 2025
Pro mateřské školy pouze inspirativní

4. OMLOUVÁNÍ NEPŘÍTOMNOSTI ŽÁKA VE ŠKOLE – LÉKAŘSKÉ POTVRZENÍ
Školský zákon v § 50 odst. 1 stanoví, že zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátků nepřítomnosti žáka. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě se Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost vydalo Metodický pokyn čj. 10194/2002-14 k problematice uvolňování a omlouvání žáků z vyučování a prevenci záškoláctví (tento dokument má pouze doporučující charakter). Dle jeho čl. II odst. 2 může škola požadovat, považuje-li to za nezbytné, doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci lékařem jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem nezletilého žáka v případě, že nepřítomnost žáka přesáhne 3 dny školního vyučování. Ve zcela výjimečných případech, zejména v případě časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbávání školní docházky, může škola požadovat jako součást omluvenky potvrzení lékaře i při nepřítomnosti kratšího trvání. Cílem takové úpravy je zabránit negativním jevům v rodinném zázemí žáka.
Je třeba uvést, že někteří lékaři odmítají potvrzení vydávat, s tím, že právní úprava jim tuto povinnost neukládá. Jedná se ovšem o jejich neznalost: MŠMT již dříve poukázalo na § 38 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, podle kterého péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění zahrnuje také posudkovou činnost spočívající v posuzování dočasné neschopnosti k práci nebo ke studiu ošetřujícím lékařem, neboť obsahem této činnosti je nejen vyšetření pacienta a stanovení diagnózy a léčby, ale také vyvození závěru (zda pacient je či není schopen studia) a jeho písemné vyhotovení (potvrzení).
Tuto skutečnost potvrdilo i Ministerstvo zdravotnictví (viz Prohlášení Ministerstva zdravotnictví k „Omlouvání nepřítomnosti žáků v základní škole ze strany lékařů a klinických psychologů“ ze dne 20. 11. 2012): V případě, že zdravotnické zařízení navštíví fyzická osoba v roli pacienta (v případě nezletilých dětí v doprovodu zákonného zástupce) s cílem poskytnutí léčebné péče za účelem zachování nebo zlepšení zdravotního stavu, součástí této zdravotní péče hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění by v souladu s výše citovanými právními předpisy mělo být i posouzení na základě vyšetření a poskytnutí písemného vyjádření jako závěru posouzení dočasné neschopnosti žáka ke studiu. V případě, že zdravotnické zařízení vyhledá fyzická osoba (žák, či jeho zákonný zástupce) s cílem vydání "omluvenky" bez úmyslu poskytnutí zdravotní péče za účelem zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pacienta, vystavení písemného vyjádření jako závěru posouzení dočasné neschopnosti žáka ke studiu není součástí výše uvedené zdravotní péče hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění.“ 
Povinností lékaře dle citovaného vyjádření je tedy vystavení potvrzení o dočasné neschopnosti žáka ke vzdělávání pro účely „školní omluvenky“, pokud jde o součást poskytované léčebné péče hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění (tedy ne v případě, že žák či jeho zákonný zástupce požaduje vydání potvrzení dodatečně, bez poskytnutí léčebné péče).
S ohledem na stávající praxi lékařů však nelze zcela vyloučit, že i přes uvedený závěr nebudou někteří z nich „ochotni“ žákovi předmětné potvrzení pro účely školní omluvenky vystavit. V takovém případě škola zpravidla bude respektovat tuto skutečnost potud, že není v moci zákonného zástupce předmětné potvrzení vynutit. Škola v takové situaci posoudí okolnosti daného případu, důvody nepřítomnosti uváděné zákonným zástupcem, četnost nepřítomnosti žáka ve vyučování, dobu nepřítomnosti ve vztahu k vyučovacímu rozvrhu (nejde-li o nápadně se opakující absenci v době výuky určitých předmětů, v době ověřování vědomostí apod.), jakož i další okolnosti vzdělávání žáka, a pojme-li po posouzení těchto skutečností podezření na zanedbávání školní docházky, posoudí zameškané hodiny jako neomluvené. Zákonný zástupce bude o neomluvené absenci žáka informován, popř. vyzván k účasti na projednání této záležitosti ve škole (srov. § 21 odst. 1 písm. b), odst. 2, § 22 odst. 3 písm. a), b), d) školského zákona). Předpokládá se, že alespoň v některých případech bude v možnostech zákonného zástupce doložit tvrzené skutečnosti jiným způsobem, např. potvrzením o zaplacení poplatku za klinické vyšetření (na žádost povinně vystaveným ve smyslu § 11 odst. 1 písm. g) zákona č. 48/1997 Sb.), kopií části zdravotnické dokumentace o relevantním vyšetření či léčení žáka (dle ust. § 65 zákona o zdravotních službách), kopií rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (§ 68 odst. 1 písm. a), b) a § 68 odst. 4, § 69 písm. c) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění) apod. V případech důvodného podezření na zanedbávání školní docházky se považuje požadavek na předložení uvedených dokumentů ze strany školy za oprávněný. Tato pravidla pro omlouvání nepřítomnosti žáků by samozřejmě měla být součástí školního řádu ve smyslu ust. § 50 odst. 1 školského zákona. Neposkytne-li zákonný zástupce potřebnou součinnost a neomluvená absence žáka přesáhne hranici 25 vyučovacích hodin (čl. II odst. 10 metodického pokynu), ředitel školy bez zbytečného odkladu zašle oznámení o těchto skutečnostech obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (§ 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí).
Nejnovější výklad k záškoláctví viz příloha č. 11 k metodickému doporučení MŠMT čj. 21291/2010-28.

VYKAZOVÁNÍ ABSENCÍ V MŠ 
Nová povinnost vykazovaní absence u povinného předškolního vzdělávání 

Od ledna 2026 budou muset MŠ zaznamenávat přítomnost dětí systematicky. Změna se týká i způsobu, jak se vykazují: 
• přípravné třídy (nově po dnech), 
• přípravné stupně (nově po hodinách). 
Úprava má za cíl přesnější sledování docházky a zjednodušení administrativy.

Informace o individuální údaje o dětech, včetně údajů potřebných pro výpočet zameškaných hodin, budou generovány z údaje vedených ve školní matrice a zahrnují: M 1 / M 1a – Výkaz o mateřské škole,

Období sběru dat 	Termín odevzdání 
od 1. září 2025 do 31. ledna 2026 	do 15. dubna 2026 
od 1. února 2026 do 30. června 2026 	do 15. října 2026 

Právní a metodická opora: 
• Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání 
• Vyhláška č. 364/2005 Sb., o dokumentaci škol (školní matrika)

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H342 — Povinné předškolní vzdělávání

Povinné předškolní vzdělávání

§ 34a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Povinnost předškolního vzdělávání a způsoby jejího plnění
(1) Povinné předškolní vzdělávání se vztahuje na státní občany České republiky, kteří pobývají na území České republiky déle než 90 dnů, a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinné předškolní vzdělávání vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany (Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky). Povinné předškolní vzdělávání se nevztahuje na děti s hlubokým mentálním postižením.
(2) Zákonný zástupce dítěte je povinen přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání (§ 34 odst. 2) v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte. Dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, se vzdělává v mateřské škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu (dále jen "spádová mateřská škola"), pokud zákonný zástupce nezvolí pro dítě jinou mateřskou školu nebo jiný způsob povinného předškolního vzdělávání podle odstavce 5. Je-li dítě přijato do jiné než spádové mateřské školy, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost bez zbytečného odkladu řediteli spádové mateřské školy. 
(3) Povinné předškolní vzdělávání má formu pravidelné denní docházky v pracovních dnech, a to v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Povinnost předškolního vzdělávání není dána ve dnech, které připadají na období školních prázdnin v souladu s organizací školního roku v základních a středních školách; pro účely tohoto ustanovení se termín jarních prázdnin určuje podle sídla mateřské školy v souladu s vyhláškou o organizaci školního roku. Právo dítěte vzdělávat se v mateřské škole po celou dobu provozu, v němž je vzděláváno, není větou první a druhou dotčeno.
(4) Podmínky pro uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání stanoví školní řád. Ředitel mateřské školy je oprávněn požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte; zákonný zástupce je povinen doložit důvody nepřítomnosti dítěte nejpozději do 3 dnů ode dne výzvy.
(5) Jiným způsobem plnění povinnosti předškolního vzdělávání se rozumí
a) individuální vzdělávání dítěte, které se uskutečňuje bez pravidelné denní docházky dítěte do mateřské školy,
b) vzdělávání v přípravné třídě základní školy a ve třídě přípravného stupně základní školy speciální podle § 47 a 48a,
c) vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky, ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky dle § 38a.
(6) Zákonný zástupce dítěte, které bude plnit povinnost předškolního vzdělávání způsobem podle odstavce 5 písm. b) nebo c), je povinen oznámit tuto skutečnost řediteli spádové mateřské školy. Oznámení je povinen učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku, kterým začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte.
(7) Dítě, na které se vztahuje povinné předškolní vzdělávání, se může vzdělávat ve dvou mateřských školách, jestliže rozhodnutím soudu byla upravena péče o dítě tak, že o něj pečují oba rodiče. Ověření dítěte podle § 34b odst. 3 provádí mateřská škola, ve které dítě zahájilo vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Ředitelé škol, v nichž se dítě vzdělává, dohodnou pravidla spolupráce škol při vzdělávání dítěte. Rozhoduje-li ředitel ve věcech podle § 165 odst. 2, vyžádá si před rozhodnutím vyjádření ředitele druhé školy. Rozhodování ve věcech podle § 34b odst. 4 přísluší pouze řediteli mateřské školy podle věty druhé.

§ 34b zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Individuální vzdělávání dítěte
(1) Zákonný zástupce dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné, může pro dítě v odůvodněných případech zvolit, že bude individuálně vzděláváno. Má-li být dítě individuálně vzděláváno převážnou část školního roku, je zákonný zástupce dítěte povinen toto oznámení učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku. V průběhu školního roku lze plnit povinnost individuálního předškolního vzdělávání nejdříve ode dne, kdy bylo oznámení o individuálním vzdělávání dítěte doručeno řediteli mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání.
(2) Oznámení zákonného zástupce o individuálním vzdělávání dítěte musí obsahovat
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte,
b) uvedení období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno,
c) důvody pro individuální vzdělávání dítěte.
(3) Ředitel mateřské školy doporučí zákonnému zástupci dítěte, které je individuálně vzděláváno, oblasti, v nichž má být dítě vzděláváno. Tyto oblasti vychází z rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Mateřská škola ověří úroveň osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech a případně doporučí zákonnému zástupci další postup při vzdělávání; způsob a termíny ověření, včetně náhradních termínů, stanoví školní řád tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku. Zákonný zástupce dítěte, které je individuálně vzděláváno, je povinen zajistit účast dítěte u ověření.
(4) Ředitel mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání, ukončí individuální vzdělávání dítěte, pokud zákonný zástupce dítěte nezajistil účast dítěte u ověření podle odstavce 3, a to ani v náhradním termínu.
(5) Odvolání proti rozhodnutí ředitele mateřské školy o ukončení individuálního vzdělávání dítěte nemá odkladný účinek.
(6) Po ukončení individuálního vzdělávání dítěte podle odstavce 5 nelze dítě opětovně individuálně vzdělávat podle odstavce 1.
(7) Výdaje spojené s individuálním vzděláváním dítěte hradí zákonný zástupce dítěte, s výjimkou speciálních kompenzačních pomůcek podle § 16 odst. 2 písm. d) a výdajů na činnost mateřské školy, do níž bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání.".

Metodika MŠMT "Svazkové školy" a "Školská právnická osoba" 2024

4. Zajištění podmínek pro předškolní vzdělávání dětí přednostně přijímaných podle § 34 odst. 3 školského zákona
Obdobně jako v případě zajištění podmínek pro povinnou školní docházku má obec tuto povinnost zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání, a to na základě § 34 odst. 3 školského zákona všem přednostně přijímaným dětem, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku, a pokud):
a) mají místo trvalého pobytu (v případě cizinců místo pobytu) v příslušném školském obvodu,
b) nebo jsou umístěny v dětském domově v příslušném školském obvodu.
Tuto svou povinnost může obec splnit především zřízením mateřské školy. Uvedené je opět nezbytné vykládat v souvislosti s § 177 odst. 2 školského zákona, to znamená, že ke splnění této zákonné povinnosti nepostačuje, aby obec zřídila jakoukoliv jednu mateřskou školu bez ohledu na její „kapacitu“, ale takovou mateřskou školu, resp. více mateřských škol, ve kterých budou mít výše uvedené děti skutečně vytvořeny podmínky pro předškolní vzdělávání (bude zajištěna dostupnost vzdělávání podle místních podmínek).

Souhrnné informace o povinném předškolním vzdělávání (duben 2020) 

Obsah:
1. Zákonný zástupce zjistí, jaká je spádová mateřská škola dítěte z obecně závazné vyhlášky vydané konkrétní obcí, ve které má dítě trvalé bydliště.
2. Ředitel každé veřejné mateřské školy obdrží v dostatečném předstihu seznam dětí, které jsou ze stanoveného školského obvodu jeho školy.
3. Přestupky ve vztahu k povinnému předškolnímu vzdělávání 
4. Ředitel mateřské školy vyhlásí v dohodě se zřizovatelem zápis k předškolnímu vzdělávání. 
5. Náležitosti k žádosti o přijetí 
6. Náležitosti k rozhodnutí ředitele 
7. V případě, že dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, má povolený odklad povinné školní docházky, může se vzdělávat v přípravné třídě základní školy; vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální, v zahraniční škole na území ČR. 
8. Povinné předškolní vzdělávání se týká dětí, které dosáhly do 31. 8. daného roku věku 5 let. 
9. Ukončení povinného předškolního vzdělávání dítěte 
10. Zákonný zástupce může pro své dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, zvolit jiný způsob plnění povinného předškolního vzdělávání. 
11. Přijetí dítěte do MŠ, kterého se netýká povinnost předškolního vzdělávání 

Postup při přijímání k předškolnímu vzdělávání z hlediska – zřizovatele mateřské školy, mateřské školy a zákonných zástupců dítěte 

Novelizace zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání přinesla několik podstatných změn týkajících se předškolního vzdělávání. 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo pro nepedagogickou veřejnost, zejména pro zákonné zástupce předškolních dětí informace, které jim pomohou orientovat se v oblasti povinného předškolního vzdělávání. 

1. Zákonný zástupce zjistí, jaká je spádová mateřská škola dítěte z obecně závazné vyhlášky vydané konkrétní obcí, ve které má dítě trvalé bydliště.

Vydání obecně závazné vyhlášky obce (stanovení školského obvodu spádové školy) 

Obec vydá obecně závaznou vyhlášku obce, o vymezení školských obvodů spádové mateřské školy (viz § 179 odst. 3 školského zákona). Spádová mateřská škola je mateřská škola zřízená obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu. 

Obec je povinna zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání přednostně přijímaných dětí (§ 179 odst. 2 školského zákona). Tzn., že nárok na přednostní přijetí mají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku (§ 34 odst. 3 školského zákona). Dítě mladší tří let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok (§ 34 odst. 1 školského zákona). Za účelem přijetí těchto dětí obec zřídí mateřskou školu, nebo zajistí předškolní vzdělávání v mateřské škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí (§ 179 odst. 2 školského zákona). 

Spádovou mateřskou školou nemůže být lesní mateřská škola (§ 179 odst. 3 školského zákona). 

V rámci dopravní obslužnosti území kraje je kraj povinen zajistit dopravu do spádové mateřské školy a ze spádové mateřské školy, pokud vzdálenost této školy od místa trvalého pobytu dítěte přesáhne 4 km (§ 179 odst. 4 školského zákona)

2. Ředitel každé veřejné mateřské školy obdrží v dostatečném předstihu seznam dětí, které jsou ze stanoveného školského obvodu jeho školy.

Poskytnutí seznamů dětí zřizovaným školám 

Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod mateřské školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu seznam dětí, které mají na předškolní vzdělávání ze zákona nárok a dětí, pro které je vzdělávání povinné. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte (§ 34 odst. 4 školského zákona). 

Na základě tohoto seznamu ředitel školy ověří, zda zákonní zástupci splnili svou povinnost a přihlásili dítě (s trvalým bydlištěm ve školském obvodu spádové školy) k povinnému předškolnímu vzdělávání.

3. Přestupky ve vztahu k povinnému předškolnímu vzdělávání 

Projednávání přestupků 

Před projednáváním přestupků je nezbytné, aby škola kontaktovala zákonné zástupce a pokusila se zjistit důvody vzniklé situace. Vhodné je také začít spolupracovat s orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Co se týče oznamovací povinnosti, lze poukázat zejména na § 10 odst. 4 ve spojení s § 6 písm. c) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je škola povinna oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, konkrétně orgánu sociálně – právní ochrany dítěte (OSPOD) skutečnosti nasvědčující zanedbávání školní docházky. Jedná se zejména o případy, kdy zákonný zástupce nepřihlásí dítě k povinnému předškolní vzdělávání a ředitel školy ani nedostane informaci, že dítě plní povinnost předškolního vzdělávání v jiné škole nebo jiným způsobem. OSPOD je orgán veřejně moci, který projednává přestupky, a to na základě komunikace mezi jednotlivými aktéry – škola, zákonný zástupce, obec a orgán sociálně – právní ochrany dětí. 

Přestupky ve vztahu k povinnému předškolnímu vzdělávání: 

1. Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako zákonný zástupce nepřihlásí dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání podle § 34a odst. 2 školského zákona. 

2. Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako zákonný zástupce zanedbává péči o povinné předškolní vzdělávání dítěte (např. dítě se bez omluvy neúčastní vzdělávání, nenastoupí k denní docházce po ukončení individuálního vzdělávání apod.). 

Za uvedené přestupky lze uložit pokutu až do výše 5 000 Kč. 

Stanovisko MPSV a MŠMT ve věci zápisu dítěte k předškolnímu vzdělávání: http://www.msmt.cz/file/50210/ 

4. Ředitel mateřské školy vyhlásí v dohodě se zřizovatelem zápis k předškolnímu vzdělávání. 

Vyhlášení zápisu, zveřejnění kritérií 

Zápis k předškolnímu vzdělávání se koná v období od 2. do 16. května. Termín a místo zápisu do konkrétní mateřské školy stanoví její ředitel v dohodě se zřizovatelem a zveřejní je způsobem v místě obvyklým (§ 34 odst. 2 školského zákona). 

V praxi bývají tyto informace zveřejněny na webových stránkách nebo vývěskách mateřské školy, na webových stránkách zřizovatele školy apod. 

Dítě může být přijato k předškolnímu vzdělávání i v průběhu školního roku (§ 34 odst. 7 školského zákona). Přijetí v průběhu školního roku je možné v případě, že má mateřská škola volné místo. Na uvolněná místa se nevyhlašuje v průběhu roku samostatný zápis. 

Plnit povinnost předškolního vzdělávání je však u dětí, které dosáhly do 31. 8. pěti let, nutné od počátku školního roku. 

Konkrétní kritéria pro přijetí dítěte zveřejní ředitel školy před zápisem. 

5. Náležitosti k žádosti o přijetí 

Žádost o přijetí 

Při podání žádosti o přijetí k předškolnímu vzdělávání (v listinné podobě, nebo ústně a zápisem do protokolu) uvede zákonný zástupce dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, stanovené náležitosti, kterými jsou: 
 jméno a příjmení žadatele (dítěte), 
 datum narození, 
 místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování, 
 označení správního orgánu, jemuž je žádost určena (konkrétní mateřská škola). 

S ohledem na zákonné zastoupení dítěte jeho zákonným zástupcem či jinou osobou k tomu oprávněnou, je zároveň podstatné zjišťovat: 
 jméno a příjmení tohoto zástupce, 
 místo trvalého pobytu tohoto zástupce, popřípadě jinou adresu pro doručování.

Zastupuje-li dítě jiná osoba než jeho zákonný zástupce, je zároveň podstatné, aby doložila své oprávnění dítě zastupovat. 

Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Zástupce účastníka řízení (zákonný zástupce dítěte) je povinen předložit na výzvu oprávněné úřední osoby průkaz totožnosti. 

S ohledem na pružnost správního řízení lze akceptovat evidenci telefonního spojení na zákonného zástupce či e-mailovou adresu. 

6. Náležitosti k rozhodnutí ředitele 

Rozhodnutí ředitele mateřské školy o přijetí 

Zákonní zástupci doloží, že se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, anebo poskytnou doklad, že je dítě proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci (§ 34 odst. 5 školského zákona). Toto se nemusí dokládat u dětí, pro které je vzdělávání povinné. 

O přijetí dítěte do mateřské školy, popřípadě o stanovení zkušebního pobytu dítěte, jehož délka nesmí přesáhnout 3 měsíce (netýká se dětí starších 5 let), rozhoduje ředitel konkrétní mateřské školy ve správním řízení (§ 34 odst. 3 školského zákona). 

O přijetí dítěte s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem rozhodne ředitel mateřské školy na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení, popřípadě také registrujícího lékaře (§ 34 odst. 6 školského zákona). 

Rozhodnutí ředitele mateřské školy o nepřijetí 
Podání odvolání prostřednictvím ředitele školy 

Při nepřijetí dítěte může zákonný zástupce podat prostřednictvím ředitele školy odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí. V jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává je obsaženo v rozhodnutí, resp. v poučení, které je jednou z náležitostí rozhodnutí ve správním řízení. 

7. V případě, že dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, má povolený odklad povinné školní docházky, může se vzdělávat v přípravné třídě základní školy; vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální, v zahraniční škole na území ČR. 

Rozhodnutí ředitele školy o přijetí 

Přípravná třída základní školy (§ 47 školského zákona) 

Je pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do ní vyrovná jejich vývoj a kterým byl povolen odklad povinné školní docházky, o přijetí rozhoduje ředitel školy. 

Zákonný zástupce je povinen oznámit tuto skutečnost (vzdělávání v přípravné třídě základní školy) nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku, řediteli spádové mateřské školy. 

Přípravný stupeň základní školy speciální (§ 48a školského zákona) 

Lze zařadit dítě od školního roku, v němž dosáhne 5 let věku, do zahájení povinné školní docházky, a to i v průběhu školního roku. 

O zařazení dítěte rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. 

Vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální trvá nejvýše 3 školní roky.

Zahraniční škola na území České republiky, ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky (§ 38 školského zákona) 

Zákonný zástupce je povinen oznámit tuto skutečnost (vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky) nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku, řediteli spádové mateřské školy. 

8. Povinné předškolní vzdělávání se týká dětí, které dosáhly do 31. 8. daného roku věku 5 let. 

Povinné předškolní vzdělávání (dítě starší 5 let) 

Zákonný zástupce dítěte je povinen přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte, pouze pokud se jeho dítě v mateřské škole ještě nevzdělává. 

Dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, se vzdělává v mateřské škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu (dále jen "spádová mateřská škola"), pokud zákonný zástupce nezvolí pro dítě jinou mateřskou školu zapsanou v rejstříku škol a školských zařízení nebo jiný způsob povinného předškolního vzdělávání. Tzn., že dítě ze školského obvodu spádové mateřské školy má při přijímání přednost před dítětem z jiného školského obvodu. 

Pro děti, které dosáhnou do 31. 8. pěti let, je předškolní vzdělávání od 1. 9. daného roku povinné. 

Tato povinnost se vztahuje: 
 na státní občany České republiky, kteří pobývají na území České republiky déle než 90 dnů, 
 a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů, 
 na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, 
 na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany. 

Povinné předškolní vzdělávání se nevztahuje na děti s hlubokým mentálním postižením. 

Povinné předškolní vzdělávání má formu pravidelné denní docházky v pracovních dnech: 
 čtyři souvislé hodiny denně, 
 ředitel školy stanoví ve školním řádu začátek povinné doby mezi 7. a 9. hodinou. 

Povinnost předškolního vzdělávání není dána ve dnech školních prázdnin, tak jako u základních a středních škol. Jarní prázdniny se určují podle sídla mateřské školy, v souladu s organizací školního roku. 

Podmínky pro uvolňování dětí z povinného vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání stanoví školní řád. Ředitel mateřské školy je oprávněn požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte; zákonný zástupce je povinen doložit důvody nepřítomnosti dítěte nejpozději do 3 dnů ode dne výzvy. 

9. Ukončení povinného předškolního vzdělávání dítěte 

Ukončení povinného předškolního vzdělávání dítěte 
 předškolní vzdělávání nelze ukončit dle § 35 školského zákona, pokud je vzdělávání pro dítě povinné, 
 povinné předškolní vzdělávání je ukončeno začátkem povinné školní docházky.

10. Zákonný zástupce může pro své dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, zvolit jiný způsob plnění povinného předškolního vzdělávání. 

Jiné způsoby plnění povinného předškolního vzdělávání dítěte 
1. individuální vzdělávání dítěte - bez pravidelné denní docházky dítěte do mateřské školy, 
2. vzdělávání v přípravné třídě základní školy a ve třídě přípravného stupně základní školy speciální, 
3. vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky, ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky. 

Individuální vzdělávání dítěte. Dítě může vzdělávat doma zákonný zástupce, jiná osoba, nebo může dítě navštěvovat jiné zařízení než je mateřská škola. 

Individuální vzdělávání 

Zákonný zástupce dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné, pro něj může v odůvodněných případech zvolit, že bude individuálně vzděláváno (v případě, že se bude jednat o převážnou část školního roku). Tuto skutečnost písemně oznámí řediteli mateřské školy. (§ 34b školského zákona) 

Povinnost zákonného zástupce: 
 přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání (v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte), 
 oznámení o individuálním vzdělávání dítěte učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku (v případě, že zákonný zástupce zažádá v průběhu školního roku lze plnit povinnost individuálního předškolního vzdělávání nejdříve ode dne, kdy bylo oznámení o individuálním vzdělávání dítěte doručeno řediteli mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání), 
 zajistit účast dítěte u ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech v mateřské škole, kde bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání. 

Oznámení zákonného zástupce o individuálním vzdělávání dítěte musí obsahovat: 
 jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte, 
 uvedení období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno, 
 důvody pro individuální vzdělávání dítěte. 

Povinnost mateřské školy: 
 doporučí zákonnému zástupci dítěte, které je individuálně vzděláváno, oblasti, v nichž má být dítě vzděláváno (vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání; v praxi může poskytnout např. školní vzdělávací program), 
 ověří úroveň osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech a případně doporučí zákonnému zástupci další postup při vzdělávání, 
 stanoví způsob a termíny ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech (stanoveno ve školním řádu, a to tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku), 
 individuálně vzdělávané dítě se nezapočítává do nejvyššího povoleného počtu dětí uvedeného v rejstříku škol a školských zařízení. 

Ukončení individuálního vzdělávání: 
 pokud zákonný zástupce dítěte nezajistil účast dítěte u ověření, a to ani v náhradním termínu (ukončí ředitel školy; odvolání proti rozhodnutí ředitele mateřské školy o ukončení individuálního vzdělávání dítěte nemá odkladný účinek; dítě nelze opětovně individuálně vzdělávat), dítě zahájí pravidelnou denní docházku (§ 34b odst. 4 školského zákona), 
 na základě žádosti zákonného zástupce o pravidelnou denní docházku do mateřské školy a její následnou realizací,
 nástupem k povinné školní docházce (povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad). 

V případě ukončení individuálního vzdělávání dítěte (ze strany školy nebo zákonného zástupce) a s tím souvisejícím zahájením pravidelné denní docházky do mateřské školy, doporučuje MŠMT využít možnosti povolení výjimky z nejvyššího počtu dětí zřizovatelem dle § 23 školského zákona. 

Pokud již škola využila možnosti výjimky z nejvyššího počtu dětí a ukončením individuálního vzdělávání dítěte by došlo k překročení stanovené kapacity školy, je nutné podniknout kroky umožňující vzdělávání tohoto dítěte a podat neprodleně žádost o změnu kapacity školy v rejstříku škol a školských zařízení. 

Metodické doporučení k průběhu individuálního vzdělávání dětí v mateřských školách a ověření dosahování očekávaných výstupů http://www.msmt.cz/file/50179/ 

11. Přijetí dítěte do MŠ, kterého se netýká povinnost předškolního vzdělávání 

Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od 3 do 6 let, nejdříve však pro děti od 2 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok (§ 34 odst. 1 školského zákona). 

Pokud je k předškolnímu vzdělávání přijato dítě, kterého se prozatím netýká povinnost předškolního vzdělávání, nevztahuje se na něj začátek ani rozsah předškolního vzdělávání stanovený pro děti, kterých se povinnost týká. Ředitel mateřské školy písemně dohodne se zákonným zástupcem dítěte docházku dítěte do mateřské školy.

Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve věci zápisu dítěte k předškolnímu vzdělávání, Č. j.: MPSV-2019/68580-231/1 

Novelou zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“), která byla provedena zákonem č. 178/2016 Sb., bylo s účinností od školního roku 2017/2018 upraveno povinné předškolní vzdělávání pro děti, které 
1) jsou občany České republiky a pobývají na území České republiky déle než 90 dnů, nebo 
2) jsou občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů, nebo 
3) jsou jinými cizinci, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, nebo 
4) jsou účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany 
a současně před začátkem školního roku dosáhly pěti let věku, a to až do zahájení povinné školní docházky. Zákonnému zástupci dítěte byla v této souvislosti uložena v § 34a odst. 2 školského zákona povinnost přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte. 

Z důvodu nejasnosti postupů v případech, kdy zákonní zástupci nesplní svou povinnost přihlásit dítě k zápisu k povinnému předškolnímu vzdělávání, přistoupilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo práce a sociálních věcí k vydání tohoto stanoviska. 

Postup v případě, že zákonný zástupce nepřihlásí dítě k zápisu k povinnému předškolnímu vzdělávání:
Zákonný zástupce dítěte, za kterého se ve smyslu § 183 odst. 7 školského zákona považuje rodič nebo jiná osoba, která je v souladu s rozhodnutím soudu oprávněna jednat za dítě ve věci předškolního vzdělávání (např. poručník, pěstoun, jiná pečující osoba), je povinen přihlásit dítěte k zápisu k předškolnímu vzdělávání v období od 2. do 16. května kalendářního roku, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte, a to buď ve spádové mateřské škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu nebo v případě cizince místo pobytu, anebo v jiné mateřské škole zvolené zákonným zástupcem dítěte. Zákonný zástupce dítěte je zároveň oprávněn zvolit pro dítě jiný způsob povinného předškolního vzdělávání, než je docházka dítěte do mateřské školy, kterým se rozumí individuálního vzdělávání dítěte, vzdělávání dítěte v přípravné třídě základní školy a ve třídě přípravného stupně základní školy speciální nebo vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky, ve které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy povolilo plnění povinné školní docházky (viz § 34a odst. 5 školského zákona). 

Pokud dojde k situaci, že 
- zákonný zástupce nepřihlásí dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání ve spádové mateřské škole, 
- ředitel spádové mateřské školy neobdrží v přiměřené době od ukončení zápisu k předškolnímu vzdělávání oznámení od ředitele jiné mateřské školy, že dítě bylo přijato k předškolnímu vzdělávání do jiné než spádové mateřské školy, ani 
- ředitel spádové mateřské školy neobdrží nejpozději do 3 měsíců před počátkem školního roku oznámení zákonného zástupce o tom, že pro dítě zvolil jiný způsob plnění povinnosti předškolního vzdělávání podle § 34a odst. 5 školského zákona, 
zakládá tato situace podezření na spáchání přestupku zákonného zástupce dítěte podle § 182a odst. 1 písm. a) bod 2 školského zákona. 

Ředitel spádové mateřské školy v tomto případě učiní oznámení o podezření ze spáchání přestupku (podnět k zahájení řízení o přestupku ve smyslu § 42 správního řádu) příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. K projednání a posouzení přestupku zákonného zástupce podle § 182a odst. 1 písm. a) školského zákona je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu měl být přestupek spáchán, tj. v jehož správním obvodu se nachází sídlo spádové mateřské školy dítěte (viz § 60, § 62 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, dále jen „zákon č. 250/2016 Sb.“). Určení konkrétního útvaru obecního úřadu obce s rozšířenou působností, do jehož působnosti je svěřeno projednávání přestupku zákonného zástupce podle § 182a odst. 1 písm. a) školského zákona, je věcí vnitřních předpisů tohoto úřadu (zejména organizačního řádu). Spádová mateřská škola však v oznámení o nesplnění povinnosti zákonného zástupce přihlásit dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání nemusí uvádět konkrétní odbor nebo oddělení obecního úřadu obce s rozšířenou působností, když postačí uvedení názvu a adresy sídla příslušného městského nebo obecního úřadu. 

Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (dále jen „OÚORP“) po přijetí oznámení o nesplnění povinnosti zákonného zástupce přihlásit dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání postupuje dále v souladu se zákonem č. 250/2016 Sb. a se správním řádem. Zejména je oprávněn předvolat zákonného zástupce k podání vysvětlení ve věci nepřihlášení dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání v souladu s § 137 správního řádu, a to za účelem posouzení, zda je v posuzovaném případě odůvodněné zahájit z moci úřední řízení o přestupku. Zákonný zástupce je ze zákona povinen se na předvolání dostavit k podání vysvětlení, pokud mu v tom nebrání závažné důvody, přičemž musí být poučen o tom, že pokud se bez náležité omluvy k podání vysvětlení na předvolání OÚORP nedostaví, může mu být z tohoto důvodu uložena pořádková pokuta až do výše 50 000 Kč nebo může být na požádání OÚORP předveden Policií České republiky nebo obecní policií. Jestliže se zákonný zástupce k podání vysvětlení dostaví, může OÚORP v závislosti na podaném vysvětlení a projednání věci se zákonným zástupcem řešit věc 

1. odložením věci podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., pokud zákonnému zástupci nelze prokázat zavinění ani z nedbalosti za nepřihlášení dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání (zákonnému zástupci bránily ve splnění zákonné povinnosti závažné objektivní překážky, např. hospitalizace ve zdravotnickém zařízení apod.), 

2. uložením pokuty za přestupek příkazem na místě podle § 91 a § 92 zákona č. 250/2016 Sb., pokud zákonný zástupce souhlasí se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku a s uložením správního trestu (tj. zákonný zástupce uzná své pochybení a souhlasí s tím, že mu bude uložena pokuta za přestupek, nepostačuje-li domluva), 

3. vydáním příkazu o uložení napomenutí nebo pokuty za přestupek podle § 90 zákona č. 250/2016 Sb. a § 150 správního řádu, pokud je spolehlivě zjištěn stav věci a je možné o přestupku zákonného zástupce rozhodnout i bez předchozího řízení (vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení o přestupku), 

4. oznámením zahájení řízení o přestupku podle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., které je možné provést doručením písemného oznámení o zahájení řízení zákonnému zástupce nebo ústním vyhlášením. 

Způsobem uvedeným výše v bodě 3. a 4. (vydání příkazu, oznámení o zahájení řízení o přestupku) může OÚORP postupovat i v případě, že se zákonný zástupce nedostaví na předvolání k podání vysvětlení, anebo že OÚORP předchozí vysvětlení zákonného zástupce nepožaduje, neboť považuje zjištěný skutkový stav za natolik jednoznačný, aby rovnou přistoupil k vydání příkazu o uložení správního trestu nebo k zahájení řízení o přestupku. 

V kterékoliv fázi prověřování podezření na spáchání přestupku zákonného zástupce podle § 182a odst. 1 písm. a) bod 2 školského zákona, tj. jak v rámci postupu před zahájením řízení o přestupku, tak i po zahájení řízení o přestupku, je příslušný OÚORP oprávněn dožadovat součinnost orgánů Policie České republiky a jiných správních orgánů k prověřování oznámení o přestupku nebo k projednání přestupku v souladu s § 75 zákona č. 250/2016 Sb. Ze správních orgánů může být dožádán o součinnost rovněž orgán sociálně-právní ochrany dětí (tj. věcně příslušný odbor nebo oddělení OÚORP, v jehož obvodu je dítě hlášeno k trvalému pobytu) nebo Úřad práce České republiky, který může mít informace o zákonných zástupcích dítěte v souvislosti s poskytováním nepojistných sociálních dávek nebo zprostředkováním zaměstnání, včetně informace o místu faktického bydliště zákonných zástupců dítěte (dožádání je vhodné adresovat místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce České republiky). Pokud je dítě hlášeno k trvalému pobytu ve správním obvodu jiného obecního úřadu I. stupně, je možné dožádat o součinnost rovněž tento obecní úřad I. stupně, případně pověřený obecní úřad, v jehož správním obvodu se dotčený obecní úřad I. stupně nachází, neboť obecní úřad I. stupně nebo pověřený obecní úřad jsou zákonným zástupcům dítěte nejblíže a mohou mít o nich k dispozici informace, které napomůžou zákonného zástupce dítěte dohledat a objasnit skutkový stav věci. 

Všechny dožádané správní orgány, včetně orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jsou povinny poskytnout místně příslušnému OÚORP potřebnou součinnost k prověření podezření na spáchání přestupku, zejména poskytnout informace, kterými disponují o zákonných zástupcích dítěte nebo o samotném dítěti v souvislosti s výkonem agendy dožádaného správního orgánu. Pokud je dožádaný správní orgán v kontaktu se zákonnými zástupci dítěte, může ho OÚORP prověřující podezření na spáchání přestupku dožádat rovněž o to, aby upozornil zákonného zástupce na nesplnění povinnosti přihlásit dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání a na nutnost urychleného řešení tohoto problému v součinnosti se spádovou mateřskou školou a místně příslušným OÚORP. 

Spolupráce s orgánem sociálně-právní ochrany dětí v souvislosti s přihlášením dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání: 

V případě, že se kterýkoliv orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“) dozví při své činnosti v rámci zajišťování sociálně-právní ochrany o tom, že zákonní zástupci dítěte řádně nesplnili povinnost přihlásit dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání podle školského zákona, je OSPOD povinen upozornit zákonné zástupce na porušení jejich zákonné povinnosti a vyzvat je k bezodkladnému zjednání nápravy ve spolupráci se spádovou mateřskou školou dítěte. Dále je OSPOD povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit místně příslušnému OÚORP jako podezření na spáchání přestupku podle § 182a odst. 1 písm. a) bod 2 školského zákona v souladu s oznamovací povinností správních orgánů zakotvenou v § 73 zákona č. 250/2016 Sb. Oznamovat podezření na spáchání přestupku zákonného zástupce však OSPOD nemusí, pokud má ověřeno, že místně příslušný OÚORP byl o nepřihlášení dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání již informován jiným způsobem (zejména na základě oznámení od spádové mateřské školy). 

Za předpokladu, že OSPOD v rámci zajišťování sociálně-právní ochrany je v kontaktu se zákonnými zástupci dítěte, u kterých lze mít pochybnost o tom, zda jsou náležitě informováni o povinnosti přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání po dle § 34a odst. 1, 2 školského zákona, informuje OSPOD zákonné zástupce o podmínkách povinného předškolního vzdělávání dítěte, jakož i o možnosti plnění povinnosti předškolního vzdělávání jinými způsoby podle § 34a odst. 5 školského zákona. Za předpokladu, že OSPOD v rámci zajišťování sociálně-právní ochrany je v kontaktu se zákonnými zástupci dítěte, u kterých lze mít pochybnost o tom, zda jsou náležitě informováni o povinnosti přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání podle § 34a odst. 1, 2 školského zákona, je OSPOD povinen informovat zákonné zástupce o podmínkách a významu povinného předškolního vzdělávání dítěte, včetně zákonné úpravy povinnosti zákonného zástupce přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání a možnosti plnění povinnosti předškolního vzdělávání jinými způsoby podle § 34a odst. 5 školského zákon. 

Pokud místně příslušný OSPOD obdrží informaci o nesplnění povinnosti přihlášení dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání, provede vždy vlastní vyhodnocení této informace a dalšího vhodného postupu, ať už uvedenou informaci obdrží v souvislosti s prověřováním podezření na spáchání přestupku zákonného zástupce podle školského zákona anebo mimo rámec prověřování přestupku. V případě, že dotčenému dítěti je již z jiného důvodu poskytována sociálně-právní ochrana a je zařazeno v evidenci OSPOD, bude informace o nepřihlášení dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání součástí spisové dokumentace Om nebo Nom vedené o dítěti a příslušný OSPOD tuto informaci zohlední při další práci s dítětem a jeho zákonnými zástupci. 

V opačném případě, kdy dotčené dítě v evidenci OSPOD zařazeno není, OSPOD posoudí, zda obdržená informace obsahuje skutečnosti nasvědčující tomu, že se jedná o děti uvedené v § 6 ZSPOD. Pokud dospěje k závěru, že ano, je třeba provést základní vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny podle § 10 odst. 3 písm. c) 
zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen „zákon č. 359/1999 Sb.“). Samotná skutečnost, že nedošlo k řádnému přihlášení dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání podle § 34a odst. 2 školského zákona, však nevede OSPOD automaticky k závěru, že se jedná o dítě, na které se zaměřuje sociálně-právní ochrana dětí podle § 6 zákona č. 359/1999 Sb. Nepřihlášení dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání sice nepochybně znamená porušení povinnosti zákonného zástupce plynoucí z rodičovské odpovědnosti v oblasti zajišťování vzdělání dítěte ve smyslu § 6 písm. a) bod 2 zákona č. 359/1999 Sb. ve spojení s § 858 občanského zákoníku, nicméně důvodem pro zařazení dítěte do základní evidence OSPOD a pro poskytování sociálně-právní ochrany ze strany OSPOD může být jen za předpokladu, že 

1. vedle nepřihlášení dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání jsou zjištěny další závažné skutečnosti, které zakládají podezření na nepřiměřené ohrožení dítěte ze strany zákonných zástupců nebo jiných osob (viz níže); nebo 

2. neplnění povinností zákonného zástupce v oblasti povinného předškolního vzdělávání trvá takovou dobu nebo je takové intenzity, že může nepřiměřeně ohrozit příznivý vývoj dítěte (viz konec ustanovení § 6 zákona č. 359/1999 Sb.). 

Za déletrvající nebo intenzivní neplnění povinností vyplývajících z rodičovské odpovědnosti nelze považovat zejména případy, kdy porušení povinnosti přihlásit dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání mělo jen dočasný charakter (zákonný zástupce na základě upozornění nebo projednání věci odstranil protiprávní stav a dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání dodatečně přihlásil, případně pro dítě zvolil jiný způsob povinného předškolního vzdělávání), k porušení povinnosti zákonného zástupce došlo z nevědomé nedbalosti nebo kdy ve splnění zákonné povinnosti bránily zákonnému zástupci závažné objektivní překážky. 

Jestliže se OÚORP, který je místně příslušný k prověření podezření na spáchání přestupku zákonného zástupce podle školského zákona, nebo spádová mateřská škola dozví v souvislosti s nesplněním povinnosti přihlásit dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání o dalších skutečnostech, které nasvědčují závažnému 
porušování nebo zanedbávání povinností zákonného zástupce při péči o dítě nebo jeho výchově (např. vážné zanedbávání, týrání nebo zneužívání dítěte), mají povinnost tyto skutečnosti bez zbytečného odkladu oznámit místně příslušnému OSPOD (věcně příslušnému odboru nebo oddělení OÚORP, v jehož obvodu je dítě hlášeno k trvalému pobytu) v souladu s úpravou oznamovací povinnosti státních orgánů a škol podle § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb. 


END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H344 — Povinné předškolní vzdělávání – informace pro zákonné zástupce

Povinném předškolním vzdělávání – informace pro zákonné zástupce

Souhrnné informace MŠMT o povinném předškolním vzdělávání (duben 2020) 

Postup při přijímání k předškolnímu vzdělávání z hlediska – zřizovatele mateřské školy, mateřské školy a zákonných zástupců dítěte 

Novelizace zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání přinesla několik podstatných změn týkajících se předškolního vzdělávání. 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo pro nepedagogickou veřejnost, zejména pro zákonné zástupce předškolních dětí informace, které jim pomohou orientovat se v oblasti povinného předškolního vzdělávání. 

Zákonný zástupce zjistí, jaká je spádová mateřská škola dítěte z obecně závazné vyhlášky vydané konkrétní obcí, ve které má dítě trvalé bydliště. 

Vydání obecně závazné vyhlášky obce (stanovení školského obvodu spádové školy) 
Obec vydá obecně závaznou vyhlášku obce, o vymezení školských obvodů spádové mateřské školy (viz § 179 odst. 3 školského zákona). Spádová mateřská škola je mateřská škola zřízená obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu. 
Obec je povinna zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání přednostně přijímaných dětí (§ 179 odst. 2 školského zákona). Tzn., že nárok na přednostní přijetí mají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku (§ 34 odst. 3 školského zákona). Dítě mladší tří let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok (§ 34 odst. 1 školského zákona). 
Za účelem přijetí těchto dětí obec zřídí mateřskou školu, nebo zajistí předškolní vzdělávání v mateřské škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí (§ 179 odst. 2 školského zákona). 
Spádovou mateřskou školou nemůže být lesní mateřská škola (§ 179 odst. 3 školského zákona). 
V rámci dopravní obslužnosti území kraje je kraj povinen zajistit dopravu do spádové mateřské školy a ze spádové mateřské školy, pokud vzdálenost této školy od místa trvalého pobytu dítěte přesáhne 4 km (§ 179 odst. 4 školského zákona). 

Ředitel každé veřejné mateřské školy obdrží v dostatečném předstihu seznam dětí, které jsou ze stanoveného školského obvodu jeho školy. 

Poskytnutí seznamů dětí zřizovaným školám 
Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod mateřské školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu seznam dětí, které mají na předškolní vzdělávání ze zákona nárok a dětí, pro které je vzdělávání povinné. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte (§ 34 odst. 4 školského zákona). 
Na základě tohoto seznamu ředitel školy ověří, zda zákonní zástupci splnili svou povinnost a přihlásili dítě (s trvalým bydlištěm ve školském obvodu spádové školy) k povinnému předškolnímu vzdělávání. 

Přestupky ve vztahu k povinnému předškolnímu vzdělávání 

Projednávání přestupků 
Před projednáváním přestupků je nezbytné, aby škola kontaktovala zákonné zástupce a pokusila se zjistit důvody vzniklé situace. Vhodné je také začít spolupracovat s orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Co se týče oznamovací povinnosti, lze poukázat zejména na § 10 odst. 4 ve spojení s § 6 písm. c) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je škola povinna oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, konkrétně orgánu sociálně – právní ochrany dítěte (OSPOD) skutečnosti nasvědčující zanedbávání školní docházky. Jedná se zejména o případy, kdy zákonný zástupce nepřihlásí dítě k povinnému předškolní vzdělávání a ředitel školy ani nedostane informaci, že dítě plní povinnost předškolního vzdělávání v jiné škole nebo jiným způsobem. OSPOD je orgán veřejně moci, který projednává přestupky, a to na základě komunikace mezi jednotlivými aktéry – škola, zákonný zástupce, obec a orgán sociálně – právní ochrany dětí. 

Přestupky ve vztahu k povinnému předškolnímu vzdělávání: 

1. Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako zákonný zástupce nepřihlásí dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání podle § 34a odst. 2 školského zákona. 
2. Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako zákonný zástupce zanedbává péči o povinné předškolní vzdělávání dítěte (např. dítě se bez omluvy neúčastní vzdělávání, nenastoupí k denní docházce po ukončení individuálního vzdělávání apod.). 
Za uvedené přestupky lze uložit pokutu až do výše 5 000 Kč. 
Stanovisko MPSV a MŠMT ve věci zápisu dítěte k předškolnímu vzdělávání: http://www.msmt.cz/file/50210/ 

Ředitel mateřské školy vyhlásí v dohodě se zřizovatelem zápis k předškolnímu vzdělávání. 

Vyhlášení zápisu, zveřejnění kritérií 
Zápis k předškolnímu vzdělávání se koná v období od 2. do 16. května. Termín a místo zápisu do konkrétní mateřské školy stanoví její ředitel v dohodě se zřizovatelem a zveřejní je způsobem v místě obvyklým (§ 34 odst. 2 školského zákona). 
V praxi bývají tyto informace zveřejněny na webových stránkách nebo vývěskách mateřské školy, na webových stránkách zřizovatele školy apod. 
Dítě může být přijato k předškolnímu vzdělávání i v průběhu školního roku (§ 34 odst. 7 školského zákona). Přijetí v průběhu školního roku je možné v případě, že má mateřská škola volné místo. Na uvolněná místa se nevyhlašuje v průběhu roku samostatný zápis. 
Plnit povinnost předškolního vzdělávání je však u dětí, které dosáhly do 31. 8. pěti let, nutné od počátku školního roku. 
Konkrétní kritéria pro přijetí dítěte zveřejní ředitel školy před zápisem. 

Náležitosti k žádosti o přijetí 

Žádost o přijetí Při podání žádosti o přijetí k předškolnímu vzdělávání (v listinné podobě, nebo ústně a zápisem do protokolu) uvede zákonný zástupce dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, stanovené náležitosti, kterými jsou: 
- jméno a příjmení žadatele (dítěte), 
- datum narození, 
- místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování, 
- označení správního orgánu, jemuž je žádost určena (konkrétní mateřská škola). 

S ohledem na zákonné zastoupení dítěte jeho zákonným zástupcem či jinou osobou k tomu oprávněnou, je zároveň podstatné zjišťovat: 
- jméno a příjmení tohoto zástupce, 
- místo trvalého pobytu tohoto zástupce, popřípadě jinou adresu pro doručování. 
Zastupuje-li dítě jiná osoba než jeho zákonný zástupce, je zároveň podstatné, aby doložila své oprávnění dítě zastupovat. 
Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Zástupce účastníka řízení (zákonný zástupce dítěte) je povinen předložit na výzvu oprávněné úřední osoby průkaz totožnosti. 
S ohledem na pružnost správního řízení lze akceptovat evidenci telefonního spojení na zákonného zástupce či e-mailovou adresu. 

Náležitosti k rozhodnutí ředitele 

Rozhodnutí ředitele mateřské školy o přijetí 
Zákonní zástupci doloží, že se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, anebo poskytnou doklad, že je dítě proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci (§ 34 odst. 5 školského zákona). Toto se nemusí dokládat u dětí, pro které je vzdělávání povinné. 
O přijetí dítěte do mateřské školy, popřípadě o stanovení zkušebního pobytu dítěte, jehož délka nesmí přesáhnout 3 měsíce (netýká se dětí starších 5 let), rozhoduje ředitel konkrétní mateřské školy ve správním řízení (§ 34 odst. 3 školského zákona). 
O přijetí dítěte s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem rozhodne ředitel mateřské školy na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení, popřípadě také registrujícího lékaře (§ 34 odst. 6 školského zákona). 

Rozhodnutí ředitele mateřské školy o nepřijetí 
Podání odvolání prostřednictvím ředitele školy 
Při nepřijetí dítěte může zákonný zástupce podat prostřednictvím ředitele školy odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí. V jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává je obsaženo v rozhodnutí, resp. v poučení, které je jednou z náležitostí rozhodnutí ve správním řízení. 

V případě, že dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, má povolený odklad povinné školní docházky, může se vzdělávat v přípravné třídě základní školy; vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální, v zahraniční škole na území ČR. 

Rozhodnutí ředitele školy o přijetí 
Přípravná třída základní školy (§ 47 školského zákona) 
Je pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do ní vyrovná jejich vývoj a kterým byl povolen odklad povinné školní docházky, o přijetí rozhoduje ředitel školy. 
Zákonný zástupce je povinen oznámit tuto skutečnost (vzdělávání v přípravné třídě základní školy) nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku, řediteli spádové mateřské školy. 

Přípravný stupeň základní školy speciální (§ 48a školského zákona) 
Lze zařadit dítě od školního roku, v němž dosáhne 5 let věku, do zahájení povinné školní docházky, a to i v průběhu školního roku. 
O zařazení dítěte rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. 
Vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální trvá nejvýše 3 školní roky. 

Zahraniční škola na území České republiky, ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky (§ 38 školského zákona) 
Zákonný zástupce je povinen oznámit tuto skutečnost (vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky) nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku, řediteli spádové mateřské školy. 

Povinné předškolní vzdělávání se týká dětí, které dosáhly do 31. 8. daného roku věku 5 let. 

Povinné předškolní vzdělávání (dítě starší 5 let) 
Zákonný zástupce dítěte je povinen přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte, pouze pokud se jeho dítě v mateřské škole ještě nevzdělává. 
Dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, se vzdělává v mateřské škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu (dále jen "spádová mateřská škola"), pokud zákonný zástupce nezvolí pro dítě jinou mateřskou školu zapsanou v rejstříku škol a školských zařízení nebo jiný způsob povinného předškolního vzdělávání. Tzn., že dítě ze školského obvodu spádové mateřské školy má při přijímání přednost před dítětem z jiného školského obvodu. 
Pro děti, které dosáhnou do 31. 8. pěti let, je předškolní vzdělávání od 1. 9. daného roku povinné. Tato povinnost se vztahuje: 
- na státní občany České republiky, kteří pobývají na území České republiky déle než 90 dnů, 
- a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů, 
- na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, 
- na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany. 
Povinné předškolní vzdělávání se nevztahuje na děti s hlubokým mentálním postižením. 
Povinné předškolní vzdělávání má formu pravidelné denní docházky v pracovních dnech: 
- čtyři souvislé hodiny denně, 
- ředitel školy stanoví ve školním řádu začátek povinné doby mezi 7. a 9. hodinou. 
Povinnost předškolního vzdělávání není dána ve dnech školních prázdnin, tak jako u základních a středních škol. Jarní prázdniny se určují podle sídla mateřské školy, v souladu s organizací školního roku. 
Podmínky pro uvolňování dětí z povinného vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání stanoví školní řád. Ředitel mateřské školy je oprávněn požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte; zákonný zástupce je povinen doložit důvody nepřítomnosti dítěte nejpozději do 3 dnů ode dne výzvy. 

Ukončení povinného předškolního vzdělávání dítěte 

Ukončení povinného předškolního vzdělávání dítěte 
- předškolní vzdělávání nelze ukončit dle § 35 školského zákona, pokud je vzdělávání pro dítě povinné, 
- povinné předškolní vzdělávání je ukončeno začátkem povinné školní docházky. 

Zákonný zástupce může pro své dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, zvolit jiný způsob plnění povinného předškolního vzdělávání. 

Jiné způsoby plnění povinného předškolního vzdělávání dítěte 
1. individuální vzdělávání dítěte - bez pravidelné denní docházky dítěte do mateřské školy, 
2. vzdělávání v přípravné třídě základní školy a ve třídě přípravného stupně základní školy speciální, 
3. vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky, ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky. 

Individuální vzdělávání dítěte. Dítě může vzdělávat doma zákonný zástupce, jiná osoba, nebo může dítě navštěvovat jiné zařízení než je mateřská škola. 

Individuální vzdělávání 
Zákonný zástupce dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné, pro něj může v odůvodněných případech zvolit, že bude individuálně vzděláváno (v případě, že se bude jednat o převážnou část školního roku). Tuto skutečnost písemně oznámí řediteli mateřské školy. (§ 34b školského zákona) 

Povinnost zákonného zástupce: 
- přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání (v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte), 
- oznámení o individuálním vzdělávání dítěte učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku (v případě, že zákonný zástupce zažádá v průběhu školního roku lze plnit povinnost individuálního předškolního vzdělávání nejdříve ode dne, kdy bylo oznámení o individuálním vzdělávání dítěte doručeno řediteli mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání), 
- zajistit účast dítěte u ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech v mateřské škole, kde bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání. 

Oznámení zákonného zástupce o individuálním vzdělávání dítěte musí obsahovat: 
- jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte, 
- uvedení období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno, 
- důvody pro individuální vzdělávání dítěte. 

Povinnost mateřské školy: 
- doporučí zákonnému zástupci dítěte, které je individuálně vzděláváno, oblasti, v nichž má být dítě vzděláváno (vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání; v praxi může poskytnout např. školní vzdělávací program), 
- ověří úroveň osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech a případně doporučí zákonnému zástupci další postup při vzdělávání, 
- stanoví způsob a termíny ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech (stanoveno ve školním řádu, a to tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku), 
- individuálně vzdělávané dítě se nezapočítává do nejvyššího povoleného počtu dětí uvedeného v rejstříku škol a školských zařízení. 

Ukončení individuálního vzdělávání: 
- pokud zákonný zástupce dítěte nezajistil účast dítěte u ověření, a to ani v náhradním termínu (ukončí ředitel školy; odvolání proti rozhodnutí ředitele mateřské školy o ukončení individuálního vzdělávání dítěte nemá odkladný účinek; dítě nelze opětovně individuálně vzdělávat), dítě zahájí pravidelnou denní docházku (§ 34b odst. 4 školského zákona), 
- na základě žádosti zákonného zástupce o pravidelnou denní docházku do mateřské školy a její následnou realizací, 
- nástupem k povinné školní docházce (povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad). 

V případě ukončení individuálního vzdělávání dítěte (ze strany školy nebo zákonného zástupce) a s tím souvisejícím zahájením pravidelné denní docházky do mateřské školy, doporučuje MŠMT využít možnosti povolení výjimky z nejvyššího počtu dětí zřizovatelem dle § 23 školského zákona. 
Pokud již škola využila možnosti výjimky z nejvyššího počtu dětí a ukončením individuálního vzdělávání dítěte by došlo k překročení stanovené kapacity školy, je nutné podniknout kroky umožňující vzdělávání tohoto dítěte a podat neprodleně žádost o změnu kapacity školy v rejstříku škol a školských zařízení. 
Metodické doporučení k průběhu individuálního vzdělávání dětí v mateřských školách a ověření dosahování očekávaných výstupů http://www.msmt.cz/file/50179/ 

Přijetí dítěte do MŠ, kterého se netýká povinnost předškolního vzdělávání 

Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od 3 do 6 let, nejdříve však pro děti od 2 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok (§ 34 odst. 1 školského zákona). 
Pokud je k předškolnímu vzdělávání přijato dítě, kterého se prozatím netýká povinnost předškolního vzdělávání, nevztahuje se na něj začátek ani rozsah předškolního vzdělávání stanovený pro děti, kterých se povinnost týká. Ředitel mateřské školy písemně dohodne se zákonným zástupcem dítěte docházku dítěte do mateřské školy.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H345 — Pozdní vyzvedávání dítěte z mateřské školy

Pozdního vyzvedávání dítěte z mateřské školy

Doporučení MŠMT pro mateřské školy k problematice pozdního vyzvedávání dítěte z mateřské školy po ukončení provozu č.j. MSMT-36418/2015 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) připravilo pro mateřské školy doporučení k problematice pozdního vyzvedávání dítěte z mateřské školy po ukončení provozu. Cílem je formulovat vhodné řešení této krizové situace, které by bylo jak v souladu s právními předpisy, tak co nejméně stresující pro dítě. 
Mateřská škola je podle § 29 odst. 21 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 5 odst. 12 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, povinna zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví dítěte. Pedagogický pracovník tím odpovídá za bezpečnost a zdraví dítěte do doby, kdy jej předá zákonnému zástupci nebo jím písemně pověřené osobě. Odpovědnost mateřské školy proto nekončí s koncem pracovní doby pedagogického pracovníka nebo provozní doby mateřské školy. Případná ustanovení školního řádu školy o povinnosti osobního převzetí dítěte zákonným zástupcem nebo pověřenou osobou do konce provozní doby tím nejsou dotčena. 
Zákonný zástupce má zákonnou povinnost si dítě vyzvednout v určené době, což vyplývá z § 5 odst. 1 vyhlášky č. 14/2005 Sb. Pokud tak neučiní, pedagogický pracovník jej telefonicky kontaktuje. Délka provozní doby mateřské školy je stanovena ve školním řádu. Povinností ředitele mateřské školy je informovat zákonné zástupce dětí o vydání školního řádu a o jeho obsahu3. Tím je zajištěna dostatečná informovanost zákonného zástupce ze strany mateřské školy o respektování provozu a délky provozní doby. Ve školním řádu je vhodné uvést i postup mateřské školy v případě, že dítě nebude vyzvednuto včas. 
Pokud ve smyslu § 5 odst. 1 vyhlášky č. 14/2005 Sb. zákonný zástupce písemně pověří k vyzvednutí jinou osobu (pro případ nedostupnosti zákonného zástupce) a uvede na ní telefonický kontakt), pedagogický pracovník kontaktuje tuto osobu v případě, že zákonný zástupce není v daném okamžiku dostupný na žádném poskytnutém kontaktu. 
V případě, že není dostupný zákonný zástupce ani pověřená osoba, je pedagogický pracovník ve smyslu § 5 odst. 1 vyhlášky č. 14/2005 Sb. povinen dále vykonávat dohled nad dítětem, což v praxi znamená zůstat s ním v mateřské škole. Na straně pedagogického pracovníka se tak (v závislosti na konkrétní situaci) bude jednat o přespočetné hodiny nad stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti. 
Pedagogický pracovník je povinen se dále průběžně pokoušet kontaktovat zákonné zástupce, případně písemně pověřené osoby. Pokud se pedagogickému pracovníkovi nepodaří kontaktovat žádnou výše uvedenou osobu, je oprávněn kontaktovat orgán sociálně-právní ochrany dítěte (OSPOD). Pro získání kontaktu na osobu, která má ze strany OSPOD pohotovostní službu, může pedagogický pracovník kontaktovat příslušný obecní úřad nebo Policii ČR, případně Městskou policii, pokud v obci působí. Ve spolupráci s policií zajistí předání dítěte pracovníkovi OSPOD4 . Obecní úřad má dle ustanovení § 15 odst. 15 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, povinnost zajistit neodkladnou péči dítěti, které se ocitlo bez péče přiměřené jeho věku. V tomto případě je vždy nutné, aby pedagogický pracovník velmi uvážlivě posoudil využití tohoto prostředku s ohledem na psychiku dítěte, a aby jeho jednání bylo klidné a ve vztahu k dítěti vstřícné, uklidňující a podporující. 
Pedagogický pracovník není oprávněn svévolně opustit s dítětem prostory mateřské školy a dítě předat v místě jeho bydliště nebo jiné osobě, než zákonnému zástupci nebo jím pověřené osobě. Nepřípustné je i zajištění péče o dítě v bydlišti pedagogického pracovníka. 
Zaměstnavatel uhradí zaměstnanci plat (příp. mzdu) a příplatek za přespočetné hodiny nad stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti a má regresní nárok vůči zákonnému zástupci. Zákonný zástupce má ve smyslu § 29106 občanského zákoníku povinnost k náhradě škody. Škoda se podle § 29517 občanského zákoníku hradí v penězích a podle § 29528 občanského zákoníku se hradí skutečná škoda. Zákonný zástupce tak nahradí nejen mzdové prostředky, ale i případné další náklady. Paragraf 29119 občanského zákoníku presumuje nedbalostní porušení, zákonný zástupce se povinnosti zprostí, prokáže-li, že nejednal zaviněně (§ 2910 občanského zákoníku). 
Pokud dojde k pozdnímu převzetí dítěte po ukončení provozní doby, má mateřská škola povinnost informovat zákonné zástupce o tom, že se jedná o narušení provozu mateřské školy. V případě, že dojde k opakovanému narušení provozu mateřské školy, může ředitel po předchozím upozornění písemně oznámeném zákonnému zástupci dítěte rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání ve smyslu § 35 odst. 1 písmene b)10 školského zákona.
____________________________

1 § 29 odst. 2 školského zákona: Školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Ministerstvo stanoví vyhláškou opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících. 

2 § 5 odst. 1 vyhlášky č. 14/2005 Sb.: Právnická osoba, která vykonává činnost mateřské školy, vykonává dohled nad dítětem od doby, kdy je pedagogický pracovník převezme od jeho zákonného zástupce nebo jím pověřené osoby, až do doby, kdy je pedagogický pracovník předá jeho zákonnému zástupci nebo jím pověřené osobě. Předat dítě pověřené osobě lze jen na základě písemného pověření vystaveného zákonným zástupcem dítěte. 

3 § 30 odst. 1: Ředitel školy vydá školní řád; ředitel školského zařízení vnitřní řád. Školní řád a vnitřní řád upravuje b) provoz a vnitřní režim školy nebo školského zařízení, c) podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí, § 30 odst. 3: Školní řád nebo vnitřní řád zveřejní ředitel na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení, prokazatelným způsobem s ním seznámí zaměstnance, žáky a studenty školy nebo školského zařízení a informuje o jeho vydání a obsahu zákonné zástupce nezletilých dětí a žáků. 

4 Dítě nemá být předáváno policii (srv. čl. 3 odst. 1 a čl. 20 Úmluvy o právech dítěte – policejní stanice těžko může být považována za vhodné zařízení). 

5 § 15 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.: Ocitne-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku, zejména v důsledku úmrtí rodičů nebo jejich hospitalizace, je obecní úřad povinen zajistit takovému dítěti neodkladnou péči; při zajištění této péče zpravidla dá přednost příbuznému dítěte. O uvedeném opatření obecní úřad neprodleně uvědomí obecní úřad obce s rozšířenou působností. 

6 § 2910 občanského zákoníku: Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 

7 § 2951 občanského zákoníku: Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. 

8 § 2952 občanského zákoníku: Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. 

9 § 2911 občanského zákoníku: Způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. 

10 § 35 odst. 1 písm. b) školského zákona: Ředitel mateřské školy může po předchozím upozornění písemně oznámeném zákonnému zástupci dítěte rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání, jestliže zákonný zástupce závažným způsobem opakovaně narušuje provoz mateřské školy.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H377 — Přerušení nebo omezení provozu mateřské školy

Přerušení nebo omezení provozu mateřské školy

§ 34 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(11) V měsících červenci a srpnu lze přijmout do mateřské školy děti z jiné mateřské školy, a to nejvýše na dobu, po kterou jiná mateřská škola přerušila provoz. Na přijímání dětí podle věty první se nevztahuje nejvyšší povolený počet dětí zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e), ředitel mateřské školy však je povinen zajistit, aby počet dětí, které se účastní vzdělávání v témž okamžiku, nepřekročil nejvyšší povolený počet dětí.

§ 3 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Přerušení nebo omezení provozu mateřské školy
(1) Provoz mateřské školy lze podle místních podmínek omezit nebo přerušit v měsíci červenci nebo srpnu, popřípadě v obou měsících. Rozsah omezení nebo přerušení stanoví ředitel mateřské školy po projednání se zřizovatelem. Ředitel ve spolupráci se zřizovatelem zároveň projedná s řediteli jiných mateřských škol v obci možnosti a podmínky předškolního vzdělávání dětí mateřské školy v jiných mateřských školách po dobu omezení nebo přerušení provozu. Informaci o omezení nebo přerušení provozu zveřejní ředitel mateřské školy na přístupném místě ve škole nejméně 2 měsíce předem; zároveň zveřejní výsledky projednání podle věty třetí, popřípadě také informaci o možnostech a podmínkách zajištění péče o děti v souladu se zvláštním právním předpisem (Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon) v době omezení nebo přerušení provozu.
(2) Provoz mateřské školy lze ze závažných důvodů a po projednání se zřizovatelem omezit nebo přerušit i v jiném období než stanoveném v odstavci 1. Za závažné důvody se považují organizační či technické příčiny, které znemožňují řádné poskytování předškolního vzdělávání. Informaci o omezení nebo přerušení provozu zveřejní ředitel mateřské školy na přístupném místě ve škole neprodleně poté, co o omezení nebo přerušení provozu rozhodne. Zároveň informuje o možnostech a podmínkách zajištění péče o děti podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon; Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině) v době omezení nebo přerušení provozu.

Omezení a přerušení provozu mateřských škol 2025

Obsah:
1 LEGISLATIVNÍ ZAKOTVENÍ
2 OMEZENÍ A PŘERUŠENÍ PROVOZU MATEŘSKÉ ŠKOLY
2.1 OMEZENÍ A PŘERUŠENÍ PROVOZU V DOBĚ LETNÍCH PRÁZDNIN
2.2 OMEZENÍ A PŘERUŠENÍ PROVOZU MIMO OBDOBÍ LETNÍCH PRÁZDNIN
3 PROVOZ ŠKOLNÍ JÍDELNY V DOBĚ PŘERUŠENÍ NEBO OMEZENÍ PROVOZU
4 STRAVOVÁNÍ DĚTÍ V JINÉ ŠKOLE
5 ÚPLATA V DOBĚ PŘERUŠENÍ NEBO OMEZENÍ PROVOZU
6 ASISTENT PEDAGOGA
7 ŘEDITEL – PRAVOMOCI A POVINNOSTI
8 ZŘIZOVATEL – PRAVOMOCI A POVINNOSTI

Provoz mateřské školy lze omezit nebo přerušit nejen o prázdninách, ale i v průběhu školního roku. Ředitel školy má v této věci rozhodovací pravomoc, zároveň však musí změnu projednat se zřizovatelem a včas informovat rodiče.
Nová metodická příručka poskytuje školám i zřizovatelům jasný přehled o tom, kdy a jak je možné upravit provoz mateřské školy. Věnuje se jak právním aspektům, tak praktickým situacím – například co dělat, když je potřeba zajistit náhradní péči o děti, jak správně vypočítat úplatu nebo jaká jsou pravidla pro přijetí dětí do jiné MŠ v době omezení provozu.
Materiál připravil Střední článek podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Je určen zejména ředitelům mateřských škol, ale i zřizovatelům a dalším, kteří se podílejí na zajištění plynulého a zákonného chodu předškolního vzdělávání.

1 LEGISLATIVNÍ ZAKOTVENÍ
Organizaci provozu mateřských škol upravuje vyhláška o předškolním vzdělávání. Souvisejícími právními předpisy jsou školský zákon, zákon o pedagogických pracovnících, pracovní řád, zákoník práce a správní řád.

2 OMEZENÍ A PŘERUŠENÍ PROVOZU MATEŘSKÉ ŠKOLY
§ Školní rok v mateřské škole začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Přestože se u mateřské školy předpokládá celoroční provoz, v průběhu školního rok je možno provoz omezit nebo přerušit. § 1a odst. 1 vyhlášky; § 3 vyhlášky

I Přerušení provozu znamená, že škola není po určité období v provozu vůbec. Omezení provozu znamená, že provoz školy je po určité období omezen například jen na některé dny v týdnu nebo z celodenního provozu na polodenní.

2.1 OMEZENÍ A PŘERUŠENÍ PROVOZU V DOBĚ LETNÍCH PRÁZDNIN
§ Provoz mateřské školy lze podle místních podmínek omezit nebo přerušit v měsíci červenci nebo srpnu, popřípadě v obou měsících. § 3 odst. 1 vyhlášky

I Ředitel školy nemusí úpravu provozu v době letních prázdnin odůvodnit žádnými závažnými důvody. O úpravě provozu rozhoduje na základě svého uvážení, po posouzení místních podmínek.

2.1.1 KDO ROZHODUJE O OMEZENÍ NEBO PŘERUŠENÍ PROVOZU?
§ O omezení nebo přerušení provozu rozhoduje ředitel školy, který je povinen úpravu provozu nejprve projednat se zřizovatelem. Po projednání se zřizovatelem ředitel stanovuje rozsah omezení nebo přerušení provozu. § 3 odst. 1 vyhlášky

I Ředitel je povinen se zřizovatelem úpravu provozu projednat, mezi zřizovatelem a ředitelem však nemusí dojít k dohodě. Hlavním cílem projednání je koordinace provozu školy s provozem ostatních škol v obci nebo blízkém okolí za účelem zajištění míst pro děti po dobu úpravy provozu. Účelem projednání je tedy najít optimální řešení pro školu, děti a jejich rodiče.

I Ředitel školy nemá povinnost zajistit dětem vzdělávání v jiné škole po dobu omezení nebo přerušení provozu.

I Zajištění místa v jiné škole je věcí rodičů – přesto by škola a zřizovatel měli vyvinout úsilí o nalezení vhodného řešení (viz výše).

2.1.2 POVINNOST ŘEDITELE ŠKOLY INFORMOVAT ZÁKONNÉ ZÁSTUPCE
§ Ředitel školy musí nejméně 2 měsíce předem zveřejnit na veřejně přístupném místě ve škole informaci o rozsahu omezení nebo přerušení provozu. Zveřejní rovněž informaci o výsledcích jednání s řediteli jiných škol v obci, popřípadě o možnostech a podmínkách zajištění péče o děti v době omezení nebo přerušení provozu. Péče může být zajištěna rovněž v dětské skupině nebo službou podle živnostenského zákona. § 3 odst. 1 vyhlášky

I Zveřejněním na přístupném místě ve škole se rozumí například zveřejnění na vývěsce či nástěnce školy. Zveřejněno může být navíc i na webových stránkách školy, ale pouze jako doplňující způsob, protože je možné, že ne všichni zákonní zástupci dětí webové stránky sledují nebo na ně mají přístup.

2.1.3 ZAMĚSTNANCI ŠKOLY
§ Pedagogičtí pracovníci školy čerpají v době omezení nebo přerušení provozu zpravidla řádnou dovolenou. Nepedagogičtí pracovníci mohou rovněž čerpat řádnou dovolenou. § 4 písm. b) pracovního řádu

I V praxi je sice nepravděpodobné, že by pedagogičtí pracovníci nečerpali dovolenou, pokud však taková situace nastane, je možno jim určit čerpání volna k samostudiu. Pokud nečerpají dovolenou nepedagogičtí pracovníci školy, pak má škola povinnost těmto zaměstnancům přidělovat práci v souladu se sjednaným druhem práce. Kuchařky/kuchaři tak například mohou vykonávat práce související s údržbou kuchyňského zařízení apod., uklízečky/uklízeči mohou provádět mimořádný úklid apod. Zaměstnanec a zaměstnavatel se mohou dohodnout například také na neplaceném volnu nebo na převedení na jiný druh práce (řešení bude záviset na místních podmínkách).

2.1.4 PŘIJÍMÁNÍ DĚTÍ DO JINÉ ŠKOLY
§ V měsíci červenci a srpnu lze přijmout do mateřské školy děti z jiné mateřské školy, a to nejvýše na dobu omezení nebo přerušení provozu. Dítě je do jiné školy přijímáno v rámci správního řízení. § 165 odst. 2 písm. b) školského zákona

I Při přijímání do jiné školy se neuplatní pravidlo nejvyššího povoleného počtu dětí zapsaného ve školském rejstříku. Ředitel je ale povinen zajistit, aby počet dětí, které se účastní vzdělávání v témže okamžiku nepřekročil nejvyšší povolený počet dětí. V jednom okamžiku tedy nesmí být ve škole vyšší počet dětí, nežli jaký je zapsán ve školském rejstříku. Přijímání do prázdninového provozu je jedinou situací, kdy lze dítě přijmout k předškolnímu vzdělávání na dobu určitou.

I Pro přijímání dětí pro období prázdninového provozu se uplatní obdobný postup jako při běžném přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání v průběhu školního roku (v případě přijímání v průběhu školního roku se postupuje obdobně jako při zápisu). Podrobné informace o průběhu přijímacího řízení k předškolnímu vzdělávání naleznete v metodickém materiálu MŠMT Správní řízení krok za krokem při zápisu k předškolnímu vzdělávání – Správní řízení krok za krokem – zápis k předškolnímu vzdělávání - edu.gov.cz.

I U přijímání pro dobu úpravy provozu se neuplatní kritérium spádovosti ani přednostní přijetí dětí s povinností předškolního vzdělávání. § 34 odst. 3 školského zákona; § 34a odst. 2 školského zákona

2.2 OMEZENÍ A PŘERUŠENÍ PROVOZU MIMO OBDOBÍ LETNÍCH PRÁZDNIN
§ Provoz mateřské školy lze omezit nebo přerušit i mimo období letních prázdnin. V tomto případě je omezení nebo přerušení provozu podmíněno existencí závažných důvodů. § 3 odst. 2 vyhlášky

§ Za závažné důvody se považují organizační či technické příčiny, které znemožňují řádné poskytování předškolního vzdělávání. § 3 odst. 2 vyhlášky

I Právní předpis nestanoví charakter organizačních nebo technických příčin, typicky se bude jednat o havárie, nepřítomnost významného podílu zaměstnanců apod.

2.2.1 KDO ROZHODUJE O OMEZENÍ NEBO PŘERUŠENÍ PROVOZU?
§ O tom, zda se jedná o závažné důvody opravňující k omezení nebo přerušení provozu, rozhoduje ředitel školy. Ředitel je povinen omezení nebo přerušení provozu nejprve projednat se zřizovatelem. Ředitel stanovuje rozsah omezení nebo přerušení provozu. § 3 odst. 2 vyhlášky

2.2.2 INFORMAČNÍ POVINNOST A POVINNOST PROJEDNÁNÍ SE ZŘIZOVATELEM
§ Ředitel školy musí informaci o omezení nebo přerušení provozu zveřejnit na přístupném místě ve škole neprodleně poté, co rozhodne o délce omezení nebo přerušení provozu. Informace o omezení nebo přerušení provozu musí obsahovat rovněž sdělení o možnostech a podmínkách zajištění péče o děti v době omezení nebo přerušení provozu. Péče může být zajištěna rovněž v dětské skupině nebo službou podle živnostenského zákona. § 3 odst. 2 vyhlášky

I Zveřejněním na přístupném místě ve škole se rozumí například zveřejnění na vývěsce či nástěnce školy. Zveřejněno může být rovněž i na webových stránkách školy, ale pouze jako doplňující způsob, protože je možné, že ne všichni zákonní zástupci dětí webové stránky sledují nebo na ně mají přístup.

D Přestože právní předpis nevyžaduje souhlas zřizovatele s úpravou provozu, musí být situace se zřizovatelem řádně projednána. Úpravou provozu dochází k významnému zásahu do poskytování veřejné služby, za jejíž dostupnost je v končeném důsledku odpovědný zřizovatel. Nelze tedy k situaci přistupovat tak, že zřizovatel je pouze pasivním příjemcem oznámení ředitele o úpravě provozu. Zřizovatel by měl být naopak v postavení aktivní strany dialogu, která se společně s ředitelem snaží o nalezení vhodného řešení.

2.2.3 ZAJIŠTĚNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ A PŘIJÍMÁNÍ DĚTÍ DO JINÉ ŠKOLY
I Pro přijímání dětí do jiné školy mimo období letních prázdnin se uplatní obdobný postup jako při přijímání dětí do jiné školy pro období prázdninového provozu. Stejně tak platí, že ředitel a zřizovatel by měli vyvinout maximální snahu o to, aby byla možnost vzdělávání dětí v době omezení nebo přerušení provozu zajištěna. Ředitel také může zákonné zástupce dětí informovat o možnostech zajištění péče v místních dětských skupinách.

2.2.4 ZAMĚSTNANCI ŠKOLY
§ Pedagogičtí pracovníci školy mohou čerpat řádnou dovolenou nebo volno k samostudiu. Nepedagogičtí pracovníci mohou čerpat řádnou dovolenou. § 4 písm. b) pracovního řádu; § 5 písm. b) pracovního řádu; § 24 odst. 7 ZPP

D Pokud nepedagogičtí pracovníci nečerpají dovolenou, pak má škola povinnost těmto zaměstnancům přidělovat práci v souladu se sjednaným druhem práce. Kuchařky/kuchaři tak například mohou vykonávat práce související s údržbou kuchyňského zařízení apod., uklízečky/uklízeči mohou provádět mimořádný úklid apod. Zaměstnanec a zaměstnavatel se mohou dohodnout například také na neplaceném volnu nebo na převedení na jiný druh práce (řešení bude záviset na místních podmínkách).

3 PROVOZ ŠKOLNÍ JÍDELNY V DOBĚ PŘERUŠENÍ NEBO OMEZENÍ PROVOZU
I Školní jídelna může v době úpravy provozu školy zůstat v provozu. Pokud bude provoz školy upraven, jídelna nebude poskytovat školní stravování, může ale poskytovat stravování pro zaměstnance školy nebo pro cizí strávníky (popřípadě rovněž pro děti mateřské školy, ale již ne za dotovanou cenu).

I Zda zůstane školní jídelna v provozu i během úpravy provozu školy, závisí na posouzení ředitele.

D Pokud bude školní jídelna v době úpravy provozu školy uzavřena a stravování poskytovat nebude, mohou její zaměstnanci čerpat dovolenou. Pokud zaměstnanci čerpat dovolenou nebudou, je zaměstnavatel nadále povinen jim přidělovat práci podle sjednaného druhu práce. Zaměstnanec a zaměstnavatel se mohou dohodnout např. také na neplaceném volnu nebo na převedení na jiný druh práce (řešení bude záviset na místních podmínkách).

4 STRAVOVÁNÍ DĚTÍ V JINÉ ŠKOLE
§ Při přijetí dítěte do jiné školy stanoví ředitel školy po dohodě se zákonným zástupcem dítěte způsob a rozsah stravování dítěte. Rozsah se stanoví tak, aby se dítě, je-li v době podávání jídla přítomno ve škole, stravovalo vždy. § 4 vyhlášky

I Dítě přihlášené k celodennímu pobytu v jiné škole má právo denně odebrat dopolední přesnídávku, oběd a odpolední svačinu. Dítě přihlášené k polodennímu pobytu má právo denně odebrat oběd a jedno předcházející doplňkové jídlo, nebo oběd a jedno navazující doplňkové jídlo.

I Jakmile je dítě přijato ke vzdělávání do jiné školy, vzniká mu právo na školní stravování v této škole. Zákonný zástupce dítěte uhradí stravování ve výši, jaká je stanovena pro „kmenové“ děti školy.

5 ÚPLATA V DOBĚ PŘERUŠENÍ NEBO OMEZENÍ PROVOZU
§ V kalendářním měsíci, v němž je omezen nebo přerušen provoz mateřské školy, snižuje úplata za předškolní vzdělávání poměrně k omezení nebo přerušení provozu. Pokud však omezení nebo přerušení provozu nepřesáhne celkovou dobu 5 vyučovacích dnů, úplata se nesnižuje. § 6 odst. 5 vyhlášky

§ Ředitel školy je povinen o snížené výši úplaty vhodným způsobem informovat zákonné zástupce dětí, a to nejpozději 2 měsíce před omezením nebo přerušením provozu, anebo neprodleně poté, co rozhodne o délce omezení nebo přerušení provozu. Dny přerušení nebo omezení provozu se pro účely snížení výše úplaty v kalendářním měsíci sčítají. § 6 odst. 5 vyhlášky

I O snížené výši úplaty nerozhoduje zřizovatel, ke snížení výše úplaty dochází automaticky v závislosti na rozsahu úpravy provozu – ředitel školy nerozhoduje v rámci správního řízení, výši úplaty pouze oznámí.

I V době, kdy dítě nenavštěvuje „svoji kmenovou“ školu a její provoz není ani omezen ani přerušen, hradí zákonní zástupci úplatu za předškolní vzdělávání stejně, jako by dítě do školy docházelo.

I V jiné škole hradí zákonní zástupci dítěte úplatu ve výši stanovené zřizovatelem pro tuto jinou školu.

I Výše snížené úplaty se vypočte následovně: (Měsíční výše úplaty/počet vyučovacích dnů v konkrétním měsíci) x počet dnů provozu v konkrétním měsíci celkem.

6 ASISTENT PEDAGOGA
I Dítě s podpůrným opatřením AP si v době úpravy provozu do jiné školy AP z kmenové školy „nebere“. Doporučení ŠPZ, na jehož základě je AP dítěti přidělen, se vždy vztahuje na konkrétní školu, na jinou školu se toto doporučení tedy nevztahuje.

I Existence podpůrného opatření AP nemůže být důvodem pro nepřijetí dítěte do jiné školy, a to ani tehdy, když v jiné škole AP nepůsobí. Takový důvod nepřijetí by byl diskriminační a nepřípustný.

D Pokud v jiné škole AP nepůsobí, doporučujeme tento postup:
•	 Jiná škola kontaktuje ŠPZ, aby dítěti AP na dobu vzdělávání doporučila – přestože je pravděpodobné, že ŠPZ v tak krátkém časovém úseku doporučení nevydá.
•	Pokud ŠPZ doporučení nevydá, bude jiná škola postupovat jako v případě, kdy nedokáže AP zajistit – škola organizačně upraví podmínky vzdělávání tak, aby byla zajištěna individuální péče pro dítě s podpůrným opatřením AP (např. zajistí více pedagogů ve třídě).
•	Za situace, kdy v jiné škole AP nepůsobí a není možné ho zajistit, je na uvážení rodičů, zda dítě do této školy umístí či nikoliv. Jak již bylo výše uvedeno, není možné z důvodu nezajištění AP dítě ke vzdělávání nepřijmout.

7 ŘEDITEL – PRAVOMOCI A POVINNOSTI
•	Stanovuje rozsah omezení nebo přerušení provozu.
•	Spolupracuje se zřizovatelem při projednání možností a podmínek předškolního vzdělávání dětí v jiných mateřských školách po dobu omezení nebo přerušení provozu.
•	Informuje o omezení nebo přerušení provozu, informuje o výsledcích jednání s řediteli jiných mateřských škol v obci a informuje o možnostech a podmínkách zajištění péče o děti v době úpravy provozu.
•	Informuje o snížené výši úplaty za předškolní vzdělávání.

8 ZŘIZOVATEL – PRAVOMOCI A POVINNOSTI
•	S ředitelem projednává přerušení nebo omezení provozu.
•	Spolupracuje s ředitelem při projednávání možností a podmínek předškolního vzdělávání dětí mateřské školy v jiných mateřských školách po dobu omezení nebo přerušení provozu.

Omezení a přerušení provozu mateřských škol – infografika

Nejčastější dotazy k problematice mateřských škol, MŠMT ČR

Povinnost projednat se zřizovatele přerušení nebo omezení provozu

K omezení a přerušení provozu mateřské školy vydalo MŠMT výklad, který naleznete na adrese: http://www.msmt.cz/dokumenty/predskolni-vzdelavani. Mj. se zde říká: „Přerušení nebo omezení provozu mateřské školy není věcí dohody ředitele se zákonnými zástupci, ale jde o jednostranný úkon ředitele podmíněný předchozím projednáním se zřizovatelem (§ 3 odst. 1 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 43/2006 Sb. (dále jen „vyhláška“), podle něhož ředitel „stanoví rozsah omezení nebo přerušení provozu po projednání se zřizovatelem“). Případná dohoda ředitele se zákonnými zástupci, že dítě nebude do mateřské školy po určitou dobu docházet, není z právního hlediska omezením nebo přerušením provozu mateřské školy.

Je nutné zdůraznit, že vzdělávání je v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), veřejnou službou. Jako k veřejné službě by k němu měly mít všechny osoby, jimž je určeno, za podmínek vyhláška umožňuje v § 3 omezení nebo přerušení provozu mateřské školy, může se jednat pouze o omezení, které nebude mít vůči dětem v mateřské škole diskriminující povahu. Omezení nebo přerušení provozu, které by se týkalo jen určitých dětí, je nutné považovat za protiprávní.

Přípustným omezením provozu mateřské školy bude proto zejména omezení provozu jen na některé dny, a to pro všechny děti mateřské školy bez výjimky, nebo omezení provozu celodenního na polodenní. Jako nepřípustné se naopak jeví omezení provozu týkající se pouze dětí zaměstnaných rodičů, dětí umístěných v jednom z několika odloučených pracovišť mateřské školy apod.“

V případě, který uvádí 1. odst. výkladu, kdy se např. sloučí provoz ze tří tříd do dvou z důvodu nižšího počtu dětí, nemusí tuto skutečnost ředitelka se zřizovatelem projednat. 

Pokud se týká závažných důvodů, tj. organizačních nebo technických příčin, které znemožňují poskytování předškolního vzdělávání, je jimi myšlena např. havárie vody, tepla, epidemie, případ, kdy ve stejnou dobu nemocní velký počet pedagogického personálu aj., tedy vždy příčiny, které brání poskytování vzdělávání. Důvodem nejsou prázdniny, kdy počty dětí sice poklesnou, ale zbývajícím dětem může být předškolní vzdělávání poskytováno.

Jak je to s přerušením provozu mateřské školy? Je možné uzavřít mateřskou školu při každých (tedy i dvoudenních) školních prázdninách? Navíc bez předchozího upozornění (max. týden před) či zjištění, zda má někdo zájem o docházku.
Přerušit nebo omezit provoz mateřské školy je možné podle § 3 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Ta upravuje přerušení a omezení provozu v měsících červenci nebo srpnu (ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky) a také v ostatních měsících (ustanovení § 3 odst. 2 vyhlášky). O době a rozsahu omezení nebo přerušení provozu podle odst. 1 rozhoduje ředitel mateřské školy, nemusí žádat zákonné zástupce o souhlas ani zjišťovat jejich zájem, musí ale přerušení nebo omezení provozu projednat se zřizovatelem a termín omezení nebo přerušení oznámit zákonným zástupcům dítěte dva měsíce předem. Nemá povinnost zajistit dětem pobyt v jiné mateřské škole.
Provoz v jiných měsících než červenci nebo srpnu lze přerušit nebo omezit pouze ze závažných důvodů po projednání se zřizovatelem. Za závažné důvody se považují organizační nebo technické příčiny, které znemožňují řádné poskytování předškolního vzdělávání (např. havárie vody apod.).  Rozhodnutí pak zveřejní ředitel mateřské školy na přístupném místě ve škole ihned, jakmile o přerušení nebo omezení provozu rozhodne.
Je samozřejmě možné, aby mateřská škola předem zjišťovala počet dětí, které budou v době omezení nebo přerušení docházet. Podle toho pak může ředitel upravit provoz, umožnit učitelkám čerpání volna na samostudium, dovolené apod. 

Často kladené otázky (FAQ)2020

Jak je to s přerušením provozu mateřské školy? Je možné uzavřít mateřskou školu při každých (tedy i dvoudenních) školních prázdninách? Navíc bez předchozího upozornění (max. týden před) či zjištění, zda má někdo zájem o docházku?
Přerušit nebo omezit provoz mateřské školy je možné podle § 3 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Ta upravuje přerušení a omezení provozu v měsících červenci nebo srpnu (ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky) a také v ostatních měsících (ustanovení § 3 odst. 2 vyhlášky). O době a rozsahu omezení nebo přerušení provozu podle odst. 1 rozhoduje ředitel mateřské školy, nemusí žádat zákonné zástupce o souhlas ani zjišťovat jejich zájem, musí ale přerušení nebo omezení provozu projednat se zřizovatelem a termín omezení nebo přerušení oznámit zákonným zástupcům dítěte dva měsíce předem. Nemá povinnost zajistit dětem pobyt v jiné mateřské škole.
Provoz v jiných měsících než červenci nebo srpnu lze přerušit nebo omezit pouze ze závažných důvodů po projednání se zřizovatelem. Za závažné důvody se považují organizační nebo technické příčiny, které znemožňují řádné poskytování předškolního vzdělávání (např. havárie vody apod.). Rozhodnutí pak zveřejní ředitel mateřské školy na přístupném místě ve škole ihned, jakmile o přerušení nebo omezení provozu rozhodne.
Je samozřejmě možné, aby mateřská škola předem zjišťovala počet dětí, které budou v době omezení nebo přerušení docházet. Podle toho pak může ředitel upravit provoz, umožnit učitelkám čerpání volna na samostudium, dovolené apod.

Sborník stanovisek veřejného ochránce práv 23 (Školství), rok 2021

4. LETNÍ PROVOZ 
Ochránce obdržel v minulých letech řadu podnětů, které se týkaly letního provozu v mateřských školách. Rodiče se opakovaně dotazovali na související právní úpravu a na kompetence ředitelů mateřských škol upravit jejich provoz. Dále někteří brojili proti tomu, že školy nejsou otevřené celé léto s odkazem na to, že je pro rodiče namáhavé zajistit si hlídání dětí. 
Ochránce opakovaně v těchto případech konstatoval, že na provoz po celé léto neexistuje právní nárok. Podle vyhlášky o předškolním vzdělávání lze provoz mateřské školy omezit v červenci, v srpnu, nebo v obou měsících (Ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky o předškolním vzdělávání). Ředitel má tuto skutečnost projednat se zřizovatelem. Pokud k omezení provozu dojde, má současně s řediteli dalších škol projednat možnosti umístění dětí v těchto dalších školách. Pokud rodiče rozporují nadměrné omezení letního provozu mateřské školy, mohou se obrátit na zřizovatele školy, kterým je zpravidla obec. Obec vyřizuje jakékoliv návrhy, připomínky a podněty neodkladně, nejpozději do 60 dnů (v případě zastupitelstva obce do 90 dnů). (Ustanovení § 16 odst. 2 písm. g) zákona o obcích.)


END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H390 — Přijetí dítěte mladšího 3 let věku k předškolnímu vzdělávání

Přijetí dítěte mladšího 3 let věku k předškolnímu vzdělávání

§ 34 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Organizace předškolního vzdělávání
(1) Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku od 2 do zpravidla 6 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok. Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Zápis k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku se koná v období od 15. března do 15. dubna. Termín a místo zápisu stanoví ředitel mateřské školy v dohodě se zřizovatelem a zveřejní je způsobem v místě obvyklým.
(3) Ředitel mateřské školy rozhoduje o přijetí dítěte do mateřské školy, popřípadě o stanovení zkušebního pobytu dítěte, jehož délka nesmí přesáhnout 3 měsíce. Do mateřské školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku, pokud mají místo trvalého pobytu, v případě cizinců místo pobytu, v příslušném školském obvodu § 178 odst. 3 a 4 nebo jsou umístěné v tomto obvodu v dětském domově, a to do výše povoleného počtu dětí uvedeného ve školském rejstříku.

§ 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí
(2) Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti
h) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob, ve stavbách pro obchod, ve stavbách ubytovacích zařízení a ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace.

§ 1 vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

Předmět úpravy
(1) Tato vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let (dále jen "osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace").

Informační materiál ke vzdělávání dětí od 2 do 3 let v mateřské škole
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vydává pro mateřské školy podrobnější informace ke vzdělávání dětí ve věku od 2 do 3 let v mateřských školách. Cílem tohoto materiálu je zpřehlednit informace týkající se předškolního vzdělávání dětí ve věku od 2 do 3 let, poukázat na dílčí odlišnosti při vzdělávání těchto dětí ve srovnání s dětmi 3 až 6 (7) letými a v neposlední řadě poskytnout mateřským školám vodítka k tomu, jak mají postupovat a jaká opatření učinit, aby byly nastaveny optimální podmínky pro děti ve věku od 2 do 3 let.
Realizovaná opatření, zákonné ukotvení
Zákonem č. 178/2016 Sb., ze dne 20. dubna 2016, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, je s účinností od 1. 9. 2016 stanoveno, že se předškolní vzdělávání organizuje pro děti ve věku zpravidla od 3 do 6 let, nejdříve však od 2 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.

Přijímání dětí ve věku od 2 do 3 let do mateřských škol je však stále možné, avšak mateřská škola by v případě jejich přijetí měla zajistit náležité podmínky, které jsou popsány v tomto materiálu a následně rozvedeny v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV). 
Předškolní vzdělávání je v současné době povinné pouze pro děti, které do začátku školního roku dovrší věku 5 let. Přijetí mladších dětí je zcela na rozhodnutí rodičů dítěte, zda se rozhodnou pro vzdělávání svého dítěte v mateřské škole, příp. v jakém časovém rozmezí bude dítě v mateřské škole pobývat. 
Předškolní vzdělávání je aktuálně (v souladu s § 33 školského zákona) koncipováno tak, aby podporovalo rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílelo se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání má vytvářet základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání a napomáhat vyrovnávání případných nerovnoměrností vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání. V neposlední řadě také poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. 
Předškolní vzdělávání v sobě zahrnuje výchovu, vzdělávání a péči o předškolní děti.
O přijetí dítěte do mateřské školy vždy rozhoduje ředitel mateřské školy (§ 34 odst. 3 školského zákona). Rozhodnutím o přijetí (ve správním řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění) se každé přijaté dítě stává dítětem mateřské školy se všemi právy a povinnostmi s tím souvisejícími. Dvouleté dítě přijaté k předškolnímu vzdělávání je evidováno ve výkonovém výkazu jako dvouleté po celý školní rok.
Právnická osoba vykonávající činnost mateřské školy se při poskytování předškolního vzdělávání každému přijatému dítěti řídí školskými právními předpisy, zejména školským zákonem, vyhláškou č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o předškolním vzdělávání“), vyhláškou č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů. 
Povinností ředitele je zajistit optimální podmínky pro vzdělávání, a to i pro děti ve věku od 2 do 3 let, pokud se v mateřské škole vzdělávají. Podmínky pro vzdělávání dětí ve věku od 2 do 3 let jsou upraveny ve vyhlášce o předškolním vzdělávání a s účinností od 1. 9. 2020 se snižuje za každé přijaté dítě počet dětí ve třídě od 2, maximálně však o 6 dětí. 
Úprava RVP PV
Doplnění RVP PV v souvislosti s předškolním vzděláváním dětí ve věku od 2 do 3 let bylo realizováno jeho úpravou v roce 2016. Úpravy v inovovaném RVP PV se týkají především popisem způsobu vzdělávání dětí od 2 let věku a podmínek vzdělávání. 
Podmínky pro vzdělávání
Pro zajištění kvalitních podmínek pro vzdělávání dětí ve věku od 2 do 3 let je třeba ve škole přijmout opatření týkající se zajištění bezpečnostních, hygienických, psychosociálních, věcných (materiálních) a personálních podmínek, životosprávy včetně stravování, organizace vzdělávání, obsahu vzdělávání, financování a spolupráce. 
Uzpůsobení podmínek pro vzdělávání je plně v kompetenci ředitele školy. 
Ředitel školy (v souladu s § 164 školského zákona) rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak; odpovídá za to, že škola poskytuje vzdělávání v souladu s tímto zákonem a se školním vzdělávacím programem (který musí být v souladu s RVP PV); dále též odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi. 
Dle § 165 školského zákona pak stanovuje organizaci a podmínky provozu školy. 
Na základě případných změn v podmínkách vzdělávání je žádoucí provést aktualizace nebo inovace vnitřních předpisů (např. provozní řád), školního vzdělávacího programu (viz § 5 školského zákona), školního řádu (§ 30 školského zákona) apod.
Věcné (materiální) podmínky
V oblasti věcných (materiálních) podmínek je třeba zvážit vhodnost některých stávajících hraček (věková hranice vhodnosti použití hračky je uvedena na obalu výrobku), didaktických pomůcek a vybavení pro děti ve věku od 2 do 3 let v dané třídě mateřské školy. Záleží na tom, zda je věkové složení dětí ve třídě homogenní nebo heterogenní a podle toho eliminovat nebo odstupňovat přístupnost některého vybavení – uzavíratelné skříňky, vyšší police apod. Postup bude stejný jako ve věkově smíšených skupinách dětí (třídách), které již existují a kde je některé vybavení taktéž využíváno jen omezenou skupinou dětí (dle věku) s ohledem na bezpečnost a zdraví ostatních.
Mateřské školy nemusí vyřazovat žádné hračky, ani nebudou muset zřizovat samostatné herny pro nejmladší děti. Vhodné bude rozšířit sortiment vybavení vhodného pro děti mladší tří let, nicméně postupné a průběžné obnovování a doplňování hraček, pomůcek, náčiní, materiálu a doplňků tak, aby odpovídalo počtu a věku dětí je nejen běžnou praxí, ale je i jednou z podmínek uvedených v RVP PV (viz kapitola 7.1 Věcné podmínky).
Vhodnost hraček a didaktických pomůcek, které již mateřské školy mají, dokážou zkušení učitelé posoudit. Pokud by si nebyli jistí s určením některých stavebnic s malými částmi, které by děti mohly například vdechnout nebo pozřít, je vždy výhodnější takový druh hračky nabízet až starším dětem. Navíc je také možné si informace o dané hračce vyhledat na internetu.
Školní zahrady bývají vybaveny rozličnými herními, relaxačními a sportovními prvky, které jsou pro různé věkové kategorie předškolních dětí. Důležité je zajistit využívání pouze odpovídajícího zahradního vybavení školy (průlezky, skluzavky a další prvky) vzhledem k věku, potažmo výšce dětí. Se vzrůstem dětí souvisí i požadavek na vhodný sedací nábytek pro děti, který zohledňuje menší tělesnou výšku dvouletých dětí, podporuje správné držení těla při sezení, je bezpečný a stabilní. Ergonomické parametry školního nábytku upravuje vyhláška č. 410/2005 Sb., v Příloze č. 2, a dále je upraveno ČSN EN 1729-1. 
Prostředí musí být takové, aby poskytovalo dostatečný prostor pro volný pohyb i hru dětí a zároveň bezpečí a klid pro odpočinek v průběhu celého dne, jak je uvedeno v RVP PV). Nezbytné bude vyčlenit prostor (skříň) pro ukládání individuálních hygienických potřeb dětí (pleny, vlhčené ubrousky apod.). 
Hygienické podmínky
Stávající právní předpisy upravující hygienické požadavky na zřízení a provoz škol a školských zařízení zohledňuje i požadavky pro zařazování dětí ve věku od 2 do 3 let (viz vyhláška č. 410/2005 Sb.). Všechna ustanovení vyhlášky upravující zřízení a provoz mateřské školy se tedy vztahují i na věkovou kategorii dětí od 2 do 3 let.
V oblasti hygienického zařízení, jsou požadavky na vybavení stanoveny v příloze č. 1 bod 5 vyhlášky č. 410/2005 Sb., a to tak, že pro 5 dětí musí být zřízena jedna dětská mísa a umyvadlo. Maximálně místo 2 WC mís lze instalovat dětské pisoáry, které se umisťují zpravidla ve výši 40 cm. Umyvadla se umisťují zpravidla ve výši 50 cm, výtokový ventil ve výši 60 cm nad podlahou. Umyvadla musí být napojena na společnou mísící baterii, osazenou mimo dosah dětí. Každé umyvadlo se opatří pouze 1 výtokovým ventilem. Umývárna se vybavuje 1 až 2 sprchami řešenými tak, aby děti mohly vstupovat do sprch bez cizí pomoci.
V případě, že se mateřská škola rozhodne, vzhledem ke vzdělávání dětí mladších tří let, vybavení navíc doplnit (analogicky podle přílohy č. 1 bod 4 vyhlášky č. 410/2005 Sb.) i dětskými nočníky, musí nezbytně zajistit jejich adekvátní uskladnění, mytí a dezinfekci. Umyvárnu je potřebné dále dovybavit přebalovacím stolem, který bude umístěn v blízkosti umyvadla pro zaměstnance a zároveň bude zajišťovat intimitu dětem při přebalování. V souvislosti s používáním plen některými dětmi je pak nutné zajistit i krytý nášlapný odpadkový koš na použité pleny. 
Mezi odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce, patří i biologicky kontaminovaný odpad. Použité pleny jsou podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, odpadem, který může představovat biologické riziko. Podle zákona č.185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, se jako nebezpečný odpad s nebezpečnou vlastností infekčnost hodnotí odpady, které obsahují životaschopné mikroorganismy nebo jejich toxiny a další infekční agens, s dostatečnou virulencí v koncentraci nebo množství, o nichž je známo nebo spolehlivě předpokládáno, že způsobují onemocnění člověka nebo jiných živých organismů.
Mateřská škola jako původce odpadu je dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, povinna zařadit odpad dle Katalogu odpadů. Za zařazení odpadu dle Katalogu odpadů je vždy zodpovědný pouze původce, tj. mateřská škola. Odpad obsahující složky kontaminované močí, stolicí a dalšími výměšky, jako jsou např. inkontinenční pleny, nelze považovat v žádném případě za složku komunálního odpadu a musí být zařazen pod katalogové číslo 18 01 03 nebo 18 01 04 podle specifických podmínek jednotlivých zařízení, zdraví dětí a shromažďování odpadu. Pod katalogové číslo 18 01 04 se zařazuje pouze odpad, který prokazatelně není kontaminován infekčním agens nebo jinými nebezpečnými látkami. Rozhodnutí o zařazení musí zodpovědně provést na místě jeho vzniku původce odpadu.
Vzhledem k předpokládanému malému množství inkontinenčních plen vznikajícímu v mateřské škole doporučujeme inkontinenční pomůcky zařadit pod katalogové číslo 18 01 04 - Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce, avšak za specifických podmínek. Podmínky pro zařazení pod katalogové číslo 18 01 04 stanoví, že děti používající inkontinenční pomůcky nejsou nositeli infekčního onemocnění, že daný odpad neobsahuje infekční agens v množství, které by mohlo způsobit onemocnění člověka a maximální doba mezi shromážděním odpadu a konečným odstraněním odpadu je maximálně 3 dny v odpovídajícím shromažďovacím místě (chlazený prostor). V případě, že jde o nemocné děti nebo jsou delší intervaly odvozů shromažďovaného odpadu ke konečnému odstranění, musí být pleny zařazeny pod katalogové číslo 18 01 03 a skladovány ve skladu při teplotě v rozmezí 3 - 8˚C nebo dekontaminovány. Činnosti spojené s mytím a dezinfekcí nočníku nebo nakládání s použitými plenami je nutné zapracovat do provozního řádu mateřské školy.
Mateřská škola bude muset se zákonnými zástupci dětí od 2 do 3 let věku, které používají pleny, dohodnout i systém přinášení hygienických potřeb pro děti do mateřské školy (pleny, vlhčené ubrousky apod. včetně náhradního oblečení) tak, aby byly vždy k dispozici v dostatečném množství. Povinnosti rodičů (zákonných zástupců) ke škole upravuje školní řád. Pedagogičtí pracovníci musí v rámci individuálního přístupu k jednotlivým dětem počítat i s umožněním využívání osobních věcí při odpočinku (spánku) dětí.
Pravidelné očkování dětí (dle očkovacího kalendáře) je hrazené státem. V souladu s § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje, že poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině a dále právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje v provozovně živnost nebo v případě právnické osoby též jinou činnost, v jejíž náplni je péče o děti do 3 let věku, nebo mateřská škola, s výjimkou zařízení uvedených v § 46 odst. 4 větě druhé a zařízení, do nichž je docházka povinná, mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci, dokládá zákonný zástupce dítěte řediteli mateřské školy to, zda je dítě očkováno. Rozhodující pro přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání je aktuální stav proočkovanosti dítěte v době rozhodnutí ředitele školy ve správním řízení. Zásadní je tedy informace, kterou uvede praktický lékař pro děti a dorost v žádosti o přijetí k předškolnímu vzdělávání (či evidenčním listu dítěte). Ředitel školy však není kompetentní k posouzení počtu či složení jednotlivých vakcín, a proto uvádí praktický lékař pro děti a dorost informaci o tom, zda je či není dítě vzhledem ke svému věku očkováno řádně dle očkovacího kalendáře České republiky. Pokud je dítě při přijímacím řízení očkováno řádně vzhledem ke svému věku, ale přesto ještě není doočkováno, může ředitel mateřské školy vyžadovat doklad o doočkování. Tuto povinnost zákonného zástupce může ředitel školy zapracovat do školního řádu mateřské školy. 
Životospráva, stravování
V oblasti životosprávy je vhodné zvážit úpravu denního režimu (zejména v souvislosti s individuální potřebou aktivity, odpočinku nebo spánku jednotlivých dětí). 
Při přijetí dítěte do mateřské školy stanoví ředitel mateřské školy po dohodě se zákonným zástupcem dítěte způsob a rozsah stravování dítěte, a to tak, aby se dítě, je-li v době podávání jídla přítomno v mateřské škole, stravovalo vždy. To znamená, že má nárok na stravování formou přesnídávky, oběda a svačiny, a to v souvislosti s délkou dohodnutého pobytu v mateřské škole. 
Školní stravování se řídí stanovenými výživovými normami a rozpětím finančních limitů na nákup potravin (vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování). Vyhláška upravuje např. organizaci školního stravování, rozsah služeb, úplatu za školní stravování, v přílohách jsou pak uvedeny výživové normy pro školní stravování a finanční limity pro nákup potravin. V Příloze č. 1 lze najít průměrnou měsíční spotřebu vybraných druhů potravin na strávníka a den v gramech. Děti mladší tří let jsou zařazovány do skupiny strávníků (3 – 6 let) uvedené v Příloze č. 1, vyhlášky o školním stravování. 
Psychosociální podmínky
Mateřská škola je pro dítě ve věku od dvou let zpravidla první institucí, kde přichází do kolektivu vrstevníků, kde se vzdělává. V adaptačním režimu je důležitá provázanost režimu mateřské školy s režimem v rodině. Děti by se měly cítit v prostředí mateřské školy dobře, spokojeně, jistě a bezpečně (umožněno používání specifických osobních pomůcek pro zajištění pocitu bezpečí a jistoty). Zásadní je však pro zajištění zmíněných podmínek aktivní budování vztahů a spolupráce s rodinou.
Předškolní období je zásadní pro utváření celoživotních návyků, respektování pravidel a norem. Ve věku dvou let je dítě zpravidla připraveno tyto aspekty rozeznávat a přijímat. Potřebuje stálý pravidelný denní režim (dostatek času na realizaci činností, úprava času stravování), více klidu (prostor k odpočinku během dne), více individuální péče (vzdělávací činnosti realizované důsledně v menších skupinách či individuálně), srozumitelná a jednoduchá pravidla a řád, určující mantinely jeho jednání. 
Další úprava psychosociálních podmínek vychází z platného RVP PV (kapitola 7.3).
Personální podmínky
Ředitelé škol by měli optimálně využít maximální možné výše úvazků pedagogických pracovníků. Zároveň by měli přizpůsobit rozpis přímé pedagogické činnosti učitelů tak, aby bylo možné jejich co největší souběžné působení v rámci třídy mateřské školy v organizačně náročnějších částech dne. 
Možností pro personální posílení mateřské školy o školního asistenta, školního psychologa, speciálního pedagoga, sociálního pedagoga, příp. chůvu v mateřské škole je jejich zajištění prostřednictvím financování z projektu OP VVV Podpora škol formou projektů zjednodušeného vykazování – Šablony pro MŠ. 
Podmínkou výkonu činnosti chůvy je povinnost splňovat minimální kvalifikační požadavky v souladu s kvalifikací pozice „Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky“, nebo „Chůva pro dětské koutky“ dle Národní soustavy kvalifikací, nebo minimálně středoškolské vzdělání v oblasti pedagogiky, zdravotnictví, sociální péče. Výši úvazku může ředitelka školy zvolit dle potřeby školy. Pracovní smlouvu, popř. dohodu o pracovní činnosti, konkrétní náplň práce, rozsah a rozpis jednotlivých činností stanoví ředitelka školy na základě skutečných potřeb dětí. Chůva v mateřské škole bude pomáhat učiteli mateřské školy s péčí o dvouleté děti, a to zejména v oblasti sebeobsluhy dítěte, zajištění bezpečnosti a individuálních potřeb dítěte. Mateřská škola může využít šablonu za podmínky, že ve škole budou zařazeny alespoň dvě dvouleté děti, které dovrší věku tří let nejdříve ve 2. pololetí školního roku, během kterého děti do mateřské školy nastoupí. Dvě dvouleté děti musí být v mateřské škole zapsány po celou dobu realizace aktivity. Vzhledem k tomu, že si ředitel školy může předem určit délku i výši úvazku chůvy, uzavře pracovní poměr jen na dobu určitou, nebo na Dohodu o pracovní činnosti či Dohodu o provedení práce (nevzniknou náklady na odstupné). 
Odborná kvalifikace učitele mateřské školy
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění, uvádí v § 6 požadavky na získání odborné kvalifikace učitele mateřské školy. Při středoškolském, vyšším odborném či vysokoškolském studiu se studenti při vzdělávání zabývají vývojovou psychologií dítěte od jeho narození až po jeho odchod do základního vzdělávání. V této oblasti jsou tedy již nyní připravováni a je nutné, aby získané znalosti a dovednosti přenášeli do praxe. To se zpravidla týká i dalších vzdělávacích oblastí při přípravě na výkon činnosti učitele mateřské školy (podpora řečového rozvoje, literární a dramatické aktivity, pohybové i hudební aktivity, tvořivé činnosti apod.). Vývoj dítěte nezačíná ve dvou nebo třech letech jeho věku, veškeré jeho činnosti se vyvíjí, často se cyklicky opakují, přičemž se vždy o nějakou dovednost rozšíří. 
Přestože učitelé mateřské školy splňují kvalifikační předpoklady pro vzdělávání dětí od dvou let, někteří z nich dosud nemají zkušenost se vzděláváním těchto dětí. 
Další vzdělávání učitelů mateřských škol
Je vhodné se v dané problematice vzdělávat v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Ať už k tématu psychických nebo fyzických specifik vývoje dvouletých dětí nebo právní rovinu jejich přijímání do mateřské školy či jejich pobytu tam. Na vzdělávací akce je možné se přihlásit u institucí poskytujících tyto služby (akreditované vzdělávací programy). MŠMT již připravilo Standard vzdělávacího programu pro práci s dětmi méně než tříletými v mateřských školách, podle kterého budou instituce další vzdělávání poskytovat. 
Hasičský záchranný sbor ČR ve spolupráci s Národním institutem pro další vzdělávání připravuje semináře pro pedagogy. Dále realizuje vlastní akreditované kurzy pro učitele k začlenění problematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do výuky. Uvedené semináře poskytnou odpovědi na otázky i ředitelům mateřských škol.
Organizace vzdělávání
Z hlediska organizačního zajištění chodu je třeba umožnit dětem zejména individuálně přizpůsobený adaptační režim, dostatek času na veškeré aktivity včetně převlékání a stravování, zohlednit v souladu s právními předpisy počet dětí ve třídě mateřské školy. Organizace vzdělávání a plánování činností v mateřské škole má vycházet z potřeb a zájmů dětí, vyhovovat jejich individuálním vzdělávacím potřebám a možnostem. Zároveň má ředitel školy při stanovování režimu dne postupovat podle platného znění školského zákona, vyhlášky o předškolním vzdělávání či dalších školských předpisů.
V § 2 odst. 6 vyhlášky o předškolním vzdělávání (s účinností od 1. 9. 2020) je uvedeno, že za každé ve třídě zařazené dítě mladší tří let se do doby dovršení tří let věku dítěte nejvyšší počet dětí ve třídě (což je 24) snižuje o 2 děti. Takto lze snížit nejvyšší počet dětí ve třídě nejvýše o 6. V dalším ustanovení (§ 2 odst. 7 vyhlášky o předškolním vzdělávání) je upraveno snižování počtu dětí ve třídě s ohledem na děti s přiznanými podpůrnými opatřeními. Pokud je dítě mladší tří let zároveň s přiznaným podpůrným opatřením, snížení nelze uplatnit zároveň pro obě varianty. Pokud je takové dítě ve třídě mateřské školy, snižuje se celkový počet dětí pouze o 2 (nikoli o 4). 
V souladu s § 165 školského zákona jsou organizace školy a podmínky jejího provozu zcela v kompetenci ředitele školy.
Bezpečnostní podmínky
Se zajištěním bezpečnosti úzce souvisí již výše zmíněné podmínky, jejichž optimální nastavení může eliminovat případná bezpečnostní rizika. 
Vyhláška o předškolním vzdělávání (§ 5) upravuje podmínku počtu dětí při jejich pobytu mimo místo poskytovaného vzdělávání (areál mateřské školy). 
V odstavci 2 výše uvedeného § 5 je uvedeno, že ředitel mateřské školy stanoví počet učitelů tak, aby na jednoho připadlo nejvýše 20 dětí z běžných tříd, nebo 12 dětí ve třídě, kde jsou zařazeny děti mladší tří let (případně děti s přiznanými podpůrnými opatřeními). 
Odstavec 3 výše uvedeného § 5 umožňuje výjimečné zvýšení počtu dětí (a to z 20 na 28 nebo z 12 na 23). V případě tohoto výjimečného zvýšení však musí ředitel školy uplatnit též odstavec 4 § 5, kde je výslovně uvedeno: Při zvýšení počtu dětí podle odstavce 3 nebo při specifických činnostech, například sportovních činnostech, nebo při pobytu dětí v prostředí náročném na bezpečnost určí ředitel mateřské školy k zajištění bezpečnosti dětí dalšího pedagogického pracovníka, ve výjimečných případech jinou zletilou osobu, která je způsobilá k právním úkonům a která je v pracovněprávním vztahu k právnické osobě, která vykonává činnost mateřské školy.
•	Stavební (požadavky) podmínky
Stávající mateřské školy nemusí realizovat žádné zásadní změny týkající se stavebních úprav objektů škol. Podmínky budov, které jsou již zkolaudované, není třeba řešit z hlediska stavebně technického. Z hlediska bezbariérovosti však nové stavby v tomto ohledu již musí být koncipovány. 
S ohledem na prostorové podmínky škol, zejména podlahovou plochu prostor pro vzdělávání taktéž nedochází ke změnám. Upřesnit je třeba jen informaci, že zvýšené terasy (balkony, lodžie) v MŠ nelze považovat za pobytovou plochu, pokud nesplňují podmínky pro místnost (dle vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, v platném znění), naopak zahradní terasy (s přímým přístupem ze školní zahrady) jsou součástí venkovních prostor MŠ.
Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, v platném znění, stanoví základní požadavky na stavby (např. mechanická odolnost a stabilita, všeobecné požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí, denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění, proslunění, ochrana proti hluku a vibracím atd.), které musí splňovat všechny stavby, tedy i stavby MŠ. V části čtvrté v ustanovení § 49, pak vyhláška stanoví konkrétní technické požadavky na stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení, které musí stavba školy splňovat. Vyhláška č. 268/2009 Sb. se uplatní pro nové stavby, stavební úpravy apod. Při změnách dokončených staveb se uplatní tehdy, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. Vyhláška nerozlišuje budovy škol podle věku dětí, které se v nich budou vzdělávat. 
Při posuzování prostorových podmínek je vždy nutné zohlednit hygienické požadavky stanovené vyhláškou č. 410/2005 Sb.  
Na děti mladší tří let je pohlíženo jako na osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, a to vzhledem ke stavebním podmínkám pro školy nebo v souvislosti s evakuací osob z prostor škol. U stávajících MŠ není nutná rekolaudace, zcela postačuje úprava vnitřních dokumentů/předpisů. 
Vzhledem k tomu, že možnost vzdělávání dětí mladších tří let v MŠ je již od roku 2005, měli by všechny MŠ, které takové děti vzdělávaly, již mít dokumentaci upravenou. 
	Nová stavba MŠ, přístavba nebo nástavba stávající MŠ
-	musí být umístěna (územním rozhodnutí nebo územním souhlasem), povolena (stavební povolení) a po dokončení zkolaudována stavebním úřadem; stavební úřad přitom vždy posuzuje soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů (např. HZS, HS) a zkoumá, zda je projektová dokumentace úplná, přehledná a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu; za zpracovanou dokumentaci resp. projektovou dokumentaci odpovídá projektant.
	Přestavba – stavební úpravy MŠ
Forma povolení závisí na konkrétních stavebních úpravách, které budou prováděny:
-	pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby, pak stavební úpravy nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu,
-	pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled, ale mění se užívání části stavby, vyžadují stavební úpravy ohlášení stavebnímu úřadu,
-	pokud se jimi zasahuje do nosných konstrukcí stavby nebo se mění její vzhled, vyžadují stavební povolení.
Pokud stavební úpravy vyžadují ohlášení nebo stavební povolení, posuzuje stavební úřad vždy soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů a zkoumá, zda je projektová dokumentace úplná, přehledná a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu; za zpracovanou dokumentaci resp. projektovou dokumentaci odpovídá projektant.
	Změna počtu osob s omezenou schopností pohybu či neschopných samostatného pohybu 
-	v případě, že by došlo ke zvýšení počtu osob s omezenou schopností pohybu či neschopných samostatného pohybu o více než 12 osob na kterékoli únikové cestě z objektu, musí být zpracováno nové požárně bezpečnostnío řešení. To platí obecně pro všechny stavby, nejen pro MŠ.

•	Podmínky (požadavky) požární bezpečnosti
Podmínky požární bezpečnosti související s mateřskými školami je třeba rozlišovat na: 
a) podmínky navrhování nové stavby nebo změny stavby, realizace stavby a její uvedení do užívání,
b) podmínky provozování mateřské školy.
Podmínky uvedené v bodu a) vychází na úseku požární ochrany z právních předpisů, zejména vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. Ve stávajících provozovaných mateřských školách není třeba v souvislosti se vzděláváním dětí od dvou let věku z hlediska požární ochrany provádět stavební úpravy. Rovněž není nutné získat nový souhlas věcně a místně příslušného stavebního úřadu k užívání stavby.
Pokud se jedná o navrhování, výstavbu a uvedení do užívání nové mateřské školy, kde se předpokládá vzdělávání dětí od dvou let věku, musí být vedeno řízení podle stavebního práva. Ke stavbě nové mateřské školy musí být vypracována dokumentace stavby, jejíž součástí je požárně bezpečnostní řešení stavby. Dokumentaci vyhotovuje osoba s příslušnou odbornou způsobilostí. Uvedenou dokumentaci posuzuje jako dotčený orgán státní správy na úseku požární ochrany věcně a místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje.
Při změně užívání stavby, kde je mateřská škola umístěna, musí být obdobně jako v předchozím případě vedeno řízení podle stavebního práva. Vždy je třeba posoudit stav, zda nedošlo ke zvýšení počtu osob s omezenou schopností pohybu či neschopných samostatného pohybu o více než 12 osob na kterékoli únikové cestě z objektu. Pokud taková situace nastala, musí být součástí dokumentace stavby zpracováno nové požárně bezpečnostní řešení stavby. Uvedenou dokumentaci posuzuje jako dotčený orgán státní správy na úseku požární ochrany věcně a místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje.
Při provozování mateřské školy podle písm. b) musí právnická nebo podnikající fyzická osoba (dále jen „provozovatel“) plnit povinnosti, které stanoví předpisy o požární ochraně, zejména zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) a vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.
Pokud jsou v mateřské škole umisťovány děti od 2 let věku (nezávisle na jejich skutečném počtu) jedná se vždy o činnost se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 písm. h) a j) zákona o požární ochraně a § 17 odst. 7 písm. c) a § 18 písm. f) vyhlášky o požární prevenci). Provozovatel musí v uvedeném případě plnit povinnosti podle § 5, § 6, § 15, § 16 a dalších zákona o požární ochraně. Zvláště důležité je např. zpracování dokumentace požární ochrany (stanovení organizace zabezpečení požární ochrany, požární evakuační plán, dokumentace zdolávání požárů apod.) a provádění školení a odborné přípravy zaměstnanců s ohledem na přítomnost dvouletých dětí.
Plnění povinností zabezpečuje provozovatel mateřské školy prostřednictvím odborně způsobilých osob podle § 11 zákona o požární ochraně. Pokud hasičský záchranný sbor kraje zjistí při výkonu státního požárního dozoru kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně nedostatky, může provozovateli uložit sankci.
V souvislosti se zajištěním prevence požárně bezpečnostních rizik je vhodné provádět preventivně výchovnou činnost zaměstnanců škol ve zmíněné oblasti (viz Další vzdělávání učitelů mateřských škol).
Obsah vzdělávání
Pro úspěšné vzdělávání dětí od dvou let je nutné si uvědomovat specifika související s úrovní motoriky, jazykového, psychického vývoje dítěte, brát ohled na jiné tempo rozvoje prosociálních vztahů mezi dětmi. Dvouleté dítě je egocentrické, projevuje velkou touhu po poznání, experimentuje, objevuje. Vymezuje se vůči ostatním, osamostatňuje se. Neorientuje se v prostoru a čase, žije tady a teď. Dvouleté dítě má velkou potřebu aktivního pohybu a zároveň potřebuje častější odpočinek nejen po stránce fyzické, ale psychické. Rozdíly v psychomotorickém vývoji jednotlivých dětí mohou být velmi výrazné. Proto je již zde nutné sledovat pokroky konkrétního dítěte a neprovádět vzájemné srovnávání dětí.
Plánování a realizace konkrétních vzdělávacích činností musí být přizpůsobeno možnostem a schopnostem dětí. Podle toho učitel volí metody a formy práce. Děti se nejvíce učí nápodobou, situačním učením, často vyžadují opakování činností, potřebují pravidelné rituály. Zpravidla se děti mladší tří let nedokážou delší dobu soustředit, pozornost udrží jen velmi krátkou dobu. Tomu je třeba přizpůsobit činnosti, průběžně je střídat, sladit spontánní s řízenými. Největší prostor musí být ponechán volné hře a pohybovým aktivitám.
Financování
Aktuálně mohou žádat mateřské školy o finanční prostředky např. na chůvu v mateřské škole projektu OP VVV Podpora škol formou projektů zjednodušeného vykazování – Šablony pro MŠ, prostřednictvím průběžné výzvy. S ohledem na nové financování regionálního školství ve veřejných školách nebude rozhodující počet přijatých dětí, proto by k přijímání dětí mladších 3 let měla mateřská škola přistupovat až po vyhodnocení zajištění všech podmínek zde uvedených a dále rozpracovaných v kapitole 10. RVP PV.
Spolupráce se zákonnými zástupci dětí
Vzhledem k nízkému věku dětí od 2 do 3 let je spolupráce s jejich zákonnými zástupci naprosto zásadní. Uplatnění veškerých bodů z kapitoly 7.7 Spoluúčast rodičů RVP PV je potřebné pro celkově vstřícný a důvěryhodný vztah mezi zaměstnanci školy, rodiči i dítětem.
Možnost umístit dítě do mateřské školy napomáhá k souladu rodinného a pracovního života jeho zákonných zástupců. Nicméně podstatné je pro dítě ve věku od 2 do 3 let stále rodinné zázemí.
Spolupráce s ostatními organizacemi
Pro spolupráci s okolím, např. s odborníky ze školských poradenských zařízení, s organizacemi poskytujícími doplňkové kulturní a vzdělávací aktivity apod. je vhodné nominovat pedagoga, který se o problematiku vzdělávání dětí ve věku od 2 do 3 let bude více zajímat. Při absolvování vzdělávací akce pak „přenese“ informace ostatním pedagogům, případně zajistí přísun potřebných informací do školy, posoudí a vybere vhodnost doplňkových aktivit pro děti v rámci vzdělávání podle ŠVP atd.

Vzdělávání dětí mladších tří let může do mateřské školy přinést změny, nicméně se aktuálně nejedná o zásadní změny, které by znemožňovaly vzdělávání v souladu s platnými právními předpisy.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H394 — Přijímání dětí do předškolního vzdělávání

Přijímání dětí do předškolního vzdělávání

§ 34 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Organizace předškolního vzdělávání
(1) Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku od 2 do zpravidla 6 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok. Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Zápis k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku se koná v období od 15. března do 15. dubna. Termín a místo zápisu stanoví ředitel mateřské školy v dohodě se zřizovatelem a zveřejní je způsobem v místě obvyklým.
(3) Ředitel mateřské školy rozhoduje o přijetí dítěte do mateřské školy, popřípadě o stanovení zkušebního pobytu dítěte, jehož délka nesmí přesáhnout 3 měsíce. Do mateřské školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku, pokud mají místo trvalého pobytu, v případě cizinců místo pobytu, v příslušném školském obvodu § 178 odst. 3 a 4 nebo jsou umístěné v tomto obvodu v dětském domově, a to do výše povoleného počtu dětí uvedeného ve školském rejstříku.
(4) Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod mateřské školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu seznam dětí uvedených v odstavci 3. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte.
(5) Při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je třeba dodržet podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.22)
(6) O přijetí dítěte uvedeného v § 16 odst. 9 rozhodne ředitel mateřské školy na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení, popřípadě také registrujícího lékaře.
(7) Dítě může být přijato k předškolnímu vzdělávání i v průběhu školního roku.
(8) Zřizovatel může určit mateřskou školu nebo její třídu ke vzdělávání dětí zaměstnanců zřizovatele nebo jiného zaměstnavatele. Na tuto mateřskou školu nebo třídu se nevztahují odstavce 2 až 4 a § 35 odst. 1. O přijetí do této mateřské školy nebo třídy rozhoduje ředitel na základě kritérií stanovených zřizovatelem, je-li jím stát, kraj, obec nebo svazek obcí, a v ostatních případech rozhoduje na základě kritérií stanovených vnitřním předpisem právnické osoby vykonávající činnost školy. Kritéria pro přijímání do mateřské školy se zveřejňují předem, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Výklad
Navrhuje se umožnit zřizovat i firemní třídy v rámci „běžných“ pracovišť, aniž by se muselo vždy nutně jednat o odloučené pracoviště. Pod pojmem třídy bude zahrnuto i odloučené pracoviště (které se ze tříd skládá).
Novela školského zákona č. 267/2025 Sb. — modernizační. Účinnost od 1. ledna 2026. 
(9) Za lesní mateřskou školu se považuje mateřská škola, ve které vzdělávání probíhá především ve venkovních prostorách mimo zázemí lesní mateřské školy, které slouží pouze k příležitostnému pobytu. Pokud je zázemí lesní mateřské školy nebo výdejna lesní mateřské školy stavbou, musí splňovat podmínky drobné stavby zázemí lesní mateřské školy nebo výdejny lesní mateřské školy podle stavebního zákona.
(10) Vzdělává-li se dítě v mateřské škole pravidelně kratší dobu, než odpovídá provozu, v němž je vzděláváno, může se ve zbývající době vzdělávat další dítě, aniž by se započítávalo do počtu dětí v mateřské škole pro účely posouzení souladu s nejvyšším povoleným počtem dětí zapsaným v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e).
(11) V měsících červenci a srpnu lze přijmout do mateřské školy děti z jiné mateřské školy, a to nejvýše na dobu, po kterou jiná mateřská škola přerušila provoz. Na přijímání dětí podle věty první se nevztahuje nejvyšší povolený počet dětí zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e), ředitel mateřské školy však je povinen zajistit, aby počet dětí, které se účastní vzdělávání v témž okamžiku, nepřekročil nejvyšší povolený počet dětí.

§ 34a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Povinnost předškolního vzdělávání a způsoby jejího plnění
(1) Povinné předškolní vzdělávání se vztahuje na státní občany České republiky, kteří pobývají na území České republiky déle než 90 dnů, a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinné předškolní vzdělávání vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany (Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky). Povinné předškolní vzdělávání se nevztahuje na děti s hlubokým mentálním postižením.
(2) Zákonný zástupce dítěte je povinen přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání (§ 34 odst. 2) v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte. Dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, se vzdělává v mateřské škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu (dále jen "spádová mateřská škola"), pokud zákonný zástupce nezvolí pro dítě jinou mateřskou školu nebo jiný způsob povinného předškolního vzdělávání podle odstavce 5. Je-li dítě přijato do jiné než spádové mateřské školy, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost bez zbytečného odkladu řediteli spádové mateřské školy. 
(3) Povinné předškolní vzdělávání má formu pravidelné denní docházky v pracovních dnech, a to v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Povinnost předškolního vzdělávání není dána ve dnech, které připadají na období školních prázdnin v souladu s organizací školního roku v základních a středních školách; pro účely tohoto ustanovení se termín jarních prázdnin určuje podle sídla mateřské školy v souladu s vyhláškou o organizaci školního roku. Právo dítěte vzdělávat se v mateřské škole po celou dobu provozu, v němž je vzděláváno, není větou první a druhou dotčeno.
(4) Podmínky pro uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání stanoví školní řád. Ředitel mateřské školy je oprávněn požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte; zákonný zástupce je povinen doložit důvody nepřítomnosti dítěte nejpozději do 3 dnů ode dne výzvy.
(5) Jiným způsobem plnění povinnosti předškolního vzdělávání se rozumí
a) individuální vzdělávání dítěte, které se uskutečňuje bez pravidelné denní docházky dítěte do mateřské školy,
b) vzdělávání v přípravné třídě základní školy a ve třídě přípravného stupně základní školy speciální podle § 47 a 48a,
c) vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky, ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky dle § 38a.
(6) Zákonný zástupce dítěte, které bude plnit povinnost předškolního vzdělávání způsobem podle odstavce 5 písm. b) nebo c), je povinen oznámit tuto skutečnost řediteli spádové mateřské školy. Oznámení je povinen učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku, kterým začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte.
(7) Dítě, na které se vztahuje povinné předškolní vzdělávání, se může vzdělávat ve dvou mateřských školách, jestliže rozhodnutím soudu byla upravena péče o dítě tak, že o něj pečují oba rodiče. Ověření dítěte podle § 34b odst. 3 provádí mateřská škola, ve které dítě zahájilo vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Ředitelé škol, v nichž se dítě vzdělává, dohodnou pravidla spolupráce škol při vzdělávání dítěte. Rozhoduje-li ředitel ve věcech podle § 165 odst. 2, vyžádá si před rozhodnutím vyjádření ředitele druhé školy. Rozhodování ve věcech podle § 34b odst. 4 přísluší pouze řediteli mateřské školy podle věty druhé.

§ 34b zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Individuální vzdělávání dítěte
(1) Zákonný zástupce dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné, může pro dítě v odůvodněných případech zvolit, že bude individuálně vzděláváno. Má-li být dítě individuálně vzděláváno převážnou část školního roku, je zákonný zástupce dítěte povinen toto oznámení učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku. V průběhu školního roku lze plnit povinnost individuálního předškolního vzdělávání nejdříve ode dne, kdy bylo oznámení o individuálním vzdělávání dítěte doručeno řediteli mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání.
(2) Oznámení zákonného zástupce o individuálním vzdělávání dítěte musí obsahovat
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte,
b) uvedení období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno,
c) důvody pro individuální vzdělávání dítěte.
(3) Ředitel mateřské školy doporučí zákonnému zástupci dítěte, které je individuálně vzděláváno, oblasti, v nichž má být dítě vzděláváno. Tyto oblasti vychází z rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Mateřská škola ověří úroveň osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech a případně doporučí zákonnému zástupci další postup při vzdělávání; způsob a termíny ověření, včetně náhradních termínů, stanoví školní řád tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku. Zákonný zástupce dítěte, které je individuálně vzděláváno, je povinen zajistit účast dítěte u ověření. O ověření mateřská škola vyhotoví zápis.
(4) Ředitel mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání, ukončí individuální vzdělávání dítěte, pokud zákonný zástupce dítěte nezajistil účast dítěte u ověření podle odstavce 3, a to ani v náhradním termínu.
(5) Odvolání proti rozhodnutí ředitele mateřské školy o ukončení individuálního vzdělávání dítěte nemá odkladný účinek.
(6) Po ukončení individuálního vzdělávání dítěte podle odstavce 5 nelze dítě opětovně individuálně vzdělávat podle odstavce 1.
(7) Výdaje spojené s individuálním vzděláváním dítěte hradí zákonný zástupce dítěte, s výjimkou speciálních kompenzačních pomůcek podle § 16 odst. 2 písm. d) a výdajů na činnost mateřské školy, do níž bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání.

§ 165 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(2) Ředitel školy a školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:
b) přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 a ukončení předškolního vzdělávání podle § 35, zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální podle § 48a, zařazen dítěte do přípravné třídy základní školy podle § 47,

§ 178 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Školské obvody
(1) Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu, v případě cizinců s místem pobytu, na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem47) nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních. Obec
a) zřizuje a zrušuje základní školu, nebo
b) zajišťuje plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.
(2) Obec je povinna zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání dětí přednostně přijímaných podle § 34 odst. 3. Obec
a) zřizuje a zrušuje mateřskou školu, nebo
b) zajišťuje předškolní vzdělávání v mateřské škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.
Výklad
Stanovují se spádové obvody mateřských škol a základních škol pro plnění povinné školní docházky prostřednictvím elektronického zápisu v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN). Toto opatření významně sníží administrativu na straně obcí (nebudou již vydávat standardní obecně závaznou vyhlášku, úpravy/změny ve spádových obvodech by se rovněž činily změnou v zápisu apod.). Zároveň toto opatření bude znamenat zásadní podporu pro řízení vzdělávací soustavy v kontextu snižování nerovností ve vzdělávání, neboť bude možné jednoduše sledovat vymezení spádových obvodů v příslušných územích, aniž by bylo třeba ručně vyhledávat obecně závazné vyhlášky a případně jejich aktualizace. 

§ 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině  (Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů) a dále právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje v provozovně živnost, v jejíž náplni je péče o děti do 3 let věku nebo výchova dětí nad 3 roky věku v předškolních zařízeních (Příloha č. 2 a příloha č. 4 bod 72 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů), nebo mateřská škola, s výjimkou zařízení uvedených v § 46 odst. 4 větě druhé a zařízení, do nichž je docházka povinná, mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. Doklad o provedení pravidelného očkování nebo doklad o tom, že je dítě proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci, vydá poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost na žádost zákonného zástupce dítěte, pěstouna nebo fyzické osoby, které bylo dítě soudem svěřeno do osobní péče.

Zápis k předškolnímu vzdělávání, Infoservis 5.5.2025

V období od 2.květnado 16.května se koná zápis k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku. 
Individuální vzdělávání:
Zákonný zástupce dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné, může pro dítě v odůvodněných případech zvolit, že bude individuálně vzděláváno. Má-li být dítě individuálně vzděláváno převážnou část školního roku, je zákonný zástupce dítěte povinen toto oznámení učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku, tedy do konce května 2025.
Odložený nástup dítěte do mateřské školy
Pokud existují objektivní důvody pro odložený nástup dítěte do mateřské školy, je možné využít jednoho ze dvou postupů:
Přijetí k pozdějšímu datu– dítě je přijato k předem stanovenému pozdějšímu termínu (např. k 1. únoru 2026). Do té doby není vykazováno jako dítě mateřské školy, škola na něj nepobírá finanční prostředky. Pokud dochází do dětské skupiny, může dětská skupiny na takové dítě čerpat státní příspěvek až do ledna 2026.
Přijetí k 1. září– dítě je přijato k začátku školního roku, ale z objektivních důvodů může do školy nastoupit později. Nepřítomnost musí být řádně omluvena zákonným zástupcem dle pravidel ve školním řádu. Povinnost hradit úplatu za vzdělávání trvá i v době nepřítomnosti, avšak ředitel školy může v odůvodněných případech rozhodnout o jejím snížení nebo prominutí.

Zápisy do mateřských škol 2025

Přijímání dětí do mateřských škol musí probíhat v souladu s platnou legislativou. V návaznosti na novelu zákona o dětských skupinách je třeba věnovat zvýšenou pozornost správnému postupu při vydávání rozhodnutí o přijetí, aby nedocházelo k porušování práv zákonných zástupců a k nesprávnému čerpání veřejných prostředků.

V souvislosti s novelou zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy upozorňuje na některé nesprávné praktiky při zápisech do mateřských škol. V některých případech dochází k přijímání dětí způsobem, který nemá oporu v platné legislativě, a je tedy v rozporu se školským zákonem. Školy jsou proto vyzývány k okamžité nápravě tam, kde k těmto postupům dochází. Postup přijímání dětí do mateřské školy je pevně stanoven zákonem č. 561/2004 Sb., školským zákonem. Ředitel mateřské školy rozhoduje o přijetí dítěte ve správním řízení a vydává rozhodnutí, které obsahuje také den (datum) přijetí dítěte do školy. Tento den se stává rozhodujícím pro vznik práv a povinností mezi školou, dítětem a jeho zákonnými zástupci. Není přípustné sjednávat se zákonnými zástupci jiné, smluvně dohodnuté datum nástupu dítěte, než je datum uvedené v rozhodnutí.

Jak přihlásit dítě do školky 2024/2025

Základní informace k zápisu do MŠ pro školní rok 2025/2026:
•	Věk dítěte: přijímány jsou děti od 2 do 6 let, povinné předškolní vzdělávání platí pro děti, kterým bude do 31. 8. 2025 5 let.
•	Nárok: děti od 3 let mají na přijetí do školky zákonný nárok.
•	Spádová školka: dítě má nárok na přijetí do mateřské školy podle místa bydliště (spádová škola – informaci poskytne obecní úřad).
Termín zápisů:
2. – 16. května 2025
(Přesné datum zápisu zveřejňuje každá školka nebo obecní/městský úřad na webu.)
Dokumenty k zápisu:
•	vyplněná žádost o přijetí (dostupná v MŠ nebo na jejím webu),
•	osobní doklad dítěte i zákonného zástupce,
•	doklad o místě pobytu dítěte,
•	potvrzení pediatra o očkování nebo kontraindikaci.
Možnosti podání žádosti:
•	osobně,
•	poštou,
•	do datové schránky školy,
•	e-mailem s ověřeným elektronickým podpisem.
Další poznámky:
•	Školkovné se při povinné předškolní docházce neplatí, hradí se jen stravné.
•	Doporučuje se přijít s dítětem osobně.
•	Dokument obsahuje i úplný překlad do ukrajinštiny pro rodiče z Ukrajiny.
Cíl dokumentu: pomoci rodičům se zorientovat v procesu zápisu a jeho povinnostech, zejména u dětí s povinnou docházkou.


Dětský očkovací kalendář hrazeného očkování v ČR platný k 1. 9. 2019

Stanovisko Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k přijímání dětí do mateřských škol pro školní rok, který začíná 1. září 2017 

K zajištění jednotného postupu orgánů ochrany veřejného zdraví I. stupně, jakož i mateřských škol v otázce plnění § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 267/2015 Sb., vydává Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy toto stanovisko k přijímání dětí do mateřských škol pro školní rok, který začíná 1. září 2017: 
Dnem 1. ledna 2017 nabude účinnosti ustanovení § 34 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 178/2016 Sb., které stanoví:
 "Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné, není-li dále stanoveno jinak.". 
Podle čl. II bodu 1 přechodných ustanovení k novele školského zákona vyhlášené pod č. 178/2016 Sb.: 
„Předškolní vzdělávání podle § 34 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinné od 1. září 2017.“. 
Dnem 1. prosince 2015 nabyla účinnosti novela zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, vyhlášená pod č. 267/2015 Sb., kterou bylo změněno ustanovení § 50, které stanoví: 
„Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině a dále právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje v provozovně živnost nebo v případě právnické osoby též jinou činnost, v jejíž náplni je péče o děti do 3 let věku, nebo mateřská škola, s výjimkou zařízení uvedených v § 46 odst. 4 větě druhé a zařízení, do nichž je docházka povinná, mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.“. 
Nedílnou součástí vládního návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví, vyhlášené pod č. 267/2015 Sb., byla důvodová zpráva, v níž se ke změně ust. § 50 uvádí: 
„V ust. § 50 se dosavadní dikce rozšiřuje o právnické osoby, které v režimu mimo rámec živnosti provozují činnost, jejímž předmětem je pečovat o děti ve věku do tří let. Není důvod pro odchylný režim v těchto zařízeních, pokud jde o nepřijetí dítěte, které se nepodrobilo stanoveným pravidelným očkováním. Současně se však stanoví, že toto ustanovení neplatí pro zařízení vyjmenovaná v § 46 odst. 4 a zařízení, do nichž je docházka povinná, což může být např. poslední třída mateřské školy.“. 
Ve školském zákoně zůstává nadále zachováno a novelou z r. 2016 nebylo dotčeno ust. § 34 odst. 5, podle něhož:
 „Při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je třeba dodržet podmínky stanovené zvláštním právním předpisem22).“. Zvláštním právním předpisem se podle textu poznámky pod čarou č. 22 rozumí § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví. 
Ze shora uvedeného plyne, že mateřské školy mohou přijmout i dítě, které se nepodrobilo pravidelnému očkování, ani nemá doklad, že je proti nákaze imunní či se nemůže očkování podrobit z důvodů trvalé kontraindikace jen v případě, že patří do skupiny dětí, pro které je předškolní vzdělávání povinné. Počínaje dnem 1. 9. 2017 je předškolní vzdělávání povinné pro dítě, které před datem 1. 9. 2017 dosáhlo pěti let a více a dosud nezahájilo povinnou školní docházku. 
Uvedené jednoznačně plyne z účelu, který novela školského zákona provedená zákonem č. 178/2016 Sb. sledovala. Tím bylo zavést povinný rok předškolního vzdělávání, nikoli nepřímo novelizovat ust. § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví a prakticky učinit výjimku zakotvenou v tomto ustanovení nadbytečnou. Smyslem příslušného ustanovení školského zákona je připravit děti na povinnou školní docházku a zvýšit jejich připravenost na socializaci ve školním prostředí. Výjimka nadále cílí na povinné předškolní vzdělávání, což potvrzuje i výše citovaná důvodová zpráva k novele zákona o ochraně veřejného zdraví. Proto je nutné aplikovat výjimku ust. § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví pouze na děti, na které se vztahuje povinné předškolní vzdělávání a nevztahovat ji na mateřskou školu jako celek. 
Ostatní děti, pro které není předškolní vzdělávání povinné, tedy musí být před přijetím do mateřské školy nadále očkovány v rozsahu, jak vyplývá z § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví ve spojení s § 46 téhož zákona a vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem, pokud nemají potvrzení, že jsou proti nákaze imunní nebo se nemohou očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. 
Prioritou při přijímání dětí do předškolních kolektivních zařízení totiž nadále zůstává zachování kolektivní imunity, tj. takové formy imunity, ke které dochází, když je významné množství osob v populaci proočkováno proti konkrétnímu onemocnění a patogen ztrácí schopnost epidemické incidence. Kolektivní imunita nemůže ovlivnit patogenitu původce, ale může snížit cirkulaci původce v populaci, případně vést až k eliminaci původce v populaci. Právě míra proočkovanosti je klíčová pro dosažení kolektivní imunity a snížení cirkulace původců infekčních nákaz v populaci

Sborník stanovisek veřejného ochránce práv 23 (Školství), rok 2021

2. PŘIJÍMÁNÍ DĚTÍ DO MATEŘSKÉ ŠKOLY 
Od roku 2000 se veřejný ochránce práv opakovaně zabýval podněty lidí, kteří namítali neférovost přijímání dětí do mateřských škol. Nejčastěji šlo o nespokojené rodiče, jejichž dítě ředitel či ředitelka mateřské školy nepřijali. Ochránce za dobu svého působení eviduje přes 200 podnětů, které se týkaly procesu přijímání k předškolnímu vzdělávání. To je téměř 17 % z celkového počtu cca 1 200 podnětů, které se týkaly školství. Nejvíce podnětů ochránce zaznamenal v období od roku 2011 do roku 2014. To pravděpodobně souvisí s populačním vývojem obyvatel ČR a počtem zamítnutých žádostí o přijetí dítěte do mateřské školy.
Z toho důvodu ochránce vydal v roce 2010 doporučení, ve kterém zhodnotil soulad nejčastěji používaných kritérií pro přijetí do MŠ s právem na rovné zacházení (podrobnosti níže v kapitole III.2.2). Vzhledem k následným změnám právních předpisů své doporučení v roce 2012 a 2018 aktualizoval.

2.1 Právní úprava 
Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti od tří do šesti let. Do mateřské školy mohou být přijaty i dvouleté děti, které ale nemají na přijetí právní nárok. Pro pětileté děti je předškolní vzdělávání povinné. Zápisy probíhají v květnu a termín i místo zápisu stanovuje ředitel či ředitelka MŠ. O přijetí dítěte rozhoduje ředitel školy. K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti starší tří let s trvalým pobytem ve školském obvodu mateřské školy. Ředitel má před zápisem od obecního úřadu k dispozici seznam dětí s právem přednostního přijetí, viz § 34 školského zákona.
V souvislosti s přijímáním dětí do mateřských škol je vhodné připomenout i povinnosti obcí. Ty musejí především zajistit podmínky pro vzdělávání tříletých a starších dětí s trvalým pobytem na území obce.11 Tuto povinnost splní buď zřízením vlastní mateřské školy s dostatečnou kapacitou, nebo zajištěním vzdělávání dětí v mateřské škole zřizované jinou obcí. I přesto se však někdy ředitelé a ředitelky mateřských škol mohou ocitnout v nezáviděníhodné situaci, kdy musejí vyřídit více žádostí, než je kapacita školy. V takových případech většinou přistupují k tomu, že předem stanoví kritéria, podle kterých mezi dětmi vybírají.

2.2 Kritéria pro přijímání 
Zákonná kritéria pro přijetí
Školský zákon ředitelům škol stanovuje povinnost přednostně přijmout děti starší tří let, které mají trvalý pobyt ve školském obvodu mateřské školy (Ustanovení § 34 odst. 3 školského zákona). Jde o tzv. spádové děti. Kromě tohoto pravidla zákon nedává školám žádný návod, jak postupovat při přetlaku spádových nebo nespádových dětí. Je tak na odpovědnosti ředitelů a ředitelek škol, aby stanovili taková kritéria, která dodrží zásadu rovného přístupu ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace podle školského zákona (Ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) školského zákona) a antidiskriminačního zákona. 
NSS ke kritériím
Nejvyšší správní soud v této souvislosti v roce 2012 řekl, že kritéria musejí být logická, nediskriminační, předem stanovená a uplatňovaná rovně (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2012, čj. 1 As 35/2012-40). Kromě přednostního přijetí dětí předškolního věku by si soud dokázal jako další kritéria představit zvýhodnění starších dětí, zaměření na vzdělávání dětí v určité oblasti, teritoriální hledisko dle bydliště dítěte a sociální hledisko. V rozhodnutí z roku 2015 zdůraznil, že stanovení kritérií pro přijetí do mateřské školy je autonomním oprávněním ředitelů MŠ (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 8 As 154/2014). Pokud je některé kritérium nejasné, vykládá jej ředitel. Odvolací orgán pouze ověřuje, zda bylo kritérium stanoveno v souladu se zákonem a zda nebylo vykládáno diskriminačně.
Na ochránce se lidé nejčastěji obracejí s dotazy, zda lze používat kritérium zaměstnanosti rodičů, přítomnosti sourozence ve škole, trvalého pobytu dítěte nebo jeho věku. Na podobu kritérií mělo vliv i zavedení povinného předškolního roku.
Povinné předškolní vzdělávání 
Pokud mají ředitelé mateřských škol přetlak spádových dětí starších tří let, tak je vhodné, aby upřednostnili děti pětileté a starší. Tím totiž dětem umožní splnit jejich zákonnou povinnost. Zároveň platí, že přednostně se mají přijímat pouze spádové pětileté děti, nikoliv nespádové. Ty totiž mají spádovou mateřskou školu v místě svého trvalého pobytu.
Zaměstnanost rodičů Rodiče se ochránce opakovaně dotazují, proč mateřské školy nemohou při přijímání zohlednit, zda rodiče dítěte pracují nebo zda jsou s mladšími sourozenci doma na mateřské či rodičovské dovolené. Nejčastější námitka spočívá v tom, že rodiče, kteří se po rodičovské dovolené vracejí do zaměstnání nebo již pracují, mají větší potřebu dítě umístit do mateřské školy, aby mu tak zajistili hlídání. Naopak rodiče, kteří jsou doma, se o své děti mohou postarat sami.
Podle školského zákona mateřské školy dětem poskytují předškolní vzdělávání. Nejde o službu hlídání dětí, byť fakticky má umístění dítěte do mateřské školy i tento benefit. Mateřské školy umožňují dětem realizovat právo na vzdělání zakotvené v Listině základních práv a svobod (Ustanovení čl. 33 Listiny základních práv a svobod.). Kritérium zaměstnanosti rodičů tak lze použít pouze podpůrně (například při rovnosti bodů).
Sourozenec 
Upřednostnění dětí, které mají v mateřské škole starší sourozence, sleduje legitimní cíl. Tím je posilování sourozeneckých vazeb a slaďování rodinného a pracovního života rodičů (úspora času při doprovodu dětí do jedné mateřské školy namísto dvou). Na druhou stranu toto kritérium může znevýhodňovat děti-jedináčky, sourozence s větším věkovým rozdílem nebo nově přistěhované děti. Při přetlaku spádových dětí je proto možné jej použít pouze tehdy, pokud má odmítnuté dítě právo na přednostní přijetí i v jiné mateřské škole (jde o situaci, kdy jeden školský obvod zahrnuje více škol). Při vybírání nespádových dětí lze kritérium sourozence ve škole použít bez omezení.
Věk 
Věk je jedním z kritérií, které předpokládá školský zákon. Přednostně se podle něj přijímají děti starší tří let. Zákon už ale neřeší situace přetlaku těchto dětí. V takovém případě je legitimní upřednostnit děti starší oproti mladším. U nich se totiž předpokládá větší potřeba předškolního vzdělávání s blížícím se nástupem do základní školy. Kritérium věku za přípustné považuje i Městský soud v Praze. V rozhodnutí z roku 2014 konstatoval, že rozlišování mezi dětmi na základě věku sleduje legitimní cíl dosažení určitých dovedností, které jsou předpokladem řádného výkonu školní docházky. 
Podle ochránce však lze při přetlaku spádových dětí toto kritérium použít, pouze pokud mají odmítnuté děti právo na přednostní přijetí i v jiné mateřské škole. V opačném případě by to nebylo vůči odmítnutým dětem přiměřené. U nespádových dětí lze toto kritérium použít bez omezení. Zásadně však nelze přijmout starší nespádové dítě na úkor dítěte mladšího spádového s právem na přednostní přijetí (starší 3 let)
Trvalý pobyt 
Před zavedením povinnosti předškolního vzdělávání se na ochránce obraceli rodiče, kteří nesouhlasili s uplatněním kritéria trvalého pobytu u předškolních dětí. Zákon do konce srpna 2017 předpokládal pouze jedno přednostní kritérium – dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky (Ustanovení § 34 odst. 4 školského zákona). Toto kritérium bylo v zákoně bez vazby na trvalý pobyt dítěte. Zřizovatelé ale někdy tlačili na ředitele a ředitelky mateřských škol, aby upřednostňovali pouze děti s trvalým pobytem v obci. Za tyto děti totiž obce dostávají částku ze státního rozpočtu na úhradu provozních nákladů vzdělávání (např. pronájem budovy školy, energie, opravy).
Ochránce konstatoval, že vyloučení předškolních dětí s trvalým pobytem mimo obec není legitimní, pokud se takové kritérium uplatňuje bezvýhradně. Za takových okolností by totiž výrazně omezovalo právo nepřijatých dětí na vzdělání.
V současné době se již na ochránce lidé s tímto problémem neobracejí. Je to pravděpodobně z toho důvodu, že po zavedení povinného předškolního vzdělávání musejí mít mateřské školy vymezené školské obvody. Každé dítě tak má již nyní právo přednostního přijetí ve své spádové mateřské škole.

Losování
Pokud ředitel či ředitelka mateřské školy nebudou moci na základě vhodných kritérií rozhodnout o (ne)přijetí všech dětí, nabízí se varianta losování. Byť se může zdát toto opatření jako příliš tvrdé, může být za dané situace nejobjektivnější a nejspravedlivější.

2.3 Správní řízení 
Ředitelé a ředitelky mateřských škol vedou o žádostech o přijetí k předškolnímu vzdělávání správní řízení. Řídí se při něm správním řádem. Proti jejich zamítavému rozhodnutí mají rodiče možnost podat jménem dítěte odvolání, které vyřizuje krajský úřad. Pokud odvolání není úspěšné, lze se proti nezákonnému rozhodnutí bránit podáním správní žaloby k soudu. 
Neshody rodičů
Základní pravidla správního řízení, podmínky pro vydání rozhodnutí o přijetí a náležitosti rozhodnutí o nepřijetí popisuje doporučení veřejného ochránce práv k rovnému přístupu k povinné školní docházce (blíže viz kapitola VII.3). Analogicky jej lze využít i pro řízení o přijetí v mateřských školách. Kapitola IV.1.4 pak blíže popisuje postup v případech, kdy dochází k neshodám mezi rodiči o tom, do které mateřské školy dítě zapsat. 
Obtěžující výrok
Ochránce řešil případ, kdy ředitel mateřské školy při přijímání dětí do MŠ prohlásil, že není nadšený z toho, že bude mít ve škole cizince. Matka dětí-cizinců to vnímala jako diskriminaci. Ochránce dospěl k závěru, že namítaný výrok sice hraničil s obtěžováním, nedosáhl však dostatečné intenzity. Jednání ředitele školy bylo neprofesionální, ale o diskriminaci se nejednalo. 
Nedostatečná kapacita po odvolán
V dalším případě šlo o nedostatečnou kapacitu školy poté, co krajský úřad jako odvolací orgán změnil rozhodnutí ředitelky školy o nepřijetí dítěte do MŠ tak, že se dítě přijímá. V mezidobí, než se odvolání vyřídilo, však mateřská škola naplnila svou kapacitu. Ochránce dospěl k závěru, že krajský úřad postupoval správně, když původní nezákonné rozhodnutí změnil. Otázku nedostatečné kapacity má následně řešit zřizovatel školy. Ochránce zároveň dal ředitelce školy ke zvážení, zda by bylo vhodné pro účely odvolání ponechat určité procento míst neobsazené, aby se do budoucna vyhnula situacím, že pro dítě po úspěšném odvolání nebude ve škole místo.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 364/2005 Sb.

Čl. 8
Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace mateřské školy týkajících se zápisu k předškolnímu vzdělávání
(1) Za stávající školní rok se předávají údaje o počtech zapisovaných dětí podle výsledku zápisu, pohlaví, věku a podle skutečnosti, zda se jejich místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, nachází ve spádovém obvodu školy, v případě školy zřízené obcí nebo svazkem obcí.
(2) Agregované údaje podle odstavce 1 se nepředávají za školy při zdravotnických zařízeních a školy při školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy či ochranné výchovy.

Přijímání dětí do mateřské školy bez povinného očkování (Zdroj: www.bozpinfo.cz (školství) )

Ústavní soud potvrdil, že ředitelka mateřské školy nemůže přijmout k předškolnímu vzdělávání dítě, které se nepodrobilo povinnému očkování (nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci). 
Z jeho rozhodnutí vyjímám části, které můžete použít při jednání s rodiči (text je mírně upraven). 
Stát nemůže připustit, aby zájem jednotlivce převážil nad zájmy ostatních dětí. Rodiče mohou zvolit jinou alternativní cestu a pečovat o dítě jinými způsoby, než za využití služeb mateřské školy zřízené podle školského zákona. Rodiče svým rozhodnutím neočkovat mohou ohrozit na zdraví i na životě nejen vlastní ale i ostatní děti. Jde zde tedy o princip solidarity. V zájmu ochrany veřejného zdraví by mělo převážit přesvědčení, že rizika vedlejších účinků vakcinace jsou naprosto nesrovnatelná s rizikem, kdy poklesne v populaci tzv. proočkovanost. 
Ustanovení, zavádějící očkování jako podmínku pro přijetí dítěte do předškolního zařízení, sice nepochybně představuje jisté omezení práva na vzdělání, avšak nejde o takový zásah, který by všem neočkovaným dětem bez výjimky znemožnil přijetí do předškolního zařízení.

Příklad rozhodnutí:
Úplný název právního subjektu vykonávajícího činnost školy/škol

Rozhodnutí o nepřijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání (očkování)

Č.j.:………………							Do vlastních rukou:
ROZHODNUTÍ
Ředitel mateřské školy, jejíž činnost vykonává Mateřská škola……, rozhodl podle ustanovení § 34 odst. 3 a § 165 odst. 2b) zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodl že
n e p ř i j í m á  
………, narozeného …, do Mateřské školy ………. 

Odůvodnění:
Dítě se nepřijímá k předškolnímu vzdělávání z důvodu nesplnění podmínky, která je uvedena v § 34 odst. 5 školského zákona, ve které je uvedeno, 
Při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je třeba dodržet podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, kterým je zákon č. 258/2000 Sb., § 50. 

§ 50 zákona č. 258/2000 Sb.
Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině (Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů) a dále právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje v provozovně živnost nebo v případě právnické osoby též jinou činnost, v jejíž náplni je péče o děti do 3 let věku, nebo mateřská škola, s výjimkou zařízení uvedených v § 46 odst. 4 větě druhé a zařízení, do nichž je docházka povinná, mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že dítě, které se nepodrobilo stanovenému pravidelnému očkování, zákonný zástupce dítěte nedoložil doklad, že se pro trvalou kontraindikaci nemůže očkování podrobit nebo o tom, že je proti nákaze imunní, nemůže být do MŠ přijato. 
 
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává u ředitele mateřské školy, jejíž činnost vykonává Mateřská škola, …, a rozhoduje o něm Krajský úřad ….
………………………………..
ředitel mateřské školy

Účastník řízení: ............................

Nejčastější dotazy k problematice mateřských škol, MŠMT ČR

Přijímání dětí po navýšení kapacity MŠ

V případě, že dojde k navýšení kapacity mateřské školy (např. po zápise na školní rok 2011/2012 zřizovatel rozhodne, že navýší od září 2011 kapacitu MŠ, ale rozhodnutí o přijetí i nepřijetí jsou již vydána), je nutné stanovit po dohodě se zřizovatelem nový termín, místo a dobu pro podávání žádostí o přijetí k předškolnímu vzdělávání od nadcházejícího školního roku a provést tak standardní přijímací řízení (tj. rozhodnout o všech podaných žádostech v souladu se správním řádem). Jestliže totiž došlo k vydání rozhodnutí o nepřijetí dítěte, nelze ho změnit a vydat rozhodnutí o přijetí.

Kritéria pro přijetí by měla být stejná, jako jste měla v prvním kole, aby nevznikaly nedůvodné rozdíly při přijímání dětí v prvním a druhém kole. Žádost o přijetí mohou samozřejmě podat i ti, kteří tak v prvním kole neučinili. Zároveň je třeba dodržet zásadu procesní ekonomie (ust. § 6 odst. 2 správního řádu), podle které postupuje správní orgán tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje. Současně platí, že lze-li potřebné údaje získat z úřední evidence, kterou správní orgán sám vede, a pokud o to dotčená osoba požádá, je povinen její obstarání zajistit. To znamená, že lze využít určitých podkladů z původní agendy.

Jak je to s přijímáním dětí k předškolnímu vzdělávání? Kdo rozhoduje o přijetí, kdo stanovuje kritéria, má dítě právo na předškolní vzdělávání?
K předškolnímu vzdělávání přijímá děti ředitel mateřské školy. Ten také stanoví kritéria pro přijetí. Ze zákona musí vzít přednostně děti uvedené v § 34 odst. 3 školského zákona – od tří let vždy s podmínkou trvalého pobytu ve spádovém obvodu mateřské školy. V případě, že nelze tyto děti z kapacitních důvodů přijmout nebo obec mateřskou školu nezřizuje, má obec, ve které má dítě místo trvalého pobytu, povinnost zajistit mu místo v jiné mateřské škole zřizované obcí nebo svazkem obcí (ustanovení § 179 odst. 2 školského zákona).
Mateřské školy se organizují pro děti zpravidla od tří do šesti let, nejdříve však od dvou let. Děti mladší tří let však nemají na přijetí právní nárok.
K zápisu se může zákonný zástupce dostavit i s dítětem mladším tří let, které je schopné účastnit se předškolního vzdělávání v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání (RVP PV). Toto je na individuálním posouzení ředitele mateřské školy a vytvoření odpovídajících podmínek pro vzdělávání dětí mladších tří let.  
Jedná-li se o firemní mateřskou školu zřízenou v souladu s § 34, odst. 8 školského zákona, přijímá děti ředitel mateřské školy dle kritérií stanovených zřizovatelem, je-li jím stát, kraj, obec nebo svazek obcí. V ostatních případech rozhoduje na základě kritérií stanovených vnitřním předpisem právnické osoby vykonávající činnost školy.  Kritéria se zveřejní předem, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Často kladené otázky (FAQ)2020

Jak se budou řešit případy, kdy děti k zápisu nepřišly?
Nepřihlásit dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání školský zákon neumožňuje. Rodiče mohou volit pro své dítě z několika variant povinného předškolního vzdělávání, a to podle toho, co je pro něj nejvhodnější.
V případě, že bývá dítě často nemocné nebo má rodina jiné důvody pro to, aby dítě nedocházelo do kolektivu vrstevníků, mohou rodiče zvolit formu individuálního vzdělávání, při němž dítě do mateřské školy nedochází. Každopádně, pokud rodič nesplnil svou zákonnou povinnost, dopustil se přestupku (§ 182a školského zákona).
Dalším důvodem k nepřihlášení dětí je, že pobývají v cizině, kde se na ně povinné předškolní vzdělávání nevztahuje a také nemají oznamovací povinnost vůči spádové mateřské škole. MŠMT doporučuje rodičům dětí, které pobývají v cizině, aby tuto skutečnost spádové mateřské škole oznámili, pokud mají na území ČR trvalý pobyt.

 (přijetí dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání podle § 34 odst. 1 školského zákona)

Úplný název právního subjektu vykonávajícího činnost školy/škol
Do vlastních rukou

Vážený pan(paní
Č. j.: …
V … dne …

ROZHODNUTÍ
Ředitel mateřské školy, jejíž činnost vykonává Základní škola a mateřská škola …, rozhodl podle ustanovení § 34 odst. 1 § 165 odst. 2 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů takto:
…, nar. …, bytem …, se od (datum přijetí) přijímá k povinnému předškolnímu vzdělávání v mateřské škole, jejíž činnost vykonává Základní škola a mateřská škola …
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává u ředitele mateřské školy, jejíž činnost vykonává Základní škola a mateřská škola …, a rozhoduje o něm Krajský úřad ….

………………………
ředitel školy

Účastník řízení: … (zákonný zástupce dítěte)


Úplný název právního subjektu vykonávajícího činnost školy/škol

Rozhodnutí o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání

Č.j.:………………							Do vlastních rukou:


Ředitel mateřské školy, jejíž činnost vykonává  …úplný název školy……, podle ustanovení § 34 odst. 3, a § 165 odst. 2b) zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodl že

n e p ř i j í m á  

………, narozeného …, do  …úplný název školy……. 

Odůvodnění:

Odůvodnění je nedílnou a velmi důležitou součástí rozhodnutí. MŠMT doporučuje, aby ředitelé/ky mateřských škol svá rozhodnutí odůvodňovali důkladně a pečlivě. Odůvodnění musí shrnout výsledky řízení, tj. uvést, jaké skutečnosti byly podkladem pro vydání rozhodnutí. Ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu stanoví, že v odůvodnění se uvedou důvody výroku, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků.

Rozhodnutí o přijetí, resp. nepřijetí, k předškolnímu vzdělávání by tedy mělo obsahovat zejména informace o volné kapacitě mateřské školy, počtu podaných žádostí, počtu přijatých dětí a kritériích k přijetí dítěte. V odůvodnění musí být provedena individualizace případu, aby z něj bylo patrné, proč správní orgán (ředitel/ka) rozhodl v konkrétním případě tak, jak rozhodl.
Chybějící nebo nedostatečné odůvodnění (např. odůvodnění spočívající pouze v konstatování, že dítě nebylo přijato z kapacitních důvodů nebo rozhodnutí, které obsahuje jen odkaz na příslušná ustanovení právních předpisů) je podle ustálené judikatury nepřezkoumatelné, neboť důvody, o něž se výrok opírá, zcela chybějí. Takové rozhodnutí musí být v odvolacím nebo přezkumném řízení zrušeno. 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává u ředitele školy, jejíž činnost vykonává …úplný název školy …, a rozhoduje o něm Krajský úřad …… (kraj).


V……………dne…………………..


……………………				………………………………………..	
Otisk úředního				ředitel školy (jméno, příjmení, podpis)
razítka (kulaté razítko)

Účastník řízení: 
Jméno a příjmení dítěte

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H566 — Ukončení předškolního vzdělávání

Ukončení předškolního vzdělávání
 
§ 35 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Ředitel mateřské školy může po předchozím upozornění písemně oznámeném zákonnému zástupci dítěte rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání, jestliže
a) se dítě bez omluvy zákonného zástupce nepřetržitě neúčastní předškolního vzdělávání po dobu delší než dva týdny,
b) zákonný zástupce závažným způsobem opakovaně narušuje provoz mateřské školy,
c) ukončení doporučí v průběhu zkušebního pobytu dítěte lékař nebo školské poradenské zařízení,
d) zákonný zástupce opakovaně neuhradí úplatu za vzdělávání v mateřské škole nebo úplatu za školní stravování (§ 123) ve stanoveném termínu a nedohodne s ředitelem jiný termín úhrady.
(2) Rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání nelze v případě dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné.  
(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o podmínkách provozu mateřské školy, organizaci předškolního vzdělávání včetně rozsahu povinného předškolního vzdělávání, zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, jejich stravování a další speciální péči o děti.

§ 165 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
 
(2) Ředitel školy a školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:
b) přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 a ukončení předškolního vzdělávání podle § 35, zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální podle § 48a, zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy podle § 47.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H650 — Zápis do mateřské školy

Zápis do mateřské školy
 
§ 34 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(2) Zápis k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku se koná v období od 15. března do 15. dubna. Termín a místo zápisu stanoví ředitel mateřské školy v dohodě se zřizovatelem a zveřejní je způsobem v místě obvyklým.
(4) Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod mateřské školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu seznam dětí uvedených v odstavci 3. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte.

§ 165 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(2) Ředitel školy a školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:
b) přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 a ukončení předškolního vzdělávání podle § 35,

§ 178 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Školské obvody
(1) Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu, v případě cizinců s místem pobytu, na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem47) nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních. Obec
a) zřizuje a zrušuje základní školu, nebo
b) zajišťuje plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.
(2) Obec je povinna zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání dětí přednostně přijímaných podle § 34 odst. 3. Obec
a) zřizuje a zrušuje mateřskou školu, nebo
b) zajišťuje předškolní vzdělávání v mateřské škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.
(3) Na území obce, části území obce nebo na území více obcí se vymezují školské obvody spádové mateřské nebo základní školy, a to zvlášť pro mateřskou školu, pro první stupeň základní školy a pro druhý stupeň základní školy tak, že
a) je-li v obci jedna mateřská nebo základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod celé území obce,
b) je-li v obci více mateřských nebo základních škol zřizovaných obcí, vymezí obec školské obvody,
c) v případě mateřské nebo základní školy zřízené svazkem obcí vymezí každá z dotčených obcí příslušnou část školského obvodu,
d) je-li veřejnoprávní smlouvou uzavíranou mezi obcemi vytvořen společný školský obvod mateřské nebo základní školy zřizované některou z těchto obcí, vymezí každá z dotčených obcí příslušnou část společného školského obvodu; veřejnoprávní smlouvu schvaluje zastupitelstvo obce v samostatné působnosti.
(4) Školský obvod podle odstavce 3 písm. b) až d) nebo jeho část vymezí zastupitelstvo obce v samostatné působnosti opatřením obecné povahy. Toto opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy obec oznámí vyvěšením na své úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na dobu nejméně 15 dnů. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti zápisem školského obvodu do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle § 179 odst. 1.
(5) Školský obvod, jeho část nebo více školských obvodů musí pokrýt území obce beze zbytku.
(6) Pokud území obce nebo jeho část nespadá pod školský obvod ani společný školský obvod a je ohroženo plnění povinné školní docházky dítěte podle odstavce 1 nebo povinné předškolní vzdělávání dítěte podle odstavce 2, krajský úřad opatřením obecné povahy pro toto území vytvoří nebo na ně rozšíří školský obvod nebo společný školský obvod mateřské nebo základní školy zřizované touto nebo jinou obcí nebo svazkem obcí, a to s platností nejdéle na 24 měsíců. Námitky proti návrhu opatření obecné povahy podle věty první může podat obec, pro jejíž území nebo jeho část je vytvořen nebo na ně rozšířen školský obvod nebo společný školský obvod mateřské nebo základní školy, a dále obec, která zřizuje danou mateřskou nebo základní školu nebo je členem svazku obcí, který zřizuje danou mateřskou nebo základní školu. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti zápisem školského obvodu do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle § 179 odst. 1. Bude-li některým ze způsobů podle odstavce 3 vymezen školský obvod pro území obce nebo jeho část, pozbývá opatření obecné povahy v odpovídajícím rozsahu účinnosti.
(7) Školský obvod se nestanoví škole zřízené v souladu s § 16 odst. 9, škole při zdravotnickém zařízení a školám zřizovaným jinými zřizovateli než obcí nebo svazkem obcí. Spádovou mateřskou školou nemůže být lesní mateřská škola podle § 34 odst. 9.
(8) V rámci dopravní obslužnosti48) území kraje je kraj povinen zajistit dopravu do spádové mateřské nebo základní školy a ze spádové mateřské nebo základní školy, pokud vzdálenost spádové mateřské nebo základní školy od místa trvalého pobytu dítěte nebo žáka přesáhne 4 km. 
(9) Obec nebo svazek obcí dále zřizuje a zrušuje
a) mateřské a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek stanovených v § 14 a
b) zařízení školního stravování sloužící dětem a žákům škol, které zřizuje.
(10) Obec nebo svazek obcí může dále zřizovat a zrušovat
a) základní umělecké školy,
b) školská zařízení pro zájmové vzdělávání,
c) školská účelová zařízení a
d) školy nebo školská zařízení, které jinak zřizuje kraj nebo ministerstvo, pokud má potřebné finanční, materiální a personální zabezpečení jejich činnosti orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení.

§ 179 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Zápis školského obvodu do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí
(1) Školské obvody jsou účelovými územními prvky vedenými v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí; vznikají zápisem do tohoto registru.
(2) Editorem údajů o školském obvodu v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí je
a) obec, která školu zřizuje, je-li školský obvod vytvořen podle § 178 odst. 3 písm. a) nebo vymezen podle § 178 odst. 3 písm. b) a d),
b) obec pověřená svazkem obcí, je-li školský obvod vymezen podle § 178 odst. 3 písm. c),
c) kraj, který vytváří nebo rozšiřuje školský obvod nebo společný školský obvod podle § 178 odst. 6.
(3) Je-li vymezen školský obvod spádové mateřské nebo základní školy podle § 178 odst. 3 písm. c) nebo d), musí se zápisem školského obvodu do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí před zápisem souhlasit také všechny obce, pro jejichž území je školský obvod vymezen a které nejsou editorem údajů podle odstavce 2.
(4) Vymazat školský obvod vymezený podle § 178 odst. 3 nebo 6 nebo jeho část může ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí pouze editor údajů. Výmazem ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí školský obvod nebo jeho část zaniká.
(5) O školském obvodu se v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedou
a) identifikační údaje, kterými jsou kód a název školského obvodu; tyto údaje se školskému obvodu přiřadí automatizovaně při jeho zápisu do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí,
b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice školského obvodu a definiční bod na území školského obvodu, 
c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky a
d) další údaje, kterými jsou název a identifikační číslo právnické osoby vykonávající činnost školy, které se školský obvod vymezuje, kód adresního místa sídla školy a údaj o tom, jaké ročníky jsou v základní škole na prvním a druhém stupni zřizovány.
(6) Údaje vedené o školském obvodu v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí jsou referenční.
(7) Základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí zprostředkovává z rejstříku škol a školských zařízení údaje o škole, které je školský obvod vymezen, o právnické osobě vykonávající činnost školy a o jejím zřizovateli.
Výklad
Stanovují se spádové obvody mateřských škol a základních škol pro plnění povinné školní docházky prostřednictvím elektronického zápisu v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN). Toto opatření významně sníží administrativu na straně obcí (nebudou již vydávat standardní obecně závaznou vyhlášku, úpravy/změny ve spádových obvodech by se rovněž činily změnou v zápisu apod.). Zároveň toto opatření bude znamenat zásadní podporu pro řízení vzdělávací soustavy v kontextu snižování nerovností ve vzdělávání, neboť bude možné jednoduše sledovat vymezení spádových obvodů v příslušných územích, aniž by bylo třeba ručně vyhledávat obecně závazné vyhlášky a případně jejich aktualizace. 

§ 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině  (Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů) a dále právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje v provozovně živnost, v jejíž náplni je péče o děti do 3 let věku nebo výchova dětí nad 3 roky věku v předškolních zařízeních (Příloha č. 2 a příloha č. 4 bod 72 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů), nebo mateřská škola, s výjimkou zařízení uvedených v § 46 odst. 4 větě druhé a zařízení, do nichž je docházka povinná, mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. Doklad o provedení pravidelného očkování nebo doklad o tom, že je dítě proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci, vydá poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost na žádost zákonného zástupce dítěte, pěstouna nebo fyzické osoby, které bylo dítě soudem svěřeno do osobní péče.

Zápis k předškolnímu vzdělávání, Infoservis 5.5.2025

V období od 2.květnado 16.května se koná zápis k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku. 
Individuální vzdělávání:
Zákonný zástupce dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné, může pro dítě v odůvodněných případech zvolit, že bude individuálně vzděláváno. Má-li být dítě individuálně vzděláváno převážnou část školního roku, je zákonný zástupce dítěte povinen toto oznámení učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku, tedy do konce května 2025.
Odložený nástup dítěte do mateřské školy
Pokud existují objektivní důvody pro odložený nástup dítěte do mateřské školy, je možné využít jednoho ze dvou postupů:
Přijetí k pozdějšímu datu– dítě je přijato k předem stanovenému pozdějšímu termínu (např. k 1. únoru 2026). Do té doby není vykazováno jako dítě mateřské školy, škola na něj nepobírá finanční prostředky. Pokud dochází do dětské skupiny, může dětská skupiny na takové dítě čerpat státní příspěvek až do ledna 2026.
Přijetí k 1. září– dítě je přijato k začátku školního roku, ale z objektivních důvodů může do školy nastoupit později. Nepřítomnost musí být řádně omluvena zákonným zástupcem dle pravidel ve školním řádu. Povinnost hradit úplatu za vzdělávání trvá i v době nepřítomnosti, avšak ředitel školy může v odůvodněných případech rozhodnout o jejím snížení nebo prominutí.
Zápisy do mateřských škol 2025

Přijímání dětí do mateřských škol musí probíhat v souladu s platnou legislativou. V návaznosti na novelu zákona o dětských skupinách je třeba věnovat zvýšenou pozornost správnému postupu při vydávání rozhodnutí o přijetí, aby nedocházelo k porušování práv zákonných zástupců a k nesprávnému čerpání veřejných prostředků.

V souvislosti s novelou zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy upozorňuje na některé nesprávné praktiky při zápisech do mateřských škol. V některých případech dochází k přijímání dětí způsobem, který nemá oporu v platné legislativě, a je tedy v rozporu se školským zákonem. Školy jsou proto vyzývány k okamžité nápravě tam, kde k těmto postupům dochází. Postup přijímání dětí do mateřské školy je pevně stanoven zákonem č. 561/2004 Sb., školským zákonem. Ředitel mateřské školy rozhoduje o přijetí dítěte ve správním řízení a vydává rozhodnutí, které obsahuje také den (datum) přijetí dítěte do školy. Tento den se stává rozhodujícím pro vznik práv a povinností mezi školou, dítětem a jeho zákonnými zástupci. Není přípustné sjednávat se zákonnými zástupci jiné, smluvně dohodnuté datum nástupu dítěte, než je datum uvedené v rozhodnutí.

Jak přihlásit dítě do školky 2024/2025

Základní informace k zápisu do MŠ pro školní rok 2025/2026:
•	Věk dítěte: přijímány jsou děti od 2 do 6 let, povinné předškolní vzdělávání platí pro děti, kterým bude do 31. 8. 2025 5 let.
•	Nárok: děti od 3 let mají na přijetí do školky zákonný nárok.
•	Spádová školka: dítě má nárok na přijetí do mateřské školy podle místa bydliště (spádová škola – informaci poskytne obecní úřad).
Termín zápisů:
2. – 16. května 2025
(Přesné datum zápisu zveřejňuje každá školka nebo obecní/městský úřad na webu.)
Dokumenty k zápisu:
•	vyplněná žádost o přijetí (dostupná v MŠ nebo na jejím webu),
•	osobní doklad dítěte i zákonného zástupce,
•	doklad o místě pobytu dítěte,
•	potvrzení pediatra o očkování nebo kontraindikaci.
Možnosti podání žádosti:
•	osobně,
•	poštou,
•	do datové schránky školy,
•	e-mailem s ověřeným elektronickým podpisem.
Další poznámky:
•	Školkovné se při povinné předškolní docházce neplatí, hradí se jen stravné.
•	Doporučuje se přijít s dítětem osobně.
•	Dokument obsahuje i úplný překlad do ukrajinštiny pro rodiče z Ukrajiny.
Cíl dokumentu: pomoci rodičům se zorientovat v procesu zápisu a jeho povinnostech, zejména u dětí s povinnou docházkou.

Dětský očkovací kalendář hrazeného očkování v ČR platný k 1. 9. 2019

Dětský očkovací kalendář hrazeného očkování v ČR platný k 1. 9. 2019

Stanovisko Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k přijímání dětí do mateřských škol pro školní rok, který začíná 1. září 2017 

K zajištění jednotného postupu orgánů ochrany veřejného zdraví I. stupně, jakož i mateřských škol v otázce plnění § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 267/2015 Sb., vydává Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy toto stanovisko k přijímání dětí do mateřských škol pro školní rok, který začíná 1. září 2017: 
Dnem 1. ledna 2017 nabude účinnosti ustanovení § 34 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 178/2016 Sb., které stanoví:
 "Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné, není-li dále stanoveno jinak.". 
Podle čl. II bodu 1 přechodných ustanovení k novele školského zákona vyhlášené pod č. 178/2016 Sb.: 
„Předškolní vzdělávání podle § 34 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinné od 1. září 2017.“. 
Dnem 1. prosince 2015 nabyla účinnosti novela zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, vyhlášená pod č. 267/2015 Sb., kterou bylo změněno ustanovení § 50, které stanoví: 
„Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině a dále právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje v provozovně živnost nebo v případě právnické osoby též jinou činnost, v jejíž náplni je péče o děti do 3 let věku, nebo mateřská škola, s výjimkou zařízení uvedených v § 46 odst. 4 větě druhé a zařízení, do nichž je docházka povinná, mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.“. 
Nedílnou součástí vládního návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví, vyhlášené pod č. 267/2015 Sb., byla důvodová zpráva, v níž se ke změně ust. § 50 uvádí: 
„V ust. § 50 se dosavadní dikce rozšiřuje o právnické osoby, které v režimu mimo rámec živnosti provozují činnost, jejímž předmětem je pečovat o děti ve věku do tří let. Není důvod pro odchylný režim v těchto zařízeních, pokud jde o nepřijetí dítěte, které se nepodrobilo stanoveným pravidelným očkováním. Současně se však stanoví, že toto ustanovení neplatí pro zařízení vyjmenovaná v § 46 odst. 4 a zařízení, do nichž je docházka povinná, což může být např. poslední třída mateřské školy.“. 
Ve školském zákoně zůstává nadále zachováno a novelou z r. 2016 nebylo dotčeno ust. § 34 odst. 5, podle něhož:
 „Při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je třeba dodržet podmínky stanovené zvláštním právním předpisem22).“. Zvláštním právním předpisem se podle textu poznámky pod čarou č. 22 rozumí § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví. 
Ze shora uvedeného plyne, že mateřské školy mohou přijmout i dítě, které se nepodrobilo pravidelnému očkování, ani nemá doklad, že je proti nákaze imunní či se nemůže očkování podrobit z důvodů trvalé kontraindikace jen v případě, že patří do skupiny dětí, pro které je předškolní vzdělávání povinné. Počínaje dnem 1. 9. 2017 je předškolní vzdělávání povinné pro dítě, které před datem 1. 9. 2017 dosáhlo pěti let a více a dosud nezahájilo povinnou školní docházku. 
Uvedené jednoznačně plyne z účelu, který novela školského zákona provedená zákonem č. 178/2016 Sb. sledovala. Tím bylo zavést povinný rok předškolního vzdělávání, nikoli nepřímo novelizovat ust. § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví a prakticky učinit výjimku zakotvenou v tomto ustanovení nadbytečnou. Smyslem příslušného ustanovení školského zákona je připravit děti na povinnou školní docházku a zvýšit jejich připravenost na socializaci ve školním prostředí. Výjimka nadále cílí na povinné předškolní vzdělávání, což potvrzuje i výše citovaná důvodová zpráva k novele zákona o ochraně veřejného zdraví. Proto je nutné aplikovat výjimku ust. § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví pouze na děti, na které se vztahuje povinné předškolní vzdělávání a nevztahovat ji na mateřskou školu jako celek. 
Ostatní děti, pro které není předškolní vzdělávání povinné, tedy musí být před přijetím do mateřské školy nadále očkovány v rozsahu, jak vyplývá z § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví ve spojení s § 46 téhož zákona a vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem, pokud nemají potvrzení, že jsou proti nákaze imunní nebo se nemohou očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. 
Prioritou při přijímání dětí do předškolních kolektivních zařízení totiž nadále zůstává zachování kolektivní imunity, tj. takové formy imunity, ke které dochází, když je významné množství osob v populaci proočkováno proti konkrétnímu onemocnění a patogen ztrácí schopnost epidemické incidence. Kolektivní imunita nemůže ovlivnit patogenitu původce, ale může snížit cirkulaci původce v populaci, případně vést až k eliminaci původce v populaci. Právě míra proočkovanosti je klíčová pro dosažení kolektivní imunity a snížení cirkulace původců infekčních nákaz v populaci.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 364/2005 Sb.

Čl. 8
Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace mateřské školy týkajících se zápisu k předškolnímu vzdělávání
(1) Za stávající školní rok se předávají údaje o počtech zapisovaných dětí podle výsledku zápisu, pohlaví, věku a podle skutečnosti, zda se jejich místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, nachází ve spádovém obvodu školy, v případě školy zřízené obcí nebo svazkem obcí.
(2) Agregované údaje podle odstavce 1 se nepředávají za školy při zdravotnických zařízeních a školy při školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy či ochranné výchovy.

Přijímání dětí do mateřské školy bez povinného očkování (Zdroj: www.bozpinfo.cz - školství)

Ústavní soud potvrdil, že ředitelka mateřské školy nemůže přijmout k předškolnímu vzdělávání dítě, které se nepodrobilo povinnému očkování (nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci). 
Z jeho rozhodnutí vyjímám části, které můžete použít při jednání s rodiči (text je mírně upraven). 
Stát nemůže připustit, aby zájem jednotlivce převážil nad zájmy ostatních dětí. Rodiče mohou zvolit jinou alternativní cestu a pečovat o dítě jinými způsoby, než za využití služeb mateřské školy zřízené podle školského zákona. Rodiče svým rozhodnutím neočkovat mohou ohrozit na zdraví i na životě nejen vlastní ale i ostatní děti. Jde zde tedy o princip solidarity. V zájmu ochrany veřejného zdraví by mělo převážit přesvědčení, že rizika vedlejších účinků vakcinace jsou naprosto nesrovnatelná s rizikem, kdy poklesne v populaci tzv. proočkovanost. 
Ustanovení, zavádějící očkování jako podmínku pro přijetí dítěte do předškolního zařízení, sice nepochybně představuje jisté omezení práva na vzdělání, avšak nejde o takový zásah, který by všem neočkovaným dětem bez výjimky znemožnil přijetí do předškolního zařízení.
 
MŠMT - Vyjádření k elektronickému způsobu zápisu do mateřských škol, č.j. MSMT-4160/2018-2

MŠMT se vyjádřilo ke způsobu elektronických zápisů do mateřských škol, které v některých obcích a městech probíhají.

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KROK ZA KROKEM PŘI ZÁPISU K PŘEDŠKOLNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ, MŠMT 2022

Obsah
Úvod
1. Den otevřených dveří
2. Stanovení termínu a místa zápisu k předškolnímu vzdělávání
3. Stanovení kritérií přijímacího řízení 
4. Zveřejnění a příprava dokumentace 
5. Průběh zápisu
6. Posouzení podkladů pro rozhodnutí a rozhodnutí
7. Oznámení rozhodnutí
8. Odvolání a nabytí právní moci rozhodnutí
9. Schůzka s nově přijatými dětmi
10. Doplňující informace: Jiné formy plnění povinného předškolního vzdělávání, nepřihlášení dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání
11. Odlišnosti při přijímacím řízení cizinců, kterým byla v ČR poskytnuta dočasná ochrana podle zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny

Úvod 
Tento materiál je určen vedoucím pracovníkům tzv. veřejných mateřských škol (O tzv. veřejné škole se mluví, je-li zřizovatelem právnické osoby vykonávající činnost školy stát, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí. Spádovost se týká pouze škol zřizovaných obcí nebo dobrovolným svazkem obcí a netýká se lesních mateřských škol) a uvádí přehled nutných i doporučených kroků při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání, včetně postupu ve správním řízení. 

Materiál zahrnuje: 
 Informativní části (označené piktogramem I) – v těchto pasážích MŠMT informuje o některých zásadních skutečnostech, odkazuje na jiné zdroje informací, stanoviska jiných správních úřadů apod. 
 Doporučující části (označené piktogramem D) – v těchto pasážích MŠMT metodicky podporuje školy s tím záměrem, aby dodržením níže uvedených doporučených postupů vytvořily optimální podmínky pro vzdělávání dětí. 
 Závazné části (označené piktogramem §) – v těchto pasážích MŠMT poskytuje informace vyplývající ze stěžejních právních předpisů. 

1. Den otevřených dveří 
D Nabídka dne otevřených dveří umožní rodičům seznámit se s fungováním a prostředím mateřské školy a pomůže jim vybrat pro jejich děti nejvhodnější školu. 

2. Stanovení termínu a místa zápisu k předškolnímu vzdělávání 
§ Konkrétní termín (v období od 2. do 16. května) a místo zápisu k předškolnímu vzdělávání stanoví ředitel školy v dohodě se zřizovatelem (§ 34 odst. 2 školského zákona). 

3. Stanovení kritérií přijímacího řízení 
D Zákon neukládá povinnost stanovit kritéria přijímacího řízení, nicméně jsou nezbytná v případě, že mateřská škola nemůže vyhovět všem uchazečům (Dle zákona je třeba stanovit kritéria pouze u tzv. zaměstnaneckých mateřských škol, kdy kritéria stanoví zřizovatel § 34 odst. 8 školského zákona). Základem jsou zákonná kritéria, resp. podmínky pro přijetí. Kritéria mohou být stanovena sestupně (primárně jsou přijímány děti dle prvního kritéria, při vyšším počtu dětí se přistoupí k druhému kritériu atd.), nebo může být za jednotlivá kritéria stanoven počet bodů, jejichž součet pak rozhodne o výsledném pořadí. 

§ Podmínkou přijetí k předškolnímu vzdělávání je podrobení se stanoveným pravidelným očkováním (nebo naplnění některé z výjimek). (Mateřská škola může přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci. Netýká se dětí plnících povinné předškolní vzdělávání - § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví) To se netýká dětí – uchazečů, kteří mají plnit povinnost předškolního vzdělávání. 
§ Dále je třeba respektovat zákonné (přednostní) kritérium: Přednostní přijetí tzv. spádových dětí, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku. Spádovými jsou děti, které mají místo trvalého pobytu, v případě cizinců místo pobytu, v příslušném školském obvodu, nebo jsou umístěné v tomto obvodu v dětském domově (§ 34 odst. 3 školského zákona).
I Stanovení dalších kritérií je v kompetenci ředitele školy. Pro volbu vhodných kritérií lze využít např. doporučení veřejné ochránkyně práv k rovnému přístupu k předškolnímu vzdělávání (https://www.ochrance.cz/uploads-import/ESO/25-2017-DIS-JMK_Doporuceni_k_rovnemu_pristupu_k_predskolnimu_vzdelavani.pdf). Zohlednit lze například věk dítěte. Posledním kritériem (pro případ, že dle ostatních kritérií je shoda mezi více dětmi, ale již není dostatečná kapacita) je losování. 
D Součástí kritérií je také stanovení počtu přijímaných dětí. Mateřská škola není povinna přijímat do plné kapacity a může si stanovit i nižší počet přijímaných dětí, než jaký dovoluje kapacita, pokud nejde o spádové děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku. Pokud by se tedy přihlásilo více těchto spádových dětí, je mateřská škola povinna je přijmout i nad rámec stanoveného počtu, a to až do plné kapacity (§ 34 odst. 3 školského zákona). 
§ V roce 2022 nejdříve proběhne běžný zápis, ředitel školy pak vždy vyhlásí další zápis pro děti příchozí z Ukrajiny podléhající dočasné ochraně (k tomu blíže viz dále: část 11). 
§ Ředitel školy v průběhu obou zápisů postupuje na základě přijímacích kritérií, která předem vyhlásil. Přitom je povinen přijmout děti s nárokem na přijetí (tj. děti s trvalým pobytem nebo v případě cizince s místem pobytu ve školském obvodu, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku). Přijetí ostatních dětí se pak řídí přijímacími kritérii. Podrobnější informace jsou uvedeny v metodickém komentáři k zákonu Lex Ukrajina pro oblast regionálního školství. 

4. Zveřejnění a příprava dokumentace 
§ Termín a místo zápisu k předškolnímu vzdělávání je třeba zveřejnit způsobem v místě obvyklým (zpravidla budova, resp. plot areálu mateřské školy, vývěska zřizovatele, webové stránky mateřské školy i zřizovatele). 
D Stejným způsobem by měla být zveřejněna i informace o všech možných způsobech podání žádosti o přijetí k předškolnímu vzdělávání: 
a) osobně, 
b) poštou, 
c) datovou schránkou, 
d) e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem, 
Pokud by bylo podání učiněno pomocí jiných technických prostředků (např. e-mailem bez uznávaného elektronického podpisu, telefaxem apod.), je nutné jej do 5 dnů ze strany zákonného zástupce potvrdit jedním z výše uvedených způsobů. 
D Stejným způsobem je vhodné zveřejnit kritéria přijímacího řízení. Kritéria pro přijetí do tzv. zaměstnanecké mateřské školy musí být zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 34 odst. 8 školského zákona). 
D Je vhodné připravit poučení účastníků řízení (§ 4 odst. 2 správního řádu). Obsahuje zejména poučení o právu nahlížet do spisu. Praktické je konkretizovat místo a čas pro využití těchto práv (stanovit konkrétní hodiny, kdy bude např. v kanceláři školy k dispozici spis k nahlédnutí. Poučení včetně konkretizace je vhodné zveřejnit již spolu s termínem a místem zápisu a další dokumentací. 
§ Účastníkům, jejichž žádosti nebude vyhověno, je třeba umožnit vyjádřit se k podkladům rozhodnutí (§ 36 odst. 3 správního řádu). Podstatou tohoto postupu je informovat žadatele, že je ukončeno shromažďování podkladů rozhodnutí a že se k nim může vyjádřit. Jde o úkon ze strany školy směrem k účastníkovi řízení. Je na škole, jakým konkrétním způsobem toto právo naplní. 
D Vhodné je dát k dispozici (na web, v listinné podobě v kanceláři školy, u zřizovatele apod.) formulář žádosti o přijetí k předškolnímu vzdělávání, který obsahuje i formulář pro potvrzení lékaře pro děti a dorost ohledně plnění podmínky očkování. 
D Zpravidla si školy již předem připravují i vzor rozhodnutí (přijetí i zamítnutí žádosti). 

5. Průběh zápisu 
D Vhodné je uskutečnit zápis za přítomnosti dětí. Neformální setkání v prostředí mateřské školy i budoucích spolužáků je významnou motivační událostí. Jde zároveň o první moment, kdy lze s rodiči konzultovat přípravu na předškolní vzdělávání (https://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/desatero-pro-rodice-deti-predskolniho-veku) i případné speciální vzdělávací potřeby a včas tak doporučit návštěvu školského poradenského zařízení. 
§ Uchazečům je třeba přidělit registrační čísla, pod nimiž budou zveřejněny výsledky přijímacího řízení (§ 183 odst. 2 školského zákona). 
I Mnohé informační systémy pro mateřské školy kromě evidence dětí umožňují i administraci tzv. „elektronických předzápisů“ do mateřské školy. Prostřednictvím těchto modulů může škola umožnit rodičům vyplnit potřebné údaje do interaktivního formuláře a následně si vygenerovat samotnou žádost. Tuto vygenerovanou žádost rodič spolu s přílohami (potvrzení o očkování, případně další dokumenty nebo doklady dle stanovených kritérií) doručí škole jedním z výše uvedených zaručených způsobů. Tzn. rodič vygenerovanou žádost vytiskne, podepíše rukou a doručí osobně nebo poštou, anebo podepíše uznávaným elektronickým podpisem a zašle e-mailem (podpis není nutný, pokud rodič žádost zašle prostřednictvím datové schránky). Informační systém umožní škole dále s vyplněnými údaji pracovat, generovat rozhodnutí o přijetí či nepřijetí či zaevidovat přijaté dítě do matriky. Tento postup však nikdy nemůže být povinný a škola musí akceptovat i žádost, která nebyla vygenerována ze systému školy. 
§ Žádost může podat jeden ze zákonných zástupců (Viz zejména § 876 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Pokud by si ale ředitel školy byl vědom neshody mezi zákonnými zástupci o volbě školy (například při doručení nesouhlasu druhého rodiče s podanou žádostí o přijetí) odkáže zákonné zástupce na soud (Viz § 877 odst. 1 občanského zákoníku) a správní řízení přeruší (§ 64 správního řádu). 

6. Posouzení podkladů pro rozhodnutí a rozhodnutí 
§ Mateřská škola shromáždí všechny podklady nutné pro rozhodnutí o přijetí včetně případných vyjádření účastníků řízení (§ 36 odst. 3 správního řádu). 
§ Ředitel školy vydá rozhodnutí bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení (§ 71 správního řádu). 
§ V odůvodnění rozhodnutí o nepřijetí musí ředitel školy uvést všechny skutečnosti, které byly podkladem pro rozhodnutí, se všemi podklady se musí vypořádat (zejména uvede kritéria přijímacího řízení, jak uchazeč splnil kritéria a vypořádá se s případným vyjádřením účastníků řízení dle § 36 odst. 3 správního řádu). 

7. Oznámení rozhodnutí 
§ V případě kladných rozhodnutí o přijetí zveřejní škola na přístupném místě ve škole (případně i jiným způsobem) seznam uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče; seznam je zveřejněn alespoň na dobu 15 dnů a obsahuje datum zveřejnění (§ 183 odst. 2 školského zákona). Zveřejněním seznamu se rozhodnutí považuje za oznámené. 
§ V případě zamítnutí žádosti (nepřijetí) je rozhodnutí doručeno uchazeči, resp. zákonnému zástupci do vlastních rukou 
a) osobně, 
b) prostřednictvím datové schránky, 
c) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, 
d) na požádání adresáta na jinou adresu (např. e-mail, v takovém případě musí účastník potvrdit převzetí e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem). 
Pokud není doručováno na místě, je třeba doručit přednostně do datové schránky fyzické osoby. Pokud ji zákonný zástupce nemá zřízenu, doručuje se přednostně na jinou adresu (písmeno d) výše), jinak na adresu trvalého pobytu. 

8. Odvolání a nabytí právní moci rozhodnutí 
§ Pokud se uchazeč nevzdal práva na odvolání, může se odvolat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí (dle poučení uvedeného v rozhodnutí). Odvolání se podává prostřednictvím ředitele školy a rozhoduje o něm místně příslušný krajský úřad (Viz § 81 a násl. správního řádu). 
§ Rozhodnutí nabývá právní moci marným uplynutím lhůty pro podání odvolání, vzdáním se práva na odvolání, nebo oznámením rozhodnutí vydaném na základě podaného odvolání (§ 73 a násl. správního řádu). 

9. Schůzka s nově přijatými dětmi 
D Praktické je uspořádat schůzku s nově přijatými dětmi a jejich zákonnými zástupci. Vysvětlit chod mateřské školy, představit učitele a předat potřebné dokumenty (evidenční listy, informační materiály atd.). 

10. Doplňující informace: Jiné formy plnění povinného předškolního vzdělávání, nepřihlášení dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání 
I Dítě může plnit povinné předškolní vzdělávání jiným způsobem. Nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku je zákonný zástupce povinen škole oznámit rozhodnutí plnit povinné předškolní vzdělávání jiným způsobem (Viz § 34a odst. 5 a 6 a § 34b odst. 1 školského zákona). Může jít o 
a) individuální vzdělávání dítěte dle § 34b školského zákona (v tomto případě ovšem jde o dítě přijaté k předškolnímu vzdělávání), 
b) vzdělávání v přípravné třídě základní školy nebo ve třídě přípravného stupně základní školy speciální, 
c) vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky, ve které ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy povolilo plnění povinné školní docházky dle § 38a školského zákona. 
Mateřská škola zkontroluje seznam tzv. spádových dětí dodaný zřizovatelem, seznam přijatých spádových dětí a oznámení podle předchozí odstavce. Pokud nemá informaci o některých spádových dětech, učiní oznámení o podezření ze spáchání přestupku místně příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (https://www.msmt.cz/vzdelavani/predskolni-vzdelavani/stanovisko-ministerstva-prace-a-socialnich-veci-a). 

11. Odlišnosti při přijímacím řízení cizinců, kterým byla v ČR poskytnuta dočasná ochrana podle zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny 
I Dále je řešeno vzdělávání cizinců, 
a) kterým byla poskytnuta dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině (prokazuje se vízovým štítkem nebo záznamem o udělení dočasné ochrany), nebo 
b) kterým bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území ČR, který se nově automaticky ze zákona považuje za vízum pro cizince s dočasnou ochranou (prokazuje se uděleným vízovým štítkem nebo razítkem v cestovním pasu), 
dále „Cizinci“. 
§ Na Cizince se vztahuje povinné předškolní vzdělávání, spádová je škola podle místa pobytu (§ 34a odst. 1 a § 34 odst. 3). 
D Nástup do školy je vhodný až ve chvíli, kdy je dítě na něj připraveno a nevnímá jej jako stresující událost. Není nutné se hlásit bezprostředně po příjezdu. Nejdříve je potřeba vyřešit trvalejší místo pobytu, materiální a finanční zabezpečení, začít pracovat na odstranění jazykové bariéry. Po dobu prvních tří měsíců pobytu na území ČR není potřeba se přihlásit do školy. Využít je možné např. pobytu v adaptačních skupinách. Informace o adaptačních skupinách jsou zveřejněny na edu.cz/ukrajina. 
I Kroky podle tohoto dokumentu se vztahují v plném rozsahu i na Cizince, s následujícími odlišnostmi. 
§ Určen je další zápis výhradně pro Cizince od 1. 6. do 15. 7. 2022 v termínu stanoveném ředitelem školy. V tomto termínu se mohou přihlásit pouze Cizinci. Naopak pokud by se Cizinec přihlásil na dřívější termín, ředitel školy přihlášku zahrne až do tohoto dalšího zápisu (§ 2 odst. 5 a 6 zákona č. 67/2022 Sb.). 
I Povinnost vyhlášení dalšího zápisu platí i pro případ, kdy je současná kapacita školy naplněna, neboť počet podaných žádostí je v takovém případě signálem pro zřizovatele, že musí situaci řešit. 
§ Přihlášku podávají zákonní zástupci. Podle ukrajinského práva může být zákonným zástupcem i prarodič, zletilý sourozenec, viz informace MPSV, str. 2-3. 
D Přihlášky se podávají a správní řízení je vedeno v českém jazyce, nicméně ředitel školy akceptuje také dvojjazyčnou přihlášku podle zveřejněného vzoru MŠMT. Škola může také sdělit, že nevyžaduje překlad, pokud by byla podána přihláška výhradně v ukrajinském jazyce (pokud by takto škola nesdělila, má vyžadovat úředně ověřený překlad do českého jazyka, § 16 odst. 2 správního řádu). 
D Vzhledem k tomu, že seznam přijatých dětí i rozhodnutí o nepřijetí se vyhotovují v českém jazyce, ředitel školy zároveň zašle sdělení o přijetí/nepřijetí v českém a ukrajinském jazyce podle vzoru zveřejněného na edu.cz/ukrajina. 
§ Pokud ředitel spádové školy cizince z důvodu plné kapacity nepřijme, bezodkladně informuje o této situaci zřizovatele

Souhrnné informace o povinném předškolním vzdělávání (duben 2020) 

Obsah:
1. Zákonný zástupce zjistí, jaká je spádová mateřská škola dítěte z obecně závazné vyhlášky vydané konkrétní obcí, ve které má dítě trvalé bydliště.
2. Ředitel každé veřejné mateřské školy obdrží v dostatečném předstihu seznam dětí, které jsou ze stanoveného školského obvodu jeho školy.
3. Přestupky ve vztahu k povinnému předškolnímu vzdělávání 
4. Ředitel mateřské školy vyhlásí v dohodě se zřizovatelem zápis k předškolnímu vzdělávání. 
5. Náležitosti k žádosti o přijetí 
6. Náležitosti k rozhodnutí ředitele 
7. V případě, že dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, má povolený odklad povinné školní docházky, může se vzdělávat v přípravné třídě základní školy; vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální, v zahraniční škole na území ČR. 
8. Povinné předškolní vzdělávání se týká dětí, které dosáhly do 31. 8. daného roku věku 5 let. 
9. Ukončení povinného předškolního vzdělávání dítěte 
10. Zákonný zástupce může pro své dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, zvolit jiný způsob plnění povinného předškolního vzdělávání. 
11. Přijetí dítěte do MŠ, kterého se netýká povinnost předškolního vzdělávání 

Postup při přijímání k předškolnímu vzdělávání z hlediska – zřizovatele mateřské školy, mateřské školy a zákonných zástupců dítěte 

Novelizace zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání přinesla několik podstatných změn týkajících se předškolního vzdělávání. 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo pro nepedagogickou veřejnost, zejména pro zákonné zástupce předškolních dětí informace, které jim pomohou orientovat se v oblasti povinného předškolního vzdělávání. 

1. Zákonný zástupce zjistí, jaká je spádová mateřská škola dítěte z obecně závazné vyhlášky vydané konkrétní obcí, ve které má dítě trvalé bydliště.

Vydání obecně závazné vyhlášky obce (stanovení školského obvodu spádové školy) 

Obec vydá obecně závaznou vyhlášku obce, o vymezení školských obvodů spádové mateřské školy (viz § 179 odst. 3 školského zákona). Spádová mateřská škola je mateřská škola zřízená obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu. 

Obec je povinna zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání přednostně přijímaných dětí (§ 179 odst. 2 školského zákona). Tzn., že nárok na přednostní přijetí mají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku (§ 34 odst. 3 školského zákona). Dítě mladší tří let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok (§ 34 odst. 1 školského zákona). Za účelem přijetí těchto dětí obec zřídí mateřskou školu, nebo zajistí předškolní vzdělávání v mateřské škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí (§ 179 odst. 2 školského zákona). 

Spádovou mateřskou školou nemůže být lesní mateřská škola (§ 179 odst. 3 školského zákona). 

V rámci dopravní obslužnosti území kraje je kraj povinen zajistit dopravu do spádové mateřské školy a ze spádové mateřské školy, pokud vzdálenost této školy od místa trvalého pobytu dítěte přesáhne 4 km (§ 179 odst. 4 školského zákona)

2. Ředitel každé veřejné mateřské školy obdrží v dostatečném předstihu seznam dětí, které jsou ze stanoveného školského obvodu jeho školy.

Poskytnutí seznamů dětí zřizovaným školám 

Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod mateřské školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu seznam dětí, které mají na předškolní vzdělávání ze zákona nárok a dětí, pro které je vzdělávání povinné. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte (§ 34 odst. 4 školského zákona). 

Na základě tohoto seznamu ředitel školy ověří, zda zákonní zástupci splnili svou povinnost a přihlásili dítě (s trvalým bydlištěm ve školském obvodu spádové školy) k povinnému předškolnímu vzdělávání.

3. Přestupky ve vztahu k povinnému předškolnímu vzdělávání 

Projednávání přestupků 

Před projednáváním přestupků je nezbytné, aby škola kontaktovala zákonné zástupce a pokusila se zjistit důvody vzniklé situace. Vhodné je také začít spolupracovat s orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Co se týče oznamovací povinnosti, lze poukázat zejména na § 10 odst. 4 ve spojení s § 6 písm. c) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je škola povinna oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, konkrétně orgánu sociálně – právní ochrany dítěte (OSPOD) skutečnosti nasvědčující zanedbávání školní docházky. Jedná se zejména o případy, kdy zákonný zástupce nepřihlásí dítě k povinnému předškolní vzdělávání a ředitel školy ani nedostane informaci, že dítě plní povinnost předškolního vzdělávání v jiné škole nebo jiným způsobem. OSPOD je orgán veřejně moci, který projednává přestupky, a to na základě komunikace mezi jednotlivými aktéry – škola, zákonný zástupce, obec a orgán sociálně – právní ochrany dětí. 

Přestupky ve vztahu k povinnému předškolnímu vzdělávání: 

1. Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako zákonný zástupce nepřihlásí dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání podle § 34a odst. 2 školského zákona. 

2. Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako zákonný zástupce zanedbává péči o povinné předškolní vzdělávání dítěte (např. dítě se bez omluvy neúčastní vzdělávání, nenastoupí k denní docházce po ukončení individuálního vzdělávání apod.). 

Za uvedené přestupky lze uložit pokutu až do výše 5 000 Kč. 

Stanovisko MPSV a MŠMT ve věci zápisu dítěte k předškolnímu vzdělávání: http://www.msmt.cz/file/50210/ 

4. Ředitel mateřské školy vyhlásí v dohodě se zřizovatelem zápis k předškolnímu vzdělávání. 

Vyhlášení zápisu, zveřejnění kritérií 

Zápis k předškolnímu vzdělávání se koná v období od 2. do 16. května. Termín a místo zápisu do konkrétní mateřské školy stanoví její ředitel v dohodě se zřizovatelem a zveřejní je způsobem v místě obvyklým (§ 34 odst. 2 školského zákona). 

V praxi bývají tyto informace zveřejněny na webových stránkách nebo vývěskách mateřské školy, na webových stránkách zřizovatele školy apod. 

Dítě může být přijato k předškolnímu vzdělávání i v průběhu školního roku (§ 34 odst. 7 školského zákona). Přijetí v průběhu školního roku je možné v případě, že má mateřská škola volné místo. Na uvolněná místa se nevyhlašuje v průběhu roku samostatný zápis. 

Plnit povinnost předškolního vzdělávání je však u dětí, které dosáhly do 31. 8. pěti let, nutné od počátku školního roku. 

Konkrétní kritéria pro přijetí dítěte zveřejní ředitel školy před zápisem. 

5. Náležitosti k žádosti o přijetí 

Žádost o přijetí 

Při podání žádosti o přijetí k předškolnímu vzdělávání (v listinné podobě, nebo ústně a zápisem do protokolu) uvede zákonný zástupce dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, stanovené náležitosti, kterými jsou: 
1.	 jméno a příjmení žadatele (dítěte), 
2.	 datum narození, 
3.	 místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování, 
4.	 označení správního orgánu, jemuž je žádost určena (konkrétní mateřská škola). 

S ohledem na zákonné zastoupení dítěte jeho zákonným zástupcem či jinou osobou k tomu oprávněnou, je zároveň podstatné zjišťovat: 
 jméno a příjmení tohoto zástupce, 
 místo trvalého pobytu tohoto zástupce, popřípadě jinou adresu pro doručování.

Zastupuje-li dítě jiná osoba než jeho zákonný zástupce, je zároveň podstatné, aby doložila své oprávnění dítě zastupovat. 

Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Zástupce účastníka řízení (zákonný zástupce dítěte) je povinen předložit na výzvu oprávněné úřední osoby průkaz totožnosti. 

S ohledem na pružnost správního řízení lze akceptovat evidenci telefonního spojení na zákonného zástupce či e-mailovou adresu. 

6. Náležitosti k rozhodnutí ředitele 

Rozhodnutí ředitele mateřské školy o přijetí 

Zákonní zástupci doloží, že se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, anebo poskytnou doklad, že je dítě proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci (§ 34 odst. 5 školského zákona). Toto se nemusí dokládat u dětí, pro které je vzdělávání povinné. 

O přijetí dítěte do mateřské školy, popřípadě o stanovení zkušebního pobytu dítěte, jehož délka nesmí přesáhnout 3 měsíce (netýká se dětí starších 5 let), rozhoduje ředitel konkrétní mateřské školy ve správním řízení (§ 34 odst. 3 školského zákona). 

O přijetí dítěte s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem rozhodne ředitel mateřské školy na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení, popřípadě také registrujícího lékaře (§ 34 odst. 6 školského zákona). 

Rozhodnutí ředitele mateřské školy o nepřijetí 
Podání odvolání prostřednictvím ředitele školy 

Při nepřijetí dítěte může zákonný zástupce podat prostřednictvím ředitele školy odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí. V jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává je obsaženo v rozhodnutí, resp. v poučení, které je jednou z náležitostí rozhodnutí ve správním řízení. 

7. V případě, že dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, má povolený odklad povinné školní docházky, může se vzdělávat v přípravné třídě základní školy; vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální, v zahraniční škole na území ČR. 

Rozhodnutí ředitele školy o přijetí 

Přípravná třída základní školy (§ 47 školského zákona) 

Je pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do ní vyrovná jejich vývoj a kterým byl povolen odklad povinné školní docházky, o přijetí rozhoduje ředitel školy. 

Zákonný zástupce je povinen oznámit tuto skutečnost (vzdělávání v přípravné třídě základní školy) nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku, řediteli spádové mateřské školy. 

Přípravný stupeň základní školy speciální (§ 48a školského zákona) 

Lze zařadit dítě od školního roku, v němž dosáhne 5 let věku, do zahájení povinné školní docházky, a to i v průběhu školního roku. 

O zařazení dítěte rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. 

Vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální trvá nejvýše 3 školní roky.

Zahraniční škola na území České republiky, ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky (§ 38 školského zákona) 

Zákonný zástupce je povinen oznámit tuto skutečnost (vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky) nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku, řediteli spádové mateřské školy. 

8. Povinné předškolní vzdělávání se týká dětí, které dosáhly do 31. 8. daného roku věku 5 let. 

Povinné předškolní vzdělávání (dítě starší 5 let) 

Zákonný zástupce dítěte je povinen přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte, pouze pokud se jeho dítě v mateřské škole ještě nevzdělává. 

Dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, se vzdělává v mateřské škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu (dále jen "spádová mateřská škola"), pokud zákonný zástupce nezvolí pro dítě jinou mateřskou školu zapsanou v rejstříku škol a školských zařízení nebo jiný způsob povinného předškolního vzdělávání. Tzn., že dítě ze školského obvodu spádové mateřské školy má při přijímání přednost před dítětem z jiného školského obvodu. 

Pro děti, které dosáhnou do 31. 8. pěti let, je předškolní vzdělávání od 1. 9. daného roku povinné. 

Tato povinnost se vztahuje: 
5.	 na státní občany České republiky, kteří pobývají na území České republiky déle než 90 dnů, 
6.	 a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů, 
7.	 na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, 
8.	 na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany. 

Povinné předškolní vzdělávání se nevztahuje na děti s hlubokým mentálním postižením. 

Povinné předškolní vzdělávání má formu pravidelné denní docházky v pracovních dnech: 
 čtyři souvislé hodiny denně, 
 ředitel školy stanoví ve školním řádu začátek povinné doby mezi 7. a 9. hodinou. 

Povinnost předškolního vzdělávání není dána ve dnech školních prázdnin, tak jako u základních a středních škol. Jarní prázdniny se určují podle sídla mateřské školy, v souladu s organizací školního roku. 

Podmínky pro uvolňování dětí z povinného vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání stanoví školní řád. Ředitel mateřské školy je oprávněn požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte; zákonný zástupce je povinen doložit důvody nepřítomnosti dítěte nejpozději do 3 dnů ode dne výzvy. 

9. Ukončení povinného předškolního vzdělávání dítěte 

Ukončení povinného předškolního vzdělávání dítěte 
 předškolní vzdělávání nelze ukončit dle § 35 školského zákona, pokud je vzdělávání pro dítě povinné, 
 povinné předškolní vzdělávání je ukončeno začátkem povinné školní docházky.

10. Zákonný zástupce může pro své dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, zvolit jiný způsob plnění povinného předškolního vzdělávání. 

Jiné způsoby plnění povinného předškolního vzdělávání dítěte 
1. individuální vzdělávání dítěte - bez pravidelné denní docházky dítěte do mateřské školy, 
2. vzdělávání v přípravné třídě základní školy a ve třídě přípravného stupně základní školy speciální, 
3. vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky, ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky. 

Individuální vzdělávání dítěte. Dítě může vzdělávat doma zákonný zástupce, jiná osoba, nebo může dítě navštěvovat jiné zařízení než je mateřská škola. 

Individuální vzdělávání 

Zákonný zástupce dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné, pro něj může v odůvodněných případech zvolit, že bude individuálně vzděláváno (v případě, že se bude jednat o převážnou část školního roku). Tuto skutečnost písemně oznámí řediteli mateřské školy. (§ 34b školského zákona) 

Povinnost zákonného zástupce: 
9.	 přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání (v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte), 
10.	 oznámení o individuálním vzdělávání dítěte učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku (v případě, že zákonný zástupce zažádá v průběhu školního roku lze plnit povinnost individuálního předškolního vzdělávání nejdříve ode dne, kdy bylo oznámení o individuálním vzdělávání dítěte doručeno řediteli mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání), 
11.	 zajistit účast dítěte u ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech v mateřské škole, kde bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání. 

Oznámení zákonného zástupce o individuálním vzdělávání dítěte musí obsahovat: 
12.	 jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte, 
13.	 uvedení období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno, 
14.	 důvody pro individuální vzdělávání dítěte. 

Povinnost mateřské školy: 
15.	 doporučí zákonnému zástupci dítěte, které je individuálně vzděláváno, oblasti, v nichž má být dítě vzděláváno (vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání; v praxi může poskytnout např. školní vzdělávací program), 
16.	 ověří úroveň osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech a případně doporučí zákonnému zástupci další postup při vzdělávání, 
17.	 stanoví způsob a termíny ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech (stanoveno ve školním řádu, a to tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku), 
18.	 individuálně vzdělávané dítě se nezapočítává do nejvyššího povoleného počtu dětí uvedeného v rejstříku škol a školských zařízení. 

Ukončení individuálního vzdělávání: 
19.	 pokud zákonný zástupce dítěte nezajistil účast dítěte u ověření, a to ani v náhradním termínu (ukončí ředitel školy; odvolání proti rozhodnutí ředitele mateřské školy o ukončení individuálního vzdělávání dítěte nemá odkladný účinek; dítě nelze opětovně individuálně vzdělávat), dítě zahájí pravidelnou denní docházku (§ 34b odst. 4 školského zákona), 
20.	 na základě žádosti zákonného zástupce o pravidelnou denní docházku do mateřské školy a její následnou realizací,
21.	 nástupem k povinné školní docházce (povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad). 

V případě ukončení individuálního vzdělávání dítěte (ze strany školy nebo zákonného zástupce) a s tím souvisejícím zahájením pravidelné denní docházky do mateřské školy, doporučuje MŠMT využít možnosti povolení výjimky z nejvyššího počtu dětí zřizovatelem dle § 23 školského zákona. 

Pokud již škola využila možnosti výjimky z nejvyššího počtu dětí a ukončením individuálního vzdělávání dítěte by došlo k překročení stanovené kapacity školy, je nutné podniknout kroky umožňující vzdělávání tohoto dítěte a podat neprodleně žádost o změnu kapacity školy v rejstříku škol a školských zařízení. 

Metodické doporučení k průběhu individuálního vzdělávání dětí v mateřských školách a ověření dosahování očekávaných výstupů http://www.msmt.cz/file/50179/ 

11. Přijetí dítěte do MŠ, kterého se netýká povinnost předškolního vzdělávání 

Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od 3 do 6 let, nejdříve však pro děti od 2 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok (§ 34 odst. 1 školského zákona). 

Pokud je k předškolnímu vzdělávání přijato dítě, kterého se prozatím netýká povinnost předškolního vzdělávání, nevztahuje se na něj začátek ani rozsah předškolního vzdělávání stanovený pro děti, kterých se povinnost týká. Ředitel mateřské školy písemně dohodne se zákonným zástupcem dítěte docházku dítěte do mateřské školy.

Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve věci zápisu dítěte k předškolnímu vzdělávání, Č. j.: MPSV-2019/68580-231/1 

Novelou zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“), která byla provedena zákonem č. 178/2016 Sb., bylo s účinností od školního roku 2017/2018 upraveno povinné předškolní vzdělávání pro děti, které 
1) jsou občany České republiky a pobývají na území České republiky déle než 90 dnů, nebo 
2) jsou občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů, nebo 
3) jsou jinými cizinci, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, nebo 
4) jsou účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany 
a současně před začátkem školního roku dosáhly pěti let věku, a to až do zahájení povinné školní docházky. Zákonnému zástupci dítěte byla v této souvislosti uložena v § 34a odst. 2 školského zákona povinnost přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte. 

Z důvodu nejasnosti postupů v případech, kdy zákonní zástupci nesplní svou povinnost přihlásit dítě k zápisu k povinnému předškolnímu vzdělávání, přistoupilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo práce a sociálních věcí k vydání tohoto stanoviska. 

Postup v případě, že zákonný zástupce nepřihlásí dítě k zápisu k povinnému předškolnímu vzdělávání:
Zákonný zástupce dítěte, za kterého se ve smyslu § 183 odst. 7 školského zákona považuje rodič nebo jiná osoba, která je v souladu s rozhodnutím soudu oprávněna jednat za dítě ve věci předškolního vzdělávání (např. poručník, pěstoun, jiná pečující osoba), je povinen přihlásit dítěte k zápisu k předškolnímu vzdělávání v období od 2. do 16. května kalendářního roku, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte, a to buď ve spádové mateřské škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu nebo v případě cizince místo pobytu, anebo v jiné mateřské škole zvolené zákonným zástupcem dítěte. Zákonný zástupce dítěte je zároveň oprávněn zvolit pro dítě jiný způsob povinného předškolního vzdělávání, než je docházka dítěte do mateřské školy, kterým se rozumí individuálního vzdělávání dítěte, vzdělávání dítěte v přípravné třídě základní školy a ve třídě přípravného stupně základní školy speciální nebo vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky, ve které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy povolilo plnění povinné školní docházky (viz § 34a odst. 5 školského zákona). 

Pokud dojde k situaci, že 
- zákonný zástupce nepřihlásí dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání ve spádové mateřské škole, 
- ředitel spádové mateřské školy neobdrží v přiměřené době od ukončení zápisu k předškolnímu vzdělávání oznámení od ředitele jiné mateřské školy, že dítě bylo přijato k předškolnímu vzdělávání do jiné než spádové mateřské školy, ani 
- ředitel spádové mateřské školy neobdrží nejpozději do 3 měsíců před počátkem školního roku oznámení zákonného zástupce o tom, že pro dítě zvolil jiný způsob plnění povinnosti předškolního vzdělávání podle § 34a odst. 5 školského zákona, 
zakládá tato situace podezření na spáchání přestupku zákonného zástupce dítěte podle § 182a odst. 1 písm. a) bod 2 školského zákona. 

Ředitel spádové mateřské školy v tomto případě učiní oznámení o podezření ze spáchání přestupku (podnět k zahájení řízení o přestupku ve smyslu § 42 správního řádu) příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. K projednání a posouzení přestupku zákonného zástupce podle § 182a odst. 1 písm. a) školského zákona je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu měl být přestupek spáchán, tj. v jehož správním obvodu se nachází sídlo spádové mateřské školy dítěte (viz § 60, § 62 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, dále jen „zákon č. 250/2016 Sb.“). Určení konkrétního útvaru obecního úřadu obce s rozšířenou působností, do jehož působnosti je svěřeno projednávání přestupku zákonného zástupce podle § 182a odst. 1 písm. a) školského zákona, je věcí vnitřních předpisů tohoto úřadu (zejména organizačního řádu). Spádová mateřská škola však v oznámení o nesplnění povinnosti zákonného zástupce přihlásit dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání nemusí uvádět konkrétní odbor nebo oddělení obecního úřadu obce s rozšířenou působností, když postačí uvedení názvu a adresy sídla příslušného městského nebo obecního úřadu. 

Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (dále jen „OÚORP“) po přijetí oznámení o nesplnění povinnosti zákonného zástupce přihlásit dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání postupuje dále v souladu se zákonem č. 250/2016 Sb. a se správním řádem. Zejména je oprávněn předvolat zákonného zástupce k podání vysvětlení ve věci nepřihlášení dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání v souladu s § 137 správního řádu, a to za účelem posouzení, zda je v posuzovaném případě odůvodněné zahájit z moci úřední řízení o přestupku. Zákonný zástupce je ze zákona povinen se na předvolání dostavit k podání vysvětlení, pokud mu v tom nebrání závažné důvody, přičemž musí být poučen o tom, že pokud se bez náležité omluvy k podání vysvětlení na předvolání OÚORP nedostaví, může mu být z tohoto důvodu uložena pořádková pokuta až do výše 50 000 Kč nebo může být na požádání OÚORP předveden Policií České republiky nebo obecní policií. Jestliže se zákonný zástupce k podání vysvětlení dostaví, může OÚORP v závislosti na podaném vysvětlení a projednání věci se zákonným zástupcem řešit věc 

1. odložením věci podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., pokud zákonnému zástupci nelze prokázat zavinění ani z nedbalosti za nepřihlášení dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání (zákonnému zástupci bránily ve splnění zákonné povinnosti závažné objektivní překážky, např. hospitalizace ve zdravotnickém zařízení apod.), 

2. uložením pokuty za přestupek příkazem na místě podle § 91 a § 92 zákona č. 250/2016 Sb., pokud zákonný zástupce souhlasí se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku a s uložením správního trestu (tj. zákonný zástupce uzná své pochybení a souhlasí s tím, že mu bude uložena pokuta za přestupek, nepostačuje-li domluva), 

3. vydáním příkazu o uložení napomenutí nebo pokuty za přestupek podle § 90 zákona č. 250/2016 Sb. a § 150 správního řádu, pokud je spolehlivě zjištěn stav věci a je možné o přestupku zákonného zástupce rozhodnout i bez předchozího řízení (vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení o přestupku), 

4. oznámením zahájení řízení o přestupku podle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., které je možné provést doručením písemného oznámení o zahájení řízení zákonnému zástupce nebo ústním vyhlášením. 

Způsobem uvedeným výše v bodě 3. a 4. (vydání příkazu, oznámení o zahájení řízení o přestupku) může OÚORP postupovat i v případě, že se zákonný zástupce nedostaví na předvolání k podání vysvětlení, anebo že OÚORP předchozí vysvětlení zákonného zástupce nepožaduje, neboť považuje zjištěný skutkový stav za natolik jednoznačný, aby rovnou přistoupil k vydání příkazu o uložení správního trestu nebo k zahájení řízení o přestupku. 

V kterékoliv fázi prověřování podezření na spáchání přestupku zákonného zástupce podle § 182a odst. 1 písm. a) bod 2 školského zákona, tj. jak v rámci postupu před zahájením řízení o přestupku, tak i po zahájení řízení o přestupku, je příslušný OÚORP oprávněn dožadovat součinnost orgánů Policie České republiky a jiných správních orgánů k prověřování oznámení o přestupku nebo k projednání přestupku v souladu s § 75 zákona č. 250/2016 Sb. Ze správních orgánů může být dožádán o součinnost rovněž orgán sociálně-právní ochrany dětí (tj. věcně příslušný odbor nebo oddělení OÚORP, v jehož obvodu je dítě hlášeno k trvalému pobytu) nebo Úřad práce České republiky, který může mít informace o zákonných zástupcích dítěte v souvislosti s poskytováním nepojistných sociálních dávek nebo zprostředkováním zaměstnání, včetně informace o místu faktického bydliště zákonných zástupců dítěte (dožádání je vhodné adresovat místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce České republiky). Pokud je dítě hlášeno k trvalému pobytu ve správním obvodu jiného obecního úřadu I. stupně, je možné dožádat o součinnost rovněž tento obecní úřad I. stupně, případně pověřený obecní úřad, v jehož správním obvodu se dotčený obecní úřad I. stupně nachází, neboť obecní úřad I. stupně nebo pověřený obecní úřad jsou zákonným zástupcům dítěte nejblíže a mohou mít o nich k dispozici informace, které napomůžou zákonného zástupce dítěte dohledat a objasnit skutkový stav věci. 

Všechny dožádané správní orgány, včetně orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jsou povinny poskytnout místně příslušnému OÚORP potřebnou součinnost k prověření podezření na spáchání přestupku, zejména poskytnout informace, kterými disponují o zákonných zástupcích dítěte nebo o samotném dítěti v souvislosti s výkonem agendy dožádaného správního orgánu. Pokud je dožádaný správní orgán v kontaktu se zákonnými zástupci dítěte, může ho OÚORP prověřující podezření na spáchání přestupku dožádat rovněž o to, aby upozornil zákonného zástupce na nesplnění povinnosti přihlásit dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání a na nutnost urychleného řešení tohoto problému v součinnosti se spádovou mateřskou školou a místně příslušným OÚORP. 

Spolupráce s orgánem sociálně-právní ochrany dětí v souvislosti s přihlášením dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání: 

V případě, že se kterýkoliv orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“) dozví při své činnosti v rámci zajišťování sociálně-právní ochrany o tom, že zákonní zástupci dítěte řádně nesplnili povinnost přihlásit dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání podle školského zákona, je OSPOD povinen upozornit zákonné zástupce na porušení jejich zákonné povinnosti a vyzvat je k bezodkladnému zjednání nápravy ve spolupráci se spádovou mateřskou školou dítěte. Dále je OSPOD povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit místně příslušnému OÚORP jako podezření na spáchání přestupku podle § 182a odst. 1 písm. a) bod 2 školského zákona v souladu s oznamovací povinností správních orgánů zakotvenou v § 73 zákona č. 250/2016 Sb. Oznamovat podezření na spáchání přestupku zákonného zástupce však OSPOD nemusí, pokud má ověřeno, že místně příslušný OÚORP byl o nepřihlášení dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání již informován jiným způsobem (zejména na základě oznámení od spádové mateřské školy). 

Za předpokladu, že OSPOD v rámci zajišťování sociálně-právní ochrany je v kontaktu se zákonnými zástupci dítěte, u kterých lze mít pochybnost o tom, zda jsou náležitě informováni o povinnosti přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání po dle § 34a odst. 1, 2 školského zákona, informuje OSPOD zákonné zástupce o podmínkách povinného předškolního vzdělávání dítěte, jakož i o možnosti plnění povinnosti předškolního vzdělávání jinými způsoby podle § 34a odst. 5 školského zákona. Za předpokladu, že OSPOD v rámci zajišťování sociálně-právní ochrany je v kontaktu se zákonnými zástupci dítěte, u kterých lze mít pochybnost o tom, zda jsou náležitě informováni o povinnosti přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání podle § 34a odst. 1, 2 školského zákona, je OSPOD povinen informovat zákonné zástupce o podmínkách a významu povinného předškolního vzdělávání dítěte, včetně zákonné úpravy povinnosti zákonného zástupce přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání a možnosti plnění povinnosti předškolního vzdělávání jinými způsoby podle § 34a odst. 5 školského zákon. 

Pokud místně příslušný OSPOD obdrží informaci o nesplnění povinnosti přihlášení dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání, provede vždy vlastní vyhodnocení této informace a dalšího vhodného postupu, ať už uvedenou informaci obdrží v souvislosti s prověřováním podezření na spáchání přestupku zákonného zástupce podle školského zákona anebo mimo rámec prověřování přestupku. V případě, že dotčenému dítěti je již z jiného důvodu poskytována sociálně-právní ochrana a je zařazeno v evidenci OSPOD, bude informace o nepřihlášení dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání součástí spisové dokumentace Om nebo Nom vedené o dítěti a příslušný OSPOD tuto informaci zohlední při další práci s dítětem a jeho zákonnými zástupci. 

V opačném případě, kdy dotčené dítě v evidenci OSPOD zařazeno není, OSPOD posoudí, zda obdržená informace obsahuje skutečnosti nasvědčující tomu, že se jedná o děti uvedené v § 6 ZSPOD. Pokud dospěje k závěru, že ano, je třeba provést základní vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny podle § 10 odst. 3 písm. c) 
zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen „zákon č. 359/1999 Sb.“). Samotná skutečnost, že nedošlo k řádnému přihlášení dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání podle § 34a odst. 2 školského zákona, však nevede OSPOD automaticky k závěru, že se jedná o dítě, na které se zaměřuje sociálně-právní ochrana dětí podle § 6 zákona č. 359/1999 Sb. Nepřihlášení dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání sice nepochybně znamená porušení povinnosti zákonného zástupce plynoucí z rodičovské odpovědnosti v oblasti zajišťování vzdělání dítěte ve smyslu § 6 písm. a) bod 2 zákona č. 359/1999 Sb. ve spojení s § 858 občanského zákoníku, nicméně důvodem pro zařazení dítěte do základní evidence OSPOD a pro poskytování sociálně-právní ochrany ze strany OSPOD může být jen za předpokladu, že 

1. vedle nepřihlášení dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání jsou zjištěny další závažné skutečnosti, které zakládají podezření na nepřiměřené ohrožení dítěte ze strany zákonných zástupců nebo jiných osob (viz níže); nebo 

2. neplnění povinností zákonného zástupce v oblasti povinného předškolního vzdělávání trvá takovou dobu nebo je takové intenzity, že může nepřiměřeně ohrozit příznivý vývoj dítěte (viz konec ustanovení § 6 zákona č. 359/1999 Sb.). 

Za déletrvající nebo intenzivní neplnění povinností vyplývajících z rodičovské odpovědnosti nelze považovat zejména případy, kdy porušení povinnosti přihlásit dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání mělo jen dočasný charakter (zákonný zástupce na základě upozornění nebo projednání věci odstranil protiprávní stav a dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání dodatečně přihlásil, případně pro dítě zvolil jiný způsob povinného předškolního vzdělávání), k porušení povinnosti zákonného zástupce došlo z nevědomé nedbalosti nebo kdy ve splnění zákonné povinnosti bránily zákonnému zástupci závažné objektivní překážky. 

Jestliže se OÚORP, který je místně příslušný k prověření podezření na spáchání přestupku zákonného zástupce podle školského zákona, nebo spádová mateřská škola dozví v souvislosti s nesplněním povinnosti přihlásit dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání o dalších skutečnostech, které nasvědčují závažnému 
porušování nebo zanedbávání povinností zákonného zástupce při péči o dítě nebo jeho výchově (např. vážné zanedbávání, týrání nebo zneužívání dítěte), mají povinnost tyto skutečnosti bez zbytečného odkladu oznámit místně příslušnému OSPOD (věcně příslušnému odboru nebo oddělení OÚORP, v jehož obvodu je dítě hlášeno k trvalému pobytu) v souladu s úpravou oznamovací povinnosti státních orgánů a škol podle § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb. 

Nová pravidla pro školské obvody: vymezení a zápis do RÚIAN

Č. j.: MSMT-2755/2026-1
Vážená paní primátorko, vážený pane primátore,
Vážená paní starostko, vážený pane starosto,
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy si Vás dovoluje předat informaci o nových povinnostech obcí vyplývajících z novelizace § 178 a § 179 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, které se týkají vymezování školských obvodů spádových mateřských a základních škol a jejich evidence v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN).

Již nyní jsou všechny obce povinny zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání 3letých a starších dětí a podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu, v případě cizinců s místem pobytu, na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy. Obce tuto povinnost mohou plnit buď tím, že zřídí vlastní školu, nebo tak, že zajistí vzdělávání ve škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí (viz ustanovení § 178 odst. 1 školského zákona).

Školský zákon tedy již nyní tedy předpokládá, že na území každé obce buď je obcí zřízena jedna nebo více škol, nebo je území této obce pokryto školským obvodem školy jiného zřizovatele jedním ze způsobů podle ustanovení § 178 odst. 3 školského zákona (tedy stanovením školského obvodu svazkové školy, školy zřízené více zřizovateli nebo společným školským obvodem vytvořeným veřejnoprávní smlouvou s jinou obcí).

Změna spojené s novelou školského zákona, účinná postupně, nejpozději od 1. 3. 2028, spočívá zejm. ve změně formy stanovování školských obvodů. Vymezení školského obvodu (nebo jeho změna) se nově provádí opatřením obecné povahy, o němž rozhoduje zastupitelstvo obce v samostatné působnosti.

Povinnost vymezovat školské obvody opatřením obecné povahy podle § 178 odst. 4 školského zákona v novém znění začne být plně uplatňována ode dne, který správce základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (tedy Český úřad zeměměřický a katastrální, dále jen „ČÚZK“) vyhlásí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv jako den zápisu školských obvodů do RÚIAN. Tento den bude vyhlášen nejpozději do 30 měsíců ode dne nabytí účinnosti novely školského zákona (pravděpodobně tedy od 1. 3. 2028).

Teprve od tohoto okamžiku:
• školské obvody vznikají, mění se a zanikají zápisem do RÚIAN,
• vymezování školských obvodů se provádí výhradně opatřením obecné povahy.

Do dne vyhlášeného správcem RÚIAN se postupuje podle dosavadní právní úpravy. To znamená, že:
• školské obvody jsou nadále stanovovány obecně závaznou vyhláškou obce,
• dosavadní vyhlášky zůstávají v platnosti a účinnosti.

Zároveň platí, že ode dne vyhlášeného správcem RÚIAN se stávající obecně závazné vyhlášky automaticky považují za opatření obecné povahy, aniž by bylo nutné je znovu vydávat. Tyto vyhlášky budou následně vyřazeny ze Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy obcím doporučuje:
• využít přechodné období k ověření správnosti dosavadních školských obvodů; ke kontrole budou obce vyzvány ze strany MŠMT a ČÚZK po úvodním naplnění dat do systému základních registrů; toto plnění proběhne z dat, která má MŠMT k dispozici a může tedy obsahovat nedostatky, protože žádná centrální evidence školských obvodů doposud neexistuje;
• připravit se na nový proces vymezování školských obvodů opatřením obecné povahy,
• zajistit, aby stav školských obvodů odpovídal požadavkům zákona ke dni jejich zápisu do RÚIAN; zejm. aby v případě, kdy nyní na území obce není formálně stanoven žádný školský obvod byla tato situace napravena (byla uzavřena veřejnoprávní smlouva o vytvoření společného školského obvodu s jinou obcí), jedná-li.

Tento postup má zajistit plynulý přechod na nový systém bez přerušení zajištění povinné školní docházky a povinného předškolního vzdělávání.

Školské obvody budou od 1. 3. 2028 vznikat právě až zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN). Samotné přijetí opatření obecné povahy proto již není postačující – účinnost vymezení školského obvodu je přímo vázána na provedení zápisu do registru.
Údaje vedené v RÚIAN budou referenční, a budou tak moci sloužit jako závazný podklad pro další orgány veřejné moci, včetně správních řízení ve školství.
Editorem údajů o školském obvodu v RÚIAN bude:
a) obec, která školu zřizuje,
b) obec pověřená svazkem obcí, jedná-li se o školský obvod školy zřízené svazkem obcí,
c) obec určená zřizovatelskou smlouvou, jedná-li se o školský obvod školy zřízené více zřizovateli,
d) kraj, který vytváří nebo rozšiřuje školský obvod nebo společný školský obvod podle § 178 odst. 7.

V případech společných školských obvodů nebo škol zřizovaných více obcemi je zápis do RÚIAN podmíněn souhlasem všech dotčených obcí.

Z výše uvedeného výčtu editorů plyne povinnost pro obce podílející se na zřizování školy (ať už přímo nebo prostřednictvím svazku obcí) určit obec, která bude editorem údajů o školských obvodech v RÚIAN. MŠMT tyto zřizovatele v následujícím období osloví s prosbou o sdělení informace o tom, která obec byla editací údajů pověřena.

Věřím, že elektronizace vedení údajů o školských obvodech a jejich vedení jako referenčního údaje v RÚIAN přinese řadu konkrétních výhod pro obce, školy i pro veřejnost jako celek.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy si Vás současně dovoluje informovat, že v návaznosti na výše uvedené bude ze strany Českého úřadu zeměměřického a katastrálního obcím adresována samostatná výzva k předání podkladů nezbytných pro úvodní naplnění údajů o školských obvodech zapisovaných do RÚIAN. Součástí této výzvy budou rovněž podrobnější informace k rozsahu předávaných podkladů, ke způsobu provedení úvodního plnění dat a k požadované součinnosti obcí při kontrole a doplnění evidovaných údajů tak, aby bylo zajištěno jejich úplné a správné vedení v registru.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 

U01B02H073 — Dopravní obslužnost 

Dopravní obslužnost 

§ 178 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(9) V rámci dopravní obslužnosti území kraje je kraj povinen zajistit dopravu do spádové mateřské nebo základní školy a ze spádové mateřské nebo základní školy, pokud vzdálenost spádové mateřské nebo základní školy od místa trvalého pobytu dítěte nebo žáka přesáhne 4 km.

Výklad
Školský zákon stanoví, že pokud vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu žáka přesáhne 4 km, je kraj povinen zajistit dopravu do spádové školy a ze spádové školy. 
Určujícím kritériem je tedy vždy vzdálenost spádové školy, tedy školy, v níž obec zajistila žákovi s místem trvalého pobytu na jejím území podmínky pro plnění povinné školní docházky některým z výše popsaných aktivních způsobů, od místa trvalého pobytu žáka. Naopak není rozhodující vzdálenost školy, v níž žák plní povinnou školní docházku, pokud se nejedná o jeho školu spádovou (ale o jinou školu, kterou v rámci svého práva volby školy zvolil pro žáka jeho zákonný zástupce). 
Povinnost zajistit dopravu do a ze spádové mateřské nebo základní školy ukládá zákon kraji, nikoliv obci, a to s ohledem na to, že tato povinnost přesahuje organizační i finanční možnosti většiny obcí a zároveň navazuje na obecnou povinnost kraje zajistit základní dopravní obslužnost území kraje.

Metodika MŠMT "Svazkové školy" a "Školská právnická osoba" 2024

9. Dopravní obslužnost
Školský zákon stanoví, že pokud vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu žáka přesáhne 4 km, je kraj povinen zajistit dopravu do spádové školy a ze spádové školy.
Určujícím kritériem je tedy vždy vzdálenost spádové školy, tedy školy, v níž obec zajistila žákovi s místem trvalého pobytu na jejím území podmínky pro plnění povinné školní docházky některým z výše popsaných aktivních způsobů, od místa trvalého pobytu žáka. Naopak není rozhodující vzdálenost školy, v níž žák plní povinnou školní docházku, pokud se nejedná o jeho školu spádovou (ale o jinou školu, kterou v rámci svého práva volby školy zvolil pro žáka jeho zákonný zástupce).
Povinnost zajistit dopravu do a ze spádové mateřské nebo základní školy ukládá zákon kraji, nikoliv obci, a to s ohledem na to, že tato povinnost přesahuje organizační i finanční možnosti většiny obcí a zároveň navazuje na obecnou povinnost kraje zajistit základní dopravní obslužnost území kraje.

Informace pro školy o postupu při poskytování zlevněného žákovského jízdného

Ministerstvo dopravy vydalo novelu Metodického pokynu pro poskytování žákovského jízdného v železniční vnitrostátní dopravě osob a ve veřejné vnitrostátní pravidelné autobusové osobní dopravě, č.j. 2/2015-410-TAR/14 (vydaného dne 21.5.2004 pod č.j. 40/2004-410-TAR/52 ve znění novel č.j. 1/2005-410-TAR/110 ze dne 30.6.2005 a č.j. 11/2012-410-TAR/1 ze dne 20.3.2012) pro žákovské a studentské slevy jízdného přiznávané v silniční a železniční osobní dopravě při cestách z místa bydliště do školy a zpět.
Povinnost poskytovat zlevněné žákovské a studentské jízdné plyne dopravcům z aktuálně platného Výměru Ministerstva financí, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami (vydává Ministerstvo financí podle § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách). Nárok na toto zlevněné jízdné se prokazuje „žákovským průkazem“. Nová verze metodického pokynu zpřesňuje a upravuje způsob a podmínky vydávání těchto průkazů žákům a studentům a jejich odbavení při přepravě a informuje školy o poskytování potvrzení o studiu pro tyto účely.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H343 — Povinné předškolní vzdělávání - doporučení veřejné ochránkyně práv  

Povinné předškolní vzdělávání - doporučení veřejné ochránkyně práv  

Doporučení veřejné ochránkyně práv k povinnému předškolnímu vzdělávání
Sp. zn.: 75/2018/VB/DIS Č. j.: KVOP-19227/2019

A. Účel doporučení 
Podle informací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále také „MŠMT“) se do povinného předškolního vzdělávání v prvním roce jeho fungování nepodařilo zapojit až 3 % pětiletých dětí.1 Jde tak přibližně o 3 400 dětí,2 které mohou mít ztížený nástup do první třídy základní školy kvůli chybějící systematické předškolní přípravě. Česká školní inspekce (dále také „ČŠI“) navíc upozorňuje, že často jde o děti ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí, pro které je toto vzdělávání nejvíce přínosné (Česká školní inspekce. Tematická zpráva: Dopady povinného předškolního vzdělávání na organizační a personální zajištění a výchovně-vzdělávací činnost mateřských škol za období 1. pololetí školního roku 2017/2018).

Z toho důvodu jsem se rozhodla oslovit významné aktéry v oblasti školství se žádostí o sdílení osvědčených postupů, jak zajistit účast všech pětiletých dětí na povinném předškolním vzdělávání. Příklady dobré praxe předkládám v tomto doporučení (Doporučení vydávám na základě § 21b písm. c) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv). Doporučení adresuji obcím, které mají povinnost zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání tříletých a starších dětí svých občanů (Ustanovení§ 179 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon). Inspirovat se jím ale mohou i mateřské školy, orgány sociálně-právní ochrany dětí nebo nevládní organizace, které pracují s rodinami pětiletých dětí. 

Věnuji se pouze tématu zajištění docházky pětiletých dětí do mateřské školy. Zájemce o podrobnější informace k předškolnímu vzdělávání odkazuji na svá dřívější doporučení (Především doporučení k rovnému přístupu k předškolnímu vzdělávání ze dne 22. března 2018, sp. zn. 25/2017/DIS).

B. Příklady dobré praxe 
B.1 Srozumitelný informační leták 
Jednou z možností, jak rodiče pětiletých dětí informovat o povinnosti předškolního vzdělávání, je vytvoření stručného a přehledného informačního letáku (Inspirovat se lze například letákem, který vypracovala organizace Amalthea ve spolupráci se zřizovatelem pro zápisy do mateřských škol ve městě Chrudimi v roce 2019). Leták by měl obsahovat informace užitečné pro občany konkrétní obce, například: 
 pro koho je předškolní vzdělávání povinné, 
 v čem předškolní vzdělávání spočívá – nejde o pouhé „hlídání dětí“, ale o cílený rozvoj dítěte, který mu usnadní přechod na základní školu, 
 vymezení školských obvodů jednotlivých mateřských škol na území obce (nejlépe konkrétně popsat, neodkazovat pouze na obecně závaznou vyhlášku, kterou se školské obvody stanovují), 
 dny a hodiny zápisu do mateřské školy, 
 doklady potřebné k zápisu, 
 předpokládané náklady na docházku do mateřské školy (např. stravné a informace o tom, zda lze využít obědy zdarma (Projekt Potravinová pomoc dětem v hmotné nouzi – obědy do škol, MPSV). 

Obsah a formulace letáku by měly reagovat na potřeby cílové skupiny. Při jeho psaní lze využít metod pro tvorbu snadno srozumitelných informací, tzv. easy to read: 
 používejte jednoduchá slova, kterým lidé dobře rozumějí (např. dětský lékař namísto pediatr), 
 používejte v celém dokumentu stejné slovo pro vysvětlení stejné věci (např. ředitel mateřské školy namísto vedení/představitel/zástupce mateřské školy), 
 nepoužívejte zkratky, ale celá slova (např. mateřská škola namísto MŠ), 
 pište krátké věty, 
 používejte raději činný rod než trpný (např. „ředitel Vám pošle dopis“ namísto „bude Vám zaslán dopis“), 
 používejte jasný a snadno čitelný font písma – nejlépe bezpatkový, o velikosti 14 a více, nepoužívejte kurzívu (raději slovo napište tučně), 
 zarovnávejte text doleva (nikoli do bloku).
Viz Inclusion Europe a Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o. s. Informace pro všechny: Evropská pravidla pro tvorbu snadno srozumitelných informací.

B.2 Šíření informačního letáku 
Informační leták je potřeba vhodně šířit. S volbou nejlepších metod pomůže znalost cílové skupiny – kde se nejčastěji adresáti zdržují, s jakými institucemi jsou v kontaktu, jaké komunikační prostředky používají. Nejefektivnější je osobní předání. Je proto vhodné spolupracovat se zaměstnanci úřadu práce, nevládních organizací, sociálními pracovníky a pracovnicemi a dalšími osobami, které jsou s cílovou skupinou v kontaktu. 

V závislosti na místních podmínkách lze informační leták dále šířit například: 
 osobním dopisem rodičům pětiletých dětí, 
 v prostorách městského úřadu a úřadu práce, 
 v prostorách mateřské školy a základní školy (kam rodiče mohou vodit staršího sourozence), 
 ve výlohách místních obchodníků, 
 v ordinacích dětských lékařů (pětileté děti podstupují preventivní prohlídku (Ustanovení§ 12 písm. e) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištěn a ustanovení§ 29 odst. 1 písm. c) zákona o veřejném zdravotním pojištění), 
 v místních zpravodajských periodikách, 
 na webových stránkách města, mateřských škol a dalších relevantních institucí, 
 na sociálních sítích – na oficiálních profilech města a mateřských škol, ale i na soukromých profilech (např. sociálních nebo terénních pracovníků a pracovnic, kteří mají osobní vazby s lidmiz cílové skupiny). 

B.3 Terénní práce 
Dalším účinný opatřením pro zapojení všech pětiletých dětí do povinného předškolního vzdělávání je sociální a terénní práce přímo v rodinách. Konkrétně může jít o pracovníka či pracovnici městského úřadu, kteří vykonávají sociální práci nebo se zaměřují na sociální inkluzi či práci s národnostními a etnickými menšinami. V mateřské škole může jít o osobu, která tvoří most mezi mateřskou školou a rodiči (např. sociální pedagogové, školní asistenti, školní sociální pracovníci, koordinátoři či facilitátoři inkluze) (Podrobnější informace viz BARTOŠOVÁ, Inka a RŮŽKOVÁ, Johana. Rovný přístup k předškolnímu vzdělávání v Ostravě Evaluace projektů Nadace OSF). Některé z těchto pozic lze financovat z tzv. „šablon“ (Bližší informace na webových stránkách Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání dostupné na:https://opvvv.msmt.cz/vyzva/vyzva -c-02-18-063-sablony-ii-mimo-hlavni-mesto-praha-verze-1.htm). Další z možností je spolupráce města či mateřské školy s místními nevládními organizacemi, které pracují s rodinami s dětmi v předškolním věku. Nevládní organizace jsou totiž často nositelkami životního příběhu dítěte a jeho rodiny (mohou poskytnout informace o tom, v jaké situaci se rodina nachází, s čím se potýká a jaká řešení již vyzkoušela). 

Ve městech, kde žily romské rodiny, a v mateřských školách, do kterých chodily romské děti, se osvědčilo, když tuto terénní práci vykonával Rom či Romka. Díky tomu se totiž dařilo mírnit strach romských rodičů ohledně adaptace dítěte v kolektivu dětí z majority a překonávat jejich nedůvěru vůči učitelům a instituci jako takové. Úřady ani mateřské školy nemusejí mít obavu, že by se upřednostněním romského pracovníka či pracovnice dopustily diskriminace při přijímání do zaměstnání. Pokud je k tomu věcný důvod, spočívající v povaze vykonávané práce, o diskriminaci se v zásadě nejedná (Ustanovení § 6 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací). 

Práce těchto osob spočívá zejména v kontaktu s rodinami a motivování rodičů k zápisu dětí k povinnému předškolnímu vzdělávání. Vhodná je dlouhodobá spolupráce, opakované připomínání termínu zápisu, vysvětlování přínosů předškolního vzdělávání, předávání informací o českém vzdělávacím systému a nácvik dovedností, které rodiče využijí při kontaktu s mateřskou a základní školou. V praxi se osvědčilo znovu pozvat rodiny k zápisu do mateřské školy osobně krátce před jeho konáním (např. odpoledne předchozího dne). 

Terénní pracovník či pracovnice, kteří působí v mateřské škole, mohou v den zápisu vítat známé rodiny před budovou mateřské školy. Tím se zmírní obavy rodin z neznámé situace. Rodině lze nabídnout i možnost doprovodu k zápisu. 

B.4 Komunikace s rodiči dětí 
Po nástupu dítěte do mateřské školy má klíčovou roli pro úspěch ve vzdělávání dobrá spolupráce školy a rodičů. V praxi se osvědčila pravidelná a včasná komunikace s rodiči dítěte. Půdu pro bezkonfliktní komunikaci lze připravit hovorem o mimoškolních tématech, o situaci v rodině nebo o mladších sourozencích. Je dobré vždy hovor začít něčím pozitivním (Podrobnější informace viz HAVRDOVÁ, Egle a kol. Příručka dobré praxe v oblasti inkluze v předškolním vzdělávání v České republice, v Anglii, na Slovensku a ve Walesu).

Při komunikaci je vhodné využívat techniky aktivního naslouchání. Jde o nástroje, jejichž účelem je „slyšet a dát najevo, že slyším“: 
 parafrázování – vlastními slovy se ptáme na to, co druhá strana řekla, a tím si ověřujeme, zda jsme sdělení správně pochopili, 
 zrcadlení pocitů – pojmenováváme pocity, které druhá strana asi cítí, tím dáváme najevo, že druhé straně rozumíme, poskytujeme jí prostor, aby naše vnímání v případě omylu opravila, a potvrzujeme legitimitu pocitů, 
 shrnování – průběžné jednoduché sdělení toho, co již bylo vyřčeno, pomáhá zdůraznit a pochopit detaily, 
 povzbuzování k dalšímu hovoru („Řekněte nám prosím více…“, „Poslouchám…“, „Skutečně?“), 
 oceňování („Skutečně si cením Vaší snahy o…“, „Vaše otevřenost mi pomohla pochopit, jak situaci vnímáte.“) (Podrobnější informace viz PLAMÍNEK, Jiří. Mediace: nejúčinnější lék na konflikty).

Pravidelnost komunikace mezi mateřskou školou a rodiči lze kromě hovoru při převzetí dítěte zajistiti pomocí krátkých předtištěných vzkazů. Vyučující mohou napsat rodičům, co se dítě v mateřské škole naučilo nebo v čem se zlepšilo. Tím se posiluje důvěra mezi rodiči a mateřskou školou (Inspirováno podle publikace Dobrý začátek – Ověřené postupy pro učitelky mateřských škol):

Někdy může dojít i na telefonickou komunikaci mezi mateřskou školou a rodičem dítěte. V praxi se osvědčila možnost tzv. prozvánění. Pokud rodič s omezenými finančními prostředky chce kontaktovat mateřskou školu, po předchozí domluvě ji pouze prozvoní, a mateřská škola následně rodiči zavolá. Tento postup napomáhá efektivnější komunikaci. 

C. Závěr 
Povinné předškolní vzdělávání přineslo mnohým mateřským školám a obcím (zřizovatelům) zvýšenou administrativní zátěž. Individuální přístup k dětem a jejich rodičům může komplikovat velký počet dětí ve třídě mateřské školy. Velmi si cením náročné práce všech učitelů a učitelek v mateřských školách, vedení škol a pracovníků obcí a měst, kteří mají agendu předškolního vzdělávání na starosti. 

Předškolní vzdělávání má významný vliv na úspěch dítěte v jeho dalším životě. Je proto nezbytné, aby MŠMT, ČŠI, obce a mateřské školy vzájemně spolupracovaly a vytvořily podmínky k tomu, aby k němu měly přístup i děti ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí. Těm totiž pomůže nejvíce. 

Závěrem apeluji na obce a mateřské školy, aby se v odůvodněných případech snažily zajistit řádné předškolní vzdělávání i pro nespádové pětileté děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Mám na mysli zejména děti, které bydlí v dané obci, ale místo trvalého pobytu mají ve školském obvodu mateřské školy, do které je rodiče kvůli velké vzdálenosti nemohou dovážet. Majitel bytu, ve kterém rodina bydlí, si například nepřeje, aby si tam nájemníci nahlásili místo trvalého pobytu pod pohrůžkou, že jim neprodlouží nájemní smlouvu (krátkodobý nájem zpravidla na několik měsíců).

Platí, že nelze přijmout nespádové dítě na úkor spádového, a to ani za předpokladu, že nespádové dítě má povinnost předškolního vzdělávání. Byla bych ale ráda, aby obce a mateřské školy v takových situacích zvážily zvýšení kapacity školy ve školském rejstříku nebo povolení výjimky z nejvyššího počtu dětí ve třídě, aby rodině poskytly informaci o nejbližší mateřské škole s volnou kapacitou, kontaktovaly rodinu, jakmile se uvolní místo, a v nejkrajnějším případě dítěti umožnily alespoň individuální vzdělávání a rodičům zprostředkovaly kontakt na nejbližší předškolní klub. Uvědomuji si, že tyto postupy mohou být pro obce a mateřské školy komplikované. Jsem ale přesvědčena o tom, že přínosy předškolního vzdělávání pro tyto děti za to stojí. 

Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r. 
veřejná ochránkyně práv 

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02HJudikáty

Očkování a světská výhrada svědomí
(Ústavní soud, I. ÚS 1253/14, nález ze dne 20. 1. 2016)
Podstata případu
Rodiče nezletilé dívky odmítli povinné očkování (tzv. hexavakcínu).
Za nesplnění očkovací povinnosti jim byla uložena pokuta (nejprve 6 000 Kč, poté snížena na 4 000 Kč).
Rodiče se bránili:
•	že dítě nenechali očkovat z důvodu svědomí,
•	že jejich postoj vychází z etického, racionálního a filozofického přesvědčení,
•	že jednali v nejlepším zájmu dítěte.
Správní soudy (Městský soud v Praze a NSS) jejich argumenty neuznaly.
Ústavní soud rozhodnutí zrušil.
Klíčové otázky
1.	Lze odmítnout povinné očkování z důvodu světské (nenáboženské) výhrady svědomí?
2.	Je mezi náboženskou a světskou výhradou rozdíl?
3.	Jak mají soudy takovou výhradu posuzovat?
4.	Je očkovací povinnost ústavní?
Zásadní právní závěry Ústavního soudu
1. Povinné očkování je obecně ústavní
Ústavní soud navázal na předchozí nález Pl. ÚS 19/14.
Zákonná očkovací povinnost jako taková je ústavně konformní.
Nejde tedy o zpochybnění samotného institutu povinného očkování.
2. Světská výhrada svědomí je možná
Ústavní soud výslovně uvedl:
V sekulárním státě není důvod činit zásadní rozdíl mezi náboženskou a světskou výhradou svědomí.
Jinými slovy:
•	ochranu má nejen víra,
•	ale i hluboké etické, filozofické nebo morální přesvědčení.
To je velmi významný posun.
3. Výjimka je možná – ale jen výjimečně
Ústavní soud stanovil čtyři kritéria, podle kterých se má výhrada posuzovat:
1.	Ústavní relevance tvrzení
(nejde o nahodilý názor, ale o hluboké přesvědčení)
2.	Naléhavost důvodů
(musí jít o závažné a konkrétní důvody)
3.	Konzistentnost a přesvědčivost osoby
(postoj nesmí být účelový)
4.	Společenské dopady výjimky
(nesmí ohrozit veřejné zdraví)
Pouze při splnění všech těchto podmínek: nemá být očkovací povinnost sankcionována.
4. Výjimka není automatická
Ústavní soud zdůraznil:
Výjimka musí zůstat restriktivní.
Nelze vytvořit „volný režim“ odmítání očkování.
Institut povinné vakcinace slouží k ochraně veřejného zdraví.
5. Pochybení obecných soudů
Správní soudy podle Ústavního soudu:
•	nehodnotily věc komplexně,
•	neposoudily všechna tvrzení rodičů,
•	nevypořádaly se s ústavní dimenzí svobody svědomí.
Jejich rozhodnutí proto byla zrušena.
Co nález znamená pro školy
Tento judikát je důležitý především pro mateřské školy.
1. Škola neřeší ústavnost očkování
Ředitel MŠ:
•	vychází z platného práva,
•	nemůže sám udělovat „výjimky ze svědomí“,
•	postupuje podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
2. Spor o svědomí řeší soudy
Pokud rodič tvrdí světskou výhradu svědomí:
•	škola není oprávněna ji sama posuzovat,
•	jde o otázku, kterou řeší správní orgány a soudy.
3. Výjimka je možná, ale mimořádná
Tento nález neznamená, že:
•	každý rodič může odmítnout očkování bez následků.
Znamená pouze, že:
•	stát musí individuálně posoudit mimořádné případy,
•	nelze automaticky sankcionovat bez ústavního přezkumu.
4. Význam pro přijímání do MŠ
Judikát má nepřímý dopad i na problematiku:
•	nepřijetí dítěte do MŠ z důvodu nesplnění očkování,
•	případné výjimky ze zdravotních či svědomitých důvodů.
Je však nutné číst jej společně s další judikaturou (např. Pl. ÚS 19/14 a rozhodnutí ESLP Vavřička a ostatní).
Shrnutí pro praxi (jednou větou)
Světská (nenáboženská) výhrada svědomí může být výjimečně důvodem k neuložení sankce za nesplnění očkovací povinnosti, avšak jen při splnění přísných ústavních podmínek a po individuálním posouzení soudem.

Povinné očkování a nepřijetí dítěte do mateřské školy
(ESLP – Vavřička a ostatní proti České republice, rozsudek velkého senátu ze dne 8. 4. 2021)
Podstata případu
Skupina rodičů podala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP). Některým z nich byla uložena pokuta za nenaočkování dětí, jiné děti nebyly z důvodu nesplnění očkovací povinnosti přijaty do mateřské školy.
Stěžovatelé tvrdili, že Česká republika porušila jejich právo na ochranu soukromého života, svobodu svědomí a právo na vzdělání.
Velký senát ESLP rozhodl, že Česká republika nepřekročila svůj prostor pro uvážení a nedošlo k porušení Úmluvy o ochraně lidských práv.
Je povinné očkování zásahem do práv?
Soud potvrdil, že povinné očkování představuje zásah do práva na respektování soukromého života (čl. 8 Úmluvy), protože se dotýká fyzické integrity člověka.
Zároveň však zdůraznil, že každý zásah do tohoto práva může být přípustný, pokud:
•	je stanoven zákonem,
•	sleduje legitimní cíl (např. ochranu veřejného zdraví),
•	je nezbytný v demokratické společnosti.
Byla česká právní úprava zákonná?
Soud konstatoval, že očkovací povinnost je zakotvena:
•	v zákoně o ochraně veřejného zdraví,
•	v prováděcí vyhlášce,
•	a důsledky v zákoně o přestupcích a ve školském zákoně.
Zdůraznil, že pojem „stanoveno zákonem“ je třeba chápat materiálně – tedy jako soubor účinných právních předpisů včetně prováděcích vyhlášek.
Právní úprava byla dostatečně předvídatelná a přístupná.
Legitimní cíl: ochrana veřejného zdraví
Soud uznal, že cílem očkovací povinnosti je:
•	ochrana jednotlivce před vážnými nemocemi,
•	ochrana veřejného zdraví,
•	ochrana zranitelných osob, které se očkovat nemohou.
Povinné očkování označil za projev sociální solidarity – tedy situace, kdy jednotlivci podstupují minimální riziko ve prospěch ochrany slabších členů společnosti.
Prostor pro uvážení státu
ESLP zdůraznil, že otázky zdravotní politiky spadají do širokého prostoru pro uvážení jednotlivých států.
V Evropě existují různé modely:
•	plně dobrovolné očkování,
•	částečně povinné,
•	plně povinné (kam patří i Česká republika).
Proto soud ponechává státům širokou diskreci při volbě systému.
Česká republika se pohybovala v rámci tohoto prostoru.
Nepřijetí do mateřské školy jako následek
Děti, které nebyly očkovány a nesplňovaly zákonné výjimky (např. zdravotní kontraindikaci), nebyly přijaty do mateřské školy.
Soud konstatoval, že:
•	nejde o fyzické vynucování očkování,
•	sankce jsou nepřímé (pokuta, nepřijetí do MŠ),
•	pokuta byla relativně mírná,
•	nepřijetí do MŠ má ochranný charakter (ochrana kolektivu), nikoli represivní.
Zdůraznil, že nepřijetí do MŠ je důsledkem rozhodnutí rodičů odmítnout splnit zákonnou povinnost.
Zároveň připomněl, že stav očkování nemá vliv na povinnou školní docházku, tedy dítě není zbaveno přístupu k základnímu vzdělání.
Bezpečnost a účinnost očkování
Soud vycházel z odborné shody, že očkování je účinným nástrojem ochrany veřejného zdraví.
Uznal, že existují velmi vzácná rizika vedlejších účinků, avšak:
•	systém obsahuje preventivní lékařské kontroly,
•	existuje dohled nad bezpečností vakcín,
•	existují výjimky při kontraindikaci.
Soud nepovažoval rizika za nepřiměřená sledovanému cíli ochrany zdraví.
Právo na vzdělání a svoboda svědomí
Námitku porušení práva na vzdělání soud samostatně neposuzoval, protože závěry pod čl. 8 Úmluvy byly dostačující.
Námitky týkající se svobody svědomí nepovažoval za relevantní ve smyslu čl. 9 Úmluvy.
Závěr soudu
Soud dospěl k závěru, že:
•	zásah byl zákonný,
•	sledoval legitimní cíl,
•	byl přiměřený,
•	nepřekročil prostor pro uvážení státu.
Nedochází k porušení práva na soukromý život podle čl. 8 Úmluvy.
Praktický význam pro mateřské školy
Rozsudek potvrzuje, že:
Mateřská škola je oprávněna nepřijmout dítě, které nesplňuje zákonnou očkovací povinnost, pokud nejsou splněny zákonné výjimky.
Podmínka očkování:
•	je zákonná,
•	sleduje ochranu kolektivu,
•	není diskriminační,
•	má ochranný charakter.
Rozhodování o přijetí musí samozřejmě probíhat jako správní řízení podle školského zákona, ale samotná podmínka očkování je v souladu s evropským právem.

Stanovení kritérií pro přijetí do mateřské školy
(NSS 8 As 154/2014, rozsudek ze dne 9. 4. 2015)
Podstata případu
Ředitelka mateřské školy stanovila kritéria pro přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání (bodový systém).
Jedním z kritérií byl:
•	trvalý pobyt dítěte v obci.
Dítě nebylo přijato.
Rodiče podali odvolání ke krajskému úřadu.
Krajský úřad při přezkumu:
•	reinterpretoval kritérium trvalého pobytu,
•	vyložil jej jinak než ředitelka školy.
Věc se dostala až k Nejvyššímu správnímu soudu.
Klíčové otázky, které soud řešil
1.	Kdo je oprávněn vykládat nejasně formulované přijímací kritérium?
2.	Může odvolací orgán (krajský úřad) změnit výklad kritéria?
3.	Jak se má posuzovat kritérium trvalého pobytu?
4.	Lze v řízení předložit nové důkazy i po zrušení prvního rozhodnutí?
Zásadní právní závěry NSS
1. Stanovení kritérií je autonomní pravomoc ředitelky
Stanovení kritérií pro přijetí do MŠ je autonomním oprávněním ředitelky školy (§ 164 odst. 1 písm. a) školského zákona).
Nejde o správní řízení.
Nejde o rozhodování o právech konkrétního dítěte.
Je to vnitřní normotvorná činnost ředitelky.
Odvolací orgán nemůže přezkoumávat samotné stanovení kritérií.
Může přezkoumávat pouze:
•	zda byla aplikována zákonně,
•	zda nebyla diskriminační,
•	zda byl postup předvídatelný.
2. Odvolací orgán nesmí měnit význam kritérií
Pokud je kritérium formulováno nejasně,
je oprávněn jej vyložit ten, kdo jej vytvořil – tedy ředitelka školy.
Odvolací orgán (krajský úřad):
•	nesmí dát kritériu jiný význam,
•	nesmí „přepsat pravidla hry“ až v odvolacím řízení.
NSS výslovně uvedl:
Pokud odvolací orgán obsahově reinterpretoval kritérium trvalého pobytu, zasáhl do pravomoci ředitelky.
To je velmi důležitý závěr pro praxi.
Výklad kritéria trvalého pobytu
Kritérium nebylo jasně formulováno – nebylo uvedeno, ke kterému dni se trvalý pobyt posuzuje.
Možné varianty:
•	ke dni podání přihlášky,
•	ke dni sestavení seznamu přijatých,
•	ke dni nástupu do MŠ.
Ředitelka vyložila kritérium tak, že: trvalý pobyt se posuzuje ke dni nástupu dítěte do MŠ.
Odvolací orgán to změnil a posuzoval stav k jinému datu.
NSS konstatoval:
Odvolací orgán překročil své pravomoci.
Důkaz trvalého pobytu – čestné prohlášení
Další spor se týkal toho, zda lze budoucí trvalý pobyt doložit čestným prohlášením.
NSS uvedl důležitou věc:
Některá kritéria jsou budoucí skutečnosti, např.:
•	den nástupu do MŠ,
•	celodenní docházka,
•	budoucí změna pobytu.
Tyto skutečnosti nelze v okamžiku rozhodování doložit klasickým důkazem.
Čestné prohlášení může být podkladem rozhodnutí (§ 50 správního řádu).
Není to listinný důkaz, ale může být použitelným podkladem.
Koncentrace řízení (nové důkazy)
Odvolací orgán tvrdil, že po zrušení prvního rozhodnutí již nelze předkládat nové důkazy.
NSS uvedl:
Koncentrace řízení musí mít zákonný základ.
Podle § 36 odst. 1 správního řádu:
Účastníci mohou navrhovat důkazy až do vydání rozhodnutí,
pokud správní orgán nestanoví jinak.
V tomto případě:
•	školský zákon koncentraci nestanovil,
•	správní orgán ji nevyhlásil.
Rodiče tedy mohli předložit nové důkazy.
Otázka diskriminace podle věku
Rodiče namítali diskriminaci – přednost starších dětí.
NSS potvrdil:
Věkové kritérium je legitimní.
Opřel se o § 34 odst. 4 školského zákona (priorita přípravy starších dětí).
Rozlišování podle věku není automaticky diskriminací,
pokud má rozumný a zákonný důvod.
Co rozsudek znamená pro ředitele MŠ
1. Kritéria stanovujete Vy
Stanovení kritérií je Vaše pravomoc.
Nadřízený orgán je nemůže dodatečně „přepisovat“.
2. Kritéria musí být jasná
Pokud jsou formulována nejednoznačně, vzniká prostor pro spor.
Doporučení:
•	vždy uveďte, ke kterému dni se kritérium posuzuje,
•	u budoucích skutečností jasně vymezte podmínky.
3. Odvolací orgán kontroluje zákonnost, neobsah
Krajský úřad může posuzovat:
•	zákonnost,
•	rovné zacházení,
•	nediskriminaci.
Nemůže:
•	měnit význam Vašich kritérií.
4. Budoucí skutečnosti lze dokládat i čestným prohlášením
Není možné vždy doložit budoucí stav veřejnou listinou.
Soud připustil, že:
•	čestné prohlášení může být podkladem rozhodnutí.
5. Bez zákonné koncentrace mohou rodiče předkládat nové důkazy
Pokud nestanovíte lhůtu nebo zákon nestanoví koncentraci,
účastník může doplňovat podklady až do vydání rozhodnutí.
Shrnutí pro praxi (jednou větou)
Ředitelka mateřské školy má právo stanovit i vykládat přijímací kritéria; odvolací orgán nemůže jejich význam měnit, ale pouze kontrolovat zákonnost jejich aplikace.

Odvolání proti rozhodnutí mateřské školy zřízené církví
(NSS, 1 As 160/2012, rozsudek ze dne 30. 1. 2013)
Podstata případu
Církevní mateřská škola ukončila dítěti předškolní vzdělávání podle § 35 odst. 1 školského zákona.
Rodiče:
•	podali žalobu ke krajskému soudu,
•	domáhali se zrušení rozhodnutí školy.
Soudy řešily zásadní otázku:
Je možné se proti rozhodnutí církevní mateřské školy odvolat?
Kdo o takovém odvolání rozhoduje?
Klíčové otázky
1.	Vztahuje se na církevní mateřskou školu správní řád?
2.	Existuje odvolání proti rozhodnutí o ukončení předškolního vzdělávání?
3.	Kdo je odvolacím orgánem?
4.	Může být odvolacím orgánem zřizovatel (církev)?
Zásadní právní závěry NSS
1. Správní řád se použije
Nejvyšší správní soud výslovně uvedl:
Na rozhodování mateřské školy zřízené registrovanou církví o ukončení předškolního vzdělávání se vztahuje správní řád.
To znamená:
•	škola rozhoduje jako správní orgán,
•	musí dodržet pravidla správního řízení,
•	musí být umožněn opravný prostředek, pokud zákon nestanoví jinak.
2. Odvolání je přípustné
Školský zákon odvolání nevylučuje.
Správní řád v § 81 umožňuje podat odvolání proti správnímu rozhodnutí.
Proto:
Proti rozhodnutí církevní mateřské školy o ukončení předškolního vzdělávání lze podat odvolání.
3. Zřizovatel není odvolacím orgánem
Krajský soud původně dovodil, že odvolání má řešit zřizovatel (církev).
NSS tento závěr odmítl.
Důvod:
Zřizovatel:
•	nemá zákonnou dozorovou pravomoc,
•	není správním orgánem,
•	není nadřízeným orgánem podle správního řádu.
Není možné „dovozovat“ kompetenci bez zákonného zmocnění.
4. Odvolacím orgánem je MŠMT
Správní řád stanoví:
Odvolacím orgánem je nadřízený správní orgán.
Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, je jím orgán, který:
•	subjekt pověřil výkonem veřejné správy.
Církevní školy získávají oprávnění poskytovat vzdělávání: zápisem do rejstříku škol a školských zařízení.
Rejstřík v případě církevních škol vede: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Proto:
Odvolacím orgánem je MŠMT.
5. Žaloba bez vyčerpání odvolání je nepřípustná
Správní soud může věc projednat až po vyčerpání řádných opravných prostředků.
Pokud rodiče nepodali odvolání k MŠMT:
•	žaloba je nepřípustná,
•	soud ji musí odmítnout.
To byl i závěr v této věci.
Co rozsudek znamená pro ředitele MŠ
1. Rozhodujete podle správního řádu
I když jste:
•	církevní škola,
•	soukromá škola,
rozhodujete jako správní orgán.
Vaše rozhodnutí musí obsahovat:
•	výrok,
•	odůvodnění,
•	poučení o odvolání.
2. Do poučení patří MŠMT
V rozhodnutí musí být uvedeno:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání k Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.
Nelze uvádět zřizovatele.
3. Zřizovatel není nadřízený správní orgán
Zřizovatel:
•	financuje,
•	může jmenovat ředitele,
ale nevykonává správní dozor.
Odvolání řeší stát, nikoli církev.
4. Bez odvolání není možná soudní ochrana
Rodiče se nemohou rovnou obrátit na soud.
Nejprve musí:
1.	podat odvolání,
2.	vyčkat rozhodnutí MŠMT,
3.	až poté mohou podat žalobu.
Shrnutí pro praxi (jednou větou)
Proti rozhodnutí církevní mateřské školy o ukončení předškolního vzdělávání lze podat odvolání, o němž rozhoduje Ministerstvo školství, nikoli zřizovatel školy.

Rozhodnutí mateřské školy o ukončení předškolního vzdělávání
(NSS, 1 As 53/2011, rozsudek ze dne 27. 7. 2011)
Podstata případu
Církevní mateřská škola ukončila dítěti předškolní vzdělávání podle § 35 odst. 1 školského zákona.
Důvodem bylo:
•	opakované neuhrazení úplaty,
•	narušená komunikace mezi školou a rodiči.
Rodiče podali žalobu.
Krajský soud žalobu odmítl s tím, že:
rozhodnutí církevní MŠ není rozhodnutím ve veřejné správě a nepatří do správního soudnictví.
Nejvyšší správní soud toto rozhodnutí zrušil.
Klíčové otázky
1.	Je rozhodnutí církevní mateřské školy o ukončení vzdělávání veřejnoprávním aktem?
2.	Patří přezkum takového rozhodnutí do správního soudnictví?
3.	Je to „soukromá věc“ mezi školou a rodiči?
4.	Kdo je vlastně „správním orgánem“ – škola nebo ředitel?
Zásadní právní závěry NSS
1. Vzdělávání je veřejná služba
Školský zákon výslovně stanoví:
Vzdělávání je veřejnou službou.
To platí bez ohledu na zřizovatele školy.
Není tedy rozhodné, zda jde o školu:
•	státní,
•	obecní,
•	krajskou,
•	církevní,
•	soukromou.
Všechny školy zapsané ve školském rejstříku:
•	podléhají veřejnoprávní regulaci,
•	musí dodržovat školský zákon,
•	jsou kontrolovány státem (ČŠI).
2. Ukončení předškolního vzdělávání je rozhodnutím o veřejném právu
Po přijetí dítěte do MŠ vzniká dítěti: veřejné subjektivní právo na předškolní vzdělávání.
Pokud škola vzdělávání ukončí:
•	zasahuje do tohoto práva,
•	může tak učinit pouze ze zákonných důvodů (§ 35 odst. 1 školského zákona).
Důvody jsou taxativní (nelze je rozšiřovat).
To znamená:
Nejde o smluvní výpověď.
Nejde o „soukromou dohodu“.
Jde o výkon veřejné správy.
3. Nezáleží na tom, kdo školu zřídil
Krajský soud argumentoval:
•	§ 165 odst. 2 školského zákona výslovně uvádí výkon státní správy jen u škol zřízených státem, krajem, obcí.
NSS tento výklad odmítl.
Závěr NSS:
Charakter rozhodování se určuje podle jeho povahy, nikoli podle zřizovatele školy.
Církevní MŠ:
•	také rozhoduje podle kogentních ustanovení školského zákona,
•	nemůže si pravidla upravit jinak,
•	nemůže si smluvně rozšířit důvody ukončení.
Proto: Rozhodnutí církevní MŠ je rozhodnutím ve veřejné správě.
4. Rozhodnutí podléhá přezkumu ve správním soudnictví
Jsou splněny všechny tři podmínky přezkumu:
1.	Rozhoduje subjekt vykonávající veřejnou správu.
2.	Rozhoduje o právech fyzické osoby (dítěte).
3.	Rozhodování probíhá v oblasti veřejné správy.
Proto:
Přezkum náleží správním soudům.
Ne civilním soudům.
5. Ředitel není správním orgánem – tím je škola
Velmi důležitý závěr:
Rozhodnutí nevydává „ředitel jako osoba“.
Správním orgánem je: mateřská škola jako právnická osoba.
Ředitel je pouze vykonavatelem její pravomoci.
To je klíčové pro:
•	označení žalovaného,
•	procesní postup,
•	formulaci rozhodnutí.
Co rozsudek znamená pro ředitele MŠ
1. I církevní a soukromá MŠ jsou vázány § 35 školského zákona
Nelze:
•	ukončit vzdělávání podle „vlastních pravidel“,
•	opřít se jen o smlouvu,
•	rozšířit zákonné důvody.
2. Ukončení docházky je závažný zásah do práva dítěte
NSS zdůraznil:
Jde o zásah do ústavně chráněného práva na vzdělání.
Proto musí být:
•	zákonný důvod,
•	předchozí upozornění,
•	přezkoumatelné odůvodnění.
3. Rozhodnutí musí mít veřejnoprávní charakter
I u nestátní školy musí rozhodnutí:
•	splňovat požadavky přezkoumatelnosti,
•	být vydáno jako rozhodnutí,
•	respektovat zákonný postup.
4. Aktivní legitimace má dítě
Veřejné právo na vzdělání náleží dítěti.
Rodiče mohou být dotčeni soukromoprávně (např. smluvní vztah),
ale veřejnoprávní ochrana primárně chrání právo dítěte.
Shrnutí pro praxi (jednou větou)
Rozhodnutí mateřské školy o ukončení předškolního vzdělávání je výkonem veřejné správy, podléhá správnímu soudnictví a musí být vydáno v souladu s kogentní úpravou § 35 školského zákona bez ohledu na to, kdo školu zřídil.
END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////


